J. Kanioková 6.6.2019 12:19

Zato vy jste "vrchol vší inteligence" a etiky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hofman 6.6.2019 6:02

Re: Už jste dnes polkli svou tabletu?

No, jak vás tady čtu, tak to spíš vypadá, že nejste schopna ho zapnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 5.6.2019 21:33

Právě, pokud nemáte žádné trápení, tak pohoda..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 5.6.2019 21:31

Už jste dnes polkli svou tabletu?

Ještě ne, teprve za chvíli. Trittico, na usnutí. Spát jsem schopna 24 h. denně, ale usnout, to je děs. Nejsem schopna vypnout mozek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 5.6.2019 15:10

Odpouštím vám. Žádná jsem neuvedl. Ale nepopírám je ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 5.6.2019 15:09

Re:

Promiňte, ale pozitiva ve vašem článku nemohu najít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 5.6.2019 14:34

Re: Dojímá mě formulace

Dvě strany mince: na jedné je obecné ohrožení (co to v téhle situaci vlastně je?), na druhé zcela osobní ohrožení skrze riziko zanedbání povinné péče: pane doktore, jak jste si mohl být zcela jist, že dotyčný bez té pilulky neskočí z okna, když evidentně skočil?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.6.2019 12:57

Nedá jeden, tak dá jiný ... a taky se můžete soudit, že zlotřilý felčar Vám neposkytuje péči, na níž máte přece nárok.

A pochopitelně primární odpovědnost za své zdraví má každý sám za sebe, i když zde nehrozí paragraf o obecném ohrožení, když vlastní pošetilostí ohrožujete sám sebe.

Takže je dobré krmit se tabletkami jen v případě krajní nouze a vyslechnout řadu lékaře, neboť ten je zde odborníkem.

A v případě depky je třeba místo tabletky jít na delší procházku rychlým krokem, možno i běžet, pokud to zvládnete, a pak se odměnit jedním pivem, postačí i malým. Funguje to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Vodvářka 5.6.2019 12:19

Re: Dojímá mě formulace

Pane Mikulče, dovolte mi - jako autorovi článku - jisté vysvětlení. Nacházíme se - naštěstí - v období, kdy vymizel jistý paternalismus ve vztahu lékař - nemocný. Doba primáře Sovy, který zásadně nediskutoval s nemocnými a věděl vše, je pryč. Nemocný se stal partnerem. Povědomí o účincích léků je docela vysoká a nemocný velmi často tvrdě vyžaduje léčbu například zmíněnými antidepresivy nebo antibiotiky. Antibiotika se vyžadují i v situaci, kdy jde o virózu (tedy zcela mimo indikaci) a jen málokterý lékař obstojí vůči tlaku nemocného, aby je dostal. On totiž má nemocný na ten lék nárok. Pokud poté - v minimálním procentu - nastanou komplikace (na virózu nasedne bakteriální infekce), vypadá ten lékař jako blbec a je skandalizován. Takže nakonec lék napíše, aby měl klid. Totéž u antidepresiv mimo jejich indikaci. Tam je tlak někdy mnohem horší, protože nemocný je v tíživé životní situaci, má potíže s okolím, hroutí se mu vztah a práce. Místo toho, co píšu v posledním odstavci, přijde k lékaři pro onu tabletku štěstí. Praxe je prostě taková.

Tolik na vysvětlenou laikovi. Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 5.6.2019 11:30

Rozhodně, podobně jako autor článku, nepopírám užitek, píšu svůj názor na vedlejší účinky a riziko zneužití. Vedlejší účinky tam jsou, ale jsou situace, ve kterých to dává smysl i s nimi.

