23.4.2017 | Svátek má Vojtěch






EKONOMIKA: Přebytkový rozpočet za rok 2016

11.1.2017

Rekordní přebytek státního rozpočtu za rok 2016 ve výši 61,8 mld. korun (což je dle předběžných odhadů +1,3 % HDP) je zajisté dobrou zprávou. Je to po dvaceti letech – od vlád Václava Klause – poprvé, kdy státní rozpočet skončil v přebytku. Data státního hospodaření ukazují:

- Zarážející rozdíl mezi plánovaným rozpočtovým saldem a skutečností. Rozpočet na loňský rok byl plánován jako deficitní ve výši 70 mld. korun. Rozdíl mezi skutečnou a plánovanou bilancí ve výši téměř 132 mld., což představuje téměř 11 % skutečných rozpočtových výdajů, je bezprecedentní. Větší rozdíl mezi plánovaným a skutečným saldem byl jen v roce 2009 (tehdy rozdíl s opačným znaménkem 154 mld. korun), kdy naše ekonomika byla zasažena euro-americkou finanční krizí, tedy výlučně exogenním a nepredikovatelným faktorem. Situace roku 2016 však taková zdaleka nebyla (růst HDP odpovídal odhadům). Ve fázích hospodářského růstu nikdy nebyl rozdíl mezi plánovaným a skutečným rozpočtovým výsledkem tak vysoký.

- Platí, že nižší míra nezaměstnanosti a zejména vyšší míra zaměstnanosti, než bylo Ministerstvem financí (ale i dalšími analytickými institucemi) předpokládáno, pozitivně ovlivnily rozpočet. Nicméně ekonomická výkonnost za loňský rok dle posledních odhadů nebyla lepší, než vláda předpokládala při schvalování rozpočtu (aktuálně Ministerstvo financí odhaduje růst reálného HDP v roce 2016 přibližně stejný, na jakém byl rozpočet postaven, růst HDP v běžných cenách – což je klíčové pro výběr daní – bude dokonce dle posledních odhadů dokonce nižší, než vláda předpokládala).

- Roste výběr daní (rychleji než HDP) a částečně i efektivnost jejich výběru, což je zajisté pozitivní informace. Daňový výběr roste dokonce rychleji než ekonomika a než vláda při schvalování rozpočtu předpokládala, přitom však – dodáváme naštěstí – absolutní změna inkasa daní včetně pojistného byla menší (+68 mld.), než dle posledních odhadů změna HDP v běžných cenách (+148 mld.).

- Růst ziskovosti firem se projevil i v nad očekávání dobrém výběru firemních daní, lepší situace na trhu práce ve výběru daní z příjmů fyzických osob a pojistného. Naopak DPH, tedy daň, kde se měl efekt zaváděných kontrolních hlášení a zpřísnění kontrol projevit nejvíce, roste přibližně stejně jako maloobchodní tržby, a výrazně podprůměrně vůči ostatním daním (a dokonce o něco málo méně, než ministerstvo očekávalo).

- Výrazně se zhoršuje možnost predikovat a plánovat rozpočtové příjmy i výdaje, zejména kapitálové výdaje (tedy rozpočtovou složku, která má největší makroekonomický multiplikační, ale i demultiplikančí účinek) kvůli evropským dotacím. Do rozpočtu se dostalo z fondů EU o více jak 60 mld. více, než bylo plánováno, naopak investice i díky kofinancování poklesly. Evropské fondy jsou dominantním destabilizujícím faktorem nejen rozpočtu samotného, ale rostou i jejich destabilizační makroekonomické dopady. To by mělo být předmětem vážné hospodářskopolitické diskuse.

- Pozitivní zprávou je pokles běžných výdajů, méně pozitivní je pokles výdajů kapitálových. Příčina není v rozpočtu samotném, ale zejména v celkovém ekonomickém prostředí zatíženém zbytečnými regulacemi, nadměrnou byrokracií a negativním působením lobbistických a zájmových skupin (v první řadě ekologických NGO). To společně s vysokým podílem mandatorních výdajů paralyzuje rozpočtovou a makroekonomickou politiku vlády.

- Lepší rozpočtový výsledek je dle ministra financí způsoben i levnou obsluhou dluh – zápornými úrokovými sazbami z vládních dluhopisů. Ty ale nejsou zásluhou vlády. Byly vyvolané spekulativní sázkou investorů na ukončení devizových intervencí. Jejich efekt na celkové saldo je marginální.

- Vláda vybrala na daních více, než kolik umí sama investovat. To vytváří prostor pro snížení daní, zejména těch, které máme v porovnání s ostatními zeměmi vysoce nadprůměrné – zejména odvody zaměstnavatelů na pojistném zabezpečení.

Z jednoho hlediska se dá říci, že je výsledek rozpočtu pozitivním překvapením. Rozpočet ale není jen účetní výkaz, je to významný makroekonomický faktor. Tak vysoký rozdíl mezi očekáváním a skutečností je výrazný destabilizující prvek v našem hospodářství a musí být podroben kritičtější analýze.

Institut VK



Diskuse


V. Mlich
11:40
11.1.2017

M. Šejna
12:03
11.1.2017

V. Mlich
17:19
11.1.2017

M. Šejna
18:35
11.1.2017

M. Vondráček
19:41
11.1.2017

D. Stirský
10:45
11.1.2017

M. Šejna
11:50
11.1.2017

M. Prokop
Jo.
10:06
11.1.2017

J. Jurax
23:11
11.1.2017

M. Šejna
8:51
11.1.2017

M. Prokop
10:06
11.1.2017

K. Pavlik
3:50
11.1.2017

P. Kremla
6:54
11.1.2017

I. Schlägel
8:11
11.1.2017

M. Prokop
10:07
11.1.2017

A. Nový 840
11:28
11.1.2017

počet příspěvků: 16, poslední 11.1.2017 11:11









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.