10.12.2016 | Svátek má Julie






EKOLOGIE: Jak studenti zachránili Karlštejn

16.3.2013

Berounská radnice spolu se sdružením STOP HF se rozhodla ve svém tažení proti těžbě zemního plynu metodou hydraulického štěpení rozehrát nebývalou přehlídku demagogie, strašení a překrucování. Tím se nejen odchýlila od mandátu, který dostala od svých voličů, a od normální funkce místní samosprávy, ale dopustila se morálního zločinu, když se zaměřila na ty co do idejí nejohroženější a nejbezmocnější: na děti a studenty, kteří se zúčastnili dvou veřejných akcí: koncertu za záchranu vody na Berounsku a pátečního pochodu Za záchranu hradu Karlštejna.

Tohoto pochodu jsem měl tu čest se se dvěma podobně smýšlejícími přáteli zúčastnit a být na vlastní oči a uši svědkem až děsivé míry manipulace, jíž byli žáci a studenti vystaveni, a o nic méně děsivější míry fanatismu a nenávisti, který to v nich vyvolává.

Fanatismus a nenávist podpořená absencí znalostí, přiživená emocemi a nedostatkem střízlivého, kritického myšlení, a v neposlední řadě bohorovnou představou o morální oprávněnosti svého jednání nikdy není tak silná jako právě u mladých lidí, jestliže je někdo šikovně zmanipuluje. Proto to byli vždy v dějinách právě mladí lidé, studenti, kteří podpořili nejrůznější projevy ničení svobody jednotlivce a svým zápalem bránili totalitářské tendence. Třebaže, patrně pod vlivem událostí z roku 1939 a 1989, a koneckonců i z roku 1948 zde panuje představa, že studenti jsou vždy těmi, kdo se postaví za svobodu, odvážím se tvrdit, že jde spíš o jakousi podivnou anomálii. Byla to právě zfanatizovaná mládež, která podporovala nacisty v Německu, fašisty v Itálii, a snad nejbrutálněji se projevila v Číně v období tzv. kulturní revoluce. A koneckonců vzpoura květinové mládeže 60. let také nebyla v principu ničím jiným než podporou nesvobody, která vyvrcholila při nepokojích na amerických univerzitách.

Krédo takové zfanatizované mládeže lze shrnout do jednoduchých hesel. Chceme něco! Kdy to chceme? Teď hned! Co vy na to? To nás nezajímá, běžte nám raději z cesty! Přesně to bylo nevyřčeným, ale tušeným heslem žáků a studentů, kteří v pátek na Karlštejně, pod bedlivým dohledem berounských zastupitelů a svých učitelů, protestovali proti hydraulickému štěpení.
Těžko jim vyčítat opakování názorů a stanovisek geologů, kteří s těžbou nesouhlasí.

Samozřejmě, studenti nejsou geologové, a stejně jako já se při své obavě z toho, že alarmisté lžou, musím opřít o stanoviska vědců. Ani studentům nezbývá nic jiného, jde jen o to, koho si vyberou a čí názory pokládají za pravděpodobnější. Co však je důležitější, je motiv výběru strany. Tento motiv nemůže být podložen ničím jiným než etickými soudy - a je-li převládající etikou altruismus, je zřejmé, že si nekriticky vyberou stanoviska, která podpoří a rozvedou premisu, že člověk nemá využívat svoji planetu a že vlastně každý projev lidské činnosti je automaticky destrukcí. Protože v diskuzi se studenty, která začala vcelku povrchně, o technologických aspektech těžby (nepovrchní argumentace k tomuto tématu je schopen a je k ní kompetentní pouze vědec) se téma nevyhnutelně stočilo k morálce. Ke kardinální otázce, zda je člověk oprávněn zlepšovat svůj materiální status a využívat k tomu neomezeně, v závislosti na svých potřebách a na kontextu svého technologického stupně vývoje, přírodu okolo sebe.

Bohužel, kvůli pokusům o diskuzi se studenty jsem propásl uměleckou performanci, na niž jsem se osobně velice těšil. Až teprve z vyprávění jsem se dozvěděl, že na ní v roli Matky Země vystoupila česká umělkyně žijící v Jihoafrické republice, která pro záchranu Karlštejna neváhala zvětšit si svou "ekologickou stopu" a přicestovala do České republiky, jistě ne pěšky. Bezohlední těžaři v přilbách a kapitalista s doutníkem v ústech, jako vystřižený z normalizačního Dikobrazu, se pokusili Matku Zemi využít pro své zisky. Studenti, pečlivě režírovaní Petrem Vackem, však těžaře i kapitalistu svorně vyhnali, a tak nakonec všechno "dobře dopadlo". Pokud by se měli chovat konzistentně a jestliže by se jejich role v představení měla brát jako jakýsi princip, měli by stejně tak vyhnat každého, kdo by se pokusil využívat Zemi pro svůj užitek. Řečeno s trochou nadsázky, čekají jen na Vackův pokyn, aby z území Českého krasu začali vyhánět chataře, domkáře, podnikatele, řidiče, cyklisty, houbaře, fotografy, zemědělce, prostě každého, kdo má ze své interakce s přírodou kolem sebe objektivní, hmatatelný prospěch. Prozatím z rukou studentů vylétlo jen několik sněhových koulí, namířených na náš transparent. Obávám se ale, že kdyby Petr Vacek zavelel, "žeňte je odsud kamením", projevily by se jejich etické principy v plné míře.

