Česká národní banka zvyšuje úrokovou sazbu

Vypadá to, že zvýšení úrokové sazby, ke kterému se odhodlala Česká národní banka, je sotva víc než pokusným balónkem. Státní bankéři připomínají, že to je první zpřísnění cenové politiky, ke kterému od krize v Evropě vůbec někdo přistoupil. Ani v Česku se k tomu centrální banka neodhodlala už deset let, zatím se jenom uvolňovalo, úrokové sazby se tedy jenom snižovaly. Také se úroková sazba nad nulu zvýšila pouze o dvě desetiny procenta. Otázka tedy zní, jestli vůbec mělo smysl takový krok podnikat.

Když se na to obyčejný člověk podívá z odstupu, tak nemusí jít o víc než dozvuky nedávného opatření stejné centrální banky, která v dubnu, po třech letech, opustila kurzový závazek, že nepustí korunu pod hranici 27 korun za euro.

V důsledku koruna posílila a jedno euro už nakupujeme za 26 korun. Zdá se, jako by bankéři nebyli úplně přesvědčeni, že jde o rovnovážný kurz. Třeba by mohlo dojít k tomu, že se právě během léta, které je z pohledu měnových kurzů rizikovým obdobím, utrhne pár spekulantů, pustí se do výprodeje koruny, její kurz skokově posílí a exportéři se dostanou do potíží.

Národní banka proto vlastně zvýšila úrokovou sazbu na zkoušku. Zdražila úvěry v korunách a to mohlo posloužit spekulantům za signál, aby s prodejem najednou o něco méně výhodné koruny začali. Zkouška dopadla nepochybně ke spokojenosti bankéřů.

Koruna jen dočasně klesla pod hranici šestadvaceti korun za euro, zdá se tedy, že nic nehrozí. A pokud by hrozilo, tak se opatřením České národní banky riziko oslabilo. Koruna může dál posilovat, půjde to ale pomalým tempem jako dosud.

Ekonomičtí analytici podrobně komentují sebemenší změnu cenové i měnové politiky centrální banky, až připomínají čarodějovy učně, kteří se snaží pochopit zdánlivě nelogické postupy svého mistra. Není se však čemu divit, národní banky mohou ovlivnit kurz měny i inflaci, tedy veličiny, které rozhodují o zisku podniků, zvláště těch velkých.

V určité perspektivě to je důležité i pro obyčejného člověka. Jistě ho zajímá, za kolik bude nakupovat zboží běžné denní spotřeby, nemluvě o nákladech na bydlení, a většině Čechů nepochybně stojí za pozornost, jak se svými penězi vyjde při výletech do zahraničí.

Z manévrů České národní banky vyplývá, že se na současném stavu vlastně nic nezmění, a to jde vlastně považovat za dobrou zprávu. Ekonomika roste nečekaně vysokým tempem, lidí bez práce ubývá a mohou tedy žádat vyšší platy.

Přesto národní banka nezvyšuje úrokové sazby příliš dramaticky a ještě k tomu dodává, že se rychlého cenového růstu neobává. Nakonec se do dramatických manévrů pustit nemůže, ani kdyby chtěla. Jak připomíná hlavní ekonomka Raiffeisenbanky Helena Horská, neumožňuje to situace v Evropě, kde se úrokovou míru zdvihat nechystají.

Vyhlídky jsou tedy dobré. Mzdy porostou rychleji než ceny, ať už tím, že nejsou lidi, nebo že zboží z dovozu zlevní. Přesto při takových vyhlídkách člověku trochu zatrne.

Není jasné, jak dlouho takový trend podporující konzum vydrží tuzemská ekonomika produkující relativně nízkou přidanou hodnotu. Jisté je, že v případných potížích nemá Česká národní banka, ani nikdo jiný, jak zasáhnout.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus