25.8.2016 | Svátek má Radim






EKOLOGIE: Kdo potřebuje globální oteplování?

25.2.2008

Statisticky lze doložit mnoho názorů. Statisticky se dnes dokazuje globální oteplování a jeho důsledky, dříve (a není to tak dávno) se statisticky dokazoval příchod další doby ledové. Záleží na tom, která data a z kterého období se vyberou, a ovšem i na tom, jak se budou interpretovat. Skleníkový efekt umožňuje na Zemi takovou teplotu, při které je možný život. Přesto v geologických dobách byla období chladnější i teplejší. Problém je jinde - chladnější období se opakují v pravidelných intervalech (méně než 1 miliardy let) a v poměru k teplým obdobím jsou mnohonásobně kratší.

Doby ledové ve čtvrtohorách byly podle odborníků způsobeny převážně kosmickými příčinami. Přitom teplota kolísala a v meziledových dobách byla často i vyšší, než je dnes. V současnosti žijeme v meziledové době, která je ale delší než ty předchozí. A zhruba před 6 000 lety bylo o několik stupňů Celsia tepleji, než je dnes.

Zeměšská rokle

V dobách ledových se usazovala spraš, v meziledových vznikaly půdní horizonty - Zeměšská rokle u Kralup

Kysličník uhličitý je jedním z plynů, které způsobují skleníkový efekt. Do atmosféry se dostává při sopečné činnosti, při dýchání organizmů, při rozkladu jejich těl a také při spalování fosilních paliv. Z atmosféry naopak ubývá při růstu organizmů, při ukládání organických látek do sedimentu a při tvorbě vápencových schránek (korálové útesy apod.). Jde tedy o přirozený koloběh uhlíku v přírodě. Lidskou činností jeho obsah v atmosféře stoupá. Měla by se tedy i zvyšovat teplota, otázkou však zůstává, kolik toho v současnosti způsobuje kysličník uhličitý a kolik jiné faktory.

Pokud se týká zvyšování teplot, je nutné si uvědomit, že jsou předkládána průměrná data. Jde totiž také o to, jestli se denní a roční křivka posune nahoru jako celek, nebo jestli bude ve dne a v létě tepleji. Poslední možnost je oteplení v zimě a vyšší teploty v noci (podle některých vědců se oteplování projevuje právě takto).

Jaká je průměrná teplota naší planety? Kdyby byla přesně zjištěna, věděli bychom, jaké můžeme očekávat případné změny teplot. Geologické období zvané čtvrtohory patří k chladným anomáliím - ve třetihorách rostly i u nás subtropické pralesy. Vzhledem ke stáří Země je určení průměrné teploty za posledních sto, nebo i tisíc let vlastně jen náhodně vybraným číslem. Klimatologové operují s průměrnou teplotou zhruba za sto let. Nejsprávnější by bylo asi zprůměrovat teploty od devonu, kdy došlo k pokrytí pevnin rostlinstvem. To by však znamenalo průměrnou teplotu asi o 12 stupňů C vyšší než dnes.

Listy skořicovníku

Listy skořicovníku - třetihory, Sokolovsko

Od konce poslední doby ledové se klima vyvíjelo zhruba tímto způsobem:

Vývoj klimatu

Výše hladiny moří je velmi nepřesný údaj. Na některých místech pevnina klesá, jinde zase stoupá. V současnosti klesá severní Evropa a stoupá Skandinávie. Moře může ustupovat nebo zaplavovat pevninu.

Serapidin chrám

Serapidin chrám - Pozzuoli u Neapole. Vystavěn na souši, tmavé pruhy na sloupech ukazují trvalé zaplavení (vrtaví mlži), dnes opět na souši.

Výrazné oteplení umožnilo počátek zemědělství v Evropě, Řekové měli příznivější podmínky než Římané, lidé se však s výkyvy teplot vyrovnali velmi dobře. Teploty kolísaly i v dobách, kdy lidé množství kysličníku uhličitého v atmosféře neovlivňovali.

