Co říkáte tomu, že letošní Nobelova cena míru byla udělena bývalému viceprezidentovi Spojených států Al Gorovi?

Jde o stejnou politizaci a degradaci Nobelovy ceny, jako když ji v roce 1994 dostal bývalý terorista Arafat. Nejzajímavější na tom ale je, že Gore cenu získal pouhé dva dny poté, co byl soudně usvědčen ze lži. Britská vláda chtěla jeho film Nepříjemná pravda distribuovat do škol jako součást výuky. Jeden rodič to ale považoval za vymývání mozků a stěžoval si soudu, že nechce, aby jeho dítě bylo vystaveno politické propagandě. Soud Gorův film přezkoumal a rozhodl, že Nepříjemná pravda nesmí do škol, aniž by učitelé zároveň neřekli, že je v ní devět tvrzení, které neodpovídají současnému stavu vědeckého poznání klimatických změn. Osobně ale myslím, že jde o záměrné lži.

Proč lži?

Protože Gore se k záměru lhát přiznal. V rozhovoru pro americký časopis Grist v květnu 2006 prohlásil, že je třeba schválně přehánět informace o klimatických změnách, aby lidé údajné riziko začali brát vážně. Ve filmu se například objevuje tvrzení, že kvůli oteplování ubývá v severních mořích ker, takže ledním medvědům hrozí vyčerpání a utopení. Jenže se zjistilo, že to Gore vyvozuje z jedné jediné studie, která našla pouhé čtyři utopené medvědy, a to ještě po bouři. Naprostá většina zkoumaných populací ledních medvědů přitom nevykazovala žádné náznaky snížení. Další klasickou lží je Gorovo tvrzení, že za sto let hladina oceánu stoupne až o šest metrů. Dokonce i Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC), který jinak zastává podobně katastrofické názory jako Gore, uvádí jako nejvyšší odhad vzestup o 43 centimentrů. A takových lží britský soud identifikoval celkem devět. Osobně by mě zajímalo, proč dostal Gore Nobelovu cenu právě za mír. I kdyby nebyl soudně usvědčený lhář – jak se proboha popularizací klimatických změn zasloužil o mír?

Část lidí ale říká, že Gore se jen svezl s lidmi z IPCC, kteří si Nobelovu cenu míru skutečně zaslouží…

Je to přesně naopak – katastrofisté nezachraňují mír, ale zabíjejí lidi. IPCC měl v minulosti lví podíl na přijetí Kjótského protokolu omezujícího emise skleníkových plynů, který přijde zhruba na 150 miliard dolarů ročně. Podle organizace UNICEF by stačila polovina této částky, abychom všem obyvatelům Třetího světa zajistili zdravotně nezávadnou pitnou vodu a lékařskou péči. Podle UNICEFu by to každoročně zabránilo několika miliónům úmrtí. Jenže místo toho se peníze investovaly do boje proti skleníkovým plynům, jejichž snížení bude mít na globální klimatickou změnu zanedbatelný vliv.

Jak hodnotíte výsledky Kjótského protokolu?

Je absolutně k ničemu, což ostatně přiznává i sám Gore. Prohlásil, že Kjóto oteplování nezastaví ani v nejmenším. Je to prý jen „první krok“, po kterém musejí následovat další, mnohem přísnější mezinárodní dohody o omezení skleníkových plynů. Dánský statistik Björn Lomborg v knize Skeptický ekolog spočítal, že Kjóto do roku 2100 oddálí globální oteplování o pouhé tři roky. Jinak řečeno, celé to astronomické plýtvání penězi způsobí, že v roce 2100 bude teplota stejná, jako by byla bez Kjóta v roce 2097. Mimochodem, titul slavné knihy Björna Lomborga, kterou u násvydalo nakladatelství Dokořán, byl bohužel do češtiny špatně přeložen.

Proč myslíte?

Protože výraz „ekolog“ je v Česku používán zavádějícím způsobem. Ekolog je odborník, který se zabývá bezhodnotovou přírodní vědou, zvanou ekologie. Studuje toky energie v ekosystémech, změny v druhovém složení a podobně, ale nepředkládá žádné normativní vize, co je dobře a co špatně. Ekolog rozhodně neříká, jak (a zda vůbec) by lidé měli v zájmu ochrany přírody změnit svůj životní styl, třeba omezit svou svobodu jezdit autem nebo sprchovat se teplou vodou.

Jak souvisí ekologie s ekologickými aktivisty?

