18.4.2024 | Svátek má Valérie


EKOLOGIE: Podej ďáblovi prst a polkne celé Nošovice

27.11.2008

Před několika dny rozjela výrobu moravská továrna jihokorejské firmy Hyundai. V Nošovicích u Frýdku-Místku slavnostně sjelo z pásu první auto. Skoro třicetimiliardová investice přinese v regionu práci desítkám tisíc lidí. Je to však skutečně důvod k oslavě? Vždyť nebýt vyděračských obstrukcí, mohla továrna fungovat už dávno...

V článku Zelený aktivismus jako povolání jsem podrobně popsal, jak Jihokorejcům házeli klacky pod nohy ekologičtí aktivisté. České zákony jim umožňují stát se účelově účastníky stavebního řízení a s pomocí byrokratických kliček brzdit, co se dá. Několik zelených spolků zasypalo nošovický projekt nejrůznějšími zdeúředními suplikami, směroplatnými odvoláními a bizarními připomínkami. Vrcholem byla žaloba, kterou aktivisté podali v červnu 2006. Bojovali tím za ohroženou přírodu? Šlo spíš o obstrukční malichernosti, které stavbu zpozdily o řadu měsíců.

Jihokorejce tlačil čas. Nakonec jim proto nezbylo než ustoupit nátlaku a v listopadu 2006 s aktivisty podepsat tzv. Deklaraci porozumění. Součástí podmínek bylo i zaplacení „nevšimného“ ve výši dvaceti milionů korun s tím, že aktivisté každý rok dostanou další miliony. Peníze prý budou využity na „podporu občanských iniciativ“, na „rozvoj občanské společnosti“, na „ochranu přírody“... Prostě na samé bohulibé cíle. Kmotři z Palerma by to nevymysleli líp.

V Nošovicích už zkrátka spadly všechny masky. Jasně se ukázalo, že ekologickým aktivistům často nejde ani tak o vznešené principy, jako spíše o peníze. Spor o automobilku navíc odhalil slabiny české legislativy, která komukoli umožňuje dlouhé měsíce blokovat důležité stavby. Zákony nemají pojistku proti účelovým obstrukcím. Není načase to změnit? Pokud se tak urychleně nestane, poškodí kauza Nošovice náš obraz ve světě. Mezi investory se jistě rozkřikne, možná už rozkřiklo, že je Česká republika nedokáže ochránit před ekologickým vydíráním.

Vzhledem k objemu investice bylo pro Jihokorejce těch pár milionů za vykoupení klidu zanedbatelnou položkou. Jenže podávat ďáblovi prst se, jak známo, nevyplácí a s jídlem roste chuť. Před dvěma lety aktivisté výměnou za peníze slíbili, že továrně přestanou škodit. Ten slib už neplatí. Jeden ze spolků, které podepsaly Deklaraci porozumění, podal letos v létě žalobu proti stavebnímu povolení na železniční přípojku k továrně (Beskydčan se snaží zablokovat železnici pro Hyundai). Prostě další účelová obstrukce. Že by železniční doprava pro aktivisty byla "ekologičtější" jen tehdy, když se jim to právě hodí do krámu? Ale třeba to vyřeší dalších pár milionů...

(Psáno pro Týden a Neviditelného psa)