To platí ostatně i u drog, ne nadarmo je pro to v angličtině jen jedno slovo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mikulec 5.6.2019 11:22

Re: Dojímá mě formulace

Vy nic, vy muzikanti. Podobný průšvih je tu již delší dobu s "nadužíváním antibiotik". A neříkejte mi, že si antibiotika koupí pacient volně před pult.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 5.6.2019 11:05

Re: psychofarmaka

Jako obvykle pravda je někde uprostřed. Psychofarmaka dokáží dnes udržet mnoho lidí v chodu běžného života a naopak z těch co v nich hledají cestičky ulehčení si od tíhy života, jsou schopny vytvořit závislé tvorečky balancující na hraně propasti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 5.6.2019 9:43

Pane Vodvářko,...

...velmi poučné. Hloupému napověz a kdo není úplně hloupý, tak se alespoň zamyslí. Osobně se podobným svinstvům zásadně vyhýbám. Musím ovšem dodat, že jsem se naštěstí zatím nikdy s depresemi nesetkal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Štípek 5.6.2019 9:35

"Mother's Little Helper"

Rolling Stones, 1966 (poznámka pro nepamětníky).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Prokop 5.6.2019 9:21

Re: Dojímá mě formulace

Vy jste legrační. Furt ten váš paragraf obecného ohrožení. Tak nám ho napište. Jinak občan- pacient chce řešení rychlé, kvalitní a pokud možno zadarmo. BEZ jakékoliv vlastní odpovědnosti za své zdraví... A vězte, že lékař má odpovědnost za správný postup při léčení, ne za výsledek. Tak je to v medicinském( a následně ev. i v trestím) právním řádu ustanoveno. Pokud léky předepisuje specialista, tak vězte, že má limity, což znamená, že pojišťovna zaplatí za 1-2 návštěvy ročně. Co mu má říct, když přijde častěji? Nebylo by lepší se trochu vzdělávat, než tady plácat pane Mikulče?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 5.6.2019 9:00

Musíte k hořčíku.

To stačí... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mikulec 5.6.2019 8:09

Dojímá mě formulace

“Lék je vám předepsán”. Sám se lék nepredepise, ze ne? Doktor nemá asi za předepsání léku žádnou zodpovědnost? Nehrozí mu paragraf obecného ohrožení, tak proč by ji měl mít? Ma hlavně pacienta, který se bude do ordinace vracet, a to je fajn.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mikulec 5.6.2019 6:33

Re: psychofarmaka

Také to vidím podobně.

V naši fabrice jsme vyráběli různá léčiva, ale psychofarmaka jen sezónně, nekolik set kg ročně. Hlavní výroba byly sulfonamidy. Je pravda, ze už je to desítky let zpátky. Dnes by se možná poměr obrátil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 5.6.2019 5:48

psychofarmaka

Inu, jak píše autor, kdo zkusil, tak ví. Tyto léky, stejně jako jiné drogy, přerušují kontakt se sebou samotným. S vlastní duší, jste-li takovou formulaci ochotni skousnout.

Tato "duše" se stará o funkce (smysly), které pojmenováváme jako svědomí, empatie, sebeúcta, pokora (vědomí vlastní velikosti ve vesmíru). Utlumení těchto funkcí odstraní depresi a navodí stav, který experimentálně přirovnám k autismu.

Začínáte taky vidět souvislosti s různými, zdánlivě nesouvisejícími jevy, o nichž se člověk dočte v médiích? Terorismus, Greta Thunbergová, politické bouře, války, vzestup nových ideologií, svět korporací, sociální bubliny?

K aktivní účasti na této hře je nutné potlačit kontakt se svojí duší, vědomí sebe sama jako oddělené bytosti konkrétního rozměru, s konkrétními činy a jejich dopady na okolí, a oddat se ideálům "společnosti" bez možnosti zpětné vazby výše jmenovaných "smyslů" - svědomí, empatie, sebeúcty a pokory.

Psychofarmaka jsou jedním z mnoha různých prostředků a jevů, které z lidí dělají včely v úlu. Komunisti třeba podcenili jejich "užitek", mohli to dotáhnout dál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek