20.9.2018 | Svátek má Oleg


EKONOMIKA: Nejvýkonnější nevolníci v Evropě

22.2.2018

Vláda, která přijde, ať už se Babiš uzdraví či nikoli, ať bude v jejím čele Šavel nebo Pavel, bude muset vyřešit jeden problém. Který bobtná a bobtná. A jehož výsledkem je jak vítězství ANO ve volbách, tak znovuzvolení Zemana presidentem. Nazval jsem si jej pracovně „Češi jako nejvýkonnější nevolníci v Evropě“.

To, že česká ekonomika maká, co to jde, a to často přes hovadiny, které na nás valí EU a naše vláda, je fakt. Ale i kdyby se redaktoři zpravodajství ČT ztrhali, jak neustále melou o tom, jak české firmy nemají lidi a jak stoupá „tohle anebo onohle“, nějak to v reálu na životní úrovni od začátku doby tohoto ekonomického zázraku není moc vidět. A už vůbec to není vidět na zlepšování života zvláště těch, co „nejsou vítězi globalizace“. Což je u nás počítám tak okolo dvou třetin obyvatel. Což ovšem odmítala prakticky až do letošního roku pochopit většina největších „vítězů globalizace“ (mylně nazývané „západní orientace“). Tedy politiků, novinářů, mládeže lehce studující vysoké školy vydávající tituly pro analfabety. A hlavně ona slavná pražská kavárna ovládající media.

Příčin, proč tomu tak je, je více. Jedním z důvodů, proč jsme stále v poměru k Evropě chudí, i když pracujeme kvalitně a mnozí jako šílení, je to, že jsme se dostali na novou ekonomickou hranici. A vláda a politici, blbnoucí kolem svých pseudoproblémů a pořádající rvačky v domácím rybníčku kolem Malé Strany, na to zvysoka kašlali. Leví, praví, střední, všichni. Nevšimli si, že uplynulo téměř 30 let od Listopadu a všecko je jinak.

Po „sametu“ jsme zdědili zastaralé fabriky neschopné konkurence, továrny bez nových technologií, dělníky a techniky sice schopné a v zásadě vzdělané, ale neznající moderní metody. Všichni jsme byli zvlčilí komunistickým systémem života a práce. Který byl vyjádřen heslem: „Franto, tluč ty šrouby kladivem do toho nábytku rovně, jde to na export!“

Takže předat Škodovku Němcům byla jediná možnost, stejně tak nadbíhat cizímu kapitálu. Protože jsme žádný vlastní neměli. Chytrý, většinou německý a asijský, kapitál přišel. Protože si spočítal, že když tady uprostřed Evropy investuje, a vyškolí vzdělané techniky a dělníky, nalezl právě zlatý důl. Což se stalo. České škodovky jsou mnohde lepší než německé volkswageny, až se musí vymýšlet „kurvítka“ (viz Superb), aby nebyly moc silnou konkurencí. Asiaté - třeba Samsung, Hyundai, LG Electronics - rovnou postavili nové obrovské nejmodernější továrny. A v nich zaměstnali naše lidi z různých závodů Tesla. Přeškolili je, dnes často na střední technické kádry, dovezli Poláky, Ukrajinky a další a firmy se topí v penězích. Ovšem dobře platit zaměstnancům u nás se jim nechce, že?!

Bodejť by ne, když třicet let dostávají 20 až 30 % běžných platů v Německu anebo v Koreji. Někde ještě méně. A prodávají ve světě za světové ceny. Škodovky i u nás vyráběné Seaty. Korejci elektroniku jakbysmet. Obrovské zisky pak tečou „domů“ a nikdo celých dvacet pět let ani necekl.

Takže jsme ekonomicky udělali stejný zázrak, jako třeba Jižní Korea. Za platy jen o málo větší než Severní Korea. Připočteme-li k tomu, že z Havlovy idealistické „občanské společnosti“ se v praxi vyklubala zrůda, která pomocí všech možných zelených i jiných aktivistů a tvůrců „protikorupční revoluce“, což jsou dnes přátelé Babiše, znemožnila rozvoj země. Za obrovské podpory obamistů a EU prakticky zastavila v posledních deseti letech výstavbu infrastruktury, opravy a údržbu měst a obcí a vůbec za pomoci ČNB technický pokrok. Takže jsme tam, kde jsme. Ekonomický tygr, kterému kručí v břiše, s chlupy na zadku odřenými až na kost.

