30.9.2016 | Svátek má Jeroným, Ráchel






EKONOMIKA: Jak nás politici klamou

28.7.2014

aneb Tři nesmysly o minimální mzdě

Vláda chce od ledna opět navýšit minimální mzdu. O sedm stovek, na 9200 korun. Nesouhlasím. Jsem proti. Ne proto, že bych snad byl nepřejícník a asociál. Z minimální mzdy se ale bohužel stal prostředek pokryteckého budování politické image. A v debatě o ní se proto objevuje řada nesmyslů. Upozorním na tři hlavní.

Nesmysl číslo jedna slýcháváme z úst kritiků zvyšování minimální mzdy. Přečetli si nějakou základní učebnici ekonomie a do omrzení papouškují, že vysoká úroveň minimální mzdy vede k vyšší nezaměstnanosti. Ano, tak tomu je v učebnicovém světě. Když minimální mzdu posuzujeme izolovaně.

Jenže v realitě dnešní doby na ni prostě izolovaně hledět nemůžeme. Nelze její úroveň hodnotit mimo kontext dalších legislativních úprav, třeba těch týkajících se sociálních dávek. Je totiž velice demotivující pracovat za minimální mzdu a vědět, že někdo jiný má zhruba ty samé peníze zcela bezpracně, prostřednictvím dávek. Když tedy bude minimální mzda příliš nízká, lidé se na práci vykašlou a raději natáhnou ruku po dávce. Nezaměstnanost se tedy zvýší navzdory nízké úrovni minimální mzdy. Proč pracovat, když se můžu za ty samé peníze flákat nebo načerno melouchařit?

Druhý nesmysl trochu souvisí s předchozím. Ať už minimální mzda činí 8500 (současná úroveň), nebo potenciálně 9200 korun, jde o úplně jiné peníze v Praze a například na Ostravsku nebo v jiném regionu s vysokou nezaměstnaností a s relativně nízkými mzdami. Pokud tedy někde opravdu hrozí, že minimální mzda bude stanovena na příliš vysoké úrovni, a přispěje tak k růstu nezaměstnanosti, pak mnohem spíše v regionu, jako je Ostravsko, které se už nyní potýká s poměrně vysokou nezaměstnaností, a nikoli v Praze. Právě v regionu typu Ostravska totiž budou lidé mnohem spíše než v Praze ochotni pracovat za méně, než kolik činí minimální mzda, ale zákon jim to prostě neumožní. Zůstanou tedy na dávkách a/nebo začnou načerno melouchařit. A míra nezaměstnanosti se tam dále zvýší.

Nesmyslem číslo tři je vytrhávání debaty o minimální mzdě z kontextu stavu celkového daňového zatížení práce v České republice. Toto zdanění je jedno z nejvyšších v Evropské unii. Pokud se tedy někdo (hlavně pochopitelně obhájci zvýšení minimální mzdy) zaklíná tím, že máme jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropské unii, musí dodat také B (eventuálně i C).

Tím „B“ je právě skutečnost, že zvýšení minimální mzdy představuje v rozpočtech českých zaměstnavatelů mnohdy vyšší dodatečný náklad než v případě jejich protějšků (a nezapomeňme, že také konkurentů) v zemích Evropské unie. Právě kvůli nadprůměrně vysokému zdanění práce v ČR. Tyto dodatečné náklady pravděpodobně pro většinu zaměstnavatelů sice nebudou likvidační, ale mohou je vést k tomu, že zlikvidují alespoň některá pracovní místa. Propuštění tedy zamíří opět na „pracák“ nebo začnou načerno melouchařit a míra nezaměstnanosti zase vzroste.

(Mimochodem, tím „C“ jsem měl pak na mysli to, že v zemích, jako je Dánsko, Švédsko nebo Švýcarsko, zákonně žádná minimální mzda stanovena není a nemám pocit, že by se jednalo o státy, jejichž trh práce je na tom hůře než ten náš. Spíše právě naopak.)

Zkrátka a dobře, když se bavíme o minimální mzdě, bavme se „ekonomicky“ a ne „politicky“. Nepapouškujme ty tři shora uvedené nesmysly. Bohužel, politici si nyní z minimální mzdy udělali posvátnou krávu a během pár let ji snad opravdu zvýší až na těch zhruba deset tisíc, jak deklarovali v programovém prohlášení. Riziko toho, že to už se jedná o přehnanou částku, je vysoké. Tohle riziko tu ostatně bude i při případném navýšení na 9200 Kč. Umím si představit, že to už je suma, která v současných nelehkých ekonomických podmínkách neúnosně zatíží rozpočty mnoha zaměstnavatelů a ti budou muset třeba i propouštět. A to zvláště v těch regionech, jako je Ostravsko, kde je navýšení minimální mzdy kvůli celkově nižší mzdové hladině relativně vyšším dodatečným nákladem než třeba v Praze. Těm, kterým má být pomoženo, tedy bude nakonec uškozeno!

Pokud chce vláda trhu práce opravdu prospět, nechť nejprve sníží celkové zdanění práce!

Autor je generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a.s.



Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Diskuse


Z. Rychlý
21:30
28.7.2014

V. Kain
7:50
29.7.2014

Š. Hašek
17:29
28.7.2014

P. Papež
16:11
28.7.2014

Š. Hašek
17:42
28.7.2014

J. Heincl
12:11
28.7.2014

E. Pavel
14:04
28.7.2014

J. Heincl
15:18
28.7.2014

A. Hrbek
11:21
28.7.2014

V. Grycz
10:49
28.7.2014

J. Kavalír
11:08
28.7.2014

J. Jurax
0:15
29.7.2014

V. Mlich
10:39
28.7.2014

Š. Hašek
17:32
28.7.2014

M. Koutný
7:45
28.7.2014

Š. Hašek
8:49
28.7.2014

J. Kavalír
10:55
28.7.2014

Z. Švrček
12:00
28.7.2014

J. Bruner
4:17
28.7.2014

M. Pechr
8:07
28.7.2014

J. Schwarz
9:04
28.7.2014

J. Bruner
11:29
28.7.2014

J. Heincl
12:05
28.7.2014

J. Bruner
15:35
28.7.2014

J. Heincl
15:56
28.7.2014

J. Vyhnalík
3:57
28.7.2014

M. Pechr
7:38
28.7.2014

J. Hruška
7:55
28.7.2014

Š. Hašek
8:55
28.7.2014

J. Hruška
18:00
28.7.2014

Z. Kulhánková
3:00
28.7.2014

V. Halašta
1:07
28.7.2014

P. Dvořák
2:30
28.7.2014

V. Halašta
9:30
28.7.2014

J. Kavalír
10:45
28.7.2014

J. Kunes
6:24
28.7.2014

V. Halašta
9:34
28.7.2014

počet příspěvků: 39, poslední 29.7.2014 07:50









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.