17.7.2019 | Svátek má Martina


EKOLOGIE: Cena za zoufalství

1.7.2019

Mladá ekologická aktivistka, Švédka Greta Thunbergová, a studenti, kteří - jí inspirováni - bojují proti změnám klimatu pravidelnými pátečními demonstracemi, obdrželi nedávno cenu od organizace na obranu lidských práv Amnesty International. Stali se nositeli titulu „velvyslanec svědomí“.

Čí svědomí reprezentují, se explicitně neuvádí. Ale mluvčí českých studentských demonstrantů za Fridays for Future (FfF; Pátky pro budoucnost) Petr Doubravský to v jednom z rozhlasových interview naznačil celkem jasně: „Děláme to (paniku) opravdu proto, že nám jde o naši budoucnost, protože se o ni bojíme, a o tu se bojíme proto, že starší generace se chovají tak, jak se chovají.“

Citovat Gretu Thunbergovou není zapotřebí, její myšlenky byly publikovány hojně již dříve. Proto jen shrnutí: vědci už všechno vědí, ona to všechno má nastudované a studovat dál nemá cenu, protože za 12 let, jak se píše v poslední (loňské) zprávě mezivládního klimatického panelu OSN (IPCC) už nic nemá cenu, když se něco teď hned okamžitě...

Petr Doubravský k tomu na stránkách iDnes dodává: „... považuji za zbytečné vzdělávat se pro svou budoucnost, když ji ohrožují změny klimatu. Tím pádem nemám absolutní jistotu, že nějaká budoucnost vůbec bude.“

Tohle si tedy někdo má vzít na svědomí? Trčí z toho nenávist vůči předcházejícím generacím a naprostá dekadence ve vztahu k budoucnosti vlastní osoby, planety a lidstva. A to se ocenit musí.

Staří stojí za studenty

Jen o den dříve, než zpráva o ceně za svědomí, vyšel v Lidových novinách komentář, či spíše provolání, Martina Bursíka, Ivana Gabala a Bedřicha Moldana, kteří v něm studentské hnutí FfF bezvýhradně podporují (LN 6. června 2019: Studenti demonstrují právem). „Chlapci a dívky /.../ uvěřili vědcům, že dosavadní kroky k zastavení nepříznivého trendu neodpovídají rostoucí hrozbě,“ píší ve svém článku. „Podaří se zabránit rychlému oteplování planety a vrátí se perspektiva udržitelnosti dnešních ekosystémů a přírody? Nebo dojde k naplnění neblahých scénářů, klima se oteplí nad dva stupně Celsia a životní perspektivou dnešních studentů bude boj o přežití, vodu, potraviny a zápas o holou existenci?“ ptají se autoři.

Oni, stejně jako studenti, se odvolávají na vědce. Na většinu vědců, kteří tvrdí, že klima se otepluje především či dokonce výhradně vlivem lidské činnosti. Tito vědci pravdivost své hypotézy netestují, oni o ní hlasují. Jiné vlivy na změnu klimatu než antropogenní neberou v úvahu. Pak s oblibou tvrdí, že na změnách klimatu a lidské příčině se shoduje „většina“ vědců.

Ani jedno nemusí být pravda. Většina vědců se jistě shoduje na tom, že klima se mění. Ale konsensus o příčinách a důsledcích těchto změn už je iluzí. To, že disentní výzkumy, závěry a stanoviska vůči antropogenní příčině nejsou publikovány, neznamená, že lidskou činnost jako hlavního viníka označuje většina vědců. Nejednou byly zpochybněny závěry IPCC, jejichž autoři nedokázali nebo odmítli zveřejnit údaje, které vkládali do svých modelů, a nedokázali vysvětlit metody, jak s těmito daty pracovali.

Bursík a kol. ve svém článku varují před „naplněním neblahých scénářů“. Takových lze ovšem sestrojit nepočítaně. Ke zveřejnění se vybere ten „nejvíce neblahý“, jeho věrohodnost se neověří výzkumem, ale schválí hlasováním. „Čtveřici nejméně odpovědných států tvoří Rusko, Saúdská Arábie, Turecko a USA. Jejich závazky ‚snižování‘ emisí by svět přivedly k nárůstu teploty o více než 4 °C. Následuje Čína a Kanada, které jsou nad třemi stupni. A /.../evropské ‚úsilí‘ (o dekarbonizaci) by vedlo ke zvýšení teploty o téměř tři stupně,“ píší Bursík, Gabal a Moldan. Když se to sečte, je to globální oteplení o 10 stupňů!