Jak je to možné? Protože vůči zahraničí servilní a na své občany kašlající věrchuška už dvacet let ignoruje fakta. Od „švédského snu“ Miloše Zemana a hlavně od autistického marxisty Špidly. Přes vlády ODS Topolánka a hlavně Nečase a za spoluvlády do análu EU lezoucí TOP 09.

Podle posledních ekonomických údajů našly zahraniční firmy postupně dokonalý způsob, jak nás co nejvíce oškubat. Každý rok za pomoci různých fint odteče od nás nezdaněných 700 miliard korun.

Jde například o takzvané „transferové ceny“. Tedy ceny uzavírané mezi společnostmi navzájem propojenými (tzv. spřízněné subjekty). Klasickým příkladem jsou ceny českých výrobků, za které nakupuje na českém trhu od svých různě zamaskovaných poboček zahraniční centrála za minimální ceny. A po přeštítkování či zamontování do konečného výrobku je prodá dále za násobky do ČR placených cen.

Dále to jsou ceny, které si jednotlivé firmy vzájemně účtují. Tak třeba obrovské nákupní středisko firmy XYZ. Firma vlastní prodejní plochy, budovu však vlastní jiná spřízněná firma. Ta platí za technický provoz budovy další jiné firmě. Jiná zajištuje IT provoz, další něco jiného a pak je lehké „vyrobit“ u hlavní firmy ztrátu. Malé firmy zaplatí malé daně a skutečný zisk převedou jako „platbu“ do zahraničí svým „matkám“.

Oblíbená finta je platit centrále v zahraničí obrovské poplatky za služby IT, manažerské poplatky, platby v milionech za „pronájem značek“ (mnohdy původně českých, které jsme levně prodali) atd. atd.

Dalších 400 miliard odejde účetně bez chyby, ve zdaněných dividendách.

Připočítejme navíc 40 miliard, které ročně platíme majitelům fotovoltaiky na návrh poslankyně Ivy Šedivé z ČSSD (za podpory poslance Ladislava Urbana z KSČM).

Dohromady je to 1 bilion 140 miliard Kč.

Vím, že většina lidí ve velkých číslech tápe, tak názorněji:

Příjmy státního rozpočtu v roce 2017 jsou navrženy v objemu
1 bilionu 249,3 miliard Kč.

Výdaje státního rozpočtu v roce 2017 jsou plánovány v objemu
1 bilionu 309,3 miliard Kč.

Znamená to, že z republiky odchází ročně suma, která je rovna téměř 90 % peněz celého našeho státního rozpočtu.

Vždycky bude odcházet z republiky část peněz k zahraničním firmám podnikajícím u nás. Je však otázka, jak velká částka to má být. Jen pro informaci: rakouská Erste Bank, majitel České spořitelny a francouzské banky mají u nás větší zisk než ve svých mateřských zemích. Takže banky z bohatých států (a v případě Francie z obrovského státu, 67 milionů obyvatel) těží z naši prosperity. Dosti nechutně.

Čeští politici se bojí s tím něco dělat. Maďaři a Poláci zavedli pro banky korporátní daně a vidíte, jak po nich vedení EU jde. Ale pokud nechceme být do smrti nevolníci, musíme se vzbouřit.

Při slově „nevolník“ jistě kdekdo nadskočil u počítače a začal ječet, že blbnu a vymýšlím si. On je „nevolník“ a nevolník.

Ve středověku byl nevolnický vztah definován jako označení vztahu závislosti mezi rolníkem (nevolníkem) a majitelem půdy (pánem). Z pohledu raně novověkého práva byla hlavním rozlišovacím kritériem pro odlišení svobodného a nevolnického obyvatelstva nemožnost volné změny místa pobytu. Takzvané „druhé nevolnictví“ se následně částečně přeměnilo na peněžní rentu.

Zajímavé je, že západní hranicí území, kde se v raném novověku „nové nevolnictví“ uplatňovalo, je zhruba linie Labe - Krušné hory – Šumava. Ta odpovídala také hranici dvou vrchnostenských hospodářských systémů.

Dnes jsme opět v dvou hospodářských systémech. Západ používá daleko „silnější“ peníze a platí daleko větší platy a mzdy, a proto je výrazně bohatší. Nevolníky z nás dělají naše ubohé platy a slabá koruna. Německý nebo anglický důchodce střední finanční kategorie si může koupit ve Španělsku, na jihu Itálie anebo třeba v Turecku dům. Ušetřil si na něj. Své hodnotné peníze. A za svůj důchod tam může v klidu žít. Například důchodce, bývalý pracovník z Volkswagenu. Pracovník ze Škodovky na to nemá, tedy je „znevolněn“ na území s nehodnotnými penězi a malými platy.