Studenti, jak vyplynulo z rozhovorů s nimi, samozřejmě vůbec nemají ponětí o tom, co je principiální uvažování a konzistentní jednání. Chvílemi to bylo až úsměvné slyšet studenta, který blábolí o tom, jak je třeba méně ničit (sic!) naši planetu, být k ní šetrnější a pokusit se v sobě nalézt ohleduplnou skromnost, a přitom se mu na krku houpá poměrně drahý fotoaparát plný plastů, kovů a chemických sloučenin (a troufám si tvrdit, že v baťůžku měl ukryté nejméně dva iPady!). Po upozornění, že jeho fotoaparát přece také vznikl jako produkt využívání naší planety, sebevědomě odvětil, že ale on nyní může nafotit obrázky z této akce, ze "záchrany Karlštejna", takže tím pomáhá dobré věci a může ovlivnit lidi směrem k něčem lepšímu (cituji volně). Podobný projev inkonzistence a neschopnosti uvažování v principech zazněl, když jsem se jednoho obzvlášť zapáleného gymnazistu pokusil přesvědčit, že každý tvor, od prvoků, přes plazy a podobnou havěť, až k člověku, na této planetě využívá přírodu kolem sebe maximálně, jak mu dovolí kontext jeho evolučního vývoje. A nelze přece tvrdit, že všichni živočichové žijí v souladu s přírodou, zatímco člověk přírodu svou činností destruuje - člověk přece není také nic jiného než produkt přírody, není nějakým vetřelcem z vesmíru a každá jeho činnost je logicky v souladu s přírodou. Díky přírodním okolnostem a zákonitostem a v souladu s nimi se člověk vyvinul v rozumnou bytost naprosto odlišnou od všech ostatních tvorů na této planetě. Zabránit člověku chovat se tak, jak je přirozené pro každého živého tvora na této planetě, znamená zaútočit na samou podstatu jeho bytí. Je to totéž, jako bychom zvíře chtěli nutit přežívat tak, jak přežívá rostlina. Toto onen student nedokázal pochopit.

Je v podstatě zřejmé, jak se s tímto problémem nositelé zelených idejí vnitřně vypořádávají. Samozřejmě udržují ve své mysli jeden nepřekonatelný rozpor: člověk musí produkovat, aby přežil, ale tato jeho činnost je negativní, ničivá a nemorální. Je to v podstatě trochu jiná forma toho, co nábožensky založení lidé vykládají jako vnitřní a nevyhnutelnou lidskou zkaženost způsobenou dědičným hříchem. Tito lidé nemohou být nikdy plně hrdi na to, co vytvoří nebo získají, protože vždy to pro ně musí znamenat přečin proti morálce. Život, jejž provází takové morální krédo, musí být v podstatě plný mizérie a více či méně vědomého sebepohrdání.

Tento morální postoj, který se musí dříve či později, více či méně viditelně, patologicky podepsat na psychice, pak má svou nevyhnutelnou extenzi: pohled na společnost. Těžko budou nositelé zelených názorů popírat, že lidé dosáhli ohromného technologického pokroku a vybudovali, jakmile začali přírodu opravdu intenzivně využívat, materiální blahobyt, jaký nemá v historii obdoby. Jen málokdo by asi začal tvrdit, že máme zbořit mrakodrapy, zahodit naše počítače a iPady, spálit své oděvy z umělých vláken a sešrotovat automobily, vlaky a letadla. Dosavadní produkci a pokrok by milostivě nechali být (ačkoliv také ne vždycky - mnozí požadují například zavření jaderných elektráren) - a jen na něj hledí s opovržením, třebaže jej sami využívají. Ale řeknou: "Ničení přírody již bylo dost, nyní další pokrok zastavme!" A začnou bojovat proti všemu novému - jako například proti těžbě zemního plynu hydraulickým štěpením.