Skleníkový efekt způsobují také jiné plyny - vodní páry, kysličníky dusíku a hlavně metan. Ten je dokonce mnohonásobně účinnější než kysličník uhličitý. Uniká z bažin, uhelných vrstev, vzniká při rozkladu organické hmoty, produkují jej termiti i obyčejné krávy.

Klimatologové varují před extrémními výkyvy počasí. Čekají nás vichřice a záplavy. I tady je možno podívat se do minulosti. Srovnání však není jednoduché. V případě větru máme sice historické zprávy o extrémech, ale musíme uvážit, že dříve byla místa, kde mohl vítr napáchat největší škody, většinou neosídlena (totéž platí např. i o škodách, které způsobují laviny). U povodní je situace jednodušší. Každá údolní niva je záplavové území a jako na takovém se zde povodně opakují. Vznik nivy je opakovanými záplavami vlastně podmíněn. Škody zde nezpůsobuje příroda, ale lidé, kteří zde staví svoje sídla. Zvýšená frekvence záplav je také důsledek zemědělství, respektivně odlesnění velkých částí krajiny. Nesprávná regulace a meliorace zabrání malé lokální záplavě, naopak větší povodeň má pak daleko horší následky.

Dvořákova stezka

Dvořákova stezka u Kralup - modrá čára ukazuje povodeň z roku 2002, polohy štěrků povodně z doby asi před 240 miliony let.

Část, vlastně většinu názorů mají na svědomí média. Zprávy o katastrofách se dovídáme denně. Nejlépe, když jde o katastrofu století. To, že se taková katastrofa nestala v ostatních 99 letech, si lidé zpravidla neuvědomí. Ostatně již samotný výběr zpráv je zaměřen především na tragické a katastrofické události.

Lidi je potřeba strašit. Pokud se nebudou něčeho bát, je obtížnější je ovládat. Nejenom křesťanské církve vynašly peklo. V minulosti byl dobrým strašákem i agresivní zlý imperialista nebo komunista, záleželo na tom, kde jste žili. Na základě obav z katastrofy lze získat granty, dotace, příspěvky nebo politickou prestiž.

Karel IV.

Karel IV. využil oteplení a přivezl do Čech vinnou révu. Pěstovaly se tu tehdy desítky odrůd.

Strašit katastrofami bylo a je dlouho i doménou "zelených" organizací. Není to tak dávno, co byly jejich hlavním námětem deštné pralesy. Byly vykládány jako "plíce planety". Uhlík se zde měl hromadit a tím měl v atmosféře přibývat kyslík na úkor kysličníku uhličitého. Jenomže - žádná organická hmota se tam nehromadí. Účelově byla zkreslena fakta. Deštné pralesy potřebují ochranu, lživé informace však ve svém důsledku škodí i tehdy, když jsou šířeny v dobrém úmyslu.

Demonstrace proti jaderným elektrárnám vychází z obav opakování černobylské katastrofy. Stala se před 20 lety při nesmyslném odpojení zabezpečovacích zařízení. Veřejnosti se však raději nesděluje, že přítomnost radioaktivních prvků v obyčejném uhlí uvolní v tepelných elektrárnách ročně radioaktivitu srovnatelnou s výbuchem Černobylu. A ještě připomínka - v Rakousku mají nádrže vodních elektráren v zemětřesné oblasti Alp. Otázkou zůstává, jestli jsou tak bezpečné, jak se tvrdí.

Pokud klimatologové prorokují zvýšení teploty asi o 3° C za 100 let, je to teplota, kterou již lidská civilizace zažila. Primitivní zemědělci to nejen přežili, ale dokázali těchto podmínek i využít k osídlení dalších oblastí. Dnešní civilizaci je však údajně ohrožena.

Libice u Poděbrad

Libice u Poděbrad - oteplení umožnilo rozšíření zemědělství a tím vlastně i vznik českého stát

Pravdu nemusí mít oficiální většina. Jinak bychom se stále učili, že je Země placatá a stará pár tisíc let. Pravdu ovšem vždy nemusí mít ani rebelové, kteří mají odvahu se vzepřít oficiálním názorům.

