To první je samozřejme groteskně ostudná prohra politické strany nýmandů, kvůli jejíž propagaci si dva měsíce šoupal paty a nechal se vyhodit z brněnské univerzity. Ovšem to druhé fiasko, to je selhání jeho pokusu o destabilizaci státu. Třebaže se situace mění doslova každou hodinou, v úterý krátce před půlnocí je zřejmé, že pokus o vnitrostranický puč selhal a Sobotkova pozice je sice otřesena, ale úměrně otřesu celé strany. Miloš Zeman za ten otřes nese stoprocentní odpovědnost.

Zdá se, že mužem kompromisu je Milan Chovanec. Ten se puče také aktivně zúčastnil, ale jako první pochopil, že došlo k nárazu na tvrdou vodu. Zachoval se podle machiavelistické rady "nevíš-li, jak z úzkých, hraj hlupáka" a prohlásil, že se přidal k puči proto, aby vyvolal vnitrostranickou diskusi. To tedy vyvolal.

Chovanec byl mezi pučisty první, kdo začal mluvit o nutnosti jednoty. Takže spekulace Neviditelného psa, že se nakonec premiérem stane Milan Chovanec, začíná mít konkrétní kontury. Michal Hašek je zdiskreditovaný za hranice únosnosti. Tejce, třetího pučistu, uklidnili funkcí předsedy poslaneckého klubu. Na to, aby po tom všem Sobotka usiloval o post premiéra, nemá dost síly a navíc přes rozlíceného prezidenta s naraženým nosem neprojde. Takže se Milan Chovanec jeví jako osoba v úvahu přicházející.

To je samozřejmě spekulace bez podpory tvrdých faktů. Hodně bude záležet na rozhodnutí grémia sociální demokracie. To může situací ještě hodně zamíchat, ovšem už teď je jisté, že geniální strategický tah Miloše Zemana měl za následek katastrofální oslabení sociální demokracie jak v politické hře, tak v očích veřejnosti. Zatímco se ODS jeví jako strana mafiánů, po tom, co se stalo, je sociální demokracie stranou podrazníků a zrádců. Akcie Andreje Babiše prudce stouply. Kdyby se volby konaly tento pátek a tuto sobotu a voliči by k nim přistoupili s tím, co vědí dnes, sociální demokracie by klesla možná pod ODS a my bychom si dělali starosti s podnikatelským projektem Agrofertu.

Za to vše je třeba děkovati geniálnímu politickému stratégovi Miloši Zemanovi.

Nezbývá mi než opakovat mantru: ale toto není žádné překvapení, toto všechno se vědělo, toto bylo předvídáno, o tom se psalo, že Zeman, bude-li prezidentem, rozloží sociální demokracii. Že s tím – jako vedlejší produkt – rozkládá stát, to je smutný průvodní jev. Nostalgicky můžeme vzpomenout na pokusy obžalovat Václava Klause z velezrady za to, že udělil amnestii svým kamarádům finančním gaunerům. Miloš Zeman páchá vlastizradu o řád horší. Jenže ho asi za to nikdo žalovat nebude.