21.8.2017 | Svátek má Johana


EKONOMIKA: Co s kulturou v rozhodovacích procesech

15.6.2007

Odboráři jsou proti snižování počtu zaměstnanců v kultuře, Nejistý osud Design Centra ČR, Nedostatku peněz v rozpočtu na kulturu se bojí další iniciativy umělců a pracovníků v kultuře, to jsou titulky novinových článků, v nichž se odráží stanovisko vlády k potřebě a užitku kultury pro českou společnost. Nevím, kolik procent z těch 9 000 státních zaměstnanců, kteří by měli do roku 2010 odejít z veřejného sektoru, připadne na pracovníky organizací řízených ministerstvem kultury, znepokojující je již myšlenka, že v kultuře je „přelidněno“ a „přefinancováno“. Nevím, na základě jakých statistických údajů vláda k takovému rozhodnutí dospěla a co všechno považuje za rezort kultury podle moderních měřítek. Škála odvětví, jejichž činnost lze považovat za kulturu, a jejich ekonomická síla se totiž v posledních letech výrazně změnily. Ne však u nás.

V 80. letech minulého století začalo mnoho lidí mluvit o přechodu od industriální společnosti ke společnosti informační. V devadesátých letech se hovořilo o znalostní společnosti a znalostní ekonomice. Mitchel Resnick, profesor z Massachusettského technologického institutu (MIT), preferuje jiný koncept: již v devadesátých letech mluví o společnosti kreativní. Tvrdí, že úspěch jedince, podniků, společenství a celých národů nebude v budoucnu záležet na velikosti země a jejích přírodních zdrojích, které jsou nakonec vyčerpatelné, ale na tom, kolik toho víme, na naší schopnosti kreativně myslet a konat. Resnickův koncept byl přijat ve Spojených státech na začátku 90. let, později i v Británii a pro označení naší doby se zabydlel výraz éra kreativity. Od ní se odvozuje i nově definovaný specifický segment ekonomiky, označený jako kreativní průmysl nebo též ekonomika kultury. V Česku se i nadále mluví víc o inovaci než o kreativitě v souvislosti s rozvojem ekonomické aktivity, růstu HDP a zvýšení zaměstnanosti, a to jak v běžné komunikaci, tak i v některých vládních dokumentech (Asociace inovačního podnikání ČR).

Evropská komise, jak je jejím zvykem, zareagovala na nový trend s velkým zpožděním a studii o ekonomice kultury v Evropě publikovala až v říjnu 2006. Následně na to české ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo v únoru 2007 nabídku na řešení projektu „Vstupní analýza současných vazeb trhu práce se sektorem Kultura a definování výchozích předpokladů pro strategické plánování zaměstnanosti v tomto sektoru“. V Evropě a samozřejmě i u nás schází statistické údaje, které by umožnily věrně podchytit šíři kulturního a tvůrčího odvětví, počet osob v něm pracujících, ekonomické ukazatele sektoru a další. Doplnit tento deficit vyžaduje změnit statistické metody pro sběr dat a tvorbu databank.

Každé podnikání potřebuje kulturu, proto se mění funkce umění i umělce. Pochopení významu těchto změn a jejich implementace do života vyžaduje změnu paradigmatu myšlení nejen ve státní správě, ale i v přípravě lidí. A při absenci toho všeho se česká vláda rozhodne snížit počet zaměstnanců v kultuře, snížit rozpočet na kulturu a zrušit Design Centrum ČR. Mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Tomáš Bartovský sice tvrdí, že ministerstvo nemá v žádném případě v úmyslu likvidovat podporu kvalitního českého designu, jenom zvažuje různé metody podpory realizované jinak než prostřednictvím nepružné příspěvkové organizace. Doufejme, že proces hledání nebude dlouhý. Česko nemá moc výrobků, které by na světových designerských veletrzích oslňovaly a firmy byly jimi následně zavaleny objednávkami. Přitom bohatých přibývá a chtějí luxusní zboží. V Česku je kolem 15 tisíc lidí, jejichž majetek převyšuje milion USD, bez započtení ceny hlavního sídla a spotřebního zboží (v Číně kolem 300 tisíc). Čeští milionáři disponují majetkem minimálně 297 miliard korun (Zdroj Euro, 22.1.2007).

Více na toto téma si můžete přečíst v časopisu Ateliér, č. 9, z 3. 5. 2007 nebo na webu www.sciart-cz.eu.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.