Absolutně nijak. Média aktivisty často označují za ekology, ale to je nesmysl, protože s ekologií nemají vůbec nic společného. Aktivismus založený na tématu ochrany přírody není věda, ale ideologie. Přesnější proto je nazývat je ekologisty, environmentalisty, ochránci přírody nebo zelenými s malým „z“, aby se to nepletlo se členy konkrétní politické strany, která se mimochodem na tématu ochrany přírody „veze“ asi stejně neoprávněně jako sociální demokracie na právech pracujících. Jde prostě o to odlišovat laické aktivisty od vědců, které to krátké mediální spojení silně diskredituje. Ekologii jsem vystudoval, takže vím, že kolegové, kteří u vědy zůstali, to pociťují jako velký problém. Třeba památný nesmyslný výrok Václava Klause „Ekologie není věda, ale ideologická doktrína“ má původ právě v tomhle nepochopení. A proč je ten český překlad špatně? Lomborg není ekolog, ale bývalý přívrženec hnutí Greenpeace, který později konfrontoval svůj světonázor s doložitelnými fakty, prozřel a napsal o tom knihu. Ta jeho kniha se netýká ekologie, ale ochrany životního prostředí, což je zásadní rozdíl. Pokud totiž chcete něco chránit, musíte se napřed dohodnout, že to má nějakou hodnotu. Ekologie s žádnými hodnotami nepracuje – hodnoty zavádí až politické rozhodnutí, které nemá s vědou nic společného.

Proč se lidé ze zeleného hnutí nazývají ekology? To je, jako by se někdo, kdo například vystudoval filosofickou fakultu, nazýval chemikem nebo fyzikem jenom proto, že ho baví si o těchto oborech číst nebo povídat.

Aktivisté slovo „ekolog“ zneužívají zřejmě proto, aby si přisvojili zdání vědeckosti. Veřejnost si pak myslí, že ti, kdo se přivazují k branám Temelína, jsou odborníci. Osobně jsem mezi nimi ale žádného skutečného ekologa nikdy nepotkal. Tak třeba Jan Beránek, který dnes v Greenpeace šéfuje protijadernému programu, je nedostudovaný fyzik, nedostudovaný sociolog… Jinými slovy: rozdíl mezi ekologem a ekologickým aktivistou je v tom, že ekolog zná a mlčí, zatímco ekologický aktivista nezná a křičí. Kdybych vyšel z logiky aktivistů, musel bych sám sebe označit za gynekologa, protože mám jako každý muž čas od času cosi do činění s ženskými pohlavními orgány. Jsem i matematik, protože si každý měsíc přepočítávám výplatu, chirurg, protože na Vánoce kuchám kapry, fyzik, protože moje tělo je ve vaně nadnášeno silou rovnající se hmotnosti vody, kterou mé tělo vytlačí… Pokusy parazitovat na vědě ale existují i v jiných oborech. Například ekonomie kdysi byla také věda bez politických konotací, ale marxisté ji znásilnili do podoby tzv. politické ekonomie.

Proč se to samé nestalo třeba chemii nebo fyzice?

Možná jen proto, že v ní zatím ještě žádní aktivisté neodhalili ideologický potenciál, který by se dal využít ve snaze zblbnout a ovládnout masy. Ekologii se to bohužel stalo podobně jako třeba fyzické antropologii, která se jak známo velmi hodila nacistům v jejich plánech vytvořit „čistou rasu“.

Myslíte si, že se ekologisté chytli tématu globálních změn klimatu proto, že jim dává šanci k ovládnutí politického prostoru? Nebo na tu svou „katastrofu“ ještě čekají?

Je zajímavé, jak často se jejich katastrofická očekávání mění. V sedmdesátých letech přišel Římský klub s knihou Meze růstu, podle které mělo lidstvo do konce 20. století vyčerpat většinu surovin. V roce 1982 mělo dojít zlato, 1985 rtuť, 1990 zinek a tak podobně. Dávno před Římským klubem Malthus tvrdil, že lidstvu dojdou potraviny. Pak zase měla dojít energie… Vždycky, když se ukáže, že strašení nevyšlo, profesionální alarmisté prostě jen tu škatulku naplní jiným obsahem. Dnes je to globální oteplování. Až se za deset dvacet let zjistí, že se vlastně nic tak strašného neděje, vytáhnou zase něco jiného. Mimochodem, kolem roku 1974 bylo v tehdejších západních médiích velkým hitem globální ochlazování. Tehdy vyšla celá řada článků, ve kterých zelení varovali, že nadchází nová doba ledová... Hlubinným podkladem celého toho třeštění bude nejspíš chiliasmus - původně náboženské očekávání Soudného dne. Lidé mají zkrátka někde hluboko v kolektivním nevědomí zabudovaný strach, že to jednou špatně dopadne.

(Převzato z Revue politika č. 9/2007, www.cdkbrno.cz)

(pokračování zítra)