Paul McCartney zavelel a skot aby se třásl o život
Kdo produkuje více metanu: krávy, nebo vegetariáni?
Užitečný kompromis: Krávy by se měly učit od klokanů.
Největší zločin proti klimatu? Podle švédských odborníků je to hovězí s rýží

Bezmasé pondělí je poslední hit Paula McCartneyho. Slavný muzikant jím přemlouvá Evropany i lidi na celém světě, aby jeden den v týdnu vynechali maso a pomohli tím čelit globálnímu oteplování. Brouk s masem skoncoval někdy před třiceti lety, protože mu vadilo, jak se na farmách zachází se zvířaty. Teď chce vegetariánstvím zachraňovat planetu. K Broukovi to patří. Co si ale myslet, když na podobnou strunu zahraje německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová? Také ona nedávno pobídla národ, aby zdravějším jídelníčkem přispíval k ochraně klimatu. Není divu, že Aignerová coby křesťansko-socialistická politička vzbudila svým „zezelenáním“ značný rozruch.

Střídavé pochopení našla u českých vládních činitelů. „Výzvy k uvážlivější spotřebě masa jsou adekvátní – nejen ve vztahu ke změnám klimatu, ale i pro zdravotní prospěch občanů,“ přitakává ministr životního prostředí Jan Dusík. Naopak ministr zemědělství Jakub Šebesta by lidem rozhodně nedoporučoval upírat si maso kvůli snížení emisí skleníkových plynů, které vypouštějí hospodářská zvířata.

Němcům se na šnycl nesahá

Požadavek jíst méně masa, aby se snížila produkce skleníkových plynů, doposud v Německu zazníval od ochránců klimatu, Zelených a Spolkového úřadu pro ochranu životního prostředí. Konzervativci o takovém spojení nechtěli ani slyšet. O to více ministryně Aignerová šokovala své spolustraníky a zemědělské činovníky. Čím vlastně zděšení vyvolala? „Jíst méně masa znamená zároveň ochranu klimatu,“ citovala ministryni agentura AP, která takto zestručnila její vyjádření pro Hannoversche Allgemeine Zeitung a nastal poprask. V rozhovoru pro deník mluvila o zdravější výživě a způsobech produkce šetrnějších ke klimatu, o tom, jak by bylo možné v oblasti krmení zvířat redukovat skleníkové plyny.

„Nová okna, rozumnější větrání a čas od času nechat auto stát doma patří rovněž k ochraně klimatu,“ řekla politička. Ke snížení konzumace masa skutečně nabádala, i když nepřímo. „Budeme-li se všichni stravovat zdravě a vyváženě, jako to například doporučuje výživová pyramida Německé společnosti pro výživu, výrazně přispějeme k ochraně klimatu,“ prohlásila Aignerová.

Pro pochopení dramatických reakcí je třeba si uvědomit, že právě Němci spořádají víc než dvakrát tolik řízků, steaků, klobás, salámů a dalších pokrmů z masa, než zmíněná společnost pro výživu považuje za racionální – doporučuje konzumovat 300 až 600 gramů na hlavu za týden. Německý tisk paní ministryni obratem připomenul křesťanskou socialistku Barbaru Stammovou, která musela odstoupit z postu bavorské ministryně zdravotnictví. Stalo se tak poté, co skandály kolem BSE (takzvaná nemoc šílených krav) komentovala slovy, že dál už to takhle v produkci masa nepůjde a jeho konzumace se musí snížit.

Agrární versus ekologický

Průměrný Němec spořádá za rok 87 kilogramů masa. Čech o sedm kilogramů méně, týdne tedy zhruba 1,5 kilogramu. A rozhodně by neměl být střídmější zrovna kvůli tomu, aby se snížily emise skleníkových plynů, zdůrazňuje český agrární ministr Jakub Šebesta, opírající se o několik čísel: „Za posledních dvacet let u nás stavy skotu poklesly o dvě třetiny. Spotřeba hovězího masa se od roku 1989 snížila ze zhruba třiceti kilogramů na obyvatele za rok na současných deset kilogramů.“ A vzápětí Šebesta připomíná, že doporučení snížit konzumaci masa by bylo v příkrém rozporu s kroky, kterými stát podporuje udržení stavů dojného skotu.

