24.5.2016 | Svátek má Jana






EKOLOGIE: Domácí elektrárny

16.7.2014

Komik Felix Holzmann kdysi řekl: „člověk si nemusí kupovat celej pivovar, když se chce napít piva.“ Po několika desetiletích pan RNDr. Martin Bursík chce, abychom si začali pořizovat a provozovat vlastní, domácí elektrárny a tímto dali na frak velikým energetickým společnostem - dodavatelům. Pojďme se tedy na tento problém podívat trochu blíže.

Pro jednoduchost budeme uvažovat zařízení pro běžnou domácí zásuvku 230 V, na samotě u lesa.

Benzin/diesel agregát

Pokud opravdu nemáte jinou možnost a požadované napětí nutně potřebujete, například na odlehlé chatě, nejjednodušší způsob je koupit si nějaký agregát se spalovacím motorem. Nejlevnější lze pořídit za několik tisíc korun, tyto však mají malý výkon a velikou spotřebu paliva a pravděpodobně by nevydržely zátěž několika měsíců, natož roků.

Kvalitnější agregáty s výkonem do 5 kW jsou samozřejmě dražší (řádově desítky tisíc), jejich provoz je efektivnější, ale cena elektrické energie stále vychází cca 10 Kč/kWh, provoz 24 hodin denně by vyžadoval doplňování paliva a prostředí by bylo chtě nechtě zatíženo výfukovými zplodinami a hlukem.

Větrná energie

Pokud by se majitel rozhodl využít větrné energie, nabízí se řešení ve formě malé větrné elektrárny od 300 W výkonu, vysoké pouze 10 metrů, průměr vrtule bývá 3 m, cena takovéto je v katalogu kolem 300 tisíc.

Protože energetická využitelnost větru v našich podmínkách je pouhých 1700 hodin ročně, pro trvalou dostupnost energie by bylo nutné tuto variantu doplnit o akumulátor příslušné kapacity, to jsou ale další stovky tisíc korun včetně docela složitého řídícího systému.

Sluneční energie

Jeden panel 100 W stojí s instalací a regulací kolem 10 tisíc, energeticky využitelná doba slunečního svitu v našich podmínkách je 2,5 hodiny denně, ale zdaleka ne každý den, takže i zde by bylo nutné používat baterii a příslušné řízení. Slunce svítí zadarmo, ale technologie, která přemění sluneční záření na využitelné napětí 230 V, stále něco stojí opět řádově statisíce, cenu za provoz – kWh, akumulace, návratnost…, málokdo by si to pořídil bez dotací.

Biomasa a odpad

Na netu si můžete najít návod na zhotovení malé bioplynové stanice, jistě se najde i zhotovitel, takto vzniklý plyn se dá využít v upraveném spalovacím motoru jako při využití agregátu. Kromě značného zápachu a nebezpečí výbuchu budete potřebovat docela velikou žumpu a onu legendární biomasu řádově v tunách ročně.

Další možností je prosté spalování odpadu ve zmenšené parostrojní elektrárně, dané řešení by mohlo být doplněno moderními podavači a regulací, ale při vší úctě bychom se vraceli do století páry. Pokud byste nechtěli provozovat zařízení 24 hodin denně, byla by i v tomto případě potřebná vhodná záloha, nejspíše zase velmi neekologická olověná trakční baterie. Spotřeba paliva by byla rovněž v desítkách tun za rok.

Vodní zdroj

Ten by bylo možné využít u vodního toku s přiměřeným průtokem a spádem. Turbíny o několika kW jsou na trhu, ale zde bude problém právě ve vhodné lokalitě a potřebné úpravě vodního toku. Navíc budete potřebovat trpělivost s úředníky včetně těch přes životní prostředí.

Palivové články

Je jich několik typů na různá paliva, automobilky hodně experimentují s vodíkem, přiznám se, že se mi nepodařilo najít spotřebu - kg/kW, ale našel jsem přepočet, kdy 1 kWh stála cca 10 dolarů. V našich končinách by se asi rozšířila varianta palivového článku na metanol, který je běžně k dostání v samoobsluze.

Využití lidské síly

Na upraveném rotopedu je možné vyrábět elektřinu, toto zařízení bylo předváděno na výstavách, za 4 hodiny intenzivního šlapání vyrobíte 1 kWh v ceně 5 Kč, jistě sami uznáte, že jsou to velice těžce vyšlapané peníze.

----

Možná mě ještě doplníte…... O každém z těchto zdrojů by bylo možné dlouze diskutovat a napsat mnohostránkové studie plné nezáživných výpočtů a grafů.

