Vliv ruských sankcí na ceny ovoce se výrazně přeceňuje

Hned na počátku je třeba zcela jasně říci: K tvrzením o valící se evropské nebo polské nadprodukci ovoce a zeleniny na tuzemský trh, kterými českého spotřebitele každodenně zásobují naši pěstitelé, není v současné době vůbec žádný důvod. Žádná konkrétní čísla o importech těchto komodit totiž nejsou v současné době k dispozici. Tento týden sice zveřejnil Český statistický úřad údaje o zahraničním obchodu ČR, avšak za měsíc červenec, tedy v době před vyhlášením ruského embarga na dovozy některých zemědělských surovin a potravin ze zemí EU a dalších svých „nepřátel“, a mimochodem, se zcela opačnými trendy. Tedy že export z Česka roste více než dovoz do Česka. O tom, kolik jablek z Polska nebo jiných druhů ovoce či zeleniny z dalších zemí EU nebo mimo EU se k nám v srpnu dovezlo, ovšem statistiky dosud mlčí. Desítky, ba stovky věštců ale již vědí, že je naše země tímto zbožím zavalena. A že za to mohou ruské sankce.

V těchto měsících to tak chodí

Skutečnost je poněkud jiná. Pokud by si dal někdo tu práci a sledoval cenový vývoj ovoce a zeleniny a speciálně jablek ve stejném období předchozích let, tedy v průběhu srpna a září, poměrně snadno by zjistil, že v těchto měsících klesají jejich ceny vždy. Dokonce stejně jako letos poměrně výrazně, v různých letech o pět, deset, dvacet, ale i třicet procent oproti předchozím měsícům příslušného roku. Důvod je zcela prostý - dočasně zvýšená nabídka ovoce a zeleniny z aktuální sklizně.

Zatímco ale průběh cen ovoce a zeleniny je každoročně zhruba stejný, liší se výchozí cenová hladina. Ta je přitom dána především nejprve očekávaným a následně reálným objemem sklizně příslušného roku. Bohužel pro naše ovocnáře se letos očekává celkem dobrá, ba místy nadprůměrná úroda jablek, a zejména díky této skutečnosti dostávají ovocnáři za svou produkci méně. Samotná Ovocnářská unie ČR (OU) uvádí na svých stránkách očekávanou produkci jablek jako průměrnou, jen o tři tisíce tun vyšší oproti pětiletému průměru. To ale zdaleka není směrodatné. Jednak OU uvádí jen produkci z takzvaných intenzivních sadů, což zdaleka není odraz celkové úrody jablek v ČR. Jednak je Česko součástí EU, takže vývoj cen jablek, stejně jako dalších druhů ovoce a zeleniny, se řídí celkovou situací na evropském trhu, kde je také nadprůměrná úroda.

Do cen samozřejmě částečně promlouvá i obchodní válka s Ruskem, zdaleka ale ne tak, jak ji přibarvují naši pěstitelé, politici i média. Bohužel ve snaze poukázat na své cenové problémy škodí pěstitelé zejména sami sobě. Každodenním poukazováním na klesající ceny totiž poskytují svým obchodním partnerům argumentaci pro nízké výkupní ceny své produkce, což v praxi ústí do stavu, kdy inkasují ještě méně, než kdyby se neustálého zdůrazňování krizových scénářů vyvarovali. Normální by přitom spíše bylo argumentovat čerstvostí právě sklizené úrody, což by určitě spotřebitel nevnímal jako signál k poklesu cen. Čerstvé je totiž žádané... Navíc právě spotřebitel rozdíl v poklesu cen od pěstitelů často téměř nepozná, neboť situace využívá celá řada obchodníků, kteří s poukazem na vysokou nadprodukci ovoce a zeleniny včetně jablek (což přece potvrzují sami pěstitelé) sice za nižší ceny nakoupí, ale za adekvátně nižší ceny neprodávají.

Pro statistiku nezajímavé

Jak již bylo řečeno, aktuální údaje o importech evropské nadprodukce na náš trh chybí. Zcela bez údajů ale nejsme, například týkajících se rizik zavalení polskými jablky. Jak totiž uvádí Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), ČR není v této oblasti pro Polsko vůbec zajímavý hráč. Náš severní soused totiž loni vyprodukoval celkem 3,2 milionu tun jablek, z toho na export šlo zhruba 1,2 milionu tun, z toho více než 52 procent do Ruska, 12 procent do Běloruska, 5,5 procenta do Německa a 4,3 procenta na Ukrajinu. Celková roční produkce jablek v ČR je přitom (tedy nejen z intenzivních sadů) kolem 200 tisíc tun, a navíc jsme v produkci jablek soběstační ze 120 procent. Pro Poláky je tak logickým nesmyslem umístit jablka na našem trhu, protože by si tím vůbec nepomohli.

Pokud se týká exportů z ČR do Ruska v komoditách, které jsou předmětem sankcí, pak za celý loňský rok se do Ruska vyvezlo podle ÚZEI jen 1,7 procenta z tuzemské produkce salátu, 1,3 procenta z tuzemské produkce másla, 1,1 procenta z naší výroby sušeného odstředěného mléka, 0,7 procenta z naší produkce sýrů a 0,1 procenta z české produkce třešní. Jakékoli další výrobky včetně veškeré masné produkce jsou pod rozlišovacími schopnostmi statistik. Uvedená data tak prokazují, jak potvrzuje i někdejší ředitel ÚZEI, ekonom Tomáš Doucha, že „očekávání v souvislosti s ruským embargem jsou nadnesená“.

Sečteno a podtrženo - naše společnost zase po nějaké době propadla panice, na které se ovšem podílejí sami ti, kteří čelí ekonomickým potížím. Pakliže je ovšem důvodem snaha o vyšší kompenzace, nemusí to být zrovna správná strategie. Výše zmíněná data a časové cenové řady jsou totiž dobře známy i v Bruselu.

LN, 10.9.2014

Autor je agrární analytik