Právě takto uvažují studenti, s nimiž jsem měl možnost dát se na Karlštejně do řeči. Na lidskou produkci pohlížejí jako na ničení přírody. Zničil Karel IV. skálu u Berounky tím, že na ní nechal postavit Karlštejn? Ano, jistě, odpoví studenti. Ale samozřejmě nezačnou Karlštejn bořit. Zničili lidé v průběhu staletí starobylou českou krajinu tím, že vykáceli prakticky všechny lesy? Ale samozřejmě, odpoví studenti. Zničili. Ale dnes už se s tím, bohužel, nedá nic dělat. Zničili naši předkové krajinu tím, že na vykácených kopcích vysadili nové lesy, samozřejmě za účelem jejich vytěžení? Ano, zničili, odpoví studenti. Kde bychom asi dnes byli, kdyby se naši předkové rozhodovali jako dnešní přepychem a blahobytem obklopení příznivci zelených myšlenek? Zdá se mi, že takovou otázku si studenti nepokládají. Fotoaparát na krku a iPad v batohu pokládají za samozřejmost a neuvědomují si řetězec malých krůčků, které k těmto vymoženostem během tisíciletí vedly, a v němž každý jeho článek má nezastupitelný význam, třebaže se dnes, z našeho pohledu, zdá téměř nepodstatný a nepostřehnutelný.

Jeden postřeh mě napadl až o něco později: na Karlštejn nedorazili studenti z berounské obchodní akademie. Nevím, jestli to byla jen nezamýšlená náhoda nebo zda akce nenašla u studentů OA Beroun (na níž jsem před sám nějakými dvanácti lety maturoval) nebo u jejich profesorů potřebnou odezvu. Lze však tušit určitý rozdíl mezi blazeovanými a povýšenými gymnazisty bez kontaktu s alespoň tak elementární praxí lidského života, jako je ekonomická kalkulace, a studenty obchodní akademie, kteří, když už nic jiného, se již od prvního ročníku učí, že nic není zadarmo a vyplníte-li stranu "má dáti", musíte někde vyplnit i stranu "dal". Troufám si tvrdit, že studenti obchodní akademie, zúčastnili-li by se pochodu na Karlštejn, by projevili o něco více zdravého uvažování a byla by s nimi alespoň trochu rozumnější řeč.

Gymnazisté totiž měli problém pochopit jednu základní skutečnost: vše lze poměřovat tím, co se v ekonomii nazývá subjektivním užitkem. Pouze na základě osobního užitku můžeme činit rozhodnutí, porovnávat alternativy, jež máme na výběr, a nakonec si zvolit tu, jež nám náš okamžitý užitek maximalizuje. Pouze na tomto principu má smysl jakákoliv ekonomická kalkulace. Pro studenty gymnázií, kteří se s ekonomií, podle svých vlastních slov, nikdy nesetkali, je kalkulace něčím přízemním a nízkým. Nemůžete přece vše poměřovat penězi, tvrdí. Jsou i jiné ideály. Je poněkud úsměvné, že právě lidé, kteří volají po vyšších ideálech, si při vyslovení pojmu užitek, představí jen a pouze peníze a nejsou schopni představit si tu širokou a barevnou škálu vyjádření osobního užitku, kde peníze jsou v podstatě jen jednou z mnoha možností.

Šetřit přírodu dává smysl pouze tehdy, má-li to ekonomický smysl pro člověka - tedy představuje-li to zvýšení jeho užitku. Neexistuje jiný nástroj, jak takový smysl posoudit, než tržní mechanismy, které jsou v podstatě, velmi zjednodušeně řečeno, součtem jednotlivých užitků jednotlivců. Pouze tehdy, když ekonomický smysl pomineme a budeme hledat užitek někde jinde než v posouzení jednotlivcem, může skutečně dojít k devastaci přírody - jako za komunismu, kdy se vyrábělo nesmyslně, bez návaznosti na užitek, a v podstatě nikdo nevěděl, co se má vyrábět nebo těžit a proč. Pokud člověk kalkuluje, pak jeho činnost nemůže mít nic společného s bezmyšlenkovitým ničením. Dnes by nedávalo smysl jít a vykácet všechny lesy. Před pěti sty lety to smysl dávalo, stejně jako o něco později dalo smysl opět všechny lesy znovu vysázet.

Jestliže se studenti odmítnou řídit racionální kalkulací a odvrhnou individuální užitek jako něco přízemního a povrchního, co jim pak jako motiv rozhodování zbude? Jsou dvě možnosti: vůle autority, nebo emoce. Obě možnosti se samozřejmě mohou volně prolínat a doplňovat. Autorita nejprve přednese "ty správné" postoje, hrůzostrašně vylíčí, jaké ničivé dopady bude těžba mít, a následně jsou v lidech vyvolány ty "správné" emoce. Pak stačí jen vzít fotografii těžebního zařízení, ukázat na ni a říct: "Nám se nelíbí, aby něco takového v Českém krasu bylo! Vám se to snad líbí??"