Asi nejlepší bude shrnout fakta:

* Teplota na Zemi kolísá, ale přesto se drží v určitém rozmezí
* V současnosti se zvyšuje teplota i na jiných planetách a měsících Sluneční soustavy
* Za sto let může současné oteplování dosáhnout teploty, která zde byla před 6 000 lety
* Lidmi způsobený skleníkový efekt se projevuje zhruba až posledních 50 let, ovšem není jisté, jak se podílí na celkové teplotě
* Omezování množství kysličníku uhličitého vypouštěného do atmosféry je možné, ale velmi drahé
* Nelze vyloučit, že se blíží další ochlazení a kysličník uhličitý v atmosféře tuto situaci oddaluje
* Vzhledem k rozvoji techniky bude přechod na obnovitelné zdroje energie tím levnější, čím později se uskuteční

Stoupání hladiny moře nezpůsobuje tání ledu kolem severního pólu, který plave na hladině, ale může ho způsobit led z Grónska nebo z Antarktidy a hlavně to, že teplem se objem vody zvětšuje. Do moře je nanášen materiál z pevniny, tím se pevnina rozšiřuje, voda však musí stoupnout. Korálové ostrovy rostou směrem ke hladině. Koráli vyžadují vyšší teplotu, oteplením moří se pás, ve kterém žijí, rozšíří. To platí i pro většinu dalších organizmů, které vytvářejí útesy. Při růstu útesů se spotřebovává kysličník uhličitý. Ještě více ho spotřebují vápnité mořské řasy. Tento jev tedy může působit jako zpětná vazba a snižovat obsah kysličníku uhličitého v atmosféře. Ale pozor - důležité je zachovat čistou vodu, jinak útesy hynou.

Grónsko

Grónsko - Vikingové je nazvali Zelenou zemí

Oteplení by údajně mělo mít za následek snížení zemědělských výnosů. Nejde však o okamžitou změnu. Je dost času na výběr vhodných plodin a technologií. Podnebí u nás by bylo asi takové jako v severní Itálii. Hlady ani horkem tam neumírají. Ani výnosy nejsou menší než u nás, právě naopak.

Proč není veřejnost informována objektivně, tedy i o výhodách, které vyšší teplota může přinášet?

* Výnosy v zemědělství se zvýší, pokud budou zemědělci přizpůsobovat technologii a plodiny
* Výrazně se sníží náklady na otop (a pozor, tedy i produkce kysličníku uhličitého při získávání tepla)
* Zvětší se plocha, kterou bude možno obdělávat
* Je pravděpodobné, že stejně jako v minulosti se zvýší srážky a zmenší se plocha pouští

Zbytek pouště v Polabí

Zbytek pouště v Polabí - v důsledku oteplení a rozšíření zemědělství je zde oblast lužních lesů

Mezinárodní protokoly znamenají vydat obrovské náklady celosvětově na vcelku nevelké snížení exhalací kysličníku uhličitého a následné snížení teploty o 0,4° C za sto let. Komu tedy strach z globálního oteplování prospívá?

1. Výrobcům neekonomických zařízení jako jsou větrné a sluneční elektrárny, na které dostávají dotace
2. Bankám, protože se zde nabízejí možnosti velkých investic
3. Některým vědeckým pracovníkům, kteří snadněji získají peníze na výzkum
4. Té části zelených organizací, které mají blízko k ekoterorizmu a vlastně malé znalosti o přírodě jako takové
5. Části politiků, kteří využívají současné situace ve svůj prospěch
6. Mediím - novináři vystačí s malou znalostí dlouho psát zdánlivě fundované články
7. Zavedením energetických daní se získá více peněz od daňových poplatníků

A co tedy dělat?

Nafty jako takové zbývá odhadem na 50 let, nahradit se však dá do značné míry získáváním paliva z bituminózních hornin (pak se vyčerpání odsune ještě o staletí). Palivo pro motory se dá vyrábět i z uhlí, toho je zatím dostatek. Za druhé světové války bylo uhlí pro Německo hlavním zdrojem pohonných hmot. Ekologické daně na uhlí povedou k jedinému - lidé budou spalovat vše, co hoří. Znečišťování ovzduší se zvýší. Řešením je odbourat daně na uhlí k topení a dodávat uhlí co nejčistší.

Atomové elektrárny jsou zatím dražší než tepelné. Levnější energii lze získat především výstavbou co nejlevnějších elektráren, tedy jejich unifikací. Odpad je nutné recyklovat. Plutonium takto vzniklé je opět palivem pro vhodné reaktory. Jeho možné využití jako výbušniny je problém politiků, nikoli ekologů a ekonomů.

Uhlí je surovina především pro chemický průmysl. Dříve či později nastane nutně situace, kdy bude nutno vytěžit zásoby, které dnes blokuje zástavba. Nejde tedy o záchranu vesnic, ale o to, kolik prostředků se na ně vyhodí do té doby, než budou odtěženy. Předčasné ukončení těžby by vytvořilo časovanou ekologickou bombu. Sloje u povrchu podléhají samovznícení. Uhlí pak bez užitku vyhoří.

Větrné elektrárny jsou výnosné jen díky tomu, že na ně všichni těžce doplácíme pomocí státních dotací. Ekologům připomínám, že vedlejším produktem jsou tisíce zabitých ptáků (jen v Anglii to odhadují asi na 100 000 ptáků ročně). Nejvýnosnější větrná elektrárna by byla roura ve tvaru kruhu, ve které by byly dva větrníky - jeden poháněný elektromotorem a druhý by poháněl dynamo. Podle našich zákonů a předpisů bude takové zařízení přinášet zisk, i když celkově bude spotřebovávat více elektřiny, než vyrobí.

Vodní elektrárny už u nás snad příliš přibývat nebudou. Malé vodní elektrárny však mohou odebrat prakticky všechnu vodu z řeky nebo potoka s vážnými ekologickými následky.

Vydávat peníze na přímé omezování kysličníku uhličitého je vlastně zločin. Peníze je rozumné dnes dát na vývoj a výstavbu jaderných elektráren a ovšem i na ekonomické alternativní zdroje. Místo omezování kysličníku uhličitého je lépe využívat odpadního tepla elektráren k vytápění. Jen odpadní teplo z Temelína může zásobovat celé České Budějovice. Větší význam má podpora vázání kysličníku uhličitého - nejlépe udržováním vody v krajině. Samostatný problém je čistota moří.

Únik tepla z Temelína

Únik tepla z chladicích věží Temelína - podle původního projektu měly být vytápěny České Budějovice

Drastickým příkladem špatného řešení je přidávání bioproduktů do pohonných hmot. Výsledkem je zvýšení cen - tedy někdo vydělá, většina na to však doplatí. Bioprodukty ovšem při výrobě potřebují energii, snížení emisí kysličníku uhličitého je tedy menší, než se tvrdí. Zelené skupiny by si také měly uvědomit, že na mnoha místech světa lidé hladoví a že by bylo lépe vyrábět potraviny.

biopaliva

Místo obilí se pěstují zdroje biopaliva, ve svých důsledcích neekologická a neekonomická

Nejlepší by bylo šetřit energií všude, kde je to možné. Lidé by na tom zdánlivě vydělali. Praxe nás však poučuje, že to není pravda. Snížení spotřeby energie bude mít okamžitě za následek zvýšení ceny - energetické společnosti si nenechají snížit zisky. Podobné je to s vodou - čím méně jí odebíráme, tím více za ní platíme.

Výroba cementu je jedním z největších zdrojů kysličníku uhličitého, který je vypouštěn do atmosféry. Zelené organizace na to upozorňují. Mají pravdu, ale cement není finálním produktem. Tím je beton ve stavebnictví. Při tvrdnutí betonu se spotřebovává kysličník uhličitý z atmosféry ve stejném množství, jaké při výrobě cementu uniklo z vápence (zapamatovat si trochu středoškolských znalostí nikdy neškodí).

Samostatnou kapitolou je vymírání druhů následkem vyšší teploty. Pravdou je, že při zhoršení klimatických podmínek k žádnému výraznému vymírání nedochází, ale právě při oteplování neobstojí měně přizpůsobivé druhy. K vymírání dochází tedy po konci chladných období. Situace je však zkreslena lidskými zásahy, není například zcela jasné, jaké následky měl lov zvěře na konci poslední doby ledové. Lední medvěd, který je dáván za příklad velmi ohroženého druhu, bez problémů přežil doby, kdy bylo ledu daleko méně než dnes.

