Před dávnými a dávnými časy, v době Dreamtime, žila byla překrásná dívka jménem Brolga. I přes svoje ranné mládí byla Brolga nejlepší tanečnicí v celé zemi. Každý člen rodu byl na umění Brolgy pyšný, její tanec oplýval ladnými pohyby a nevšední elegancí.

Když Brolga tančila, tak starší kmene, co seděli kolem, říkali: „Tančí tak nádherně, jsme pyšní že právě ona je členem našeho rodu. Podívejte se na Brolgu, jistě je nejlepší tanečnice na celém světě!“

Avšak Brolga nebyla vždy tak dobrou tanečnicí. Když byla ještě malé děvčátko, tak z rána vstávala velice časně, protáhla se mezi svými spícími bratry a sestrami pod přístřeškem a vydala se na pláně, co byly kolem jejich tábora. Zde měla prostor, kde nacvičovala svoje ladné tance. Pohyby rukou napodobovala elegantní mávání křídel pelikánů, kroky zase majestátní krok pštrosů Emu a dokolečka se točila jako vánek. Brolga brzy tančila tak dobře, že ostatní členové rodu ji přizvali ke společným tancům. Brolga však netančila pouze tradiční rituální tance, ale ráda vymýšlela a vytvářela nové.

Tance o stromech a větru, tance o posvátných duších a zvířatech. Tance, která Brolga vytvořila, byly tak krásné, že i členové jiných kmenů se přicházeli na ni podívat, když tančila. A čím více tančila, tím více byla v zemi známá. Starší kmene byli na ni velice pyšní. Nikdy nikdo v rodu neoplýval takovým tanečním talentem jako Brolga. Byli si jisti, že díky jejím tancům se jejich kmen stane tím nejproslulejším v celé zemi. Starší seděli a pozorovali, jak se mladá tanečnice elegantně otáčí, jakoby plula vzduchem a byli jejím uměním okouzleni.

Občas měli staří členové rodu obavy. Brolga byla velice krásná a proslulá svými tanci. Co by se stalo, kdyby zpychla? Báli se, že by se mohla stát ješitnou a domýšlivou a začala se dožadovat zvláštních výsad.  Nestalo se tak. Brolga zůstala stejnou skromnou dívkou jako dříve. Každý nový den ji uvítal jako prostou Brolgu, jakou byla v předešlý den.

Brolga každý den s ostatními ženami sbírala potravu a večer u ohně tančila pro celý kmen. Jednoho dne zrána odešla Brolga tančit jen tak, pro samu sebe na suchou rudou pláň nedaleko jejich tábora. Zde byl její zamilovaný strom, velký, starý Coolabah. Brolga započala tančit v jeho stínu a pohybovala se jako vánek pod větvemi tohoto starého stromu. Jak větřík kolébal větvemi, tak se i Brolga kolébala ve svém tanci ze stínu na slunce. Ranní paprsky jí pohladily tvář a s plavnými pohyby paží se nyní Brolga otáčela v sluneční záři jen tak z čisté radosti.

http://en.wikipedia.org/wiki/Eucalyptus_coolabah

Od jejích tančících nohou stoupaly obláčky rudého prachu. Tohoto si všiml zlý duch Waiwera, podíval se dolů ze svého domova v Mléčné Dráze, a uviděl tančící Brolgu. Byla to ta nejrozkošnější a nejpůvabnější dívka, kterou kdy viděl. Zlý duch Waiwera se rozhodl, že mu Brolga  bude náležet. Ukradne ji, aby byla jeho ženou.

Waiwera se rychle roztočil a jako větrný vír - rarášek sletěl dolů na pláň.  Brolga uviděla, jak se rarášek točí nad plání a bere sebou rudý prach. Vypadalo to tak pěkně, sloup rudého prachu stoupající po spirále k obloze. Brolga vůbec netušila, že to je zlý duch Waiwera.

Jak se vítr přiblížil k Brolze, tak mocně zahučel, obklopil Brolgu a uchopil ji do svého mocného větrného náručí. Brolga byla uchvácena!  Vítr burácel, Brolga sebou zmítala, ale nic jí to nepomáhalo, nemohla už utéci. V dáli ještě zahlédla velký, starý strom Coolabah, nedaleko tábora jejího kmene. Začala plakat. Když její soukmenovci zjistili, že Brolga není k nalezení, tak se ji vydali hledat.

„Možná ji ukradl jiný kmen! Ne, to bychom slyšeli její křik. Jestli najdeme její stopy, pak ji můžeme vystopovat. Ukáží nám, kterým směrem se dala.“ Ale vítr zametl všechny stopy. Kmen pátral všude, ale Brolgu nenacházel. Nalezli starý, velký strom Coolabah. „Sem chodila tančit! Ale nejsou zde žádné stopy.“

Pak spařili v prachu cestu, kterou udělal rarášek. Jeden starý muž navrhl sledovat, kudy větrný vír šel, že je tak třeba dovede k Brolze. A tak se celý rod vydal na cestu. Po několik dnů sledovali, kudy rarášek šel až došli ke kopci, co se zvedal z malé pláně. S kopce pak pod sebou uviděli zlého ducha Waiweru a jeho zajatkyni Brolgu! Celý kmen se rozběhl dolů a za běhu vrhali na Waiweru oštěpy a bumerangy. Když to Waiwera uviděl, tak se opět roztočil, vytvořil větrný vír, beroucí okolní prach.

Brolga byla nyní jeho a když zlý, nyní i žárlivý duch poznal, že s Brolgou neuteče, tak se rozhodl, že ji nebude mít nikdo. Rarášek se roztočil kolem Brolgy právě v okamžiku když kmen doběhl až k ní a ona zmizela. Kmen Brolgy se jen díval, jak se větrný vír pomalu vznáší do oblak. V místě, kde byl větrný vír, stál nyní velký starý strom Coolibah, ale po Brolze nebylo ani vidu ani slechu.

Lidé věděli, že zlý duch Waiwera se vrátil do svého domova ve dvou černých dírách v Mléčné dráze. Starší kmene se třásli strachy a doufali, že nikdy nebudou muset jít kolem těchto černých děr, kde bydlel zlý duch Waiwera. Jak tak všichni stáli opodál stromu, který právě Waiwera opustil, tak jedno z dětí zakřičelo: “Podívejte, podívejte, tam letí pták! Pták, kterého jsme ještě nikdy neviděli!“

Všichni se podívali a za stromem vyšel krásný, velký šedý pták, kterého ani staří lidé kmene nikdy neviděli. Pták pomalu roztáhl svá velká křídla a místo toho aby odletěl, začal tančit. Jeho tanec oplýval stejně ladnými pohyby jako tanec Brolgy. Pták tančil dlouhými elegantními kroky a pomocí křídel prováděl plavné skoky. Veškeré jeho pohyby byly tak graciézní, že lidé na něm mohli oči nechat. Pak jeden z mužů vykřikl: „To je Brolga, to je Brolga! Vidíte, ten pták tančí úplně stejně jako Brolga!“

Pták jako by rozuměl, tančil pozvolna k lidem, aby se pak posledním ladným skokem vznesl do výše a odletěl pryč. Nyní všichni věděli, že zlý duch Waiwera proměnil Brolgu v ptáka. A od těchto časů všichni domorodci tohoto ptáka nazývají brolga. http://en.wikipedia.org/wiki/Brolga

Do češtiny převyprávěl George Švehla