Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Zuzana Čaputová zvítězila
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Starý 1.4.2019 8:05Hájková už ho objevila... |
|
|
V. Hájková 1.4.2019 8:13Re: Neobjevila jej paní Hájková ale její kamarád, který se ji ptál- zda si nemyslím, že tato z dalších prasáren RUSKÉHO aeronetu - je něco jako Apríl:-))))) |
|
|
J. Uzel 1.4.2019 8:15Re: Já bych Myslel jste Čaputí hnízdo? Proč ne, bude sranda... |
|
|
V. Hájková 1.4.2019 7:52Dočtete se na AERONETU Šéfredaktor -VK- nám sděluje hned na úvod: „Volební kampaň Zuzany Čaputové na Slovensku koordinuje agentura napojená na izraelské, britské a americké tajné služby! Agentura Aarona Shaviva I když je dnes 1 DUBNA - bohužel tato zhovadilost Aprílem není! |
|
|
V. Hájková 1.4.2019 7:53Re: Dočtete se na AERONETU ps. https://forum24.cz/caputovou-pry-dosadilo-svetove-sionisticke-a-zednarske-spiknuti/ |
|
|
P. Hlosta 1.4.2019 8:08Re: Dočtete se na AERONETU A kdo že to má být ten VK? Evokuje to iniciály Václava Klause, což je takový určitý podraz, ovšem pro blbečky. Není se ale co divit, protože Forum 24 pro blbečky je. |
|
|
V. Hájková 1.4.2019 8:15Re: Dočtete se na AERONETU Vaše stupidita- dosahuje už obřích rozměru. Ubožáku ! |
|
|
P. Rajman 1.4.2019 7:47Volba slovenské prezidentky je ranou českým šovinistům a estébáckým poprdům. Současně nemalou vzpruhou konzervativně-liberálnímu křídlu české politiky. Ta může tuto volbu (hlavně v interpretaci ODS) buď využít a nebo při české chytristice opět totálně podělat tím, že zaujme pozici toho vždy chytřejšího. Že tahle politika dovedla už jednou české chytristy až k vládě slovenského estébáka budiž občanské straně velkým varováním. |
|
|
P. Hlosta 1.4.2019 8:02Re: Volba slovenské prezidentky je ranou českým šovinistům Vůbec nechápu, jaký vliv to ze Slovenska může mít na stav šovinistů Česka. Možná vaše mánie vidět na Češích to nejhorší je jediný důvod, proč jste Slovenské zvolení prezidentky použil opět k napadání čehokoliv v Česku |
|
|
P. Kučera 1.4.2019 7:40Čaputová! Ač pravičák, vidím v bratislavském paláci Zuzanu Č. mnohem raději než kteréhokoli z jejích oponentů. Je možná trochu naivní a nemá možná "ty pravé" zkušenosti, ale není hloupá, dobře (i když trochu rychle) mluví, je prostě je milá. Přál bych jí aby si ji ten fotograf a kontrabasista Petr Konečný vzal za manželku. Ale jinak je jistě lépe, když někdo vystoupá ze smetiště na Hrad (jako Z.Č.) než obráceně (M.Z.?). Dobrý den. |
|
|
M. Starý 1.4.2019 7:57Myslím si, že jako advokátka naivní není. V souvislosti s tím se ptám kdo asi přijde po Zemanovi. Bude výběr kandidátů zase tak mizerný jako minule? |
|
|
P. Kučera 1.4.2019 9:43Re: Ano, jako advokátka naivní není. Ale vysoká politika si žádá i další kompetence. Ale když vidím, že je nejen chytrá, ale že dovede i naslouchat (má empatii), jsem optimista. Možná bude lepší než Kiska (o našich posledních prezidentech nemluvě). |
|
|
M. Starý 1.4.2019 10:45To jsou jen technikálie a ty se dokáže určitě naičit. Důlezité je, že má spciální inteligenci a empatii. Co se týká těch dvou starých ještěrů, tak ješita Klaus nezklamal a Zeman ví, že ho bude Babiš potřebovat za rok po volbách do sněmovny, aby ho opět pověřil sestavením vlády. |
|
|
