23.8.2017 | Svátek má Sandra


EKONOMIKA: ČNB chválí stabilitu a růst...

6.2.2017

... ve světě bez černých labutí

Nový rok, a stále se nic neděje. Očekávání dramatických událostí především v ekonomickém prostoru se nenaplnilo, budeme teď žít v klidném světě. Přesně takové poselství přinesl výhled České národní banky. Ekonomický růst bude pokračovat, byť bude o něco menší, než se čekalo. Platí to pro bilanci v minulém roce i v nadcházejících dvou letech.

Ovšem podstatný je fakt, že změny oproti předchozím prognózám jsou na úrovni jedné nebo dvou desetin. Nezaměstnanost je nejnižší v historii, státní rozpočet netrápí velké deficity, chystá se uvolnění kurzu koruny. Jako bychom se po předchozím období velkých krizí a velkých očekávání ocitli v novém klidném světě, kde nic nepřekvapí, bude ale víceméně bez potíží fungovat.

Potvrdil to i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Očekává pokračování rozjeté, byť mírné konjunktury, a jediné, co může současný uspokojivý stav narušit, je nějaká ta černá labuť. Tím se, jak známo, myslí nějaká nečekaná událost, zahraničně-politický šok, velký krach v nějaké víceméně blízké zemi, nový válečný konflikt v citlivém regionu.

O černých labutích však nejsou žádné informace. Ani brexit, ani nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta nejsou tím, s čím by světové trhy nepočítaly, anebo se na to nemohly v klidu připravit a reagovat.

Naskýtá se proto logicky otázka, v jakém světě vlastně žijeme, respektive do jakého v roce 2017 vstupujeme. Není pochyb, že jde o svět otřesený minulou krizí, který si cení právě toho, že se nic neděje. Dalo by se říci, že je do značné míry zabetonován soustavou protikrizových opatření, ke kterým patří přebytkový rozpočet včetně důsledné kontroly sociálních výdajů, široká nabídka pracovních míst a průběžné rozšiřování veřejných služeb, často v podobě stavby hladových zdí.

Kdo se diví stálému rozšiřování administrativních budov a zakládání zbrusu nových státních úřadů, ten zapomíná, že právě tohle je průvodním jevem současné doby. Koneckonců k tomu všemu patří i průběžný rozvoj obchodních center, ve kterých mezinárodní řetězce inkasují stále více peněz, jako by se teprve dnes naplňovaly odvěké, tedy předlistopadové touhy po velkolepém konzumu.

Ve skutečnosti nemusí být úplně příjemné, ale dost obtížné žít v takovém světě. Člověk se musí potýkat s přehnanou byrokracií, nezbytností přijmout nějakou, i když zbytečnou práci, a vždy přítomným pocitem, že stále nemám dost peněz, abych si koupil všechno, co opravdu potřebuji, nemluvě o dosud nesplacené hypotéce. Stálá námaha, a kam to všechno vede? ptá se člověk, který najednou ví, že lépe už nebude.

V překladu do makroekonomických termínů se dá říci, že žijeme ve světě, který rezignoval na investice, což je přesně případ nejen Česka, ale prakticky všech vyspělých zemí. Nezájem o budoucnost prozrazuje i fakt, že se dávno neřeší budoucí hrozby typu stárnutí populace, hrozícího nedostatku kvalifikovaných pracovních sil pro průmysl a služby, odbourávání neproduktivní byrokracie.

Možná je to svět bez černých labutí, ale také bez přidané hodnoty, která ve svém obecném významu dává jako jediná lidskému životu nějaký smysl.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Diskuse


P. Joch
13:16
6.2.2017

J. Gutvirth
13:11
6.2.2017

počet příspěvků: 4, poslední 6.2.2017 01:16









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.