Stupeň sem, dusík tam...

I když jejich stať je jen komentář, stálo by za zmínku, v jakém časovém horizontu ono oteplení jednotlivými soustátími uvažují a jak ke svým číslům přišli. Vysvětlení se zcela jistě nedočkáme, ale pokusme se o analogii. V Německu některá města přistupují k zákazu provozu aut s dieselovým motorem. Důvody jsou ochrana zdraví a ovzduší. Vznětové motory způsobují překračování limitů znečištění oxidy dusíku a prachem. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že to způsobí smrt 6000 lidí ročně.

Proti těmto argumentům se ozvali sami vědci a lékaři, na jejichž práce se odpůrci dieselů odvolávají. Tvrdí, že jejich závěry byly překrouceny a účelově, tendenčně interpretovány. Podle jejich prohlášení žádná kauzalita a dokonce ani korelace mezi emisemi aut a vlivem na lidské zdraví se nepotvrdila. Jejich argumenty lze zkráceně převyprávět asi tak, že u předčasných úmrtí nebyly zjišťovány všechny příčiny. Proto nelze tvrdit, že tou jedinou nebo hlavní byl znečištěný vzduch. A navíc úmrtí osob žijících v exponovaných oblastech nebylo porovnáváno s úmrtími lidí žijících mimo tyto oblasti. Proto nelze ani tvrdit, že znečištěný vzduch měl vůbec nějaký podíl na zkrácení života. Kromě toho více než stovka německých plicních lékařů upozornila, že pro mezní hodnoty znečištění vzduchu oxidem dusíku stanovené Evropskou komisí nejsou žádná vědecky podložená opodstatnění. Bývalý prezident German Respiratory Society (DGP) Dieter Köhler v dané souvislosti prohlásil, že většina studií o nebezpečích způsobovaných emisemi dieselových motorů je pochybná. V rozhovoru pro německou televizi řekl, že aktuální mezní hodnota pro NO2 a polétavý prach je „zcela neškodná a nezpůsobila jedinou smrt“.

Před několika lety Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace vydal zprávu, že podle studie vědců z univerzity ve Stuttgartu elektrárna Chvaletice ročně zabije desítky lidí. Nyní tvrdí, že když se na této elektrárně neinstaluje určitý filtr proti NOx, bude mrtvých o 167 za 10 let více, než když se instaluje jiný filtr proti NOx, zjistil finský expert. „Nejhorší na elektráně Chvaletice je to, že zabíjí lidi.“ Kolika z nich byl Rovenský na pohřbu?

Je hodně pravděpodobné, že podobnými metodami vědci dospívají k rychlosti oteplování a podobně nadsazují důsledky změny klimatu. Zatím se nepotvrdil jediný „scénář“, který byl od roku 1988 publikován IPCC. Naopak, klimatický panel např. mnoho let ignoroval oteplovací pauzu v letech 1998 až 2016. Zato máme novou diagnózu „klimatický žal“, nové ženské hnutí proti rození dětí, aby neublížily planetě, a generaci studentů, kterým nestojí za to studovat, protože za 12 let už všechno bude marné.

Americký politik Al Gore poté, co musel uznat, že v jeho dokumentárním filmu o oteplování Nepříjemná pravda bylo devět zásadních nepravd, prohlásil: „Věřím, že je správné přehánět nebezpečnost globálního oteplování. Jen tak přimějeme veřejnost, aby začala naslouchat, jaká nabízíme řešení.“

Až vzniknou přebytky z obnovitelných zdrojů

Řešení nabízí i Bursík a kol. v citovaném článku. Nacházejí se v 7 z 10 bodů, které podle nich vedou k zastavení klimatické změny. Zastavme se jen u některých:

„4. Musíme najít shodu na datu, ke kterému odstavíme uhelné elektrárny a ukončíme spalování uhlí v domácích topeništích. Náklady této transformace musí být spravedlivě rozděleny, nesmí je nést pouze těžbou postižené regiony a domácnosti.“

Datum je jasné – až se najde náhradní palivo. Zatím se nenašlo. Kdo ponese náklady, není z vyjádření patrné.

