25.6.2019 | Svátek má Ivan


EKONOMIKA: Kde se stala chyba?

24.4.2015

Slovensko ekonomicky vyspělejší než ČR?

Ekonomie většinou nemá příliš příležitostí pro kontrolované experimenty. Ekonomická historie však občas údaje, obdobné experimentálním, s jistým odstupem nabízí. Je škoda, že nedávné výročí 25 let od listopadu nedalo větší prostor k rozborům ekonomických výsledků, který přinesl „experiment“ spojený s rozdělením Československa. Tyto výsledky byly totiž podstatně odlišné od představ, které alespoň na české straně na jeho počátku panovaly.

Ekonomické diskusi v Česku tehdy dominovaly odhady, kolik miliard ročně proudí „penězovody“ na Slovensko, o co je česká ekonomika historicky vyspělejší a jakou zátěž představuje pro Slovensko struktura jeho průmyslu. Po více než dvaceti letech od rozdělení „oslaví“ však letos Česko jinou událost, která pravděpodobně nebude příliš připomínána. Ekonomická úroveň Česka a Slovenska (vyjádřená v HDP na hlavu) se totiž velmi pravděpodobně vyrovná (pokud k tomuto vyrovnání již nedošlo). Vzhledem k současným předpovědím růstu v obou ekonomikách je přitom pravděpodobné, že ekonomická úroveň Slovenska tu českou v krátké době i předstihne.

Výsledky experimentu

Česká ekonomika je se slovenskou nadále výrazně provázána. Řada významných slovenských firem je ovládána z Česka a naopak. Struktura obou ekonomik je obdobná: obě jsou značně závislé na automobilovém průmyslu. Česká ekonomika má při tom ve srovnání se slovenskou některé výhody: výroba aut zde není natolik ekonomicky dominantní jako v SR, země je prostorově bližší zdravému německému hospodářství, její obyvatelstvo bylo historicky bohatší a vzdělanější. Dalo by se proto očekávat, že obě ekonomiky se budou vyvíjet podobně s mírnou převahou ve prospěch té české.

Skutečnost byla jiná. K podstatným rozdílům ve vývoji obou ekonomik však nedošlo v 90. letech, jak by to bylo možné očekávat v důsledku nižší výchozí základny SR. Hospodářsko-politické kroky byly v té době v obou zemích v zásadě obdobné: v ČR panoval bankovní socialismus provázený „českou cestou“ privatizace, na Slovensku „mečiarismus“, založený na rozdávání podniků politickým přívržencům. Ještě při vstupu obou zemí do EU byla úroveň HDP na hlavu (vyjádřeného v paritě kupní síly měny) v ČR ve srovnání se Slovenskem zhruba o polovinu vyšší. Situace se však již od začátku desetiletí měnila.

Slovenská ekonomika rostla po roce 2000 v průměru zhruba dvojnásobně rychlejšími tempy než česká. Mimo jiné i proto, že se jí v závěru desetiletí podstatně méně dotkly důsledky globální ekonomické krize. S výjimkou roku 2009 se růst slovenské ekonomiky (na rozdíl od české) trvale držel v pozitivních hodnotách. Podle představ tehdejší bankovní rady ČNB měla přitom česká koruna přinést domácí ekonomice (ve srovnání se Slovenskem, které krátce před tím přijalo euro) v době krize „podstatnou výhodu“ v důsledku „vyšší měnové flexibility“.

Vývoj obou ekonomik byl tak z pohledu ukazatelů ekonomické úrovně v posledních deseti letech až dramaticky odlišný. Náskok ČR ve výši HDP na hlavu (v přepočtu na paritu kupní síly měny) SR prakticky vyrovnala. Srovnání HDP na hlavu vycházející z tržního měnového kurzu hovoří přitom již nyní jasně ve prospěch SR.

Nepříznivá jsou i další srovnání

Nepříznivé výsledky týkající se růstu ekonomiky ve srovnání se Slovenskem lze alespoň částečně přičítat již zmíněné nižší startovní úrovni. Tentýž efekt by však měl vést k vyrovnávání ekonomické úrovně ČR ve vztahu ke státům ekonomicky vyspělejším. Relativní ekonomické zaostávání ČR však dokumentují i ukazatele charakterizující vývoj ekonomické úrovně v porovnání s těmito státy.

Slovensko je ekonomicky vyspělejší než ČR: Kde se stala chyba?