Zvýšení obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře a oteplování planety spolu nesouvisí tak jednoznačně, jak je lidem předkládáno. Dokonce se zamlčuje i to, že zásoby paliv se budou postupně vyčerpávat, a tedy není možno předpokládané množství kysličníku uhličitého vyrobit. Oteplení by také mělo za následek menší potřebu spalování fosilních paliv. Zvýšení teploty moří znamená rozšíření korálů a jiných organizmů směrem k pólům a opět větší spotřebu kysličníku uhličitého. Technický pokrok povede k alternativním zdrojům, financovat by se však měl jejich výzkum a vývoj, nikoliv současné neekonomické využívání.

kaňon Tarn

Nejvíce kysličníku uhličitého je vázáno ve vápencích - kaňon Tarn, Francie

Poněkud podivný je přístup ekologických organizací, které kritizují některé státy kvůli znečišťování ovzduší. Klasickým příkladem je Čína. Ty samé organizace však protestují i proti největší vodní elektrárně, kterou postavila. Stejná situace byla i kvůli kácení lesů, když však Čína kácení omezila a dřevo získává dovozem, ekologické organizace proti tomu opět protestují. Globální oteplování se zjevně stává pouhou záminkou ke zvýšení vlastní důležitosti.

Zkuste si sami odpovědět na několik otázek:

* Jaké je odborné vzdělání politiků, kteří o omezování kysličníku uhličitého rozhodují?
* Jaké je vzdělání těch, kteří bezmyšlenkovitě podporují jejich názory?
* Proč proti oteplování vystupuje jen málo geologů, kteří mají přehled o kolísání teplot v minulých dobách?
* Proč většina dat pochází ze zastavěných oblastí, které se rozšiřují a mají specifické mikroklima?
* Když nedokážeme předpovědět počasí na rok dopředu, jak je dokáží experti předpovědět na století?
* Proč klimatologové nevypočítají podnebí také do minulosti, aby byla možná kontrola výpočtů?
* Co způsobuje současné oteplování planet, když na nich není umělý zdroj kysličníku uhličitého?
* Proč se mají omezovat zdroje kysličníku uhličitého a ne metanu, který je mnohem účinnějším skleníkotvorným plynem?
* Nepřipomíná současná situace něčím u nás dříve nařízenou marxistickou filozofii?
* Je časová shoda pádu železné opony a hysterie s globálním oteplováním náhodná nebo je nutné vytvářet strašáka k ovládání lidí?
* Kolik stála jednání a konference věnovaná globálnímu oteplování?
* Znáte příjmy těch, kteří navrhují ekologické daně?
* Nepřipomíná vám obchodování s emisními povolenkami středověké kupčení s odpustky?
* Můžete jmenovat alespoň jeden druh, který prokazatelně vyhynul v uplynulém roce?

Zcela úmyslně zde nepoužívám teplotní křivky, kterými lze dokázat jak oteplování, tak ochlazování. Přímo v přírodě jsou však důkazy, které s teorií skleníkového efektu v důsledku zvyšování obsahu kysličníku uhličitého nesouhlasí. Stačí na to trocha logiky a středoškolské vzdělání. Pokud toužíte po křivce, vyberte si kteroukoli, která zobrazuje teploty v třetihorách a čtvrtohorách.

Protože v současnosti žijeme v chladnějším období, je globální oteplování přirozenou epizodou v dějinách naší planety. Tím netvrdím, že by se na něm částečně nepodílel i kysličník uhličitý ze spalování fosilních paliv. Nucení k jeho omezování za každou cenu je ideologický podvod nejhrubšího zrna. Ti, kteří se oteplení snaží zabránit omezováním emisí kysličníku uhličitého, bojují s větrnými mlýny. Rozumní lidé by se měli bránit všemi prostředky.

