25.3.2019 | Svátek má Marián


EKONOMIKA: Veřejný nepřítel číslo jedna

30.10.2009

Jestli existuje nějaké téma, které je obzvláště oblíbené napříč celým politickým spektrem, tak se bez nejmenších pochyb jedná o takzvaný boj proti nezaměstnanosti. Tu by politici nejraději zcela vymetli ze svých panství nebo ji popravili na gilotině.

Téměř všechny politické strany se předhánějí ve velkolepých prohlášeních a slibech, že pokud jim voliči (znovu) dají svou důvěru, budou usilovně bojovat za záchranu stávajících pracovních míst a k tomu vytvářet i místa nová. Pokusme se trochu důkladněji podívat pod pozlátko těchto slibů a zjistit, co to může v praxi znamenat, pokud se někdo bude skutečně snažit „zachraňovat“ již existující pracovní místa a vytvářet místa nová.

Zaprvé, přijměme tezi, že udržení stávajících pracovních míst je „dobrá věc“. Jak na to? Aby tohoto cíle vlády dosáhly, musely by bezpochyby určitým způsobem „konzervovat“ stávající situaci. V období ekonomického boomu je to relativně snadné (když to trochu zjednodušíme a nebereme v úvahu frikční nezaměstnanost), protože nezaměstnanost má tendenci klesat. Těžší úkol se objeví, když uvažujeme o zachování pracovních míst v době ekonomického poklesu. Firmy začínají pociťovat nedostatek zakázek a čím dál větší část jejich kapacit je nevyužitá. Prvním logickým krokem postižené firmy je (pokud připustíme, že hlavním motorem pokroku je zvyšování efektivity) zvažování snížení stavu zaměstnanců, které nemá firma jak vytížit a musela by je tedy platit za to, že nic nedělají. Jak ale víme, cílem státu je zachovat obsazenost těchto pracovních míst, proto vláda firmám nabídne, že jim poskytne prostředky na to, aby zaměstnanci nebyli propuštěni. Stát tak soukromým firmám dává peníze na platy nepotřebných zaměstnanců a navíc jim odpouští platby na sociálním a zdravotním pojištění, které pak hradí sám.

Zadruhé, přijměme tezi, že „vytvoření“ nových pracovních míst je také „dobrá věc“. Jak ale stát vytvoří nové pracovní místo? Mohli bychom najít několik způsobů, jak toho lze dosáhnout. Zmíním pouze obvyklé dva. Tou nejschůdnější cestou je vytvořit nové okénko ve státní správě. Je přijat úředník, který má - dejme tomu - za úkol sledovat, kolik aut projede denně po nějaké ulici. Následně vypracuje každý týden zprávu o hustotě provozu v dané ulici a tato zpráva bude součástí veřejné statistiky, z níž potom budou vyvozovány nejrůznější závěry. Vytvoření takového místa však něco stojí, o tom ale ještě později. Jak bude takový nový úředník užitečný? Pokud je pracovní místo vytvořeno takto účelově, pak asi moc ne – variací by se dalo najít nekonečno. Třeba by bylo možné zaměstnávat dalších x lidí, kteří by sledovali, kolik holubů sedá na střechu protějšího domu, na kterou mají výhled z okna své kanceláře, a opět by o tom vedli statistiku.

Dalším oblíbeným způsobem, jak vytvářet nová místa, je systém zvýhodňující určité typy podnikatelů. Stačí pro ně upravit podnikatelské prostředí tak, abychom je „nalákali“ do námi favorizované lokality, a pokud se to podaří, pak lze snadno spočítat, kolik nových míst bylo vytvořeno. Ale jen zdánlivě…

…protože každá mince má dvě strany a (skoro) žádný oběd není tak úplně zadarmo. V čem se ukrývá háček? Jak již bylo zmíněno o něco výše, každá aktivita státu v oblasti záchrany a tvorby pracovních míst něco stojí. Nový úředník vytvářející nové statistiky je placený z daní, tedy z peněz všech daňových poplatníků, kteří by je téměř jistě dokázali využít efektivněji. Motivování určitých podnikatelských skupin je poněkud rafinovanější formou a navíc se to všechno pak krásně zapisuje do tabulky nazvané „nově vytvořená pracovní místa“. Ale ani tenhle oběd není zadarmo. Umělou deformací podnikatelského prostředí a tím, že jsme někoho zvýhodnili, jsme na druhé straně museli logicky někoho znevýhodnit. To, že někde vznikla nová pracovní místa, jednoduše implikuje, že někde jinde jiná místa zanikla nebo ani neměla šanci vzniknout (a zřejmě by byla společnosti prospěšnější, protože by vycházela z přirozených, ničím a nikým nestimulovaných potřeb trhu). Tohle všechno již ale dávno popsal Frédéric Bastiat a po něm pak dále rozvedl Henry Hazzlit.

Nezaměstnanost je přirozenou součástí společnosti a procento nezaměstnaných je tím vyšší, čím vyšší jsou nejrůznější opatření na ochranu zaměstnanců, čím štědřejší je podpora nezaměstnaných a (ano, bohužel) i čím aktivnější je stát ve svém úsilí vytvářet nová a zachraňovat stará pracovní místa způsoby, které byly výše popsány. Boj proti nezaměstnanosti, který je veden s využitím těchto zbraní, tak nemůže přinést skutečný úspěch, nebo spíš přesněji řečeno může přinést „úspěch“ v podobě plné zaměstnanosti (nebo nulové nezaměstnanosti?), ale pouze za cenu, kterou nám dost dobře vyčíslil socialismus.

Centrum pro studium konkurence, Lliberální institut



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


cb
15:36
30.10.2009

Pytel
16:15
30.10.2009

J:K
16:53
30.10.2009

hanq bukowsky
14:27
30.10.2009

R
12:45
30.10.2009

cb
15:36
30.10.2009

Vládínek Smolík
17:55
30.10.2009

Pytel
10:45
30.10.2009

hanq bukowsky
14:34
30.10.2009

Popírač
20:49
30.10.2009

janabok
9:38
30.10.2009

M. Zima
9:50
30.10.2009

Vašek
9:55
30.10.2009

Jakub S.
11:25
30.10.2009

Míra
12:58
30.10.2009

Takyekonom
14:51
30.10.2009

Ludva
8:38
30.10.2009

Jura Jurax
9:04
30.10.2009

R
11:37
30.10.2009

Ludva
14:02
30.10.2009

Popírač
20:51
30.10.2009

Veselý
7:30
30.10.2009

Didi
8:26
30.10.2009

rolandszewczyk
no
7:17
30.10.2009

R
12:29
30.10.2009

Wild Dog
15:58
30.10.2009

R
0:05
31.10.2009

Jiří Heincl
18:12
30.10.2009

Tom
4:49
30.10.2009

franta
3:59
30.10.2009

Esmerald
5:50
30.10.2009

gill
8:48
30.10.2009

Jura Jurax
9:31
30.10.2009

Pamětník 2
10:35
30.10.2009

Jura Jurax
9:20
30.10.2009

FP 1.ČSR
16:06
30.10.2009

počet příspěvků: 50, poslední 31.10.2009 12:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.