19.3.2024 | Svátek má Josef


EKONOMIKA: Jak práce pro stát může vynášet miliardy

20.9.2018

Očima libertariána

Skoro vše, co dnes „zařizuje“ stát, má alternativu. Nic složitého. Státní regulace nebo trh. My starší pamatujeme, jak v rámci tzv. „malé privatizace“ byla mezi „experty“ a politiky taková obava, že obchody s potravinami, které zprivatizují soukromí podnikatelé, budou promptně přeměněny na butiky a hospody, že v zákoně byl natvrdo požadavek, aby potravinové obchody musely prodávat potraviny po dalších, tuším, deset let. Jak ukázala praxe, žádné butiky a hospody nevznikaly, protože potraviny jsou jeden z největších kšeftů. Náš pan premiér by mohl vyprávět…

Většina věcí, které dnes zajišťuje stát (ať už přímo či prostřednictvím regulací a dozoru), má tu nevýhodu, že není vidět alternativa.

Jednou z výjimek je nákup zemního plynu. Můžeme hezky srovnat třeba Česko na jedné straně a Maďarsko či Slovensko na straně druhé. V České republice stát pouze zpovzdálí sleduje, jak soukromé společnosti nakupují zemní plyn za tržní ceny. Na burze. Cena za tisíc kubíků plynu se tam pohybuje kolem 200 dolarů. To v Maďarsku či na Slovensku se soukromníkům nevěří. Cenu domlouvají „velcí kluci“. Premiéři. S Rusy. Protože jistota. Protože se přece nebudou spoléhat na nejistý trh. Rusové ho mají dost. Takže Slovensko či Maďarsko mají s Gazpromem dlouhodobé kontrakty. Ceníková cena je někde kolem 450 dolarů. Ano, je to „kapánek“ dražší, ale ta jistota…. A „velcí kluci“ prostě čas od času zaletí k Vladimíru Vladimíroviči a domluví „slevu“. Jak velké ta sleva je a nakolik se přibližuje ceně tržní, je otázka. Protože cena se nezveřejňuje. Jen to, že se „velkým klukům“ podařilo zajistit „výhodné dodávky“. A je to. Pro plebejce jsou dostupné pouze ceny prodejní. Pro domácnosti a průmyslové odběratele. Jenže plebejcům už nikdo neřekne, že ceny jsou regulované a zdeformované daněmi.

Reálné nákupní ceny tedy neznáme. Můžeme však provést jednoduchou kalkulaci. Řekněme, že Maďarsko kupuje od Rusů 5 miliard kubíků a premiér Orbán „usmlouvá“ dlouhodobý kontrakt za cenu o 10 % nižší. Tedy, řekněme, 400 dolarů za tisíc kubíků. 5 milionů krát 200 dolarů je sumička kulatá. Miliardu dolarů na sněhu nenajdete. Skoro bych řekl, že si Gazprom takové premiéry hýčká. Kdekdo by chtěl být tím „velkým klukem“, kterého Gazprom pohostí a poskytne mu „slevu“. O které nikdo nic neví. Protože „přesvědčit“ jednoho premiéra (a pár vyvolených okolo), aby kupoval plyn dvakrát dráž, je asi jednodušší než přesvědčit, řekněme, milion odběratelů. Ti totiž nakupují za své, vyvolení nakupují „na erár“. To se to pak slouží lidu do roztrhání těla….

V ČR se podařilo tuto sféru odstátnit. Jsme v rukou trhu. A šetříme díky tomu desítky miliard.

Jenže, bohužel, stát (a komunál) nás stále dopravuje, léčí a vzdělává. Chrání životní prostředí. Stará se o lesy, dbá na prosperitu zemědělců. Řeší infrastrukturu. Nakupuje pro policii a armádu. „Výhodně“ dotuje to a ono. Protože „trh selhává“. A lidi „chtějí jistotu“. Jistotu, že se o ně stát postará. Že to vlastně nefunguje a je to výrazně dražší, než kdyby se o to staraly privátní firmy v konkurenčním neregulovaném prostředí, jim nikdo neříká. Protože v tom jedou všichni „ti, co spolu mluví“. Na všech úrovních.

Až těm „dole“ dojde, že jsou pro vyvolené jen zdrojem peněz pro vyvolené, budou se asi trochu zlobit. A nejprodávanější komoditou budou vidle. Protože palné zbraně nám pozvolna berou. Moc se na to netěším.

www.libertarianskyinstitut.cz

Článek vyšel na reflex.cz