Daňové úlevy pro biopaliva sice vzbuzují hodně pozornosti, problémem je však nařízená spotřeba biopaliv.

Daňová úleva u biopaliv (řepkový olej) vzbudila hodně emocí a kvůli ní se do sebe pustili Miroslav Kalousek a Andrej Babiš mnohokrát. Obviňují se navzájem ze lhaní, korupce a podvodů. Nicméně problém biopaliv nespočívá pouze v jejich nižší daňové sazbě.

Situace je mnohem prostší. Základem byznysu s biopalivy je nařízení Evropské komise, které stanovuje podíl biosložky v motorových palivech. Evropská komise již sice netlačí do dalšího zvyšování tohoto podílu, nicméně stále platí, že podíl biosložky v palivu musí být do 5 %. Právě povinnost přimíchávat do motorových paliv biosložku je základem kvetoucího byznysu s řepkou.

V zásadě totiž platí, že by cena biosložky vyráběné z řepky olejné mohla být i podstatně vyšší, než je cena základní složky, a přesto by ji výrobci motorových paliv museli do svých výrobků přimíchávat, a tedy i kupovat. Tak zvaný biodiesel se na stojanech některých čerpacích stanic prodává s cenou o několik korun nižší než klasická motorová nafta. V případě, že by se biodiesel zdanil spotřební daní stejnou sazbou jako klasické palivo, cena by samozřejmě vzrostla tak, že by jeho samostatný prodej byl absolutně nereálný. Vliv na cenu klasického paliva s obsahem biosložky do 5 % by však byl i s tímto zdaněním marginální (v haléřích).

Rozhodnutí o použití biopaliv v motorových palivech je tak stále založeno na ideji, že se jedná o takzvaný „obnovitelný zdroj“, díky němuž se sníží produkce kysličníku uhličitého z takzvaných neobnovitelných zdrojů. Přitom by stálo jistě za to, aby výrobci biopaliv zveřejnili úplnou energetickou bilanci na zpracování biosložky, včetně spotřeby motorových paliv při přípravě polí s řepkou, spotřebu motorových paliv při sklizni a dopravě i spotřebu klasických energetických zdrojů při výrobě biosložky motorových paliv. Tady leží kámen úrazu a zde bychom zřejmě získali nejedna alarmující data, že totiž biosložka je z hlediska spotřeby energií palivem velmi problematickým a možná i škodlivým. Všechny současné dieselové motory v autech nesnesou použití čistého biopaliva, na což výrobce aut zřetelně upozorňuje zákazem jejich tankování.

Biopaliva jsou tak výborný byznys a byla by výborný byznys i v případě, že by nebyla daňově zvýhodněna. Jejich povinné přimíchávání do motorových paliv tak zaručuje jejich trvalou spotřebu, a to v zásadě za libovolnou cenu. Babišovo impérium tedy profituje na biopalivu díky nařízení EK o povinném přimíchávání biosložek do klasického paliva. Daňové zvýhodnění v tom hraje naprosto okrajovou roli. Daňové zvýhodnění je jakousi „daní“ ekologickému „božstvu“, tj. aby vlády vykázaly svůj „vstřícný postoj k obnovitelným zdrojům“.

Zemědělci by tak v případě, že by nepěstovali řepku olejnou, mohli na těchto plochách pěstovat obilí, brambory, řepu apod. To by ale vedlo k nadprodukci těchto komodit a snížení jejich ceny. Proto je řepkový byznys pro zemědělství „darem z nebes“ zajišťujícím stálý a zajímavý příjem.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz