Kdo by byl řekl, že rok je tak krátká doba. Ano, právě jsme se stali svědky nemála změn, abychom se Sardenem společně vykročili do jeho sedmého roku existence. Přesně před rokem vás Pagi šokoval oznámením svého odchodu a o pár dní později má maličkost svým oficiálním převzetím vedení sci-fi rubriky Neviditelného psa. Byl to hektický rok, kterého ani v nejmenším nelituji, snad až na trochu zanedbávání chodu deníku v posledním měsíci. Během kouzelných dvanácti měsíců jsem se naučil mnohé (a mnohé také zapomněl), za to děkuji zejména svému velkému učiteli. Za jeden celý rok se Sarden stal týdeníkem, serverem s dvoutýdenní aktualizací a pak opět deník - informačním serverem přinášejícím aktuální dění v domácím i světovém fandomu.

Stali jsme se svědky přechodu na nový hosting pod celostátním periodikem Lidovek, změnou tak zásadní, že to mnoha z vás vyrazilo dech. Tato změna mi přišla jako znamení z nebes, byla plná ironie, neboť v té době jsem nejvíce kritizoval změnu tváře Ikarie. Tím jsem se dostal k jednomu z bodů budování nové tváře Sardenu - tedy pravidelným "recenzím" našich fantastických periodik. Další ze staronových pokusů, které se setkaly s většinovou oblibou, bylo zavedení pravidelných ukázek z chystaných knih. V neposlední řadě to jsou samozřejmě pravidelné páteční povídky - čtení na víkend. Kostru Sardenu však tvoří zejméa publicistika, neustále se snažíme vás co nejpečlivěji informovat o chystaných a proběhnuvších akcích. Přesto se zajisté musíte cítit ochuzeni a stále vím, že je na čem pracovat.

Určitě jste si všimli, že ubylo životopisných článků z oblasti filmových hvězd a filmu vůbec. Mnohým z vás také chybí pravidelné Pagiho úvahy. Mám se co učit a je stále na čem pracovat (že bych se opakoval?). Ke každodenní řeholi však patří komunikace s lidmi, byť povětšinou pouze e-mailová, přesto inspirativní a konstruktivní. S lidmi, kteří stojí za tvorbou těchto milých stránek. Se čtenáři, fany, spisovateli, nakladateli a vydavateli, recenzenty a překladateli (pokud jsem na někoho zapomenul, pak ne úmyslně). Mnohým možná odpověď stále dlužím, ale nebojte se, občas mi to chvíli trvá, vždyť všechny naše aktivity jsou založeny na lásce k našim oblíbeným žánrům a volný čas patří k artiklům, jichž se nedostává.

Proto musím poděkovat všem lidem dobré vůle, kteří se smířili s novým šéfredaktorem a stále posílají skvělé příspěvky, neméně i těm, kteří se nechali vtáhnout do tohoto nekonečného kolotoče denní mašinérie. Pevně věřím, modlím se a doufám, že vydržíte i nadále. Čtenářům děkuji za trpělivost a určitě také věrnost, ačkoliv si jsem jist, že dokáži jít pěkně na nervy. Na tomto místě si dovolím připomenout, že jsme webem naprosto otevřeným, jakýmkoli připomínkám, podnětům a návrhům, stejně jako příspěvkům všeho ražení. Bez studu a váhání se osmělte využít naší e-mailové adresy: sarden@pagiserver.cz nebo diskuze. Věřte tomu nebo ne, přesto všechny vaše komentáře čtu, ale je pravda, že na většinu z nich neodpovídám - ostatně nejsem nestranný, že?

Výše jsem uvedl několi bodů, ve kterých jsme ztráceli dech, uvědomuji si to a hodlám na tom zapracovat, i kdybych neměl spát a jíst, to vše pro vás. A teď už nebudu zdržovat, protože nás čeká rok šťastný, rok sedmý, rok, jenž bude předcházet letům nadcházejícím - a nepochybuji, že jich bude jako hub po dešti.

Neděkujte, neodejdem. Držte palce, pište, spílejte, jásejte. Ale teď mě omluvte, musím pracovat.

S pozdravem a díky

za redakci Sardenu

Pechy

P.S.: Trochu nostalgie naleznete na následujících odkazech: Je nám rok! a úvodní stránka začátků Sardenu.