P. Hlosta 1.4.2019 7:36Liberální demokrat? Ten termín 'liberální demokrat' mi dost vadí co do obsahu. Co je demokrat, rozumím. Ale zda lze liberalizovat demokracii, mi přijde hodně utažené za vlasy. Je to vlastně takový slovní pokus vylepšit demokracii o cosi populárnějšího, jakoby demokracie nestačila sama o sobě. Mohu být totiž liberální ve vztahu třeba k nacismu, nebo komunismu. Když k tomu přidám svůj demokratický postoj, mám vymalováno, jsem liberálním demokratem. Takže netuším, co mám tedy obdivovat na nové prezidentce Slovenska že je liberální. Snad "jen" to, že dokázala vyhrát bitvu o komunální skládce Pezinoku. Kdyby dokázala pouze toto, má u mně velké plus a nepotřebuji aby byla za liberální demokratku. |
|
|
P. Rajman 1.4.2019 7:3060% protestujících proti systému Astone, ty jsi fakt...jak to říct. Už nežiješ v Československu, kde Slováci tvořili v Praze ignorovanou menšinu. Proto zapomeň na to, že když proti těm 60% odevzdaných hlasů postavíš Zemana s Babišem, že dostaneš systém. |
|
|
M. Starý 1.4.2019 7:35No Slováci byli vždy dost hlasití i za "federalizácie". |
|
|
P. Rajman 1.4.2019 7:50Re: Hlasití na Slovensku jsou víc než Češi v Česku patrně proto, že ti se z rozpadu Československa dosud nevzpamatovali. |
|
|
M. Starý 1.4.2019 8:09To bych ani neřekl. Ony ty hádky kdo na koho doplácí taky nebyly nic moc. |
|
|
E. Derat 1.4.2019 8:18Re: Mají blíže k Maďarsku a Ukrajině. |
|
|
K. Horák 1.4.2019 7:30Řekl bych, že na ni to prezidentství zbylo. 25 % procent hlasů není žádný zázrak. Vzhledově překonává Kisku, tak doufám, že tu poštovní známku nezmrvi. |
|
|
H. Omar 1.4.2019 7:14Takže na Hradě bude pohádka. Kráska a zvíře.:))) |
|
|
K. Horák 1.4.2019 7:31Re: Takže na Hradě bude pohádka. Tvoje stará a ty ? :-D |
|
|
H. Omar 1.4.2019 8:04Re: Takže na Hradě bude pohádka. Ne každý to má jako vy.:))) |
|
|
P. Kučera 1.4.2019 6:59Kundera versus Dvořáček (devadesátiny) Milan Kundera měl na jaře v roce 1950 21 roků a o rok dřív byl vyloučen z KSČ kvůli recesistické korespondenci s Jaroslavem Dewetterem (ten byl nejen vyloučen z KSČ, ale i ze studií, celé téma pak Kundera zpracoval ve svém románě Žert). Měl tedy už osobní zkušenost s režimem, která ovšem kvůli jeho tehdejšímu komunistickému (i když ne fanatickému) přesvědčení dopadla vcelku bez následků. Dobře si jistě už na prahu dospělosti uvědomoval, že každý další konflikt s partají by pro něj mohl skončit mnohem hůř, ba i fatálně. Byl to rok politických vražd (Horáková, Toufar...). Je tedy vysoce pravděpodobné, že v mysli M. Kundery byl už usazen strach. Ve studentské koleji Kolonka na pražské Letné měl coby předák na starosti mj. i dozor nad pohybem nepovolaných osob, včetně ohlašovací povinnosti. Načež se jednoho dne rozběhl náhodný, několikahodinový děj: emigrant a už i agent Miroslav Dvořáček tajně, s falešnými osobními dokumenty, přišel do Prahy s úkolem navázat špionážní kontakt v důležitém průmyslovém podniku. Náhodou potkal na ulici svoji bývalou lásku Ivu Militkou, studentku, pobývající na uvedené koleji, která v té době ovšem měla vážnou známost se spolužákem Miroslavem Dlaskem (později se stali manžely). Vesele se pozdravili, načež ji Dvořáček poprosil o uschování kufru a (zejména) o možnost přespání na koleji. Týž den jen o něco později I. Militká o setkání s Dvořáčkem promluvila se svým snoubencem M. Dlaskem. A teď trochu psychologie: představme si, že osudová láska (spolužačka) se mladému muži svěří se o setkání se svým bývalým milencem, dokonce s tím, že si na koleji nejen uschoval kufr, ale že souhlasila s jeho přespáním u ní na pokoji. Asi by se našlo jen málo opravdu zamilovaných mužů, ve kterých by se v tu chvíli neprobudila žárlivost. Dlask byl jistě rozrušený a srdce mu pracovalo ve vysoké frekvenci. V této emocionálně vypjaté situaci vyhledal kolejního funkcionáře Milana Kunderu. |
