Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
IZRAEL: Sympatizuje ministryně s fašismem?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Novák 22.3.2019 12:30Není oddělení moci zákonodárné, exekutivní a soudní základem dělení moci v demokratickém strátě? A nebyly ústavní soudy zřízeny jako pojistka proti něčemu takovému, jako bylo převzetí moci nacisty, kteří se dostali k moci legálně a demokaticky, ovšem okamžitě si to posichrovali na 1000 let "zmocnovacím zákonem", přijatým ale taky demokraticky (po vyhození komunistů z Reichstagu do Buchenwaldu)? |
|
|
J. Schwarz 24.3.2019 17:56Re: Není oddělení moci zákonodárné, exekutivní a soudní Nacisti se vám na verdikt soudu víte co... |
|
K. Salajka 22.3.2019 11:00Všeobecné pokrač. V Polsku jako v současné Izraeli přijímal Ústavní soud rozhodnutí, která byla v rozporu s politikou vládnoucí strany Právo a spravedlnost / odmítnul rozšíření lustrací prosazené poslanci strany Právo a spravedlnost (PaS)/. Vlastní krize začala tím, že v letech 2007-2015 vládnoucí Občanská platforma s Polskou lidovou stranou prosadily volbu více ústavních soudců, než bylo míst, která se uvolnila. PaS se vrátila k moci v roce 2015, předchozí volbu prohlásila zčásti za neplatnou a zvolila vlastní soudce. K tomu přijala novely zákona o Ústavním soudu, o jejichž platnosti rozhodoval "obrozený ÚS". Jedním ze způsobů, jak se zbavit nevhodných soudců, bylo stanovení povinného odchodu do důchodu. O posílení vlivu na výklad ústavy šlo také ve sporu o nominaci republikánského kandidáta v USA. Osobně si myslím , že není důvod volit kandidáty dříve, než se místo uvolní a v zásadě by měl soudce odcházet teprve, když je zvolen nástupce, protože jinak systém pojistek může jakoukoli volbu zablokovat |
|
|
K. Salajka 22.3.2019 10:29Všeobecné hlasovací právo viditelně v současnosti selhává jako zdroj legitimity zákonodárného tělesa. Zatímco ekonomické zázemí bylo podmínkou volebního úspěchu již dlouho, nesmírně vzrostl vliv marketingu. Proto jsou výsledky voleb tak vyrovnané a proto tak polarizují společnost. To má za následek nebývalý tlak na rozhodování o ústavnosti. Proto se volba soudců, rozhodujících o ústavnosti tak zkomplikovala. Proto senátoři odmítli Gerlocha, který odborně byl jistě pro funkci kvalifikován, ale v některých názorech se blížil výkladu ústavy podle Miloše Zemana. Na Slovensku naopak vyvinul obrovský tlak na to, aby se stal předsedou ústavního soudu Robert Fico, vzděláním sice právník, ale se zjevně nedostatečnou praxí. Viditelný cíl jeho kandidatury bylo zajistit beztrestnost pro sebe a své spolupracovníky tak, jako toho dosáhl Vladimír Mečiar slavnou amnestií. (Amnestii sice parlament zrušil, ale zatím bez viditelných důsledků pro amnestované.) |
|
|
V. Novák 22.3.2019 12:32Re: Všeobecné Nikde v ústavě české ani slovenské jsem nenašel, že by kdokoli mohl zrušit jednou vyhlášenou prezidentskou amnestii. |
|
|
K. Salajka 22.3.2019 14:51No vidíte a na Slovensku se to povedlo. U Klausovy amnestie se pokoušeli poslanci napadnout u Ústavního soudu některé části. V Polsku dokonce nepochybně vydával Ústavní soud rozhodnutí, která si vzájemně odporovala. Zeman si myslí, že výklad Ústavy je svěřený prezidentovi - což se ale plete. |
|
|
V. Novák 22.3.2019 15:24Re: No vidíte Povedlo... Ale bylo to v souladu s Ústavou? |
|
|
K. Salajka 23.3.2019 18:08Úprava amnestie v naší a slovenské Ústavě představuje monarchický relikt, protože není podmíněna kontrasignací a je neomezená. Na Slovensku parlament přijal novelu Ústavy, která dovoluje anulaci amnestie a to i zpětně. Zároveň poslanci rozhodli, že rozhodnutí o anulaci vždy bude přezkoumávat Ústavní soud. Ten posoudil taky tuto změnu Ústavy a 8:2 ji schválil. Proti Mečiarovi mluví to, že vlastně nebyl zvolený prezident, ale přešly na něj některé pravomoci po uprázdnění prezidentského úřadu. Není pochyby, že podmínky amnestie lze ústavním zákonem měnit. Osobně si ale myslím, že takové rozhodnutí nemůže mít zpětné účinky. Do funkce prezidenta se bohužel dostali bezcharakterní jedinci Mečiar, Klaus, ale i Zeman se svým Kájínkem. Problém by mohlo vyřešit, kdybychom prezidenty lépe vybírali. |
|
|
F. Navrátil 22.3.2019 9:26Referendum Pokud někdo operuje s pojmem vůle lidu, pak by měl mít na mysli především referendum. |
|
|
M. Martinelli 22.3.2019 19:26Re: Referendum pane Navrátil, znovu vynikající postřeh a trefení hřebíčku na hlavičku, ale mám dojem, že přímou demokracii, kromě švýcarů, nikde nechtějí kvúli nízké inteligenci většiny občanů a při tom by stačilo schválit zákon, že volit může pouze občan s trojciferným iq, ale to by drtivá většina politiků musela k lopatě... |
|
|
M. Martinelli 22.3.2019 19:32Re: Referendum oprava -, že volit a kandidovat může pouze občan s trojciferným iq, ... |
|
|
P. Dvořák 22.3.2019 4:54Něco na tom je: ". . . za situace, kdy je vůli lidu vyjádřenou většinovým hlasováním ve Shromáždění možné nahradit verdiktem Nejvyššího soudu, volby svým způsobem postrádají smysl, neboť veřejnost je nahrazena skupinou osvícených." Koneckonců to nemá příliš daleko od principu, kdy "vůle lidu" byla vykládána a vyjadřována prostřednictvím Zasedání Ústředního výboru a vše jednou za pět let vyvrcholilo Sjezdem. |
|
J. Lepka 22.3.2019 8:31Re: Něco na tom je: Ovšem tím druhým odstavcem jste přesně popsal historickou alternativu k přehlasování rozhodnutí nejvyššího soudu většinou, byť absolutní v parlamentě. Jistě, nelze glorifikovat nestrannost a schopnosti všech soudců, kteří se kdy do té pozice dostanou, ale furt to nutně bude odborně lépe vybavený orgán, než 51% poslanců sesbíraných buhvíkde a s kdovíjakými pohnutkami. Patrně nejdemkratičtější přístup by byla kontrasignace, nakolik je ovšem tento proces v Izraeli průchozí,je otázkou jinde a jiným. |
|
|
P. Lenc 22.3.2019 10:21Re: Něco na tom je: Takže 51% poslanců "posbíraných bůvíkde" zvolených "bůh ví kým" jsou blbější než "odborně vybavený orgán".Úžasné... |