Český HDP na osobu (podle parity kupní síly měny) představoval v polovině 90. let zhruba 77 procent úrovně EU (v jejím dnešním složení); dnes je jen o tři procentní body vyšší. ČR tak výší ekonomické úrovně sice dohnala a nedávno předehnala Portugalsko, její absolutní odstup od vyspělých (a v minulosti stejně rozvinutých zemí) se však v daném období prohloubil. Pro srovnání: na Slovensku se stejný ukazatel v daném období zvýšil ze 48 na 76 procent, v Maďarsku z 52 na 67 procent, v Polsku ze 43 na 68 procent a ve Slovinsku ze 75 na 83 procent průměru EU. Není přitom třeba připomínat cíle či prognózy týkající se dohnání úrovně vyspělých zemí EU, kterými se čeští politikové trumfovali v devadesátých letech i později.

Slovenská ekonomika pochopitelně není bez problémů. Trpí dlouhodobě vysokou nezaměstnaností i veřejným zadlužením. V průběhu minulého desetiletí se jí však podařilo provést řadu pozitivních změn, a to jak v oblasti veřejných výdajů (za které si vysloužila ocenění od Světové banky), tak ve sféře daní a ekonomické regulace. Snížení regulatorních nákladů a dalších překážek bránících podnikání se promítlo ve zlepšení pozice SR v mezinárodním srovnání snadnosti podnikání, kde v současné době zaujímá 37. místo ve světě oproti 44. místu ČR. Ta se v tomto ukazateli naopak propadla za Bulharsko.

Vítězství ideologií

Česká ekonomika má na hospodářské politiky i další „ekonomické experty“ smůlu. Ve svých záměrech a krocích se totiž zpravidla řídí spíše ideologií než znalostmi či mezinárodními zkušenostmi.

V devadesátých letech se touto ideologií stal trh bez přívlastků (tj. bez zákonů chránících soukromý majetek), v dalším desetiletí pak představa, že univerzálním receptem na ekonomické problémy jsou zvýšené státní výdaje a přerozdělování. Na ni navázala ideologie úspor a oddlužení, která vedla k tomu, že česká ekonomika, šetřící uprostřed hluboké krize, se stala jednou z těch, které tato krize zasáhla nejvíce. Ideologií se řídí i národovecky založené vedení ČNB, které pod vlajkou národně suverénní měnové politiky usiluje o suverénně nejrychlejší záměrné znehodnocení národní měny v dějinách. Národní bohatství však není založeno na schopnosti lacino prodávat do zahraničí a draze z něj nakupovat, ale na schopnosti přesně opačné.

Čeští politikové často zdůrazňují potřebu využívat národní komparativní výhody. Ve své většině však bohužel nepochopili, že v případě Česka tyto výhody spočívají nejen v efektivních investicích do dopravní infrastruktury, ve které ČR zaostává i ve srovnání s chudším Portugalskem (a jejímuž rozvoji brání především vysoká veřejná korupce), ale i v nízkých daních a co nejnižší státní byrokracii a překážkách podnikání. Tyto komparativní výhody budou účinné i ve vztahu k ekonomicky vyspělejšímu Slovensku.

Ústav práva a právní vědy



Diskuse


F. Žůrek
18:17
24.4.2015

Z. Toman
17:46
24.4.2015

F. Vejr
17:15
24.4.2015

V. Novák
12:48
24.4.2015

P. Mach
14:21
24.4.2015

V. Kříž 191
12:11
24.4.2015

T. Kohout
16:19
24.4.2015

R. Langer
11:33
24.4.2015

Z. Lapil
14:30
24.4.2015

P. Vaňura
11:12
24.4.2015

K. Luboš
11:05
24.4.2015

P. Vaňura
11:18
24.4.2015

R. Gramblička
10:26
24.4.2015

K. Luboš
10:54
24.4.2015

R. Gramblička
11:31
24.4.2015

P. Mach
9:29
24.4.2015

R. Gramblička
10:37
24.4.2015

J. Kratochvíl
16:33
27.4.2015

O. Prokop
8:51
24.4.2015

Z. Švrček
8:47
24.4.2015

P. Lenc
8:28
24.4.2015

R. Gramblička
10:39
24.4.2015

J. Schwarz
8:23
24.4.2015

K. Frauknecht
7:39
24.4.2015

L. Šarina
6:05
24.4.2015

počet příspěvků: 28, poslední 27.4.2015 04:33









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.