27.5.2018 | Svátek má Valdemar


EKOLOGIE: Může zemědělská politika opustit vědu?

19.11.2007

Biolíh, pálení obilí, MEŘO, zelené energie a jejich případný vliv na zdražování potravin – to jsou témata hýbající dnes medii. Neškodí připomenout si k tomu starší příběh politiky, která opustila byť v dobrém úmyslu pevnou základnu vědy a dokonce se proti ní postavila. Třeba přinese poučení.

Biologický rasismus

Při klasickém šlechtění je výsledek nepředvídatelný. Vznikl třeba brambor Lenape, který pro přílišný obsah glykoalkaloidů byl toxický. Celer bohatě vytvářející psoralen vyvolával ekzémy. Nic nenormálního, jen memento, že každý nově vyšlechtěný organismus má určité riziko a nutno ho kontrolovat. Podle čeho? Přece podle jeho vlastností, řekne vědec i selský rozum. Ne tak evropský politik. Ten uzákonil rasismus pro organismy: ne vlastnosti, ale původ rozhoduje! A riziko vytváří pouze ten z nich, který spočívá v cíleném přenosu izolovaných jednotlivých genů. Takto vzniklé organismy dostaly úřední nálepku „geneticky modifikované“ (GMO) a politici je zařadili do kategorie zvláště nebezpečných látek. K nakládání s nimi je nutná státní licence a speciálně upravené prostory, bez povolení je nelze dovézt, musí být dlouhodobě a široce testovány označeny a jejich pohyb sledován a protokolován, výskyt na poli veřejně vyhlášen a hlavně – dovoz i pěstování musí povolit EU.

Evropští politici byli hrdí na tento trik, jak zachránit evropské zemědělce před dovozem zpoza Atlantiku a současně se obhájit ve WTO. Na americkém kontinentu posuzují nové odrůdy podle vlastností a farmáři využívají výhod GM plodin, které jsou otestovány jako bezpečné. Neoddělují je od ostatních. Pro politiky EU stačí tedy zapomenout na vědu, vyvolat u občanů iracionální strach z GMO a tak potlačit poptávku po produktech, které jsou „kontaminované“. Nikdo nám nemůže vytýkat, že nebudeme dovážet něco, co lidé nechtějí. Prvý trik se podařil, druhý nikoli. WTO takto maskované ochranářství odsoudila (ač pod předsednictvím jednoho z jeho architektů).

Budeme o tom hlasovat

V Kalifornii ukazuje učitel žákům obraz delfína a ptá se: „Co říkáte: je delfín ryba nebo savec?“ Přihlásí se malý Tom: „Budeme o tom hlasovat!“ Podobně „demokraticky“ rozhoduje EU. Orgán, který si vytvořila k posuzování bezpečnosti potravin a nových odrůd (EFSA), vydá na základě vědeckého posouzení stanovisko o bezpečnosti např. průmyslové odrůdy bramboru s vyřazeným jedním genem, takže jeho škrob je homogenně složen jen z větveného polymeru. Vědecké důvody však nejsou pro EK postačující. Svolá ministry členských států a nechá je o nich hlasovat. Politici tomu musí lépe rozumět.

Je libo radiačního mutanta?

Desátého května 2001 oznamuje REUTERS z Říma senzační zprávu: „Aktivisté environmentálních a spotřebitelských skupin vyzvali dnes k zákazu veškerých potravin obsahujících křížence získané pomocí zářením indukovaných mutací.“ Mohou za to noviny FrankfurterAllgemeine Zeitung, které veřejnosti zprostředkovaly výtah z pravidelné výroční zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEA. Sdělovala, že od roku 1963 se do praxe uvedlo 2252 radiačních mutant (uvedených v společné databázi FAO/IAEA), takže pokrývají sedmdesát procent zemědělské půdy. Většinou se získaly pomocí ozáření kobaltem 60 nebo rentgenem (jako náš ječmen Diamant doc. Boumy).

