Dovoluji si čtenářům předložit k zamyšlení i k pozornosti pokračování článku Chapadla. Co nejširší okruh lidí je nutné upozorňovat na řadu zbytečných nemorálností, o jejichž prezentaci většina medií nemá zájem. Naskýtá se otázka, proč tak straní všem fundamentálním názorům, od kterých se drtivá většina opravdových ekologů distancuje.

Rozrůstání fundamentálních a ekoteroristických chapadel do života nás všech umožňuje rovněž nedomyšlená a přesto politicky hájená legislativa. Již delší dobu se kupodivu v našem tisku objevují stesky nad pomalou výstavbou dálnic nebo jiných investičních záměrů. Na výstavbu dálnic i rozšiřování průmyslových zón vynakládá stát i investoři mnoho prostředků. Jejich snaze na včasném splnění předpokládaných staveb a tím i nezvyšování nákladů stojí v cestě neprorazitelný, nepřehledný a chaotický počet zákonů a nařízení z oblasti životního prostředí. Ohromné množství novel zákonů, nespočet vyhlášek a svazky vyžadovaných nesrozumitelných hlášení zasílaných na všechny strany nesmírně vše komplikují. V současné legislativě není schopna se odpovědně vyznat ani kompetentní osoba ani příslušní úředníci v krajích, natož podnikatelé. Zdůrazňuji, že je nezbytné naše životní prostředí pečlivě chránit. Musíme přitom vyhovět všem směrnicím Evropské unie, ale není je zapotřebí našimi zákonodárci dále zpřísňovat a komplikovat. Za zásadní považuji nevyrovnanost a nesoulad ochrany přírody s účelnou lidskou činností. Pokud bude někdo reagovat na uvedený postulát, prosím, aby se předem zeptal našich i zahraničních podnikatelů, řady obcí, zemědělců a mnoha dalších. V rozhovoru mezi čtyřma očima se dozví neuvěřitelné příběhy, které nelze veřejně publikovat. Pro názornost konstatuji vinu špatné legislativy na známých kauzách o nelegálních dovozech odpadů do našich obcí. Nedomyšleným zákonům, které rozbijí ekonomiku státu, z dílny Ministerstva životního prostředí není konec. Pochybuji o tom, že koaliční vláda si dovolí jakýkoliv odpor. Stačí pouze připomenout již mediálně zveřejněné návrhy na zákazy topení uhlím bez adekvátní náhrady, další mnohonásobnou novelu o odpadech včetně recyklace, zavedení záloh na obaly a kde je tomu všemu konec…..

O špatných zákonech, které jdou mnohdy zcela zbytečně nad rámec požadavků směrnic Evropské unie se hovoří již řadu let. Nadále není politická vůle se alespoň nad některými objektivně zamyslet. Poslední byla snaha o úpravu alespoň některých nelogičností zpracovaná před třemi roky Ministerstvem průmyslu a obchodu za naprosté podpory všech resortů, svazů, tripartity, Hospodářské komory. Den před projednáním ve vládě byl materiál stažen. Důvodem byla změna původního souhlasu Úřadu vlády, který podlehl nátlaku Ministerstva životního prostředí. Známým argumentem bylo zachování dočasného smíru křehké koalice s lidoveckým ministrem panem Ambrozkem. Na uvedeném argumentu se dodnes vůbec nic nezměnilo.

Nezměnilo se proto množství zbytečně vyžadovaných posudků, dokladů, byrokracie, které chytře zneužívají ke své činnosti různé iniciativy, zaštiťující se falešnou ekologií. V mnoha případech, pokud nedosáhnou svých fundamentálních požadavků, striktních zákazů, včetně slibu forem různých kompenzací, umožňují jim zákony do nekonečna se odvolávat, podávat soudní žaloby a znovu se k nim zpětně odvolávat. Nikoho zatím nezajímá skutečnost, že dlouhodobé, několikaroční protahování značně finančně prodraží všechna územní řízení a stavební povolení. To je jedna z odpovědí, proč nejsou peníze a proč, i když je u nás stále lacinější pracovní síla, jsou stavby dražší než v zahraničí.

Máme hodně příkladů rekordů patřících k zapsání do Guinessovy knihy. Jako nejznámější je například desetileté projednávání obchvatu Plzně s nesmyslně prosazeným miliardovým tunelem skrz bezvýznamný kopec Valík a ještě pak delší záměr výstavby jezů na Labi. Raritou je skutečnost, že ve většině případů se tím fakticky nezlepšuje zelenými tolik propagovaná ochrana prostředí. Zvýšené finanční náklady je pak nucen hradit státní rozpočet, resp. občané ze svých peněženek formou různých daní. Z politických důvodů se každý bojí na tragiku, možná i komičnost dnešního stavu jakkoliv poukázat, případně si i rázně dupnout.

K překonání nelogičností zákonů, nesmyslnému prodlužování termínů a prodražování se i u nás jako vždy najde lék jak vyzrát nad nesmyslným stavem. Oficiálně a taktně se mu říká finanční kompenzace, netaktně pak výpalné. Z mnoha kauz lze uvést například případ mexické firmy Nemak, kde se letité a soudní žaloby iniciativ finančně skryly do ceny ve výkupu pozemků. Po pěti letech se tak zabránilo žalobě mexické strany na ČR ve věci ochrany investic mezi oběma státy s požadovanou vysokou finanční náhradou. Rovněž uskutečnění záměru výstavby automobilky Hyundai v rozumném čase se nakonec vyřešilo sto tisícovým odstupným pro dotčené občany, a tím se předešlo nekonečnému zákonnému podávání žalob. Další již nastartované účelové průtahy ze strany několika iniciativ se dořešily známým podpisem mnohamilionové kompenzační dohody o vzájemné spolupráci. Teprve potom se rychle dospělo k vydání stavebního povolení.

Na základě mnoha zkušeností se zneužíváním chabé legislativy doporučuji tichým způsobem projednat i neustálé průtahy u všech projektovaných i rozestavěných dálnic a dalších staveb, které se do nekonečna vlečou a prodražují. Alespoň do doby úprav základních zákonů našimi volenými zákonodárci. Konečně by se tak mohli zabývat skutečnými problémy státu. Ušetří nám všem peníze a nebude nutné pouze naříkat například nad tím, že na rozestavěné dálnice chybějí investice. Podstatně se tím sníží i stávající, neúnosná hygienická rizika dotčeným obcím a obyvatelům, která takzvaným ochráncům nevadí.

autor je doktorem přírodních věd na Universitě Karlově, specializace ochrana životního prostředí