|
|
P. Kučera 1.4.2019 7:02Re: Kundera versus Dvořáček (devadesátiny) ...Se vším se mu svěřil a požádal o pomoc. Kundera, který M. Dvořáčka nikdy před tím neznal, ba ani neviděl, si dobře uvědomoval svoji kolejní povinnost, jejíž nesplnění by pro něj mohlo být opravdu nebezpečné. Šlo přece o režimu nepřátelského opravdového špiona! Zároveň se domníval, že je svým způsobem povinen kamarádovi Dlaskovi pomoci „zachránit vztah“. A tak se tedy odebral a nahlásil pobyt cizí osoby na koleji na příslušnou služebnu SNB. (Možná ho dokonce napadlo, že by měl napřed dát Dvořáčkovi avizo, ale na to asi nebylo dost času, kdo ví.) Ještě pravděpodobnější verze (ke které se přikláním) je, že Kundera s Dlaskem žádný kamarád nebyl, ale že ho tento spolubydlící v popsaném psychickém stavu vyhledal a oznámil mu, co se na kolejích děje, s tím, že buď to v rámci svých povinností ohlásí on, nebo tak učiní Dlask sám a zároveň SNB sdělí, že Kundera svoji povinnost odmítl. Pak M.K. neměl vlastně žádnou volbu. Kdyby to neoznámil, tak by Dvořáček svému osudu nejen neušel, ale navíc by s sebou stáhl i M.K. Výše obou trestů by jistě byla velice podobná, ne-li stejná. Další děj už známe. M. Dvořáček byl odsouzen na 22 let ostrého žaláře (prokurátor žádal trest smrti), odseděl si v nejhorších lágrech celých 14 roků (1950-1963). O kriminále ani o okolnostech s ním spojených se coby starý nemocný člověk (r. 1969 emigrovavší do Švédska) po roce 2008 nemínil bavit a za 4 roky po zveřejnění celé causy zemřel. Jeho manželka (vdova) později prohlásila, že podle slov jejího manžela všechny u nás publikované údaje související s jeho zatčením souhlasí. Faktem je, že chybí řada dalších dokumentů, zejména protokoly z výpovědí svědků (jen tam se vyžadoval podpis), a zejména i samotný soudní spis. Není vyloučeno, že se ještě někdy vynoří, ale možná tyto papíry vzaly zasvé při povodních r. 2002, nebo byly už dříve skartovány. |
|
|
P. Kučera 1.4.2019 7:04Re: Kundera versus Dvořáček (devadesátiny) ... Samotný dokument, stručný zápis o návštěvě tehdy zcela neznámého a bezvýznamného mladičkého studenta M. Kundery na služebně SNB přitom kriminalisté nezpochybnili, ostatně kdyby M. Kundera celou causu zažaloval (proč tak vlastně neučinil, když žalobou po zveřejnění hrozil?), tak dnešní pokročilé kriminalistické metody by autentičnost dokumentu jednoznačně potvrdily či vyloučily, případné falzum by se utajit nedalo. Literární historici konstatovali, že téma udání se v Kunderově díle vyskytuje opakovaně (Poslední máj, Žert, Majitelé klíčů...). Proč? Je známo, že M. Kundera se chová tak, jako by chtěl padesátá léta a svoje tehdejší komunistické angažmá vymazat nejen ze svého díla, ale i ze svého života, což ovšem nejde, zejména ne v Česku, kde zanechal výraznou biografickou stopu. (Osobně věřím, že toto je pravý důvod jeho tabuizace návštěv republiky i jeho odmítání vydávat v rodné zemi svoje knihy.) Noří se zcela do svého