Napadení reportérky CBS Lary Loganové ubralo protimubarakovské revoluci stoupence.

Nevíme, kolik lidí v našem okolí, možná většina, sympatizovala s demonstranty na káhirském náměstí Tahrír. Koneckonců šlo o rebelii proti autoritářskému vládci, který nebyl ve vlastní zemi dvakrát oblíben. Navenek se vše jevilo být jasné: statisícům jde o svobodu a demokracii. Nám šlo v listopadu 1989 o totéž.

Jsme tedy na stejné lodi.

Pokud nic jiného, tak případ reportérky CBS Lary Loganové musel mnohé přimět, aby si poopravili úsudek.

Jistě, vzhledem k počtu demonstrantů byly ty dvě stovky rozvášněných mužů bezvýznamnou menšinou. Ovšem pouze zdánlivě. S ohledem na to, co se stalo - a také, co se nestalo, ale stát mohlo – šlo o skupinu, kterou můžeme připodobnit ke kapce petroleje v míse polévky. Dokáže ji zásadním způsobem znehodnotit.

Netvrdím, že těch dvě stě Egypťanů diskvalifikovalo jistě dobré úmysly většiny protestujících. Na druhou stranu je ale zřejmé, že jim prokázalo medvědí službu. Stejně jako všichni ti rabující, zlodějí památek, násilníci.

Během nepokojů bylo v Egyptě zabito více než 360 lidí. Kolik jich přišlo o život u nás během sametové revoluce? Ani jeden. Kolik bylo vykradeno obchodů a zapáleno aut? Ani jedno. Byly snad zničeny sbírky v Národním muzeu? Nikoli!

Jsme tedy na stejné lodi?

Půvabná Lara Loganová nebyla jedinou obětí mužského šovinismu a sexuálně motivované agresivity. Na obrazovce televize CNN jsme v obavách sledovali, že do podobného sevření, byť s lepším koncem, se dostala reportérka Hala Goraniová.

Byli jsme něčeho takového svědky během listopadových demonstrací v Praze, Bratislavě, Brně, Košicích a dalších desítkách měst? Moje odpověď jako přímého účstníka: Nikoli.

Tak jakápak stejná loď.

Všichni jste lidské bytosti, přesto ale platí – jiný kraj, jiný mrav. Neznám poměry v tuhých islámských režimech jako je Írán nebo Saúdská Arábie, ale v těch liberálnějších, kam patří také Egypt, se potkáváme s něčím, co je stejně tak společensky pohoršlivé jako zákonité. Mám na mysli poněkud negentlemanské chování zejména mladých mužů vůči „západním“ turistkám. Člověk mabude dojmu, o co víc je islám a místní konvence drží zkrátka vůči jejich dívkám, o to víc smělosti (neomalenosti, drzosti, nestoudnosti …) projevují ve vztahu k cizinkám. Řečeno s omluvou za použitou terminologii, mnozí působí jako nadržení loudilové. Pokřiky typu - dámy prominou - „dobrý den, cecky ven“ a jim podobné nejsou výjimkou. Z tohoto úhlu pohledu vychází islám jako náboženství značně pokrytecké. Na jedné straně koupající se muslimky oblečené od hlavy k patě, na straně druhé nezřízeně dotěrní pánové.

Svoji logiku to samozřejmě má: zakázané ovoce chutnalo výborně už Evě a Adamovi v ráji. Je-li ale toto chování logické a svým způsobem pochopitelné, neznamená to, že je přijatelné. Patří k neblahým produktům muslimské víry, které mohou být nejen neslušné, ale ve své vyhrocené podobě společensky nebezpečné. Lara Loganová o tom ví své.

Je to stejně nebezpečné, jako pedofilie kněží, kterou také máme právo vnímat jako přinejmenším nepřímý důsledek celibátu v katolické církvi.

Stejskal.estranky.cz