20.4.2024 | Svátek má Marcela


Druhá světová válka byla vyhrána jen napůl

9.5.2012

Při oslavách konce druhé světové války bychom neměli zapomenout, že také znamenal zachování stalinského Sovětského svazu, že znamenal okamžitou novou vlnu masových represí vůči vlastním zajatým vojákům, neruským národům a všem, kdo projevili protikomunistické postoje během války. Znamenal pokračování stalinských gulagů a dalších pětačtyřicet let existování totalitního režimu, který dokonce přivedl svět na hranu třetí světové války, přičemž nechybělo mnoho a při kubánské krizi zničil téměř celý svět. Kromě toho zavedl stejný režim ve svých evropských satelitech, některé jeho občany připravil o život přímo a desítkám miliónů dalších sebral svobodu rozhodování, zotročil a vyprázdnil jejich životy. Jeho viny jsou nekonečné.

A k tomu ještě kousek z historie – zatímco vítězství v napoleonských válkách znamenalo utužení carského režimu, porážka v krymské válce přinesla zrušení nevolnictví, stejně jako porážka v rusko-japonské válce reformy a první ruské parlamenty. Neboli vítězství Sovětského svazu v druhé světové válce bylo neštěstím pro Rusko a všechny jeho tehdejší i budoucí vazaly, i pro Evropu a svět. Ten poražený německý totalitář neměl ekonomické, vojenské ani lidské zdroje na to, aby dotáhl své světovládné plány do konce a byl by dříve nebo později stejně poražen. Prodloužení jeho panování by nepochybně přineslo ztráty, avšak porovnáme-li je se ztrátami, které přineslo zachování a posílení jeho totalitářského sovětského soupeře, pak nepochybně mnohem menší.

Koneckonců současné nedemokratické jaderné Rusko je jen dalším negativním důsledkem vítězství Sovětského svazu v druhé světové válce. Jeho obyvatelé "trpí vítězstvím" dodnes. Bez něj by žili ve společnosti minimálně podstatně svobodnější – a tedy i bohatší.

Sovětský velvyslanec v Británii svého času pronesl, že ztráty hitlerovské a západních imperialistů sčítá v jednom sloupci. Totéž by mohlo platit o ztrátách hitlerovských a stalinských. Nakonec by nezbyl žádný sloupec a co sčítat. Komunismus ve východní Evropě by skončil dřív, než začal – a žádná korejská nebo vietnamská válka například. A všechno to ostatní, co má za desítky let na svědomí komunismus - obrovské mrhání materiálními zdroji a ekonomická zaostalost jsou jen tím nejmenším.

Druhá světová válka tak byla z poloviny prohrána