Aktivisté byli šokováni. Charles Marguli z Greenpeace USA prohlásil:“Vždycky jsem myslel, že rostliny, které jíme, vytvořila Matka příroda. Teď nám vědci říkají, že jsou to umělé hybridy. To je strašné!“ K němu se připojil Larry Bohlen z Friends of the Earth. "Zatím co biotechnologie manipuluje několika málo geny, ozařování zasahuje stovky i tisíce genů, a je proto potenciálně mnohem nebezpečnější. A tyto radiační mutanty nejsou ani testované na bezpečnost pro lidi, ani označené.“ Zásah do černého přišel od Jane Rissler z Union of Concerned Scientists: “Jak můžeme vědět, že nám neškodí, když nejsou značené? Radiace zasahuje celý genom. Ve srovnání s nimi jsou geneticky modifikované organismy stejně nebezpečné jako jednonohý zápasník v kick-boxu.“ Inu Američanka.

Výtrysk zdravého rozumu z řad aktivistů byl potěšujícím dokladem, že ani oni nepřestali samostatně myslet. Jenže dlouho se této výsadě netěšili. Kamenem úrazu bylo, že mezi zveřejněnými radiačními mutanty kromě kalifornských grepů byla také tvrdá pšenice, ze které se vyrábějí oblíbené italské těstoviny. Italský ministr zemědělství a čelný představitel Strany zelených Alfonso Pecoraro Scanio prohlásil, že článek Frankfurter Algemeine Zeitung je útok německé konkurence na nejúspěšnější italský exportní artikl a požadoval diplomatické kroky. Nakonec se vše diplomaticky uklidnilo, ale „nezávislé“ organizace dostaly jasný rozkaz: buďte hodní, nebezpečné je jen to cizí; co je doma, je bez problémů. Byli hodní, od té doby nikdo z „nezávislých“ organizací chránících spotřebitele a přírodu o radiačních mutantech ani nešpitl. Friends of the Earth dostali loni od EU přes půl milionu liber.

Opustíš-li mne, nezahynu …..

Naděje v trvalý úspěch ochranářské politiky založené na strachu občanů spočívala v kalkulaci, kterou formuloval komisař Dimas letos ve Vídni. Biotechnologii, konkrétně transgenosi, tato politika zahubí a místo ní nastoupí vylepšené „klasické“ šlechtění. Ovšem sázet na potlačení vědeckého pokroku politikou se nevyplácí. Biotechnologie jde dál. Připravuje výkonnější transgenní odrůdy rostoucí i na nevhodných půdách, obsahující nedostatkové aminokyseliny, zbavené alergenů, necitlivé na další herbicidy a dokonce odstraňující známě strašidlo „superplevely“ tím, že odstraní vložené geny z pylu a semen modifikované plodiny, takže se nemohou šířit.

Evropa je závislá na dovozu základních složek krmiv, přitom současná legislativa nulové tolerance nedovoluje dovážet produkty „kontaminované“ v Evropě neschválenými GM odrůdami. Jejich schvalování popsaným „demokratickým“ řízením trvá v ideálním případě dva a půl roku, takže o tuto dobu bude Evropa vždy fázově zpožděna proti ostatnímu světu a nebude smět dovážet novinky. Tím sklapla past, kterou EU nastražila, jenže je to ona sama, kdo v ní uvízl.

Tři hlavní dodavatelé kukuřice a zejména sóji (pokrývající 80% její světové produkce) – USA, Argentina a Brazílie - nedávno založili sdružení ISGA (International Soybean Growers Alliace). Díky zákonům EU mají evropskou živočišnou výrobu v hrsti – Čína a Indie. Analýza ředitelství EK pro zemědělství ukazuje, proč: když Argentina a Brazílie budou hodné a nezavedou nové GM odrůdy kukuřice a sóji, proběhne „mírný“ scénář, neboť odmítnutí „kontaminovaných“ dodávek z USA lze kompenzovat. Kdyby Argentina na EU nebrala ohled, máme před sebou „střední“ scénář. Po využití všech rezerv bude chybět pouhých 3,3 milionu tun sójové moučky; evropský dovoz vepřového by stoupl jen o 45%, a drůbeže o 4%. Pokud by i Brazílie byla tak „bezohledná“, že by začala zavádět nové GM odrůdy, nastane katastrofa. Evropě bude chybět přes 25 milionů tun moučky, takže chov prasat klesne o třetinu, dovážet se bude až padesátkráte víc. Vývoz drůbeže skončí, produkce klesne o 40% a dovoz stoupne o 150%. To jsou ovšem celoevropské průměry a studie předpovídá, že na některé členské státy bude dopad mnohem drastičtější.

Politici EU spoléhají, že evropský trh je pro Argentinu a Brazílii natolik významný, že si onu „ohleduplnost“ vynutí. Jsou i ochotni zařídit, aby to spotřebitel zaplatil. Zatím to tak vypadá. Argentina vyváží do EU 42% své produkce sóji. Zavedla sice novou odrůdu kukuřice se dvěma vnesenými geny, ale přijala logistická opatření, aby se „kontaminace“ nedostala do exportu pro EU. Provede to i v případě nových odrůd sóji? Brazílie vyváží do EU polovinu své sóji, ale spolu s (evropskou) firmou BASF vyvinula její novou odrůdu a převzala GM kukuřici (evropské) firmy Syngenta. Ohledně exportu těchto novinek do EU zatím zprávy nejsou a je sporné, jak účinná by byla podobná opatření jako v Argentině. V minulosti Brazílie chtěla ovládnout trh nemodifikované sóji a vláda pěstování GM odrůdy zakázala. Pro ekonomickou výhodnost však farmáři pašovali modifikované osivo z Argentiny tak dlouho, až to brazilská vláda vzdala, a modifikovanou sóju povolila. Vše záleží na tom, zda Čína a Indie objednají sóju i s novými odrůdami. Pak se evropský trh stane pro ISGA marginální. Osud evropských politiků, kteří opustili vědu, bude ohrožen. Jenže oni nezemřou; to spíše prasata a drůbež. Hlady.

Přírodovědecký fakulta UK

Sdružení BIOTRIN



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


kejki2
13:26
25.11.2007

kejki2
12:44
25.11.2007

Ladislav N.
2:16
22.11.2007

Raff
12:18
21.11.2007

Zephir
16:59
21.11.2007

Ladislav N. :-)))
2:26
22.11.2007

Šumavák
20:12
20.11.2007

ZEPHIR
21:36
20.11.2007

Alex
20:28
19.11.2007

Honza
19:20
19.11.2007

tmoravec
19:48
19.11.2007

Zephir
10:43
20.11.2007

Fafa
18:45
19.11.2007

tmoravec
19:01
19.11.2007

Fafa
19:09
19.11.2007

tmoravec
19:25
19.11.2007

Zephir
10:36
20.11.2007

tmoravec
9:24
21.11.2007

Zephir
17:00
21.11.2007

tmoravec
19:42
21.11.2007

Vojta
15:03
19.11.2007

Zephir
12:17
20.11.2007

Peta
14:30
19.11.2007

Zephir
12:24
20.11.2007

Zephir
17:04
21.11.2007

Ladislav N.
14:43
22.11.2007

Alfred
13:54
19.11.2007

Peta
14:38
19.11.2007

R
16:49
19.11.2007

Zephir
10:37
20.11.2007

R
12:37
19.11.2007

R
12:47
19.11.2007

Zephir
17:09
19.11.2007

R
17:22
19.11.2007

Kanuk
20:45
19.11.2007

R
9:49
20.11.2007

R
9:55
20.11.2007

Zephir
10:41
20.11.2007

Zephir
11:56
20.11.2007

R
12:02
20.11.2007

Zephir
13:00
20.11.2007

Zephir
11:59
20.11.2007

R
12:25
19.11.2007

ZABA
13:45
19.11.2007

biochemik
12:09
19.11.2007

dino
12:42
19.11.2007

biochemik
13:33
19.11.2007

dino
14:29
19.11.2007

honzak
7:16
19.11.2007

tmoravec
8:50
19.11.2007

Zephir
9:51
19.11.2007

tmoravec
10:10
19.11.2007

Zephir
10:17
19.11.2007

tmoravec
10:31
19.11.2007

Zephir
11:13
19.11.2007

tmoravec
11:44
19.11.2007

TTSO
13:01
19.11.2007

Zephir
17:15
19.11.2007

Zephir
10:49
20.11.2007

Šumavák
10:22
19.11.2007

Zephir
10:53
19.11.2007

tmoravec
12:02
19.11.2007

TTSO
13:05
19.11.2007

ZEPHIR
21:47
20.11.2007

Honza42
7:12
19.11.2007

Honza42
7:13
19.11.2007

zdeněk
7:20
19.11.2007

Pavel
7:26
19.11.2007

Honza42
7:59
19.11.2007

Zephir
9:34
19.11.2007

tmoravec
9:38
19.11.2007

zdeněk
10:00
19.11.2007

Honza42
10:15
19.11.2007

počet příspěvků: 160, poslední 20.12.2007 07:48









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.