Samotná existence života na Zemi dokazuje poměrně úzké rozmezí teplot, které zde jsou po nesmírně dlouho dobu - jinak by tu život prostě nebyl. Z toho také vyplývá existence silné zpětné vazby, která vyrovnává teplotní změny. V atmosféře bylo vícekrát mnohem více kysličníku uhličitého, než jsme schopni vyrobit. Tyto složité vztahy sice nejsou prozkoumány, přesto je jako největší problém vyzdvižen kysličník uhličitý.

A na samý závěr, když už jsem narazil na ty větrné mlýny - v Holandsku sloužily především jako čerpadla, k vysoušení. Výsledkem byl únik skleníkotvorného metanu, urbanizace a tím vlastně i příspěvek k globálnímu oteplení.


**********************
Z literatury uvádím alespoň tři tituly:

Bjorn Lomberg, Skeptický ekolog - vychází ze statistických údajů, snaží se najít optimální efektivitu pro vynaložené náklady. Zcela nevhodné pro zelené, hlavně před spaním
Václav Klaus, Modrá, nikoli zelená planeta - názory ekonoma, kritika zelených organizací. Spíše delší referát, kompilát, souhrny a názory, se kterými je možno nesouhlasit, ale se kterými je nutno se vyrovnat. Vzhledem k reakcím je rozumné si přečíst
Michael Crichton, Říše strachu - román známého autora, fiktivní rozvedení přístupů zelených a konfrontace s realitou, řada odkazů na odbornou literaturu. Tak velcí padouši snad zelení opravdu nejsou (!)

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na kareldrabek.blog.idnes.cz



Dacia Logan MCV 1,5 dCi Arctica
Dacia Logan MCV 1,5 dCi Arctica

r.v. 2011, naj. 133 072 km, diesel
129 900 Kč (s DPH)

Diskuse


kritik
11:01
3.3.2008

Ladislav N.
12:10
16.3.2008

M.Lapin
13:43
16.3.2008

Marek
22:56
1.3.2008

AA
0:01
3.3.2008

Ladislav N.
3:20
5.3.2008

Ladislav N.
12:12
16.3.2008

ZEPHIR
21:04
19.3.2008

Ladislav N.
3:26
5.3.2008

ZEPHIR
22:32
5.3.2008

Ladislav N.
12:13
16.3.2008

Šelma
10:52
1.3.2008

ZEPHIR
11:20
1.3.2008

ZEPHIR
4:08
16.3.2008

Ladislav N.
8:13
27.2.2008

ZEPHIR
10:28
27.2.2008

jaan
14:05
26.2.2008

Chris Kelvin
11:10
26.2.2008

pavlik
3:07
26.2.2008

Vaclav Vaclavovic AntiEkolog
20:00
26.2.2008

ZEPHIR
18:08
27.2.2008

Kyklop
0:26
26.2.2008

ZEPHIR
2:14
26.2.2008

Yeanya
8:33
26.2.2008

ZEPHIR
9:58
26.2.2008

L'ego
23:43
25.2.2008

Kyklop
0:20
26.2.2008

L'ego
Ok
0:25
26.2.2008

Ladislav N.
1:01
26.2.2008

L'ego
10:43
26.2.2008

Ladislav N.
8:16
27.2.2008

L'ego
11:29
27.2.2008

Sutera
23:16
25.2.2008

Flaskowec
23:41
25.2.2008

Ladislav N.
1:03
26.2.2008

Ladislav N.
8:21
27.2.2008

Milda
21:43
25.2.2008

brána
21:38
25.2.2008

Ladislav N.
1:05
26.2.2008

ročník 52
21:34
25.2.2008

jasan
20:31
25.2.2008

M.Lapin
20:47
25.2.2008

Ladislav N.
20:57
25.2.2008

jawa
22:47
25.2.2008

M.Lapin
20:25
25.2.2008

jasan
20:29
25.2.2008

pf
20:42
25.2.2008

Ladislav N.
21:00
25.2.2008

Ladislav N.
1:09
26.2.2008

Pavel
22:39
25.2.2008

L'ego
23:46
25.2.2008

M.Lapin
20:45
27.2.2008

Tokamak
18:54
25.2.2008

M.Lapin
20:06
25.2.2008

Tokamak
21:22
25.2.2008

počet příspěvků: 353, poslední 28.4.2008 05:35









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.