Takzvaná nízká produktivita v ČR je opět jen drzou fintou. Před 30 lety to platilo, dnes už ne. Pokud se stát zvedá, tak se tomu úředně pomůže zabránit. Přes ČNB. Podtržením české koruny. A tak hostinský v Německu účtuje cenu jedné plzně většinou 5 až 7 eur. Tedy 125 až 175 Kč. Z toho může dobře zaplatit číšníka, zaplatit daně a ještě má velký zisk. Český hostinský účtuje v obyčejné hospodě (pokud na plzeň vůbec místní mají) 45 Kč. No, a z toho ekonomové EU vykouzlí takzvanou nízkou produktivitu. Z toho se doma vyberou daně a na konci je chudý hostinský obsluhující chudé hosty a chudý stát.

Mimochodem, zisky ze Škody Mladá Boleslav, kde jsou platy cca 1/3 německých, jsou v Evropě z hlediska vložené investice a inkasovaného zisku považovány za finanční “super vývar“.

Je nutno to změnit. Jistě že se to nebude, tedy přerozdělení zisku a výrazné zvýšení platů, západním firmám a bankám líbit. A už vůbec ne Německu. 85 % našeho exportu jde do Německa za podmínek, které jsem popsal. My nejsme tajná 17. spolková země, jak mnozí mladí eurohujeři blábolí. My jsme pro Německo „Indie za kopcem“.

A podle toho fungujeme. Naše české firmy nemají na moderní technologii a západní majitele nic nenutí ji sem posílat. Když jsou lidi tak levní!

České firmy jsou nevolníky finančního systému a podřízené závislosti na EU a hlavně Německu. V podobné situaci bylo před rokem 1989 po desetiletí také Rakousko se svým šilinkem. Poměr jedna ku sedmi - šilink vůči marce - diktovaly Rakousku německé banky. Teprve když Rakousko převzalo euro, ovšem za svých podmínek, zbohatlo. U nás by to znamenalo tak 1 euro za 15 korun. Což dnes ovšem není reálné. Ne že by to nešlo, ale jak by pak panstvo vydělávalo na nových nevolnících? A nevolníci by se třeba i osamostatnili a prodávali by své výrobky za světové ceny sami. No to přeci nejde!

Byznys není žádná láska a úsměvy. Je to o penězích a z hlediska národa a státu tuplem o penězích. A také o solidnosti. Buďme v rámci solidnosti Němcům a Asiatům vděčni, že nám věřili. Že to dokážeme. Ne každý je toho schopen, což vidíme v EU. I ve staré EU.

Investovali, věřili a vydělali. Vydělali tolik, že už mají peníze mnohokrát zpátky. Chtějí-li dále solidní spolupráci, musí to pochopit i oni. Hospodářství navázané na EU je dobré, ale není to jediná možnost. Pád EU anebo vypadnutí ze systému by byl pořádný problém, ale ne konec světa. Ani konec naší ekonomiky. Měli by si uvědomit, že jsme ekonomicky přežili - a úspěšně - už jiné maléry. Rozpad Rakouska-Uherska i protektorát. Za vlády Moskvy, bez pomoci nějakého „Západního Československa“ (jako měla NDR), jsme měli nejvyšší životní úroveň v tom socialistickém šlendriánu.

V roce 1989 jsme měli jen 10 % zahraničního obchodu s tehdejším Evropským společenstvím. Dnes jsme v obchodě s EU na stejné velikosti jako kdysi s RVHP. Což je mimochodem opět špatně. Ale jistě bychom dokázali, pokud by Německo odpadalo, najít i jiné trhy. Jak praví staré české přísloví: „Nic netrvá nikdy věčně, ani láska k jedný slečně.“ Ale ani obchod není věčně stejný.

Zdravím, milí spolunevolníci. Přišel čas s tím něco udělat. Ale buďte si jistí, že to bude bolet. Je třeba si pamatovat, že jako my jsme závislí na nich, oni jsou závislí na nás. Takovou kvalitu tak blízko prostě nenajdou. Oni to vědí, ale nedají to najevo.

Jak to půjde dál? I kdyby Babiš úplně vyhrál, není to ani Ford ani Baťa. Kteří pochopili, že dlouhodobě uspět v ekonomice se dá jedině tehdy, když kapitál zaplatí dobré mzdy. Lidé se budou mít dobře a budou se vzdělávat a pak co nejlépe obsluhovat tu nejmodernější techniku.

Jak je známo, Babiš prosazuje ve svých firmách ještě žebráčtější mzdy, než jsou u nejhorších západních vyděračů. Tam jim to v poslední době západní odbory moc nedovolí. Jako ve Volkswagenu. Kvalitní příliš levná pracovní síla u nás ničí i jejich pracovní trh.

Uvidíme, co na to vše budoucí vláda.



Diskuse


J. Kočí
7:47
23.2.2018

M. Pesat
21:30
22.2.2018

D. .
18:10
22.2.2018

M. Prokop
20:42
22.2.2018

J. Jurax
21:26
22.2.2018

V. Petřík
15:39
22.2.2018

I. Mertl
15:01
22.2.2018

V. Povolný
14:43
22.2.2018

J. Šejnoha
16:55
22.2.2018

I. Vermis
17:07
22.2.2018

Z. Vydra
18:25
22.2.2018

J. Jurax
21:30
22.2.2018

J. Schwarz
20:25
22.2.2018

J. Kanioková
20:55
22.2.2018

T. Kovařík
13:41
22.2.2018

T. Kovařík
13:42
22.2.2018

M. Pivoda
13:20
22.2.2018

M. Prokop
13:25
22.2.2018

J. Schwarz
20:28
22.2.2018

M. Prokop
20:43
22.2.2018

L. Sindi
12:54
22.2.2018

M. Prokop
13:27
22.2.2018

M. Pesat
14:19
22.2.2018

J. Svoboda 169
15:29
22.2.2018

M. Prokop
17:18
22.2.2018

J. Kulheim
17:25
22.2.2018

A. Skrivanek
12:24
22.2.2018

R. Stary
12:15
22.2.2018

J. Ševčík 106
12:54
22.2.2018

M. Prokop
13:29
22.2.2018

J. Svoboda 169
15:30
22.2.2018

M. Prokop
17:19
22.2.2018

J. Kulheim
19:55
22.2.2018

I. Vermis
16:53
22.2.2018

J. Kanioková
21:02
22.2.2018

R. Stary
13:08
23.2.2018

M. Pesat
11:59
22.2.2018

J. Kanioková
21:11
22.2.2018

J. Kratochvíl
11:27
22.2.2018

A. Alda
10:56
22.2.2018

M. Prokop
11:25
22.2.2018

M. Pesat
10:32
22.2.2018

J. Kulheim
10:54
22.2.2018

R. Stary
12:23
22.2.2018

M. Pesat
14:39
22.2.2018

I. Vermis
17:01
22.2.2018

R. Stary
13:02
23.2.2018

M. Šejna
10:25
22.2.2018

S. Netzer
10:30
22.2.2018

J. Kulheim
11:05
22.2.2018

M. Šejna
11:30
22.2.2018

A. Alda
10:58
22.2.2018

R. Szewczyk
11:06
22.2.2018

J. Kulheim
14:52
22.2.2018

J. Růžička 714
9:24
22.2.2018

Š. Minařík
9:29
22.2.2018

V. Hošek
9:31
22.2.2018

M. Těhanová
9:56
22.2.2018

F. Kusák
10:23
22.2.2018

Jiří_K
13:49
22.2.2018

M. Pivoda
13:05
22.2.2018

J. Kulheim
15:03
22.2.2018

J. Kulheim
15:08
22.2.2018

S. Ševeček
9:13
22.2.2018

M. Moravcová
9:09
22.2.2018

M. Valenta
14:46
22.2.2018

M. Moravcová
17:23
22.2.2018

J. Pražák
8:57
22.2.2018

M. Moravcová
9:11
22.2.2018

J. Pražák
15:05
22.2.2018

J. Pražák
17:34
22.2.2018

J. Kanioková
20:43
22.2.2018

J. Pražák
22:26
22.2.2018

M. Těhanová
10:12
22.2.2018

J. Hanzal
8:53
22.2.2018

M. Valenta
8:45
22.2.2018

J. Kanioková
21:21
22.2.2018

D. Spal
8:28
22.2.2018

A. Zajícová
8:32
22.2.2018

J. Schwarz
8:55
22.2.2018

počet příspěvků: 133, poslední 23.2.2018 01:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.