Je na vině systém našeho státního školství? Jednoduše řečeno: pravděpodobně ano. Americká filozofka Ayn Randová označila progresivistické školství, postavené na učení Johna Deweyho, za hlavního viníka vzestupu nové levice (New Left) během 60. let minulého století. Zatímco západní školství bylo progresivismem plně zachváceno, východní blok zůstal těchto vlivů ušetřen, a ať si můžeme o komunistickém školství myslet cokoliv, myslím, že bylo přece jen zaměřeno zejména na vstřebávání faktů a indoktrinace marxismem-leninismem a podobnými ismy vyznívala spíše falešně a směšně, takže jí beztak téměř nikdo nevěřil. Nyní všechno doháníme: místo znalostí se upřednostňuje prožitek, místo vzdělávání se uplatňuje výchova, místo myšlení se vyzdvihuje bezmyšlenkovité jednání podpořené uměle hypertrofovaným sebevědomím.

Oni z toho vyrostou, dalo by se říct. Příliš tomu nevěřím. Radikálnost dnešních studentů, zatím dnes spíše na úrovni postojů a názorů nežli na úrovni jednání (protože se zatím neobjevil vhodně charismatický vůdce), bude, alespoň u většiny z nich, postupně obroušena nutností žít a čelit realitě. Nejsem si však jistý, zda to změní jejich morální principy. Spíše ne. Pouze se budou chovat rozporně a pokrytecky - s rostoucí, více či méně vědomou a více či méně najevo dávanou nenávistí k sobě samým i ke všem ostatním. Až jednoho dne bude už příliš pozdě - pokud nezačnou včas přemýšlet, což je bohužel schopnost, kterou se ve škole nikdy nenaučí.

Nerad bych, aby tento text vyzníval příliš mentorsky - konec konců, nejsem tak starý, abych ukazoval na studenty a volal, že rostou pro kriminál. Lze však poznamenat, že rostou pro nějakou hezkou státní instituci, regulační nebo normovací úřad, nebo pro ekologickou nevládní organizaci dotovanou ze státního rozpočtu. Otázka je, co je horší.

Jak to asi dopadne s těžbou zemního plynu v České republice? Předpokládám takový vývoj věcí příštích: těžba plynu bude zakázána z vůle Bruselu a další a další peníze se budou vynakládat na tzv. obnovitelnou energii, což uspokojí nejen stáda zelených ovcí, ale zejména ty, kteří mají z provozu větrných a slunečních elektráren a produkce biomasy osobní prospěch. My ostatní, kterým se částka za plyn i další energie objevuje každý měsíc na složenkách, se budeme radovat o něco méně.

A environmentalisté, společně se svými cvičenými opicemi, se budou moci pustit zase do něčeho jiného - třeba do záchrany Šumavy před kůrovcem (tedy, správně řečeno před lidmi) nebo do protestů proti jaderné energii. A mimochodem, včera prolétla tiskem zpráva, že Japonci, jako první na světě, vytěžili plyn z metan hydrátů, jichž je na světě asi desetkrát více než fosilních paliv. Opět tu máme další zajímavý přírodní zdroj objevený díky lidské vynalézavosti a tvořivosti. A opět tu máme další vhodný cíl pro nenávistné zelené aktivisty.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


M. Prokop
17:34
16.3.2013

P. Han
18:36
16.3.2013

B. Hudzieczek
0:29
17.3.2013

P. Sulc
0:51
17.3.2013

M. Kosejk
7:13
17.3.2013

B. Rybák
13:13
17.3.2013

J. Jurax
23:16
17.3.2013

B. Rybák
12:58
17.3.2013

P. Novák
20:58
17.3.2013

P. Novák
20:56
17.3.2013

B. Hudzieczek
0:21
17.3.2013

V. Vovák
12:30
17.3.2013

P. Nejedlý
18:10
16.3.2013

P. Han
18:35
16.3.2013

B. Hudzieczek
0:32
17.3.2013

M. Kosejk
7:05
17.3.2013

P. Čížek
8:54
16.3.2013

J. Vyhnalík
18:04
16.3.2013

J. Novak
7:22
16.3.2013

J. Krásenský
7:24
16.3.2013

P. Lenc
8:49
16.3.2013

P. Labaj
9:35
16.3.2013

R. Gramblička
13:18
16.3.2013

J. Vyhnalík
18:00
16.3.2013

I. Pujman
6:31
16.3.2013

J. Jurax
23:24
17.3.2013

L. Krajicek
2:28
16.3.2013

P. Sulc
2:52
16.3.2013

J. Kulišek
4:14
16.3.2013

V. Kain
10:35
16.3.2013

počet příspěvků: 43, poslední 17.3.2013 11:24









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.