28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

AUSTRÁLIE: Vyměním tělo.

Déle než měsíc před Velikonocemi jsem se v majlících kamarádům svěřoval, jak se těším na tradiční výroční potlach zdejší trampské komunity, tentokrát už bohužel poslední – padesátý.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Janaba 15.5.2019 10:49

Ach jo!

Ale néé! To bylo hodně smůly najednou! Copak o to, ruce se pravdêpodobně zahojí, ale poslední kamarádský potlach už nedohoníš! To by mě asi mrzelo nejvíc.

Náhradní součástky pro tělo bych také uvítala. A výměnu hlavně obličeje. Z plezíru jsem si přestala dopřávat sladkosti a hups!, deset kilo dole. Těleso mám jak zamlada, vážím veselých 53 kilo, ale achich, nic neni zadarmo. Deset kilo odebráno tělu, deset let přidáno obličeji. Věk je potvora protivná, nesympatická. Nějak už nemůžu mít oboje jako dřív :-).

Přeji brzké uzdravení, George!

V. Glover 14.5.2019 23:50

to je mi moc líto

Ruka pokrytá modřinou vypadá opravdu hrozně, musí to bolet, snad budou prášky na bolesti pomáhat a časem to zmizí, dřív než později. Poslední potlach - tam taky bude určitě smutek a nostalgie, to je nápor i na zbrojnoše jako vy, tělesný i duševní

M. Crossette 14.5.2019 18:24

tééda Jirko, ta ruka vypadá děsně !

a velmi tě lituji. Navíc "duha" kterou modřina projde, než se vše vstřebá, asi bude trvat pěkně dlouho. Ale jak napsala Vave, alespoň místo karambolu jsi si vybral příhodné - nejen dobří lidé zasáhli, ale ošetření bylo rovnou u nosu. Každopádně přeji, aby se všechno potrhané a naražené zase vyléčilo bez následků a měl jsi co nejdříve obě ruce zcela funkční. Moc škoda, žes přišel o závěrečný potlach, ale určitě tě potěšily dodané fotky (MMCH za ně též děkuji, bez problému jsem je otevřela).

Na a ujišťuji tě, že u mne také hlava a tělo už delší dobu nespolupracují tak, jak bych si přála. Ale zatím oboje stále funguje a tak mi nezbývá, než se těm nedostatkům pokorně přizkůsobit :)

Z. Vave 14.5.2019 16:09

Ach jo, tos měl teda pech!

Velká škoda, že jsi přišel o poslední potlach, ale hlavní je, aby ses co nejdřív zahojil. I když máš takovou perfektní vychytávku, není nad to mít obě ruce v pořádku.

Člověk se na zemi ocitne natošup; od Tebe ovšem bylo velmi chytré, že (když už to mělo být) ses rozbil přede dveřmi ordinace. To už je vyšší dívčí! :)

L. Blaza 14.5.2019 14:38

Ajajaj,

tahle barva kůže ti moc nesluší! Hlavně, aby ruce přestaly bolet a všechno se rychle zahojilo. Jo a tělo bych taky měnila, kdyby bylo nějaké funkční k mání. Stavím se do řady.

Z. Lika 14.5.2019 12:39

Tak to byl opravdu pech

Cestou k doktorovi takhle sebou fláknout. Po čem nic, to je hned, jak se říká. Modrák na mě udělal velký dojem, a jen doufám, že všechno se hojí, jak má, a hlavně nebolí. Když se člověk kvůli bolesti nevyspí, je to na prd. Nemluvě o některých významných lidských úkonech.

Takže hodně sil a zdraví přeji. A dobrou náladu. U vás asi končí podzim, takže přívětivější teploty by taky mohly přispět ke zdárnému zotavení. Všechny vás zdravím!

Z. Yga 14.5.2019 10:53

Milý Jirko.

Teda ta modřina je obrovská. Taky držím palce, ať jsou obě dvě ruce co nejdřív v pořádku. Je mi líto, že poslední potlach se bude konat bez tebe, ale co se dá dělat. Kamarádi ti určitě pošlou spoustu fotek a doufám, že i videa budou.

Jo vyměnit tělo - kdo by to nebral?!

T. Zana 14.5.2019 10:00

Milý Georgi

To se ti to teda sešlo. Škoda toho potlachu, ale hlavně ať se všecky ruce zahojí!

No jo, jeden už je halt mladej dlouho, že;-)

Z. Jenny 14.5.2019 9:40

Hmm,chmm,

milý Jiří,nic nevzdávejte,jsme na tom s mými přáteli podobně ale i tak se pořád snažíme.:-)Krátce, jedna z mých kamarádek ve vzdáleném městě má Alzheimera,volává mi často, že se ztratila a již několik hodin hledá cestu,takže nastává akce, já volám druhé kamarádce popíšu jí barák,ulici, kde postižená stojí, nastartuje se auto a jedeme pro ni,pokud je blízko porodnice, kde rodila,tu si pamatuje,je to jednoduší, směrujeme po telefonu.A to je jen střípek našich trablů. A takhle modrou ruku, jako máte vy, měl jednou MLP po dobrovolném dárcovství krve, musela jsem dost prudit a vymoci pro něj odpovídající léčbu a náhradu. Tělo je mrcha,musíme ho holt týrat.Ale dokud funguje mysl....,i tak je to někdy sporné. Takže za mně, nevzdávat,být hodně vesel,nemračit se na svět a nic mu nevyčítat. Hodně sil přeji !!!

Z. Jitur 14.5.2019 9:23

přeji...

...ať je tlapka, co nejdřív v pořádku a hlavně, ať to už nebolí! Někdy je holt den blbec - já si takhle dotrhla ten meniskus...

A. Lex 14.5.2019 7:38

Jirko

Vím jak je to s nefunkční dominantní končetinou. Fakticky je velký problém zařadit tu druhou do každodenního pracovního hygienického procesu! A tím nemyslím jen čištění zubů :-) .

Z. Maw 14.5.2019 7:27

taky potrebuju jedno nahradni telo...

tak doufam, ze aspon hojeni probehlo uspesne

Z. Xerxová 14.5.2019 6:42

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Jojo - stáří občas tropí komplikace, mohla bych letos vyprávět... Ale mamky ruka srostla nakonec i bez šroubů, tchýně operaci taky zvládla dobře...

Všem hlavně hodně zdraví