Regionální bossové o vliv na eurodotace nepřijdou. Plány Nečasova kabinetu na pročištění systému jdou ke dnu

Odcházející Rusnokova vláda, udržovací kabinet bez důvěry Parlamentu, právě dokončil svůj největší odkaz. Do Bruselu odesílá pravidla, podle kterých bude Česko v příštích šesti letech čerpat až pět set miliard korun z evropského rozpočtu. Na poslední chvíli přitom dochází ke změnám, které čerpání dotací místo zprůhlednění znovu přibližují dosavadnímu systému, poznamenanému cejchem úplatků a ovlivňování zakázek v regionálních operačních programech.

Kvůli korupčním kauzám mělo Česko pozastavené čerpání peněz hned v šesti programech, což povede k tomu, že nedočerpá přibližně 73 miliard z celkových 700, které Unie do roku 2015 proplácí.

Hejtman zase králem

Když vyrukoval kabinet bývalého premiéra Petra Nečase loni s prvními plány, jak bude vypadat rozdělování eurodotací v dalším účetním období Evropské unie, strhla se přestřelka mezi ním a hejtmany z řad ČSSD. Chtěl totiž kraje (kde docházelo k největším excesům) odstavit od reálné možnosti ovlivňovat přidělování dotací, což se mu nakonec povedlo.

Nyní se ovšem vše vrací do původních kolejí. Silná lobby krajů na poslední chvíli dosáhla změn, které připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. "V nejbližších dnech bude vládě předložen metodický pokyn pro oblast řízení výzev, hodnocení a výběr projektů," potvrdil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Marek Ženkl. Metodický pokyn je jedním z minimálně pěti dokumentů, které dávají dohromady jednu velkou stavebnici čerpání eurodotací. Má je postupně schvalovat vláda a odesílat je do Bruselu.

Zrovna ten určený pro hodnocení a výběr projektů je klíčový. Stanovuje totiž mimo jiné, jak se budou dělit peníze v regionech a jak velký na ně budou mít vliv regionální politici a jejich přátelé. Do regionů budou mířit miliardy nejen ze speciálně zaměřeného programu pro regiony IROP (Integrovaný regionální operační program), ale i část peněz z programů životního prostředí, zaměstnanost, věda a výzkum či rozvoj venkova. Přesné částky ještě nejsou známy, ale jen IROP přinese regionům přes sto miliard korun.

Kvůli dělení miliard mají v krajích vznikat subjekty, které by vytipovávaly, na co a kolik peněz půjde. Jeden ze subjektů se má jmenovat třeba Stálá konference partnerů a sdružoval by zástupce obcí, neziskového sektoru, kraje či hospodářské komory. Na směřování dotací by se měly vedle toho podílet i takzvané Místní akční skupiny nebo větší města. Právo rozhodnout o konečném přidělení peněz mělo ale podle původních plánů zůstat ministerstvu místního rozvoje.

Jenže po pádu Nečasovy vlády je vše naopak. Úřady regionálních rad dostanou staronové pravomoci. Kraje budou hodnotit první a druhou fázi výběru projektů. V praxi tak budou mít velký vliv na to, který projekt nakonec uspěje a který nikoli. Jde o lehce upravenou kopii systému, který třeba v Regionálním operačním programu Severozápad vyvrcholil na jaře 2011 zásahem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Machinace s eurodotacemi provázejí i kauzu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. "Je to galimatiáš. Horší struktura než ta předchozí," komentuje Stanislav Polčák z Top 09, který se podílel na původních přípravách regionálního programu, jenž měl regionální bosse vyšachovat.

Ministerstvo pro místní rozvoj oficiálně neuvedlo, jak bude regionální program fungovat. "Ještě to není schváleno," odůvodnil jeho mluvčí. Odmítá ovšem, že by byl systém málo transparentní nebo složitý.

Kdy se to naučíme?

Problematické posílení role krajů ale nejsou jediným problémem, s nimiž se bude Česko při budoucím čerpání eurodotací muset vypořádat. Ví to i ministerstvo, rizikové oblasti vyjmenovalo v jednom z interních dokumentů, které má týdeník Euro k dispozici.

Přijímání eurodotací v obecné rovině překáží třeba neexistence služebního zákona nebo složitý proces posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Další překážkou jsou i dlouhé lhůty, ve kterých rozhoduje antimonopolní úřad. Právě odvolávání se neúspěšných firem velmi často evropské projekty provází a zdržuje jejich včasné dokončení. Programu věda a výzkum zase překáží oddalování vysokoškolské reformy.

Evropa ale čeká od Česka i schválení důležitých dokumentů, jako je Strategie sociálního začleňování, koncepce romské integrace, dokumenty pro rozvoj e-governmentu či strategii politiky zaměstnanosti.

Server Aktuálně.cz zase upozornil na to, že proti rozdělení dotací protestují ochránci životního prostředí, jejichž jménem vystupuje společnost CEE Bankwatch Network. Vadí jim omezování dotací do ekologie a také oblasti, kam naopak mají plynout.

Příkladem může být podpora výstavby velkých spaloven odpadů, kam EU odmítla nalévat peníze už letos. Česko jednoduše nedokázalo vysvětlit ekologický přínos spalování odpadků.

Peníze na obnovitelnou energii, jako je spalování biomasy nebo solární panely na střechách, mají být pak určeny jen pro podnikatele a ne pro obce. Aby na peníze dosáhly, musejí se s podnikateli nově spojit v komerčním subjektu.

Evropská unie chce v příštím období také potlačit české specifikum, kdy unijní dotace plynuly do soukromých hotelů nebo golfových hřišť. Třeba program Podnikání pro inovace je kvůli takovým pochybným dotacím zastaven od letošního ledna.

Týdeník EURO 50/2013, 9.12.2013