„5. Vystoupení ze závislosti na fosilních palivech urychlí zavedení uhlíkové daně. Její výnos je žádoucí vrátit do ekonomiky snížením jiných daní či odvodů.“

V roce 2006 tehdejší česká vláda vyhlásila, že zavedení jakékoliv ekologické daně nesmí zvýšit celkové daňové břemeno. Uhlíková daň byla u nás zavedena v roce 2008. Kromě toho byla zavedena daň z převodu motorových vozidel splňujících starší (nízké) emisní normy Euro. Byla zavedena daň z vypouštění oxidu uhličitého (povinnost kupovat emisní povolenky). Byl zaveden povinný příspěvek (obdoba spotřební daně) na výrobu elektřiny z OZE. Ten v roce 2009 činil 52 Kč/MWh, v roce 2013 to bylo již 583 Kč/MWh. Od roku 2014 jej Energetický regulační úřad zastropoval na 495 Kč/MWh. Klima si toho nevšimlo, zato máme nový společenský úkaz: energetickou chudobu. Podle Českého statistického úřadu od roku 2004 do roku 2015 rostly ceny energie u nás skoro třikrát rychleji (o 67,6 %) než index spotřebitelských cen (25,4 %). V letech 2011 až 2013 klesly disponibilní příjmy domácností celkem o 5,2 procenta. Evropská komise v té době zveřejnila údaje, že energetická chudoba ohrožuje až 20 % české populace.

„6. Musíme naplno využívat potenciál obnovitelných zdrojů energie. Státní podpora k tomu musí směřovat. Potřebujeme využít potenciál zejména větrných a slunečních elektráren a naučit se pracovat s přebytky výroby jejich ukládáním nejen v bateriích, ale i přeměnou elektřiny na plyn a jeho skladováním.“

Státní podpora k využití potenciálu obnovitelných zdrojů směřuje. Otázkou zůstává, jak velký ten potenciál skutečně je. Jan Rovenský z Greenpeace v roce 2015 citoval ze zprávy tzv. Pačesovy komise (o přechodu energetiky na OZE), že největší potenciál v příštích patnácti dvaceti letech má biomasa. Ve stejné době město Plzeň z plochy 12,5 hektaru, které vlastní, po šesti letech pěstování japonského topolu sklidilo 660 tun štěpky a Plzeňské teplárenské, kterou rovněž město vlastní, tím zajistilo potřebnou biomasu na jeden den topné sezóny. Další sklizeň se očekává za čtyři roky. Přeneseno do pražských poměrů, například, a pouze na pravobřežní část města, která je vytápěna uhelným dálkovým zdrojem, biomasa na 1 den by se musela pěstovat na 46,88 hektarech. Pro představu – Krčský les spolu se Stromovkou by vystačily na 8,3 dne topné sezóny. Pole cíleně pěstovaných dřevin pro biomasu na jednu celou topnou sezónu pro pravobřežní část Prahy by tak muselo mít 1125 km2. To zhruba odpovídá, řekněme, třetině rozlohy Libereckého kraje. To ještě nemáme teplou vodu v létě (mimo topnou sezónu) a bez tepla zůstává 90 % domácností v ČR. To není počítačový model ani závěr výzkumu, to jsou jen hrubé odhady, co mi vypadly z kalkulačky.

Obnovitelné zdroje se na celkové výrobě elektřiny v ČR loni podílely 11 procenty. Na výrobě OZE se 2 % podílela biomasa, 3 % fotovoltaické a 1 % větrné elektrárny a 3 % bioplyn. Až se podaří výrobu elektřiny z OZE zdesateronásobit, pak lze uvažovat o přebytcích.

Pět Temelínů pro auta

„7. Spalovací motory jsou technologií minulosti. /.../ Vláda musí podpořit výstavbu sítě nabíjecích stanic pro elektromobilitu a nastavit ekonomické nástroje tak, aby motivovaly k nákupu elektromobilů. Vláda musí dbát, aby elektromobily byly nabíjeny čistou elektřinou a nikoliv ‚uhlím‘.“

Na konci letošního května ČEZ vydal následující zprávu: „Výkon temelínské jaderné elektrárny je 2x1125 MW, nebo-li celkem 2 250 000 kW. Minulý týden představenou první elektrickou škodovku Citygo-e iV pohání elektromotor o výkonu 61 kW. Takže když jede Temelín na 100 %, je to podobná síla, jako byste na dálnici postavili 36 885 Citygo-e a všechny by se naráz rozjely na plný výkon. Produkce Temelína by dokázala bezemisní elektřinou nabít každý den přes milion baterií pro tyto vozy.“ Na dálnici D1 u Prahy (mezi Chodovem a Modleticemi) podle sčítání dopravy z roku 2016 projede 80 000 až 93 000 vozidel za 24 hodin. V průměru by jeden Temelín stačil zhruba na 10 hodin provozu aut na tomto úseku dálnice. V ČR je registrováno zhruba 5,7 milionu jen osobních aut. Temelín by dokázal nabít baterie každému z nich jen každý šestý den. Pro plnou elektromobilitu by tedy bylo zapotřebí vybudovat pět dalších Temelínů (jako dodatečné zdroje ke stávajícím). Zdrojem výpočtu je opět kalkulačka.

