25.4.2024 | Svátek má Marek


ROZCESTNÍK: San Marino

13.7.2017

Opět jsou tu letní měsíce, tradiční to čas dovolených. A tak si vás dovoluji pozvat na procházku, prozatím jen prostřednictvím těchto řádků a fotogalerie; ale kdoví, třeba se někdo z vás, i díky tomuto článku, rozhodne pro osobní návštěvu. A někomu zase fotografie připomenou místo, jím již dříve navštívené.

San Marino jsem navštívila spolu s mou tetou v rámci krátké dovolené v Itálii v květnu 2012. Hlavní náplní zájezdu byl pobyt u moře v Rimini a k němu dva výlety, a to první do Benátek, druhý právě do San Marina.

Na obzoru San Marino.

Zájezd jsme měly zajištěný u cestovní kanceláře, jejímž autobusem jsme se všichni dopravili nejprve do Itálie, kde nás hned po ránu čekala prohlídka Benátek. Cestou již z Čech poprchávalo, a tak jsme se obávali, jaké budeme mít počasí. Ale mraky se dopoledne roztáhly a začalo být tak akorát pěkně na krásnou procházku tímto jedinečným městem.

San Marino. Pevnost.

Odpoledne jsme pak pokračovali do Rimini, kde jsme byli ubytováni v hotelu. Následovalo rozumné opékání na písčité pláži, nějaké to tempo v moři, podvečerní courání se po místních obchůdcích se suvenýry, večeře v jedné z restaurací a na závěr pobytu již zmíněný výlet do San Marina.

V San Marinu jsem již byla, před mnoha lety, ale tehdy jsme z časových důvodů došli v podstatě do poloviny městečka a museli se vrátit zpět k autobusu a pokračovat v cestě zpět do Čech. Tentokrát jsme na procházku měli času dost a s sebou i prima průvodce, který s námi městečko prošel opravdu od začátku na konec hradeb a zpět. Na třech vrcholcích hory Monte Titano se nachází tři pevnostní věže, které neodmyslitelně patří k San Marinu a jsou jeho nejnavštěvovanější turistickou atrakcí.

Od dubna do září můžete být svědky střídání stráží, které probíhá každé půl hodiny před sídlem vlády Palazzo Pubblico na hlavním sanmarinském náměstí Piazza della Liberta.

San Marino, radnice

Na stánky a krámky se suvenýry tu narazíte vlastně doslova na každém kroku. U jednoho z nich nás překvapila paní prodavačka Češka, která se do San Marina provdala, a tak jsme si i popovídali a já se nemohla nezeptat, jak se jmenuje jejich pejsek – Milo. To je vůbec moje úchylka, zvlášť v zahraničí, vyhledávat a pokud je dovoleno, i hladit pejsky, kočičáky.

A pokud byste se do San Marina vypravili například koncem července, budete moci shlédnout slavnosti, pořádané v historických středověkých kostýmech (tyto slavnosti jsou konány při příležitosti různých státních svátků).

K fotografiím připojuji pár oficiálních informací o místě samotném uvedených ve Wikipedii:

San Marino, oficiální název státu zní: Republika San Marino, v italštině pak zní plný název Serenissima Repubblica di San Marino - Nejvznešenější republika San Marino).

Jde o malý jihoevropský stát (podle počtu obyvatel 2. nejmenší evropský a 5. nejmenší na světě) ze všech stran obklopený Itálií.

San Marino

Leží v italském vnitrozemí, nedaleko turistického centra Rimini. Rozkládá se na 61 km 2 a žije zde přibližně 32 tisíc obyvatel.

San Marino je pravděpodobně nejstarší stále existující republikou na světě. Údajně bylo založeno v roce 301 zkušeným budovatelem jménem Marinus (známým jako Svatý Marinus).

Hlavní město je San Marino a největším městem je Dogana. Hospodářství země závisí zejména na průmyslu, službách a cestovním ruchu. San Marino je jeden z nejbohatších států na světě. Má vysoce stabilní ekonomiku, s jednou z nejnižších nezaměstnaností v Evropě.

San Marino je třetí nejmenší země v Evropě, menší jsou jen Vatikán a Monako.

Panuje zde středomořské podnebí s kontinentálními vlivy, jako jsou horká léta a chladné zimy, které je typické pro vnitrozemské oblasti Apeninského poloostrova.

San Marino. Pohled k okruhu F 1

Přestože není San Marino oficiálním členem Evropské unie, používá jako měnu euro. Jde o velmi navštěvovanou turistickou oblast. Zemědělství má jen nepatrný význam. Pěstuje se obilí, vinná réva a olivy. Sanmarinské poštovní známky jsou velmi hodnotné a mají pro sběratele velkou cenu.

Zdroj: wikipedie; http://www.cestyposvete.cz; Jitur

Foto: Jitur. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie!

Jitur Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !