23.11.2017 | Svátek má Klement


ROZCESTNÍK: Chorvatsko 2017

19.10.2017

Před nedávnem jsem vám, čtenářům Zvířetníku, popsala svoje zážitky a dojmy z dovolené, kterou jsem trávila začátkem června 2016 v chorvatském Igrane.

Když jsem se tenkrát z dovolené vrátila domů a vzpomínala na pobyt u moře, sem tam se vloudila myšlenka, se sem ještě někdy vrátit.

A tak se i stalo. A oproti loňsku, kdy jsme s tetou mohly obdivovat pobřeží a přírodu za pozdního jara, tentokrát jsme se rozhodly pro dovolenou u moře začátkem září. Oproti červnovému pobytu zde bylo jen o něco málo více turistů.

Igrane směrem k Živogošči v Chorvatsku, září 2017

Igrane směrem k Živogošči v Chorvatsku, září 2017

Po loňských dobrých zkušenostech jsme opět zvolily stejnou CK a i stejné místo pobytu, ale tentokrát jsme si vybraly zájezd s týdenním pobytem, rozhodnuté, že využijeme více času k pěším výletům po okolních letoviscích, která jsme vloni nestihly vidět.

Autobus vyjížděl z Prahy v páteční odpoledne, 1. září a na místě v Igrane jsme byli druhý den, v sobotu v devět hodin ráno. Na rozdíl od horkého červnového počasí, bylo začátkem září počasí více „různorodé“ – při příjezdu trochu poprchávalo; některý den po ránu se vršky pohoří Biokovo schovávaly v mlžných oblacích; ostrov Hvar nebylo téměř vidět; jindy svítilo Slunce a Hvar se před námi přes moře zelenal; nebo ve chvíli začaly padat velké kapky deště, najednou se strhla průtrž, aby tak rychle, jak se déšť objevil, stejně rychle i zmizel a šedá obloha znovu zmodrala. Zažily jsme tu i noční bouřku a v jiný den se mi podařilo vyfotit duhu po dešti.

Déšť je nám v patách, Živogošč v Chorvatsku, září 2017

Déšť je nám v patách, Živogošč v Chorvatsku, září 2017

A většina toho, co bylo v červnu v květu, mělo nyní i plody. Skoro v každé zahradě pěstují hroznové víno, krom bílého a modrého, mne zaujala odrůda, kterou bych asi nejvíce vystihla označením „medová“, alespoň se barvou nejvíc přibližovala právě medu. Olivovníky, fíkovníky a granátovníky jsou také u každého domu, navíc ještě i v sadech mimo letoviska. Na zahrádkách pak dozrávaly lilky, kapustičky, rajčata… ale také kiwi, tomel – khaki, pomeranče, citrony, mandle. Olivy na svou sklizeň teprve čekají. V květu jsou bouganvillie, cínie – ostálky, růže, hortensie, ibišky, rozmarýn.

Zralé mučenky. Igrane v Chorvatsku, září 2017

Zralé mučenky. Igrane v Chorvatsku, září 2017

Pro pěší výlety jsme si vybraly dvě letoviska, a to z jedné strany s Igrane sousedící Živogošč, vzdálenou necelé dva km, a z druhé strany pak Drašnici, do které je odtud cestou podél pobřeží něco přes tři km.

Živogošč z Igrane vidíme, vyrážíme po místní silnici a po krátké chvíli před prvním domem, stojícím u silnice vpravo, scházíme po kamenitém schodišti dolů na pláž. Ta se táhne vlastně pod celým letoviskem. Některé apartmány mají východ z pokojů přímo na ni. Cestou jsem vyfotila dva racky, trpělivě čekající, až rybář vykuchá rybu a zbytky hodí jim. Pláž vede na cestu mezi další pensiony, která se znovu stáčí dolů, tentokrát k přístavu a hotelovému komplexu, za kterým ve svahu pod horami vidíme františkánský klášter s kostelem sv. Kříže. Celou cestu je nám v patách déšť, nad Igrane ocelově šedá obloha, ale liják nás dostihne až u Gran Mare Grillu na konci pláže, kam jsme se před ním s tetou schovaly a vychutnaly si kávu i pivo.

