30.6.2016 | Svátek má Šárka






EKONOMIKA: Ve zhoubném cyklu

24.7.2014

Evropské ekonomické oživení je příliš chabé. Prospělo by mu odstranění zbytečných regulací

Akciový index MSCI Euro nabyl na hodnotě téměř o 17 procent během posledních dvanácti měsíců. Za poslední dva roky získal celkově téměř 40 procent. Od bodu nejhlubšího propadu v únoru 2009 získaly akcie eurozóny pěkných 75 procent.

Zároveň vzrostly i ceny evropských dluhopisů. Růst cen dluhopisů zároveň znamená pokles úrokových sazeb, které stát musí platit za svůj dluh. Tržní úroková sazba desetiletého řeckého dluhopisu splatného za deset let poklesla na 6,23 procenta ročně – tedy téměř na předkrizovou úroveň. Maxima bylo dosaženo těsně před řízeným bankrotem v březnu 2012 na úrovni 44 procent. Také úrokové sazby Itálie, Španělska a dalších krizových států klesají.

Soudě podle finančních a kapitálových trhů, eurozóna si vede velmi slušně. I podle některých makroekonomických veličin se situace zlepšuje. Dokonce i neslavně proslulá evropská nezaměstnanost maličko poklesla: na úroveň 11,62 procenta, pokud toto lze považovat za úspěch.

Tolik souhrn dobrých zpráv. Následují ty horší.

Zóna tažena jednou ekonomikou

Špatnou zprávou číslo jedna je fakt, že evropské ekonomické oživení je velmi chabé. Průmyslová výroba je stále více než dvanáct procent pod úrovní roku 2008 a zhruba na úrovni roku 2000. Pro srovnání, USA, které rovněž zažily krizi, jsou v průmyslové produkci o dvanáct procent nad rokem 2000. Evropa má za sebou ztracenou dekádu a půl.

Špatná zpráva číslo dvě. Chabé oživení je taženo jen jedinou ekonomikou. Německá průmyslová výroba si vede impozantně dobře. Německo má větší přebytek obchodní bilance než gigantická Čína. Největší evropská ekonomika plně využila výhody, které jí poskytla evropská krize. Dočasně oslabené euro zlevnilo export. Především se ale Německo a německé cenné papíry staly bezpečným přístavem uprostřed krize. Do Německa začal plynout kapitál z celé Evropy. Nízké úrokové sazby a nadbytek peněz oživily německou ekonomiku a průmysl.

Za tyto úspěchy se Angela Merkelová těší vysoké popularitě ve své zemi, ačkoli její příspěvek k německému úspěchu je velmi paradoxní. Během krize Merkelová dělala vše, aby ji prodloužila a vygradovala. Za přispění Jean-Clauda Junckera a Olliho Rehna – kteří nikdy neměli sebemenší expertizu ve financích, stejně jako Merkelová – se podařilo vzbudit v evropské veřejnosti dojem, že euro stojí na pokraji zhroucení.

Ve skutečnosti euro jakožto měna nebylo ohroženo ani na okamžik. Atmosféra strachu však způsobila, že Německo roste díky přílivu kapitálu, zatímco ostatní ekonomiky eurozóny spíše stagnují. Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko jsou zhruba na 80 procentech průmyslové výroby roku 2000. To je velmi zlá zpráva. Z čeho chtějí tyto země žít do budoucna? Turistika je skvělá věc, ale sama o sobě nemůže uživit všechny tyto velké ekonomiky.

Mimochodem, při všech úspěších Německa, ani jemu se ještě nepodařilo překonat vrchol průmyslové výroby z roku 2008.

Špatná zpráva číslo tři. Během své poslední hospodářské expanze (zhruba během let 2000 a 2008) byly hlavním motorem růstu dluhy. Nikoli státní, ale bankovní. Tento motor nejenže nyní vysadil, ale funguje dokonce v režimu zpětného chodu. Konkrétně: od dubna 2008 (kdy objem úvěrů kulminoval) do května 2014 ubylo firmám v eurozóně úvěrů v celkové hodnotě 525 miliard eur. Proč? Banky se musejí chovat obezřetněji, aby se vyhnuly příští úvěrové krizi.

Ta minulá nastala právě kvůli přehnanému úvěrovému růstu. Od března 2004 do zmíněného dubna 2008 objem úvěrů firmám v eurozóně vzrostl o neuvěřitelných 1791 miliard eur. Tato úvěrová inflace, jak nyní víme, byla vystřídána úvěrovou deflací, která trvá dodnes a která ještě může trvat delší dobu.

Špatná zpráva číslo čtyři: úvěrová deflace nesvědčí hospodářskému růstu. Hospodářský růst je v podstatě nemožný, pokud objem úvěrů klesá. Pokud ovšem ekonomika stagnuje, totéž platí pro daňové příjmy státu. Vlády se proto pokoušejí zvyšovat daně, aby nasytily neustále nenasytnějšího otesánka veřejných výdajů. Jenomže vyšší daně rovněž nesvědčí hospodářskému růstu. Ekonomika se tudíž ocitá ve zhoubném cyklu.

Špatná zpráva číslo pět: z tohoto cyklu není úniku žádnou snadnou a všeobecně oblíbenou zkratkou. Úsporná opatření ve formě vyšších daní – paradox sám o sobě – selhávají. Úsporná opatření v podobě nižších veřejných výdajů zase narážejí na překážku, že již jen pouhá diskuse o nich dokáže naplnit největší náměstí hlavních evropských metropolí rozhořčenými demonstranty. Řešit dluhy tiskem nekrytých peněz, což byl oblíbený italský recept ze 70. let, také již dnes nelze díky Evropské centrální bance.

Zelenou podnikavosti

Ani vzývaná evropská integrace není lékem. Jak říká francouzský ekonom Pascal Salin, pokud sjednotíte patnáct nebo dvacet špatných hospodářských politik, nedostanete jednu dobrou.

Co tedy může Evropa dělat? Manévry s úrokovými sazbami, s měnovými kursy ani s miliardami ve státních rozpočtech nepomohou. Evropa by měla podporovat podnikavost, nikoli ovšem dotacemi, ale odstraňováním překážek. Pomohlo by zrušit několik desítek tisíc stran regulací na národní i celoevropské úrovni. Ale je toto snadná cesta? Asi také ne.

LN, 22.7.2014

Autor je ředitel pro strategii, společnost Partners



Čtrnáct sms oznámení o narození miminka
Čtrnáct sms oznámení o narození miminka

Originální, bláznivé a vtipné

Diskuse


J. Kanioková
13:05
24.7.2014

J. Šimek 066
15:43
24.7.2014

J. Kanioková
22:27
24.7.2014

J. Kraus
10:56
24.7.2014

P. Čech
11:43
24.7.2014

J. Šimek 066
9:43
24.7.2014

R. Gramblička
12:54
24.7.2014

J. Šimek 066
16:59
24.7.2014

P. Mach
18:12
24.7.2014

J. Šimek 066
19:06
24.7.2014

M. Prokop
9:31
24.7.2014

J. Kanioková
10:44
24.7.2014

P. Čech
11:50
24.7.2014

P. Čech
7:25
24.7.2014

M. Prokop
9:33
24.7.2014

J. Šimek 066
9:48
24.7.2014

P. Mach
18:15
24.7.2014

J. Šimek 066
19:08
24.7.2014

P. Mach
21:05
24.7.2014

J. Šimek 066
0:00
25.7.2014

P. Čech
11:35
24.7.2014

P. Mach
21:08
24.7.2014

J. Šimek 066
0:02
25.7.2014

počet příspěvků: 27, poslední 25.7.2014 12:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.