„10. Neupíráme vládě právo kalkulovat plány dalších jaderných reaktorů, ale nesmí blokovat rozvoj obnovitelných zdrojů, které musí změnit energetický mix – s ohledem na tempo klimatických změn – dříve, než by vůbec byla nová jaderná kapacita dokončena.“

Zatím je tomu naopak. OZE blokují plánovaní výstavby JE. Jakákoliv podpora (dotace) jaderné elektrárně je nemravná a zakázaná, narozdíl od OZE, kde jakákoliv dotace či jiná podpora je žádoucí a povinná. Také není zdůvodněno, proč mají být OZE upřednostňovány před jadernou energetikou. Nicméně je třeba uznat jistý posun v myšlení autorů článku, když „neupírají vládě kalkulovat plány“ na další jaderku. Zejména pro Bedřicha Moldana se jedná o významný kompromis, protože ještě nedávno pro něj jaderná energetika byla slepou uličkou, ze které je nutné co nejdříve vycouvat. Leč jadernou energetiku už povolila OSN a dokonce i Greta Thunbergová, tak ji povolí i naši ekologové. Ale opatrně, co kdyby věda ještě někam pokročila.

Problém navrhovaných opatření (a nejen těchto, i dříve realizovaných) je, že nefungují. Luboš Smrčka a Markéta Arltová z Vysoké školy ekonomické v Praze ve své práci Nová generace environmentálních rizik publikované v roce 2016 dokazují, že například obnovitelné zdroje škodí životnímu prostředí. Podle nich je vadný mechanismus, který ochranu ovzduší uvádí do chodu. Legislativa EU a národních vlád svými nařízeními definuje cíle, např. úsporu tradičních paliv a jejich nahrazení biopalivy. Cíl je stanoven přesně na procenta a rok jeho dosažení. „Vytváří se tak prvotní informace, totiž že jde o rozhodnutí celkově prospěšné, v podstatě stojící mimo jakoukoliv kritiku,“ píší Smrčka s Arltovou. V dalších legislativních dokumentech jsou definovány povolené postupy podpory, bez ohledu na fakt, že jinak jsou dotace a podpory omezeny a zakázány. A nakonec je dán prostor vládám států i EU jako celku k přijímání opatření k tomu, aby byly cíle splněny. „Všimněme si, že zde nikde není místo pro ekonomickou analýzu, a dokonce ani pro analýzu ekologickou, totiž pro analýzu dopadů zaváděné normy na životní prostředí. Pokud tedy Evropská unie předepisuje určitá procenta energie vyrobená z obnovitelných zdrojů, nenajdeme zde žádná omezení v tom, jaké vedlejší dopady uskutečnění takové myšlenky jsou ještě možné a jaké jsou již nepřijatelné. A to ani ve smyslu ekologickém, ani ve smyslu ekonomickém, a dokonce ani ve smyslu sociálním,“ píše se v analýze.

Jako politici s klimatem nehnou

Článek Bursíka, Gabala a Moldana končí úvahou: „Světová náměstí dnes zaplňují nejen středoškolské studentky a studenti, ale především ti, kdo jsou generační odpovědí na naše otázky, k čemu a pro koho jsme posledních třicet let svobody a odpovědnosti chtěli měnit věci k lepšímu. Odpovědí, zda jsme v tomto úsilí uspěli.“

Generační odpovědí mladých je, že jsme jim zkazili počasí a život. Přesto jsme nepochybně uspěli. Naše a předchozí generace pro ochranu přírody a klimatu udělaly tolik, co žádné generace před nimi. Vyvinuly a v průmyslovém měřítku rozvinuly bezemisní, stabilní, spolehlivý a regulovatelný zdroj energie – jaderné reaktory. Uhelné elektrárny zbavily emisí síry, prachu, NOx a CO2. Vyvinuly a v průmyslovém měřítku rozšířily výrobu elektřiny z větru a slunce. Zvýšily výkon spalovacích motorů a snížily měrnou spotřebu paliva, přičemž zároveň odstranily zcela olovnaté emise a snížily a stále snižují emise skleníkových plynů a oxidů dusíku. Vyvinuly nové materiály a postupy tak, že mohou zákonem nařídit výstavbu energeticky úsporných, dokonce pasivních domů. Je zákonem nařízeno čistit veškeré odpadní vody, a dokážeme to. Zpřísnila se ochrana přírody, krajiny, ohrožených druhů rostlin a živočichů a lidského zdraví, dokonce natolik, že je u nás paralyzována výstavba dopravní infrastruktury a bytů. Tyto generace dokázaly nahradit freonové plyny v chladících zařízeních, aby nepoškozovaly atmosféru. To jen tak namátkou. A dokázaly vypěstovat a vyrobit potraviny pro 10 miliard lidí. Připomínám to proto, že ještě v 70. letech minulého století se věřilo, že Země neuživí lidí víc než 6 miliard, že v roce 2000 dojde ropa a že se klima dramaticky ochlazuje. Ve světě téměř přestaly existovat neštovice, cholera a mor. Snižuje se chudoba a prodlužuje se průměrný lidský věk.

Pochybnosti zůstávají nad tím, proč velvyslanci svědomí nechodí manifestovat před akademii věd a požadovat po vědcích: objevujte, dokazujte, nelžete. Vynalézejte, sestrojujte, vyřešte... aby náš život získal novou perspektivu. Proč apelují na politiky, kteří nikdy nic neobjevili, nevynalezli, nesestrojili? Někdo by měl ty mladé, nadané lidi varovat, že jim politici zřejmě snadno vysvětlí, co je to ekologická politika, případně politická ekologie, ale nevyřeší nic.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


J. Gutvirth
20:30
1.7.2019

P. Rada
20:51
1.7.2019

Z. Lapil
21:23
1.7.2019

P. Zinga
21:32
1.7.2019

J. Gutvirth
6:55
2.7.2019

P. Rada
9:09
2.7.2019

J. Vintr
10:46
2.7.2019

P. Rada
23:11
2.7.2019

J. Vintr
2:52
3.7.2019

J. Kanioková
18:50
1.7.2019

Ś. Svobodová
20:43
1.7.2019

J. Jurax
17:28
1.7.2019

M. Pivoda
16:37
1.7.2019

P. Rada
20:35
1.7.2019

M. Pivoda
20:56
1.7.2019

J. Gutvirth
6:58
2.7.2019

J. Lukavsky
7:39
3.7.2019

M. Mikulec
16:25
1.7.2019

I. Vermis
18:12
1.7.2019

P. Rada
19:42
1.7.2019

J. Gutvirth
7:02
2.7.2019

P. Boháč
13:31
1.7.2019

P. Rada
13:52
1.7.2019

P. Boháč
14:36
1.7.2019

M. Šejna
15:05
1.7.2019

P. Boháč
15:45
1.7.2019

I. Mertl
16:13
1.7.2019

P. Boháč
16:39
1.7.2019

J. Jurax
17:38
1.7.2019

P. Rada
19:51
1.7.2019

J. Jurax
21:40
1.7.2019

J. Svoboda
17:47
1.7.2019

P. Rada
20:09
1.7.2019

Ś. Svobodová
12:59
1.7.2019

P. Rada
14:13
1.7.2019

V. Petr
20:34
1.7.2019

P. Boháč
14:40
1.7.2019

M. Šejna
15:08
1.7.2019

P. Boháč
15:43
1.7.2019

Ś. Svobodová
17:57
1.7.2019

P. Rada
20:29
1.7.2019

J. Ptáček
12:23
1.7.2019

M. Šejna
15:10
1.7.2019

S. Kneifl
18:33
1.7.2019

J. Kalina
12:01
1.7.2019

P. Rada
14:26
1.7.2019

J. Jurax
17:42
1.7.2019

P. Zinga
12:42
1.7.2019

M. Šejna
15:13
1.7.2019

S. Kneifl
18:36
1.7.2019

P. Zinga
21:31
1.7.2019

A. Jaroš
11:22
1.7.2019

K. Tejkal
11:57
1.7.2019

F. Houžňák
17:19
1.7.2019

J. Hrdlička
10:04
1.7.2019

M. Šejna
8:12
1.7.2019

P. Dvořák
8:29
1.7.2019

P. Rada
8:38
1.7.2019

M. Prokop
12:56
1.7.2019

M. Šejna
11:06
1.7.2019

P. Dvořák
12:12
1.7.2019

M. Šejna
12:38
1.7.2019

počet příspěvků: 142, poslední 4.7.2019 05:45









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.