Po dešti, Živogošč v Chorvatsku, září 2017

Po dešti, Živogošč v Chorvatsku, září 2017

Oblast dnešního Živogošče byla obydlena již v období antiky. Svědčí o tom pozůstatky hrobů na vrcholu hory Suzine a zbytky venkovského osídlení (vila rustika) v osadách Mala Duba a Blato. První písemný záznam o osadě Živogošče pochází z poloviny 13. století. Jako většina letovisek Makarské riviéry nacházela se i původní obec Živogošče v podhůří Biokova. Tvořily ji staré osady Strinj a Murava. Živogošče se nevyhnulo nájezdům Turků, kteří v polovině 17. století zdevastovali a vypálili františkánský klášter a vesnice v okolí. Později se na území Živogošče vystřídalo několik různých panovníků a mocností. Po rozsáhlém zemětřesení v roce 1962 přesídlili obyvatelé k mořskému pobřeží, kde založili současné osady Porat, Mala Duba a Blato.

Do vesničky Drašnice (330 obyvatel) se jde po místy vyasfaltované, jinde kamenité cestě, lemované z jedné strany břehy s obrovskými kameny a mořem, ze strany druhé pak olivovými sady. Od Igrane jsou to asi tři kilometry – a kousek za Igrane je přírodní pramen s pitnou vodou. Městečko samo je původní starou rybářskou osadou (poprvé se uvádí roku 1447 jako „Dračnica“), s novějším osídlením ve směru k Igrane. Pobřeží tu tvoří sevřenou zátoku Sveti Križ a tomu odpovídají i vlny, tříštící se o kameny u břehu. Místy vlny dosahovaly až do výše dvou metrů. V blízkosti dlouhé pláže se nachází pramen vody „Izbitac“. Je zde několik starých kostelů, Sv. Stipana, Sv. Jurja, Sv. Roka, sv. Kate, sv. Nikole. Nás zaujala moderní budova kostela, sousedícího s malým hřbitůvkem, který jsme také navštívily. Cestou zpět jsme si užily krásné výhledy na moře se zapadajícím Sluncem.

Živogošč v Chorvatsku, září 2017

Živogošč v Chorvatsku, září 2017

Krom „opékání“ se na Městské pláži v Igrane jsme se na schůzce s delegátkou CK rozhodly ještě pro jeden výlet, a to: celodenní plavbu do Korčuly a zpět s obědem – grilovanou rybou se salátem, červeným vínem, podávaným na lodi. Výlet se konal ve středu 6/9, vyplouvali jsme chvilku před osmou, minuli Živogošč; v přístavu Sučuraji se nalodili ještě další cestující a po tříhodinové plavbě jsme přistáli v přístavu v Korčule. Vystoupili jsme a vydali se na více jak dvouhodinovou prohlídku městečka.

Blížíme se ke Korčule, v Chorvatsku, září 2017

Blížíme se ke Korčule, v Chorvatsku, září 2017

Velmi krásná a zajímavá je stará výstavba, přizpůsobená místním povětrnostním podmínkám. Hlavní ulice, vedoucí severojižním směrem jsou třikrát nepatrně lomeny tak, aby se vytvořil určitý větrolam pro větry a bouře vanoucí tímto směrem. Stejně jsou uzpůsobeny i uličky rovnoběžné s hlavní komunikací. Ty nejsou přímé, ale jsou mírně natočeny k severu, to proto, aby se do domů dostávalo ráno i večer co nejvíce světla, a naopak v poledne co nejméně slunce – tento způsob zástavby se nazývá „rybí kost“. Jsou zde domy, u kterých jsou zazděná okna i vchody; někde zůstaly jen obvodové zdi - stropy a střechy shořely, když byly domy v první polovině 16. stol. zazděny nebo zapáleny pro podezření ze šíření nákazy za morové epidemie. Těmto domům zde říkají kučišta.

V přístavu, Korčula v Chorvatsku, září 2017

V přístavu, Korčula v Chorvatsku, září 2017

V opevnění města upoutají vaši pozornost čtyři nárožní věže, válcové bašty, nejmohutnější Barbarigo v přístavu, další jsou Balbi, Tiepolo a Capello. Hradby jsou přerušeny dvěma branami, a to Mořskou branou (Morska vrata), k níž můžeme vystoupit od městské lodžie v přístavu, a Pevninskou branou (Kopnena vrata), vestavěnou do mohutné hranolové věže zvané Revelin (z konce 15. stol.). Ve věži je umístěno Muzeum hry moreška, jejíž představení se konají pod širým nebem v blízkosti věže, odkud je krásný výhled na město. Ve středu starého města stojí na Strossmayerově náměstí goticko-renesanční katedrála sv. Marka (Sveti Marko) ze 16. - 17. stol.

Dům Marca Pola. Korčula v Chorvatsku, září 2017

Dům Marca Pola. Korčula v Chorvatsku, září 2017

V sousedství pak je Opatský palác (Opatska palača) s opatskou klenotnicí (Opatska riznica). Palác Gabrielisů hostí městské muzeum (Gradski muzej) se sbírkami námořními, etnografickými a uměleckými. Komplex náměstí doplňuje nejstarší korčulský kostel, kostel sv. Petra (Sveti Petar) ze 14. stol. V blízkosti je dům, kde se údajně narodil slavný cestovatel Marco Polo.

Nevídaná. Igrane v Chorvatsku, září 2017

A zatímco my výletníci jsme se procházeli v uličkách Korčuly, obdivovali starobylé hradby, domy, kostely, oleandry, asparágus, fikusy, buganvilie, mandevily, tržiště, krámky se suvenýry, bary, kavárničky a pizzerie, posádka Hvar-Taksi pro nás připravovala zmíněný oběd, který jsme dostali ihned po vyplutí na zpáteční cestu. Téměř vzápětí jsme si všimli racků, kteří následovali naši loď a neustále jich přibývalo, až jsme pochopili, že očekávají zbytky od oběda – hlavy, ocas, kůži, které chytali za letu i po dopadu na hladinu.

Racci za lodí, cestou z Korčuly v Chorvatsku, září 2017

Racci za lodí, cestou z Korčuly v Chorvatsku, září 2017

Kolem čtvrté hodiny odpoledne jsme dopluli zpět na Hvar k městečku Sučuraj. S Evou jsme se prošly po molu, prohlédly si sochu sv. Mikuláše, patrona dětí, námořníků, rybářů, poutníků, ale i studentů, vězňů, lékárníků, jakož i mnohých měst ve světě. Navštívily barokní kostel sv. Antonína, pochutnaly si na další porci jedinečné zmrzliny. Po hodině jsme se opět všichni nalodili a odpluli do Igrane.

Panenská pláž, Igrane v Chorvatsku, září 2017

Panenská pláž, Igrane v Chorvatsku, září 2017

Na závěr našeho letošního pobytu u moře jsme si pak ještě udělaly opravdu malý výlet, a to na další Igranskou pláž, a to Panenskou. Cesta k ní vede dolů po stráni, mezi vzrostlými borovicemi, ve svahu si můžete všimnout opuncií s téměř zralými plody, dole u moře cestu lemují velké balvany, až dojdete na kamenitou pláž, stranou letoviska, odkud jsme si na památku dovezly kameny s přírodně vzniklými dírkami, jako vázičku pro jeden kvítek…

Kamenná vázička pro jeden kvítek, Igrane v Chorvatsku, září 2017

Kamenná vázička pro jeden kvítek, Igrane v Chorvatsku, září 2017

Vlastní text doplněn o některá fakta, vyhledaná na Internetu a ve Wikipedii, foto: Jitur. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie! Nebo si je můžete prohlédnout větší přímo zde na Rajčeti.

Jitur Neviditelný pes


Diskuse


Z. Jenny
14:15
19.10.2017

Z. Jitur
15:07
19.10.2017

Š. Matyášová
13:38
19.10.2017

M. Beda
11:39
19.10.2017

Z. Jitur
11:51
19.10.2017

M. Beda
13:22
19.10.2017

Z. Jitur
13:35
19.10.2017

Z. Jenny
17:11
19.10.2017

Z. Jitur
10:57
19.10.2017

Z. Jitur
10:24
19.10.2017

Z. Verenka
10:07
19.10.2017

Z. Jitur
10:14
19.10.2017

Z. Lika
10:15
19.10.2017

T. Zana
10:51
19.10.2017

Z. Lika
9:37
19.10.2017

Z. Jitur
9:41
19.10.2017

Z. Lika
10:00
19.10.2017

Z. Jitur
10:15
19.10.2017

Z. Lika
10:23
19.10.2017

Z. Jitur
10:24
19.10.2017

Z. Lika
10:33
19.10.2017

Z. Yga
9:17
19.10.2017

Z. Jitur
9:41
19.10.2017

Z. Lika
8:18
19.10.2017

Z. Jitur
8:39
19.10.2017

Z. Lika
9:32
19.10.2017

Z. Jitur
9:43
19.10.2017

D. Ruščáková
21:08
19.10.2017

Z. Hanča
21:32
19.10.2017

Z. Jitur
8:33
20.10.2017

Z. Jitur
8:11
19.10.2017

Z. Lika
8:15
19.10.2017

Z. Jitur
8:29
19.10.2017

Z. Lika
8:38
19.10.2017

Z. Matylda
6:54
19.10.2017

Z. Jitur
8:00
19.10.2017

Z. Yga
8:46
19.10.2017

Z. Xerxová
6:26
19.10.2017

Z. Jitur
7:53
19.10.2017

Z. Jenny
17:19
19.10.2017

Z. Jitur
8:37
20.10.2017

počet příspěvků: 46, poslední 20.10.2017 08:37









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !