24.10.2017 | Svátek má Nina


EKONOMIKA: Pět let zachraňování eura

29.7.2017

Extrémně expanzivní politika ECB prakticky zrušila úroky na vkladech

Před pěti lety, v červenci 2012, pronesl prezident Evropské centrální banky Mario Draghi památnou větu: „V rámci našeho mandátu je ECB připravena učinit, cokoli bude zapotřebí pro zachování eura. A věřte mi, bude toho dost.“

S odstupem pěti let je zřejmé, že Draghi mluvil pravdu. S jistou výhradou: existují právní pochybnosti, zdali mandát ECB nebyl překročen masivními zásahy centrální banky na trzích dluhopisů. Euro existuje, v tomto bodě byl slib splněn. Ale je to stále to původní euro?

Možná ne tak docela. Především dnes je eur v oběhu mnohem více než onehdy. V době Draghiho projevu existovalo celkem 4983 miliard likvidních eur. Podle posledních údajů z května 2017 koluje nyní v rámci eurozóny 7476 miliard eur v likvidní podobě: nárůst o 50 procent.

Na růstu objemu peněz v ekonomice není nic tak docela mimořádného. Je to obecná vlastnost všech moderních virtuálních měn již od 70. let dvacátého století. Vysoká inflace objemu peněz však opticky nevypadá dobře (8,45 procenta ročně od Draghiho projevu!), což je zřejmý důvod, proč centrální bankéři kladou důraz na inflaci spotřebitelských cen. „Kolik je v oběhu peněz, o to se veřejnost vlastně vůbec nemusí starat,“ zní jeden argument. „Záleží jen na tom, jak rostou spotřebitelské ceny. A ty dlouhodobě rostou přiměřeně pomalu, takže všechno je v pořádku.“

Chybí už jen dodat: „Občané, rozejděte se, tady není nic k vidění.“ Jenomže je.

Bohatí bohatnou, chudí nikoli

Představte si, že jste v roce 2012 vlastnili úspory v hodnotě dejme tomu 10 tisíc eur. Slušná částka pro běžnou rodinu, makroekonomicky ovšem bezvýznamná. Odpovídala tehdy asi 0,00000020 procentům celkové peněžní zásoby v eurozóně. Uplynulo pět let a z vašich deseti tisíc na účtě je stále zhruba deset tisíc, neboť extrémně expanzivní politika Evropské centrální banky prakticky zrušila úroky na vkladech. Hodnota vašich eurových úspor však nyní klesla na pouhých 0,00000013 procenta celkové peněžní zásoby.

Jinými slovy: ačkoli spotřebitelské ceny oficiálně téměř nerostly, expanze peněžní zásoby dokázala naředit hodnotu vašich úspor tak, že jste o třetinu relativně chudší. Vzniká otázka – když drobný střádal je v důsledku expanzivní politiky chudší, je díky centrálním bankám někdo bohatší?

Rychlý pohled na hodnotu akciových indexů nám ukáže, že evropský index Euro Stoxx 50 se za pět let zhodnotil téměř o padesát procent. Dlouhodobý růst cen akcií, nemovitostí, uměleckých děl, sběratelských předmětů a dalších aktiv lze připsat na konto neustálé expanze měnové zásoby. Úspory drobných střádalů jsou ředěny touto nepřetržitou peněžní inflací. Naopak investoři, kteří vlastní akcie, nemovitosti a podobná aktiva, na inflaci vydělávají.

To má své ekonomické i sociální důsledky. Bohatí bohatnou, chudí nikoli. Mnozí ekonomové, zejména z levé části politického spektra, kritizují rostoucí míru nerovnosti. Thomas Piketty se před pár lety pokusil navázat na Karla Marxe a jeho dílo Kapitál v 21. století se stal světovým bestsellerem. Zvláště v západoevropských velkoměstech, kde je v důsledku přetlaku peněz stále dražší bydlení, bují mezi mládeží radikálně levicové myšlenky.

My z východní části Evropy se na to díváme částečně s pobaveným úšklebkem, částečně pobouřeně: jak je možné, že ještě někdo dnes demonstruje pod rudými vlajkami? Jsou ti dnešní mladí úplně hloupí a nikdy neslyšeli o Stalinovi a železné oponě? Odpověď: Možná nejsou hloupí, ale tragicky jim chybí základy finanční gramotnosti. Takzvané vyspělé země západní Evropy navíc obecně nemají příliš dobrou úroveň školství. Pro historii to platí dvojnásob: Stalin a železná opona jsou pro dnešní západní mládež španělská vesnice.

Jistě. Historii lze ignorovat. Ovšem s rizikem, že se v nějaké podobě zopakuje. A tak se jednoho dne může stát, že dominantní politickou silou na Západě se stane levicový populismus, který chatrně vzdělaným voličům naslibuje hory doly a ráj na zemi. (Ale nepropadejme panice. Proletářská revoluce Západu v jakékoli dohledné době nehrozí. Moderní chudí mají více co ztratit než jen své okovy.)

Jak to bude v roce 2022

I z čistě praktického hlediska má však analýza měnové politiky Evropské centrální banky svůj význam. Vyplývá z ní například, že ani pro příštích pět let nebudou bankovní vklady a hotovost dobrým způsobem uložení peněz. S tím, jak objem peněz postupně poroste, budou se zvyšovat i ceny majetkových aktiv. V moderní době i středně a méně zámožní lidé mohou investovat. Dřívější výsada bohatých je nyní dostupná mnohem demokratičtěji díky četným investičním společnostem a díky poklesu nákladů na obchodování cennými papíry.

A jakou měrou se bude vyvíjet peněžní inflace v Evropě? Můžeme se neformálně vsadit, kolik bude činit objem likvidních peněz v létě 2022. Moje sázka je 11 214 miliard eur. Na některé ekonomické trendy je spolehnutí. Neustálá inflace virtuálních peněz patří mezi ně.

LN, 28.7.2017

Autor je ekonom, Robot Asset Management SICAV investiční společnost, a. s., je spoluautorem programu Realistů

Pavel Kohout.cz



Diskuse


J. Chaloupka
15:41
30.7.2017

J. Kanioková
13:48
30.7.2017

J. Kanioková
14:26
30.7.2017

F. Houžňák
21:23
29.7.2017

J. Ráž
14:20
29.7.2017

J. Jurax
23:04
30.7.2017

M. Pivoda
12:47
30.7.2017

A. Hrbek
9:32
29.7.2017

V. Javora
10:10
29.7.2017

A. Hrbek
11:10
29.7.2017

P. Götze
12:55
29.7.2017

J. Heincl
21:50
29.7.2017

L. Novák 475
8:09
30.7.2017

M. Prokop
22:10
29.7.2017

Z. Rychlý
8:06
29.7.2017

J. Pospíšil 402
2:41
29.7.2017

L. Novák 475
19:05
1.8.2017

J. Pospíšil 402
2:35
29.7.2017

K. Pavlik
3:26
29.7.2017

L. Popovský
8:21
29.7.2017

K. Pavlik
1:16
29.7.2017

T. Kočí
10:18
29.7.2017

K. Pavlik
20:16
29.7.2017

J. Bruner
1:05
29.7.2017

L. Novák 475
8:20
30.7.2017

M. Mařák
0:42
29.7.2017

M. Prokop
0:47
29.7.2017

J. Kulheim
9:02
29.7.2017

J. Jurax
23:18
30.7.2017

počet příspěvků: 37, poslední 1.8.2017 07:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.