Zato ministr životního prostředí Jan Dusík považuje apel na uvážlivější konzumaci masa za adekvátní. Obhajuje ho těmito argumenty: „Intenzivní zemědělské velkochovy, které vznikly za účelem takzvané produkce na maso, se staly jedním z největších zdrojů nárůstu metanu v atmosféře. Jedna tuna metanu je z hlediska klimatické stopy ekvivalentem přibližně 21 tun oxidu uhličitého. Jestliže se podaří omezit celkovou konzumaci masa, například úpravou stravovacích návyků u dostatečného počtu lidí, ale především změnou způsobu chovu hospodářských zvířat, pak by se produkce metanu a jeho působení na změnu klimatu mohla opravdu snížit,“ věří Dusík. S německou ministryní zemědělství určitě není mezi evropskými politiky v takovém pohledu osamocený. Třeba Švédsko už vážně řeší, jak může vypadat klimaticky příznivé stravování.

Švédi jednou týdně vegetariány

Ve Švédsku jako první evropské zemi vznikla doporučení, co by lidé měli potlačit a co naopak obohatit ve svém jídelníčku, aby současně prospívali životnímu prostředí. Tamní národní potravinový úřad a Agentura pro ochranu životního prostředí vypracovaly dokument nazvaný Environmentálně výhodný výběr potravin. Doporučují v něm snížit spotřebu masa a rýže s cílem omezit emise skleníkových plynů. Šéf potravinového úřadu Inger Anderson tvrdí, že produkce potravin má na svědomí asi čtvrtinu emisí způsobených švédskými spotřebiteli, což působí nejen na klima, ale ještě škodí prostřednictvím dalších vlivů, hlavně používáním pesticidů. Švédská zpráva konstatuje, že maso, a to hovězí, vepřové, jehněčí i drůbeží, tvoří skupinu potravin, jejichž výroba má největší vliv na životní prostředí. Doporučuje proto zaměnit jedno nebo dvě jídla týdně za vegetariánská, nebo snížit porce masa. Rýži by si lidé měli více odpírat kvůli tomu, že v rýžovištích se uvolňuje metan. Měli by také dávat přednost sezónním jídlům, vybírat si ovoce a zeleninu vypěstovanou v místě spotřeby a zapomenout na vodu v plastových lahvích. Až na některé výjimky může být výběr zdravých potravin v souladu s výběrem, který je vhodný pro životní prostředí, tvrdí švédští odborníci.

Dobytek vzatý na milost

Paul McCartney přišel se svou kampaní za bezmasé pondělky těsně před kodaňským summitem věnovaným globálnímu oteplování. Přiživil tím dřívější různě relevantní poznatky o tom, jak se dobytek podílí na ohřívání zeměkoule. Třeba že chov hospodářských zvířat produkuje 37 procent celosvětových emisí metanu. Podle některých informací také 65 procent emisí oxidu dusného, třetího nejvýznamnějšího skleníkového plynu. Anebo je to jinak?

„Politici by měli mít lepší informace. Chov dobytka ovlivňuje globální oteplování jen málo,“ tvrdí meteorolog Ladislav Metelka, který je členem Mezinárodního panelu pro klimatické změny (IPCC). Uvádí, že zemědělství se podílí na klimatických změnách nikoli vypouštěním metanu, ale produkcí oxidu uhličitého, vznikajícím při spalování fosilních paliv. „Metan sice způsobuje větší skleníkový efekt než oxid uhličitý, pokud se však dostane do atmosféry, samovolně se po určité době – za měsíce až roky – změní na CO2. Tím se sníží škodlivost. Krávy jsou býložravci a aby tráva mohla vyrůst, nejdříve se musí z atmosféry odčerpat určité množství CO2 a fotosyntézou přeměnit na rostlinnou hmotu. Do atmosféry se tedy jen vrací to, co se z ní muselo předtím odčerpat, aby vyrostlo krmení,“ vysvětluje meteorolog. Právě v tom tkví podstatný rozdíl oproti fosilním palivům. „Metan a CO2 kolují v uzavřeném cyklu, kdežto uhlí, ropa a další fosilní zdroje energie ležely stamiliony let pod zemí. Lidé je vykutají a přidávají do cyklu,“ porovnává Metelka.

Pitvají pastviny

Profesor Miloslav Šimek s kolegy z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR zkoumá, jak emise skleníkových plynů souvisejí s chovem dobytka. Pětiletý projekt, při kterém vědci studují produkci metanu a oxidu dusného na pastvinách, začal zhruba před rokem. „Je pravda, že při chovu hospodářských zvířat se vytváří podmínky pro produkci skleníkových plynů. Ale není přece správné, abychom z toho odvodili, že nebudeme chovat skot. Říkat nejezme maso a zbavíme se problémů, je stejně hloupé či chytré jako prohlašovat, nekupujme si ledničky a nejezděme autem,“ poukazuje biolog.

Výzkum má sloužit nejen k pochopení produkce skleníkových plynů při pastvě zvířat, ale současně má i napovědět, jak ji snížit. „Každá kravka za sebou něco zanechává. Hodně však záleží na tom, s jakou mírou nekázně či obezřetnosti se chov provozuje,“ připomíná profesor Šimek. Vysoká koncentrace zvířat na malé ploše je logickým předpokladem pro větší uvolňování metanu a oxidu dusného. Nedá se jednoznačně říci, zda je z tohoto pohledu horší dobytek pást, nebo držet ve chlévech. „Ustájená zvířata také produkují plyny. Navíc obrovským zdrojem emisí jsou nádrže na kejdu a hnůj ve velkochovech,“ dodává Šimek.

Hlavně nic nevnucovat

Producenty masa zanechává hysterie kolem vlivu dobytka na klimatické změny v klidu. Dobře vědí, že jedlíci si nezbytnou flákotu na talíři nenechají nikým znechutit. A už vůbec ne bojovníky za spásu planety. „Pokud by německá ministryně zemědělství mínila doporučení omezit konzumaci masa jako návod ke zdravějšímu životnímu stylu, dá se s ní souhlasit. Nedomníváme se však, že by omezení produkce masa mělo nějaký zásadní vliv na globální oteplování,“ říká za Potravinářskou komoru mluvčí Dana Večeřová. Za daleko efektivnější považuje zavádění nových technologií, které poškozování životního prostředí minimalizují. „Potravinářský průmysl mimochodem rozhodně nepatří mezi největší znečišťovatele,“ zdůrazňuje Večeřová. Ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát vnímá, že je v poslední době populární propagovat omezení masa jako přínos k ochraně planety. „V případě skotu však hlavně nejde o problém Evropy. Je to spíš téma pro Jižní Ameriku, kde je průměrné zatížení pastvin vyšší než v Evropě,“ porovnává Malát.

Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství reflektuje situaci bez servítku: „Zemědělci se musí přizpůsobovat trhu a produkovat to, co lidé chtějí jíst. Ne jim vnucovat hovězí nebo vepřové, když o něj nestojí. Stravovací návyky se mění a daleko víc se jí zelenina.“ Střízlivě se ke kampani proti masu staví Agrární komora. „Kdo chce, může vyhodnotit dopad své činnosti a zvyků na přírodu obecně a dle toho se zařídit. Včetně skladby jídelníčku. Poptávka nejen po mase celosvětově stoupá s tím, jak se rozrůstá lidská populace. Zemědělci a potravináři na to reagují,“ říká Jiří Felčárek z Agrární komory. Míní, že pro omezení negativních vlivů na klima by místo volání po nižší konzumaci masa bylo prospěšnější využít kapacity zemědělství pro lepší využívání obnovitelných zdrojů. „A nejde jen o biopaliva nebo spalování biomasy. Mnohem víc by se daly využívat sláma a dřevo jako stavební materiál,“ uvažuje Felčárek. Jak svět rozšiřováním biopaliv šetří ovzduší, je ale už další kapitola.

Vývoj stavů skotu v ČR (v tisících kusů)

Spotřeba masa ve vybraných zemích EU (kg/obyv/rok)

Vývoj v konzumaci masa v ČR (kg/obyv/rok)

Sektorový podíl na emisi skleníkových plynů (gigagramy CO2 ekv.)

Týdeník EURO 3/2010