19.3.2024 | Svátek má Josef


EKONOMIKA: Kdo bude tím třetím za bukem?

21.5.2019

Nejnovější epizoda americké obchodní války s Čínou by se dala nazvat Tak dlouho se tahá drak za ocas, až se dopálí a začne sršet oheň a síru.

Stalo se to na samém začátku minulého týdne, když president Donald Trump škubl ještě jednou a dal čínský technologický kolos Huawei na černou listinu, čímž mu přestřihl zásobovací tepny z USA. Huawei se musí nadále obejít bez některých součástek, mimo jiné mikroprocesorů, které se ještě nenaučil vyrábět stejně dobře jako v Americe. Říše středu to považuje za vyhlášení války v obchodní a technologické oblasti.

Deník Global Times, hlásná trouba režimu, uveřejnil v sobotu úvodník, který prohlašuje, že Spojené státy hodily základní obchodní principy a mezinárodní právo přes palubu a použitím státní moci spáchaly „barbarský čin“ proti Huawei.

„Musíme se odvážit postavit se proti zlovolnosti USA,“ vyzývá Global Times. Dodává, že je třeba skončit s ohledy na to, aby nedošlo k poškození vztahů s Amerikou.

„Washington namlouvá Američanům, že Čína brzy udělá ústupky, a my musíme rozbít takové lži tím, že dáme zcela jasně najevo, že Čína nepodepíše žádnou nerovnou dohodu.“

„Je čas, aby čínský lid odhodil své iluze. Ústupky cesta k americké dobré vůli nevede,“ prohlašuje Global Times.

Pro Čínu je Huawei předvojem hospodářských reforem a symbolem schopnosti dělat vlastní, nezávislý výzkum.

Huawei je spojen s rozvojem komunikačních sítí budoucnosti 5G. Hraje důležitou roli ve ctižádostivém plánu presidenta Si nazvaném Jeden pás, jedna stezka, který může vést podle jedněch k zlaté době lidstva, podle druhých k celosvětové nadvládě Číny.

Global Times vyzývá čínský lid, aby chránil národní klenot Huawei všemi prostředky.

„Cokoli může kousnout USA a neuškodit Číně, lze použít,“ nabádá.

„Americko-čínská obchodní válka přetváří vztahy obou národů. Čínská společnost si musí uvědomit, že stále úpornější strategické soupeření je nevyhnutelné. Huawei nemůže prohrát, Čína také ne. V tom spočívá nejvyšší zájem naší generace a odpovědnost, kterou neseme za budoucnost Číny,“ uzavírá deník.

Nepřekvapuje, že tenor diskuse čtenářů k úvodníku je skrz naskrz vlastenecký a protiamerický. Zaujal mne ale jeden, vlastně jediný konstruktivní názor jistého Jin Chuna:

„Rozvíjejme důvěru a úctu k Evropě, která je mnohem rozumnější nežli USA a je otevřená k vzájemně prospěšným vztahům. Evropané jsou lidé, s nimiž Čína může spolupracovat.“

Inu, když se dva perou, třetí za bukem z toho má užitek.

Tím třetím může být také Rusko. V sálech a chodbách kremelského paláce se dnes nehovoří o ničem jiném než o Číně. Přesněji řečeno o tom, zda by Moskva mohla přesvědčit Peking, že mají víc než jeden dobrý důvod vytvořit spojenectví proti Západu. Máme suroviny a špičkovou vojenskou technologii, říkají Rusové Číňanům, vy máte nejvýkonnější ekonomiku, a když to dáme dohromady, můžeme vládnout světu.

Otázka nespočívá v tom, zda rusko-čínská aliance vznikne, ale kdy. Vojenské a ekonomické základy k ní byly položeny a její architektura je dohodnuta. Možnost spojenectví mezi oběma zeměmi kazily čínské obavy z poškození obchodních vztahů se Spojenými státy. Nyní se však situace rychle mění.