díla, kterého je tvůrcem, které umožňuje zcela svobodně konstruovat děj, škrtat v něm, přepisovat. Snaží se ale stát se demiurgem i svého reálného života, ve kterém se ovšem minulost přetvářet nedá: co se stalo, nedá se odestát. Proč? (P. Kohout nebo G. Grass se ke svým těžkým omylům z mládí přihlásili. P. Kohoutovi nic jiného ani nezbývalo, G. Grass však dokonce zcela dobrovolně.) Z osobního rozhovoru s Václavem Zykmundem si dobře pamatuji, že jeho přítel M. Kundera prý nikdy nenapsal nic, co by nějakým (podobným) způsobem neprožil. Zykmund prý Kunderovi právě proto opakovaně vyčítal nedostatek imaginace. Vysvětlovat celou causu dnešní závistí a řevnivostí mezi spisovateli možné (podle mne) není. Naše veřejnost se rozdělila na obhájce Milana Kundery, tedy tu část, pro které je Kundera nedotknutelný literární velikán, jehož morální integrita je pro ně a priori nezpochybnitelná. Přitom můžeme jmenovat dlouhou řadu umělců a intelektuálů té nejvyšší kategorie, jejichž dílo kontrastuje s jejich životními, potažmo politickými lapsy ... |
|
|
P. Kučera 1.4.2019 7:05Re: Kundera versus Dvořáček (devadesátiny) ...(Hamsun, Heidgger, R.Strauss, Céline, Majakovskij, z našich K. Sabina, V. Nezval, P. Kohout, J. Nohavica...) Osobně jen nerad čtu biografie svých oblíbených umělců a vynikajících lidí vůbec: souhlasím s Kunderou, že opravdu důležité je dílo. Ostatní je dobré leda pro literární historiky či (v horším případě) pro bulvár. Druhá část veřejnosti se přiklání k možné pravdivosti celé causy. Ale i případný Kunderův lapsus ze 14. března 1950 by neměl nijak ovlivnit percepci a význam jeho díla a zajímat by měl, opakuji, leda literární historiky, hledající biografické souvislosti s dílem. (Pozn.: Není dokonce vyloučeno, že (mj.) causa Dvořáček x Kundera stojí i za následnou snahu o destrukcí celého ÚSTR, kdy vidíme snahu o podstatné ztížení přístupu veřejnosti k archivním dokumentům. Kde je memento T. G. Masaryka, bojujícího celou svou osobností za (i velmi nepříjemnou) pravdu?) Osobně se domnívám, že celá causa Dvořáček x Kundera svědčí na prvním místě o zrůdnosti komunistického, potažmo stalinského režimu, v němž jen málokdo vyšel se zcela čistým štítem, režimu, který i ze svých odpůrců dokázal udělat spoluviníky. Není možno na takovéto extrémní historické situace, kdy se lidé denně ocitali v ohrožení života, uplatňovat maximalistická měřítka svobodné společnosti. A když, tak leda každý sám na sebe. Pokud se událost opravdu přihodila (a přes torzovité důkazy se objektivní posuzovatel staví na stranu pravděpodobného), tak by Kunderovo přiznání a přijetí tragické chyby jeho osobu a odkaz jen polidštilo, ba (paradoxně!) u rozumných lidí posílilo. Byl by to dobrý námět pro jeho poslední, zdaleka nejen literární, esej. Pokud ovšem tuto nepříjemnost ze svého vědomí dokonale nevytěsnil (o čemž pochybuji). |
|
J. Holíček 1.4.2019 7:11Re: Kundera versus Dvořáček (devadesátiny) Ne, že bych to dokázal celé přečíst, ale rychle jsem pochopil, že celý víkend bylo co dělat a s Čaputovou to úzce souvisí. :-)) |
|
|
P. Kučera 1.4.2019 7:41Re: Kundera versus Dvořáček (devadesátiny) Pane profesore, neříkejte nahlas, že máte v hlavě kapacitu jen na cca 200-300 znaků. Není to pravda. |
|
|
J. Holíček 1.4.2019 8:21Re: Kundera versus Dvořáček (devadesátiny) Nezavádějte. Proč bych to měl číst celé? |
