10.12.2016 | Svátek má Julie






EKOLOGIE: Pod křídly EU

10.3.2010

Evropská unie (dále jen „my“) je v otázkách ochrany přírody a krajiny často velmi nekompromisní. Vybudovali jsme rozsáhlou síť evropsky významných lokalit, aby byla zajištěna účinná druhová ochrana i ochrana biotopů či významných krajinných prvků. Patří do ní i tzv. Ptačí oblasti, zajišťující ochranu těm druhům ptáků, kteří jsou v rámci celého kontinentu nejohroženější či nejzranitelnější. Jsou mnohdy ještě větší, než stávající národní parky či CHKO. Chválihodný přístup k ochraně přírody však tak trochu ztrácí smysl – především „díky“ Maltě a neschopnosti EU svá nařízení na tomto ostrově důsledně prosazovat.

ulovek 

Výsledky týdenního lovu jedné rodiny z Malty...

Jedná se bezpochyby o revoluci v ochraně přírody na starém kontinentu. Desetiletí budovaná síť NATURA 2000 zaktualizovala a rozšířila stávající seznam našich rezervací a přírodních památek o mnoho míst, na kterých je tak zaručena účinná ochrana těch druhů rostlin a živočichů, které se dostaly do „existenčních problémů“. Velká pozornost je přitom zaměřena na ochranu ptáků; pro ně vznikají rozsáhlá ptačí území.

Abychom pochopili jejich význam, musíme si uvědomit, že druhová ochrana sama o sobě je zcela bezpředmětnou, pokud chráněný druh nebude mít dostatek životního prostoru k vyhnízdění. V tomto ohledu je systém jejich ochrany v EU propracovaný, sofistikovaný a snad i dostačující. Investujeme nemalé prostředky v zájmu účinné ochrany, aby z naší přírody nevymizely druhy, jež jsou pro ni mnohdy charakteristické.

Chráníme tedy nejen orly mořské či dva páry orlů královských, kolpíky bílé, jeřáby popelavé či zedníčky skalní, ale i dříve běžné druhy, jako jsou vlhy pestré, dudci chocholatí či tetřevi (tetřev je na hranici vyhynutí, dudek přežívá jen na nejjižnější Moravě a v Doupovkách, v počtu několika párů, vlha dnes hnízdí už jen v jedné lomové stěně nedaleko Pouzdřan). Do pozice ohrožených druhů se dostali i ti, o kterých by nás nikdy nenapadlo jako o ohrožených přemýšlet: křepelky, koroptve… a mílovými kroky k nim míří třeba i vlaštovky.

Na svých tazích napříč kontinenty ptáci čelí mnohým nebezpečím, ale v rámci EU je jedno, které se jeví být největším: tím je členský stát Malta.

vlha

Desetitisíce ptáků jsou na Maltě postřeleny a ponechány dlouhému a bolestivému umírání, jako např. tato vlha pestrá

Ze 400 000 obyvatel se jich na 20 000 aktivně věnuje sportovnímu lovu tažných ptáků. Takřka každá rodina, žijící na venkově, má políčko, na kterém pěstuje plodiny, jimž některé druhy tažných ptáků nemohou odolat. Políčka jsou však důmyslně lemována sítěmi, do kterých se hladoví ptáci chytí. Takto ulovené trofeje se usmrtí, vycpou a zpeněží. Jedna vlha pestrá = 4 EUR. K lovu se často používají i vábničky – ptáci uzavření v malých klecích, rozmístěných po pozemku.

Maltská tradice v lovu ptáků však jde mnohem dál. Na tomto středomořském ostrovu, který leží na jedné z hlavních tažných cest i středoevropských ptáků, lidé vášnivě střílí prakticky po čemkoli, co má křídla. Začátečníci se trefují do čápů, orlovců říčních i orlů; volavky nad ostrovem sníží své počty během přeletu až o 80%... Ale ti opravdoví machři míří na vlaštovky či jiřičky a nově si vyjednávají i povolení k odstřelu křepelek.

vabnicky

Maltské vábničky na rodinném políčku

To vše je v přímém rozporu s postoji a nařízeními EU. Jak je to možné? Jak je možné, že EU, jindy tolik pohotová a neústupná v prosazování svých směrnic, nepřinutí jeden ze svých nejmenších členských států k dodržování úmluv, k němuž se všichni zavázali? Investujeme do ochrany přírody a ptačích druhů mnoho energie i peněz; k naší smůle (a zejména ke smůle ptáků) však značné množství našich domácích druhů létá do teplých krajin právě přes Maltu. Jejich ochrana, kterou EU garantuje, je tak zcela bezpředmětná, když nedokážeme Maltu přinutit k jejímu respektování.

Tamní vláda zaujala pozici mrtvého brouka; a EU (my) jí to tolerujeme. Statisíce, miliony ptáků, kteří mají let přes Maltu zakódován ve své genetické informaci, slouží Malťanům jen jako živé terče. To, co se na Maltě děje, však přímo a velmi negativně ovlivňuje stav ptačích populací v ČR. Jako by nestačilo, že i u nás je mnoho zájmových skupin, které i ty nejvzácnější ptáky doslova pronásledují. Rybáři vyplácejí odměny za předložené zobáky kormoránů velkých, tráví orly mořské, střílejí po volavkách, propichují vejce v koloniích racků… vodohospodáři z Nových mlýnů úspěšně vytápějí hnízda kolpíků… lesníci vědomě kácejí les i tam, kde hnízdí nejvzácnější doupné druhy… zemědělci jsou prozměnu neochotní přizpůsobit dobu práce na poli ve prospěch hnízdících polních druhů, i když to jejich produkci nikterak neohrožuje (křepelky a koroptve zaznamenávají od 90. let drastický úbytek, v mnoha oblastech ČR už vyhynuly)…

rorys

Dost možná "náš" rorýs...

Pomalu začíná jaro. Jistě, že se najde pár lidí, kteří se domnívají, že ptáci byli a budou a v jejich ochraně spatřují pouze další z řady zbytečných a byrokratických nařízení EU… jaro jim zdánlivě dá za pravdu: vlaštovky se vrátí (špačci už jsou tu), čápi znovu obsadí pár svých starých hnízd… ale všimněte si: rok od roku se jich vrací méně; to není výsledek subjektivního pozorování, ale jednoduché počty ornitologických organizací, které tahy ptáků monitorují.

Druhová pestrost, rozmanitost a množství ptáků přímo ovlivňují přírodní rovnováhu, na které je člověk existenčně závislý. Proto EU chrání, co se dá. Chránit na papíře ale nestačí… Lhostejný postoj, jenž bývá pro Čechy typický (jen ať si to tam Malťané vystřílejí, když chtějí), se nám může fatálně vymstít: sledujte toto jaro, kolik se těch NAŠICH ptáčků vrátí, aby znovu na podzim sloužily ignorantským Malťanům jako živý terč.

lednacek

Trefit se je hlavní... kam, to už je jedno

P.S.: Mezinárodní petici proti masivnímu lovu tažných ptáků na Maltě je možné podepsat zde.

Převzato z Petrkrejci.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.



Diskuse


V. Kain
13:05
10.3.2010

R. Langer
14:03
10.3.2010

K. Kužel
8:54
10.3.2010

K. Kužel
8:56
10.3.2010

A. Novák
7:52
10.3.2010

počet příspěvků: 5, poslední 10.3.2010 07:38









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.