"Tak nám opět zdražili benzin," povzdechli si mnozí. A zcela oprávněně. Vláda dosti neuváženě schválila zvýšení přísad podílu biopaliv do nafty na 6,3 procenta a u benzinu na 4,5 procenta. Návrh bude ještě projednáván dosti bouřlivě v parlamentu. Ekologický přinos biopaliv na snižování emisí motorových vozidel je přitom velmi diskutabilní. Byl zpochybněn výpočty mnoha expertů včetně Světové banky.

Bohužel, zavedení biosložky je jednou z mnoha směrnic Evropské unie, kterou v zájmu objektivity je nutné přehodnotit. Přidávaní biosložky nemá ve svém souhrnném dopadu významný vliv na emise nyní módního oxidu uhličitého, snižování dovozu ropy ani na klimatické změny.

Zásadní problém spočívá v tom, že biopaliva produkují oxid uhličitý ještě dříve, než si je natankujeme do svého auta. Farmáři, kteří vykácejí kus pralesa, aby na tomto místě pěstovali cukrovou třtinu na ethanol, pokácí stromy, které skleníkový plyn předtím pohlcovaly. Dnes se již prokázalo, že už při pouhém zpracování biopaliv se vyprodukuje značné množství oxidu uhličitého. Masové pěstování rostlin na výrobu biopaliv místo na obživu uvrhlo zejména rozvojové země do značných problémů. Podle odhadů se jedná o stovky tisíc zbídačených lidí. Ve světě není dostatek zemědělských ploch pro nezbytné pěstování potravin a dostatečného množství biopaliv. Náklady na setí především pšenice a řepky, hnojení, sklizeň, zvýšené výdaje na přepravu a energeticky náročná výroba převýší možný ekologický zisk. Celosvětový program výroby biopaliv může být ekonomicky i ekologicky výhodný teprve tehdy, až bude i v rozvojových zemích alespoň částečně zajištěn dostatek dostupných potravin a zásob pitné vody. Pouze připomínám, že při provozu kolem 700 milionů aut ve světě by při dalším přidávání biopaliv do pohonných hmot nestačila veškerá výměra zemědělské půdy ve všech státech. Nikdo zatím nezaručil, že dlouhodobé používání biopaliv nebude mít vliv na seřízení elektronické řídící jednotky motorů i na životnost drahých katalysátorů výfukových plynů. V moderních naftových motorech se bionafta používat nesmí. V několika málo dostupných, spíše utajovaných studiích se uvádějí možné symptomy vad, především koroze součástek palivové soustavy, hydroskopických parametrů nového paliva, menšího zvyšování spotřeby i potížích při startu v zimním období.

Zvýšením spotřebních daní od ledna dosáhne podle odhadů cena benzinu natural 95 kolem 30 korun a nafty kolem 28 korun za litr. Dalším rozhodnutím vlády k biopalivům cena pohonných hmot od dubna znovu poroste asi o 50 haléřů na litr, a to bez dosažení předpokládaného efektu. Nebude mnoho radosti u dopravců i motoristů. Vysoké ceny pohonných hmot, jedny z nejvyšších v Evropě, se zcela jistě započítají do všech výrobků v obchodech.