28.3.2024 | Svátek má Soňa


EKONOMIKA: Svět v době zelené - zdražovací

10.12.2008

Krize nekrize, i letos v obvyklou dobu absolvujeme prudká pohnutí mysli a peněženky při čtení zpráv o cenách elektrické energie na příští rok a rekordních ziscích společnosti ČEZ. A opět nezbývá než konstatovat, že co jsme si v Evropě nadrobili, to si také musíme spapat.

Trh s elektřinou je liberalizován a elektrony přebíhají hranice, jak se jim zachce, a není celníka, který by zvolal: „Halt, ukažte doklady a otevřte kufr. Víte, že ze země můžete vyvážet jen x megawatthodin na osobu?“ Ceny naprosto zásadním způsobem určuje nabídka a poptávka, a to nejen v Česku, ale i v celé Evropě. A navíc se ukazuje, že ani pokles ekonomické aktivity tak příliš tu poptávku nesráží.

Evropané už před hodným časem uvěřili Velkému zelenému Manitouovi, že je špatné čoudit z komína a ještě horší je hrát si na madame Curie, a tak se přestaly stavět elektrárny. Ba co více, ty existující se začaly zastavovat. A nastala doba zelená - zdražovací. Tato doba se vyznačuje tím, že všichni platí jak mourovatí a majitelé elektráren se radují. Jejich staré elektrárny jsou pomalu účetně odepsané, nové se nestavějí, protože nehrozí konkurence, která by postavila nový levný zdroj a výhodnější cenou odlákala zákazníky, a ceny utěšeně rostou, stejně jako dividendy. Podobně jásají uhlobaroni, kteří, kdyby ty zelené neměli, tak si je snad sami vymyslí, protože kvůli jaderné energetice měli před dvaceti lety už na kahánku.

Teď krize ceny srazí, stratégové ČEZ vymysleli proto hezkou spotřebitelskou hru. Nakoupíš elektřinu do února 2009 na rok 2010, a pokud bude na konci příštího roku levnější, tak proděláš, pokud zdraží, tak vyděláš. Ekonomičtí mudrlanti hlásí, že je to jasný podraz na nepoučené, protože v důsledku krize ceny elektřiny musí výrazně klesnout. Musí? Ale nemusí!

Předně nikdo neví, jak bude krize dlouho trvat, ale zatím nikdo nemůže vyloučit, že koncem příštího roku se evropské ekonomiky zase začnou zvedat, takže marné peněženky utěšováni. Navíc musíme vzít v úvahu, že jsme stále jen na počátku doby zelené - zdražovací. Máme přece alternativní zdroje. Ty zcela nekonkurenceschopné větrníky, fotovoltaické články a kýho čerta co dalšího. Jejich produkci je třeba vykupovat za ceny vyšší, než jsou náklady, a tato ztráta se pak rozpouští v běžných spotřebitelských cenách, které zvyšování podílu alternativních zdrojů energie logicky tlačí vzhůru. A nic si nenalhávejme, naši topiči elektrárenští v ČEZ mají dost fištrónu, aby dobře chápali, že je v jejich zájmu postavit větrník na každý kopec, kde zafouká alespoň jednou za rok. A taky se o to snaží. Co by neudělali zeleným myslitelům trochu radosti, když to pěkně zacinká v kasičce a konkurence po celé Evropě je na tom stejně. Taky nesmějí stavět jaderku, ale musí foukat do větrníků, takže taky budou drazí. A tak to jede jako po másle. Takže zafixovat kurz na rok 2010? Těžko říci, je to hra, kurz tak padesát na padesát.

Podstatné je, co bude potom.

Skví se nám tu klimatický balíček a jeho hlavní bod - zatížení všech elektrárenských emisí poplatky.

Rok 2013 se blíží a energetici to už počítají.

České povolenky přijdou odhadem na devadesát miliard korun.

Devět tisíc na hlavu, lhostejno, zda kojenecky ochmýřenou, zbarvenou na platinovo či krytou stařeckými šedinami.

Že neuhodnete, kdo to zaplatí v cenách energie a zboží vyráběného pomocí této energie?

MfD, 8.12.2008