Pan Bursík tvrdí, že za deset, dvacet, třicet... let bude možné vyrábět elektřinu pro sebe a ještě si vyměňovat se sousedem, ale sami vidíte, že tato řešení jsou velmi drahá, náročná na obsluhu i údržbu, při špatném zacházení si můžete zničit citlivé spotřebiče či dokonce vyhořet. Více vás strašit nebudu.

Taktéž provoz zmiňovaných je velmi drahý a vůbec ne ekologický, někdy značně hlučný, zapáchající, převážně vůbec ne bezodpadový, vůbec si nezadá s provozem a servisem běžné uhelné kotelny.

Pokud bychom zvážili variantu s akumulátorem, běžná baterie pro těžké náklaďáky by byla nedostatečná, musela by to být baterie trakční, v ceně stovek tisíc…. atd. Navíc, co si může dovolit podivín na samotě u lesa, to není možné na sídlišti ani v satelitní čtvrti.

Někdo vám může tvrdit, že v případě velkosériové výroby cena zařízení klesne, ale automobily se také vyrábějí století a jejich cena je stále dost vysoká, pro někoho až nedostupná, údržba, provoz a revize domácí elektrárny si s provozem automobilu příliš nezadají. Kdybychom to opět obrátili, ani ta nejekologičtější automobilka nevyvíjí a nechystá do výroby vozidlo na domácí či zemědělský odpad.

Všechny tyto zdroje by se ale staly ekonomičtějšími a pohodlnějšími, pokud by je používalo více spotřebitelů - a jsme zase na začátku. Proč chce pan Bursík, aby si každý vyráběl elektřinu sám, když výroba ve velkém je levnější, ekologičtější a uživatelsky příznivější? Na tento energetický trucpodnik by zase nejvíce doplatil koncový spotřebitel - daňový poplatník, příroda a životní prostředí.

Co se týče energetických vizí pana bývalého ministra, velice by mě zajímalo, jaký je on sám ekolog v soukromém životě, kolik elektrické energie a plynu spotřebuje jeho domácnost, kolik benzínu či nafty ročně projezdí on a jeho rodina, kolik leteckého kerosinu, vody, ….atd, taktéž bych se zeptal, zda on sám již vlastní a provozuje propagované technologie či zda čeká na podporu státu, resp. daňového poplatníka.

Zdá se mi, že pan Bursík něco tvrdí, aniž by měl oporu v jakýchkoliv technických podkladech, natož aby měl vlastní ekonomické nebo uživatelské zkušenosti. Sami si tedy můžete udělat představu o jeho energetickém a ekologickém léčitelství, spíše však šamanství.



Diskuse


P. Kmoníček
9:10
17.7.2014

F. Matousek
11:03
17.7.2014

M. Stuchlik
23:59
16.7.2014

M. Pivoda
10:31
17.7.2014

J. Šrajer
21:51
16.7.2014

J. Plzák
16:58
16.7.2014

M. Prokop
18:30
16.7.2014

R. Langer
10:02
17.7.2014

J. Novotný
16:12
16.7.2014

V. Halašta
21:11
16.7.2014

J. Novotný
9:34
17.7.2014

J. Dvořák 188
15:48
16.7.2014

T. Ryšavý
15:33
16.7.2014

M. Kodeš
16:37
16.7.2014

P. Novák
20:47
16.7.2014

Š. Hašek
15:26
16.7.2014

O. Horák
14:47
16.7.2014

J. Tachovský
13:33
16.7.2014

J. Pospíšil
12:55
16.7.2014

V. Novak
13:02
16.7.2014

J. Jílek
17:52
16.7.2014

P. Švejnoch
13:19
16.7.2014

M. Prokop
18:32
16.7.2014

R. Langer
15:46
16.7.2014

V. Halašta
21:21
16.7.2014

M. Prokop
12:46
16.7.2014

J. Lepka
11:56
16.7.2014

M. Prokop
12:47
16.7.2014

M. Krátký
15:19
16.7.2014

V. Novak
11:22
16.7.2014

J. Gogo
10:40
16.7.2014

A. Bocek
9:26
16.7.2014

P. Švejnoch
10:15
16.7.2014

V. Novak
11:18
16.7.2014

M. Hatlák
8:27
16.7.2014

A. Bocek
7:24
16.7.2014

R. Langer
15:51
16.7.2014

Z. Bureš
7:21
16.7.2014

T. Kočí
8:54
16.7.2014

M. Prokop
12:49
16.7.2014

D. Lobpreis
7:07
16.7.2014

D. Krajíček
9:05
16.7.2014

R. Langer
15:52
16.7.2014

P. Dvořák
1:39
16.7.2014

J. Šimek 066
8:17
16.7.2014

P. Švejnoch
12:27
16.7.2014

P. Dvořák
1:10
16.7.2014

počet příspěvků: 72, poslední 17.7.2014 11:03









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.