Pro Johna Lennona mají Češi slabost. Nikdo z exbeatlů nedosáhl v našich zemích větší popularity než on. Tak, jako Beatles v šedesátých letech určovali vkus a směřování mládeže na celé zeměkouli, v sedmdesátých letech zůstal tento úkol na bedrech Lennona, alespoň v českých zemích určitě. Vlasáči s lennonkami lemovali obzory první dekády mého života. Zamilovanost do Lennona dala vzniknout unikátním vyznáním, jakým je třeba píseň Kdyby byl John Lennon z Moravy, autora si nevybavuji. Ironicky na to pohlížel Jakub Noha, v jednom songu zpíval …šli jsme za Johnem a utahoval si z Johnova odborářského hitu Hrdina pracující třídy. No a Lennonova zeď na Kampě, jak si ji pamatuji, to už jsou pozdní osmdesátá léta. Marně esenbáčtí natěrači bílili omítku, Johnovo poselství vždy někdo obnovil. Bezesporu k blahoslavení Johna Lennona vedl jeho nešťastný skon, který jej, jak to u předčasně zesnulých umělců bývá, učinil nesmrtelným.

Kdo si oblíbil bítlsáky, časem si položil otázku, koho má raději, Paula nebo Johna? George Harrison a Ringo Starr, nic proti nim, přeci jen byli trochu v pozadí. Já, ač jsem při rozpadu Brouků byl ještě v embryonálním stádiu a v době, kdy jsem hudbu Beatles objevil, už Mark Chapman pár let seděl, jsem si vybral Johna. Přišel mi upřímnější než hezounek Paul a i jeho písničky mi seděly víc, než líbivé, ač geniální Paulovy.

Na Lennona jsem si vzpomněl nedávno, když kdosi poznamenal, že kdyby žil, dozajista by seděl v kostele sv. Anny na koncertu k listopadovému výročí s Joan Baezovou a Lou Reedem, neboť by byl určitě kamarádem Václava Havla. Asi ano, je to hezká představa, imagine, there´s John Lennon…Podruhé mi Johna Lennona nepřímo připomněl Paul McCartney při svém vegetariánském projevu k poslancům Evropského parlamentu minulý týden. Panebože, řekl jsem si, když i vždy rezervovanější Paul vykládá takové věci, co by asi povídal John Lennon, za všech okolností angažovaný? Kdyby, to jsou chyby, moudře pravil Švejk, a je to svatá pravda. Třeba by se Lennon nekamarádil s Havlem, ale s Klausem.

Je škoda, že z Lennonova sólového období slýcháme v éteru především kýčovité Merry Xmass, krátce po jejichž napsání byla Johnova tvorba brutálně ukončena kulkami magora Chapmana.Nežije už ani buddhista George, zbyli jen Ringo a Paul.

Paul nejí maso, to je v pořádku, vegetariánem byl i Hitler a je to snad jediná věc, kterou mu nikdy nikdo nevytkl. A tak sir Paul McCartney vystoupil pár dní před zahájením kodaňského summitu s poselstvím, v němž hlásá, že pojídání masa vede ke emisím skleníkových plynů ve větší míře než ježdění autem. Neboť skot na pastvinách bzdí, čímž produkuje methan v takovém množství, že trumfne i CO2 z automobilových emisí. Nehodlám rozebírat, zda je methan skleníkovějším plynem než oxid uhličitý, ale nemohl jsem uvěřit sebezahleděnosti exbeatla.

Paul nám radí minimálně jednou týdně (prý v pondělí je to nejlepší) vynechat z jídelníčku masné pokrmy, s čímž ze zdravotního hlediska nelze než souhlasit. Jako lékař považuji vegetariánství za mnohem méně škodlivý extrém než opačný životní styl, vyznačující se žraním ovaru ke snídani, bůčku k obědu a prejtu k večeři. Jeho argumentem však je, že tím prospějeme klimatu, a to větší měrou, než kdybychom přestali být motoristy. To prosím říká člověk, který za celý život obletěl tisíckrát planetu tam a zpátky s celou aparaturou a ansámblem - a nyní bezostyšně tvrdí, že se chová ekologicky tím, že nejí maso. Co kdyby tak poradil evropským poslancům i sobě, aby méně létali po světě? Co myslíte, přijel McCartney se svým proslovem po kolejích, na kole nebo snad připádloval? A neměl by hrát raději výhradně akusticky, aby šetřil energii? Ale Paul se tváří, že je z obliga, dá-li si na palubě Boeingu jogurt místo flákoty. A propos, neučili nás v přírodovědě, že mléko pochází též z krav?

Musím zdůraznit, že nepatřím k popíračům změn klimatu, a to ani po provalení emailové korespondence šibalů z IPCC. Tím spíše mi vadí redukce problému na flatulenci skotu. Sir Paul svým kontraproduktivním sdělením vnesl do problému prvky tragikomedie, a to je to poslední, co kodaňský summit do vínku potřeboval.

Ekologickou stopu, která na Zemi zůstala po padesáti letech McCartneyho koncertování, by nesmazalo ani to, kdyby každé pondělí všechna dobytčata v Anglii prděla do igelitových pytlů, v laboratořích se pak k methanu přilepila OH skupina a vzniklý methanol by za trest konzumovali masožravci povinně jako aperitiv před každým biftekem. Prdí ovšem i lidé a ti, zvláště v rozvojových zemích, přibývají rychleji než skot. A jelikož je methan produktem kvašení rostlinných, nikoli živočišných zbytků ve střevě, produkují jej vegetariáni (i ti nedobrovolní ze zemí třetího světa) více než milovníci steaků. Co s tím, Paule?

Abych Paulovi odpustil jeho plácání, budu si muset zase párkrát poslechnout Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band. Chtělo by se zvolat: Paule, let it be!

Nebo rovnou Help!?