28.3.2024 | Svátek má Soňa


EKONOMIKA: Mýty a pověry kolem EET

4.2.2016

Samotná myšlenka zabránit daňovým únikům je chvályhodná. Bohužel, v zákoně o elektronické evidenci tržeb je tak špatně zpracovaná, že ve svém důsledku úniky výrazně nesníží. Povede jen ke zvýšení počtu úředníků a cen v legálně fungujících obchodech. Kdo doposud podváděl, bude podvádět i nadále.

Bohužel, celá debata se navíc odehrává v pozici ideologické, kdy úředníci a politici z vládní garnitury (možná s vědomím chyb v zákoně) spustili barnumskou kampaň ve stylu: „Kdo je proti zákonu, podporuje zloděje.“ Tomu se jen obtížně brání. Přitom kolem zákona vytvořilo MF celou sérii polopravd či vyslovených nepravd.

V samém počátku jeho argumentace bylo tvrzení, že pomocí zákona se vybere až o 10 mld Kč na daních více. Když potom někdo spočítal, že vzhledem k nákladům se bude jednat o nejméně rentabilní daň u nás, číslo předpokládaného výběru najednou skokově vzrostlo na 18 mld Kč. Aniž by se kdokoliv z MF obtěžoval jakýmkoliv odůvodněním prvního či druhého údaje a nedejbože snad uvedením důvodu, které vedlo ke zvýšení částky o 80%.

Velmi zajímavá je také fráze, že výběr se bude týkat všech podnikajících subjektů, kterou ministr Babiš omílá stále dokolečka jak zaseknutý gramofon.

Takže koho se kontrola tržeb vůbec týkat nebude:

1/ Prodejů prostřednictvím prodejních automatů. Ty dnes tvoří 3-4 % maloobchodních tržeb a je jich cca 20 000 (zdroj). Automaty v současnosti vesměs nevydávají vůbec žádné účtenky a nový zákon dokonce přímo deklaruje vynětí této části tržeb z evidence. U tohoto typu prodeje je zcela na libovůli provozovatele, jakou tržbu přizná. Navíc prodeje prostřednictvím automatů rostou několikanásobně rychleji než zbylé maloobchodní tržby. Takže jejich podíl se bude dále zvyšovat. Dokonce si dokáži představit prodejce z řad jisté podnikavé menšiny, kteří několik takových automatů nainstalují do svých večerek a umístí do nich nejprodávanější položky sortimentu. Tím se nadále elegantně vyhnou jakékoliv kontrole a evidenci.

2/ Prodejů uskutečňovaných prostřednictvím multilevel marketingu – zde se opět jedná o obraty v řádu desítek miliard korun ročně. Na tuto oblast zákon vůbec nereaguje. Tímto způsobem se dnes prodávají nejen potravinové doplňky, ale i několik značek kosmetiky, ale patří sem už i klasické potraviny a drogistické zboží. A opět obrat v tomto segmentu roste několikrát rychleji než maloobchod celkově.

Velkým problémem byl v původním znění zákona i internetový prodej: Zákon v původním znění v podstatě znemožňoval odesílání zboží na dobírku. Tato formulace byla v následném znění sice upravena, ale tak krkolomně, že si nejsem jist její použitelností.

Velmi zvláštní je tvrzení, že platba z účtu na účet prostřednictvím kreditní karty je vlastně hotovostní tržba, která musí být v rámci EET evidována. Přitom platba kartou se od platby prostřednictvím internetového či telefonického bankovnictví liší jen mechanizmem zadávání příkazu k převodu. Což ovšem na MF nikdo nechce slyšet.

Zároveň si tím MF ztěžuje možnost efektivní a jednoduché kontroly. Tržby budou na FÚ evidovány v nominální výši a v den uskutečnění prodeje. Jejich skutečná výše, tedy to, co prodejce dostane na účet, však bude nižší o provizi provozovatele karty. Ta se liší v závislosti na typu karty a smlouvy mezi provozovatelem a prodejcem. Není konstantní a není možné jednoduchým výpočtem určit rozdíl mezi částkou odeslanou v rámci EET a tou skutečně obdrženou. Navíc v případě fyzických osob, které vedou daňovou evidenci (dříve tzv. jednoduché účetnictví). Nastane velký problém v případech prodejů těsně před koncem roku. Zatímco FÚ je bude evidovat ve starém roce, v přiznání budou evidovány až v roce následujícím, protože bankovní převod v případě platby kartou trvá několik dní. To ví každý podnikatel a dokonce i každý průměrně inteligentní držitel kreditní karty. Platby uskutečněné kartou budou zkreslovat evidenci tržeb. Přitom tyto platby přicházejí prodávajícímu převodem na účet a nelze je případně zatajit jako hotovostní platby. Není tedy nutno je znovu evidovat!

Nedotaženost zákona se projevuje i jinde. Je v něm také navrhovaná definice datové věty, v ní však není identifikace osoby odesílající data. To je velký bezpečnostní problém. Už z toho důvodu, že plátce má ze zákona povinnost zabezpečit systém před zneužitím. Ovšem jak to má udělat, když nebude schopen zjistit, kdo z jeho zaměstnanců platbu do systému skutečně odesílal? Na druhé straně státu za případný únik a zneužití dat nehrozí ze zákona žádná sankce.

Pro potřeby evidence tržeb se bude vyvíjet zcela nový zabezpečený komunikační systém spolu s úložištěm dat. Přitom takový systém již existuje, jedná se o kartové platební terminály. MF se ani nepokusilo již existující infrastrukturu využít. Místo toho se budou utrácet další miliardy, navíc bez výběrového řízení, prý proto, že by se to nestihlo.

Mimochodem, má být přijato 400 nových úředníků na kontrolu dodržování EET. V současnosti vykonají orgány MF cca 100 000 kontrol ročně. Když se podělí počet kontrol počtem pracovníků, kteří v současnosti kontrolují, zjistíte, že udělají v průměru dvě kontroly týdně.

V příštím roce má počet subjektů ke kontrole dle zákona o EET dosáhnout 250 000. Pokud by měl být každý subjekt kontrolován alespoň jednou ročně, znamenalo by to cca 14 kontrol týdně na každého přijatého úředníka. To je zcela nesmyslný počet, i kdyby se jednalo o skvěle placené zaměstnance soukromé firmy. Jinak řečeno i kdyby se výkonost úředníků zvýšila o 200 %, bude jich potřeba ne 400, ale 1000. Celkový počet subjektů, které mají být výsledně kontrolovány, je však ještě daleko vyšší, má jich být přes 500 000. I při zvýšeném nasazení úředníků (viz výše) se na konkrétního podnikatele dostane v průměru jednou za pět let. Taková kontrola však pozbývá smyslu. Z uvedeného a z informací samotného MF jasně vyplývá další nepříjemná skutečnost. Provozní náklady na EET budou několikanásobně vyšší, než se v současnosti uvádí. Jen na kontroly by bylo potřeba kolem 2000 úředníků, aby se na podnikatele dostalo v průměru 1x za rok.

Takže zanedlouho bude schválen paskvil, který bude nutno velmi rychle novelizovat, a až se rok s rokem sejde, budeme počítat a počítat, abychom - jako už předtím Chorvatsko - zjistili, že se vlastně nic moc navíc nevybralo. Pro případné diskutéry: Ano vím, že p. Babiš tvrdí něco jiného, ovšem buď má pravdu on, nebo statistika Eurostatu, instituce, která mimo jiné sleduje výběr daní v EU, a ta hovoří zcela jinak než náš ministr financí.

Petr Baubín