Druhé kolo prezidentských voleb tento víkend

Už o tomto víkendu mají Egypťané volit prezidenta v druhém kole, ale málokdo má chuť. Květnové první kolo skončilo všeobecným rozčarováním - první dvě místa obsadili těsným rozdílem kandidáti, jejichž vítězství se nečekalo, islamista Muhammad Mursí z Islámského bratrstva a Ahmad Šafík, poslední premiér režimu bývalého prezidenta Husního Mubaraka.

Podle egyptských médií a mnoha občanů jsou "jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet" – ani jeden nesplňuje naděje na nový Egypt a obrovské množství voličů má takové dilema, koho volit, že k volbám zřejmě vůbec nepůjdou.

Islamisté ovládli tři čtvrtiny parlamentu a kdyby získali i prezidenta, měli by mocenský monopol. Svým dosavadním působením stačili rozladit řadu lidí, kteří už vědí, že jim jde jen o moc. Parlament pod jejich vedením usiluje o marginalizaci světských stran a mnoho lidí se obává islamizace země – Muslimské bratrstvo se netají tím, že chce nastolit chálífát. Snad nejkřiklavějším příkladem ambicí islamistů byla jejich snaha ovládnout komisi, která má navrhnout novou ústavu definující pravomoci prezidenta a občanská práva; liberálové, umírnění muslimové a křesťané ji demonstrativně opustili a soud ji nakonec rozpustil, protože nereprezentovala zájmy všech občanů. Po ultimátu Nejvyšší vojenské rady a vleklých vyjednáváních strany v úterý večer zvolily novou komisi podle nové dohody o poměrném zastoupení, ale návrh ústavy na svůj vznik teprve čeká.

Velitel Mubarakova letectva a někdejší premiér Šafík zase pro Egypťany ztělesňuje starý režim. Jeho odpůrci se bojí, že s ním by se k moci vrátili bývalí politikové, moc a vliv by si udržela armáda a neobrodilo by se soudnictví. Šafíka budou jistě volit rodinní příslušníci ozbrojených sil, které samy volit nesmí, přívrženci starého pořádku, egyptští křesťané, jejichž situace se po revoluci prudce zhoršila, a všichni, kdo si nepřejí další vzestup islamistů.

Přestože z vnějšího pohledu je Šafík velmi rozumná volba a v čele Egypta by si ho přál Západ, arabské státy, Izrael i Palestinci, pro většinu prodemokratických aktivistů by jeho zvolení znamenalo konec revoluce.

Jeho štáb je dokonce i terčem útoků islamistů a proti Šafíkovi se pravidelně konají demonstrace, jejichž účastníky pohání i hněv nad podle nich příliš mírným rozsudkem nad Mubarakem. Verdikt zřejmě připraví Šafíka o řadu voličů, kteří pro něj hlasovali v prvním kole a teď mají pocit, že se revoluce nevyvíjí správným směrem. Aktivisté z revolučního Hnutí mládeže z 6. dubna dali v úterý přednost chálífátu a podpořili Mursího.

V Egyptě sílí výzvy k bojkotu druhého kola a média předpovídají, že volební účast bude velmi nízká. Nižší, než se čekalo, byla už v parlamentních volbách, ve kterých hlasovalo 54% Egypťanů, a první kolo prezidentských voleb jich přilákalo jen 46%. Všeobecnou frustraci přiživuje i neutěšená hospodářská situace, rostoucí ceny, nedostatek pohonných hmot a bezpečnostní vakuum.

Nikdo netuší, kdo má v druhém kole větší šance, protože předvolební průzkumy neexistují. Všechny ankety před prvním kolem žalostně selhaly a hlasování dopadlo úplně jinak, než agentury předpovídaly, snad s výjimkou úspěchu Šafíka. Podle průzkumů byl největším favoritem bývalý generální tajemník Ligy arabských států Amr Músá, který nakonec skončil až pátý a místo předpovídaných 30 % získal jen 11 %; na pátém místě měl naopak skončit Mursí, který zvítězil se skoro 25 %.

Druhé kolo se ale také možná vůbec konat nemusí. Ve čtvrtek začal Nejvyšší ústavní soud rozhodovat o zákoně, který schválil parlament ovládaný islamisty a který zakazuje účast ve volbách prominentům bývalého režimu. Aby byl zmatek ještě větší, bude soud rozhodovat i o stížnosti na neústavnost zákona, podle něhož byl zvolen parlament. Může se tak stát, že Šafík bude z boje o prezidentské křeslo vyřazen a bude se konat nové první kolo s původními 12 kandidáty bez Šafíka. Nové volby by musely proběhnout, i kdyby soud rozhodl až po případném Šafíkově zvolení prezidentem. Navíc může ústavní soud také rozpustit parlament, jestli rozhodne, že zákon o jeho vzniku byl neústavní, a voliči by šli znovu volit i zákonodárné shromáždění. V nejlepším případě zvolí Egypťané prezidenta, jehož pravomoci nejsou a hned tak nebudou vymezeny.

Šestnáct měsíců po Mubarakově svržení je budoucnost Egypta obetkána hustou sítí soudních případů a hořkých politických sporů. V této situaci si lze těžko představit, že Nejvyšší vojenská rada předá 1. července moc civilní vládě, jak slíbila a jak si tolik přejí Egypťané. Spíš to vypadá, že Egypt čekají nové protesty.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6