Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

23.4.2024 | Svátek má Vojtěch

Diskuse k článku

HYDROLOGIE: Chceme mít v budoucnu dost vody v Česku?

Nezabývejme se světovou globalizací, kosmickým podnebím, emisemi, klimatickými změnami nebo koloběhem vody na zeměkouli.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J. Lepka 15.3.2019 22:28

Re: Fakt si někdo myslí...

Nechci vám brát spravedlivé rozhořčení, ale RNDr Cílek je v prvé řadě geolog a skvělý popularizátor suché vědy, tedy žádný lidový vypravěč. To, že se vyjadřuje ke klimatu, je dané jeho znalostmi geologických pochodů a není od věci si ho poslechnout, tedy pokud jste schopen pochytit aspoň něco z toho, co říká. Je totiž zřejmé, že lidé pohybující se v historii mají na klimatické změny poněkud jiný pohled, než my. Totéž de facto platí i o egyptologovi prof Bártovi, byť ten mapuje podstatně kratší časový úsek.

L. Novák 16.3.2019 10:38

Re: Fakt si někdo myslí...

Pojmu geologická minulost a geologický vývoj Země trochu rozumím. Cílka jsem slyšel a chápu, proč od geologie tíhne k médiím jako ČT. :-)

P. Znachor 15.3.2019 8:16

Vodohospodářská funkce DOL?

Vodní koridor byl zpočátku propagován jako stavba s dominantní dopravní funkcí. Tato argumentace byla shledána jako nedostatečná k proinvestování plánovaného objemu finančních prostředků - studie proveditelnosti odhaduje celkové investiční náklady na více než 600 miliard Kč, reálně by ovšem činily více než 1 bilion Kč. Proto zastánci této stavby změnili argumentaci a zahrnuli mezi dominantní funkce koridoru např. zadržování vody v krajině, protipovoďnovou ochranu atd. V současnosti je dopravní funkce minoritní, přesto je celá technická realizace určována právě tímto minoritním účelem. Pokud má být dominantní funkcí hospodaření s vodou, neexistují vhodnější a levnější opatření? Samozřejmě že existují, jenže ty nenabízí tak masivní toky financí spojené s korupcí. Jinak k argumentaci v článku, objem vody zadržené touto stavbou je naprosto zanedbatelný. Jde o účelovou argumentaci, reálně by D-O-L neměl prakticky žádný dopad na zadržení vody v krajině. Jde jen o to proinvestovat obrovské množství prostředků a veřejnosti něco nabulíkovat.

P. Rada 15.3.2019 9:02

Re: Vodohospodářská funkce DOL?

Ano a navíc problém s vodou v krajině začíná podle zpráv ČHMU stále více narůstat a tak by pro D-O-L nebylo po dostavění dostupné potřebné množství vody.

Nezbyly by navíc tím spíše postředky na daleko efektivnější a alespon částečná protiopatření proti narůstajícímu suchu v zemědělství či lesnictví které už nyní trpí nejvíce.

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2019/Predbezna_zprava_o_suchu_2018.pdf

J. Cyrany 15.3.2019 7:40

To je zbytečného mudrování.

Všechno přece vždy vyřeší neviditelná ruka. Trhu.

R. Langer 15.3.2019 7:52

Re: To je zbytečného mudrování.

Jo, třeba kůrovce, co? :-P

J. Lepka 15.3.2019 9:43

Re: To je zbytečného mudrování.

Taky vyřeší. Stejně jako síť plavebních kanálů v Anglii. Kolik jich je už zasypaných, protože vedle vede železnice? Dokonce často je i pešunk nasypaný na tom bývalém kanále. Tak proč to dělat jednoduše, když o jde složitě? Zřejmě to MZ chtěl prezentovat jako základ pro stavbu vysokorychlostních koridorů železniční dopravy, ale kvůli omezené fantazii svých voličů tak již neučinil.

K. Drábek 15.3.2019 7:26

Není nutné kanál stavět

Ostatně o vlastní stavbu nejde. Stačí stavbu připravovat. Samotné projekty jsou dostatečně lukrativní. Pan autor by měl sečíst, kolik ten kanál zatím stál.

P. Jášek 15.3.2019 8:10

Re: Není nutné kanál stavět

No jistěěěěě. JZD si ve Slušovicích už rozkradli a tak mají partu na projektování kanálu.

Já si pamatuji, že už v r. 97 se proti tomu stavěli aktivisté z okolí Kroměříže.

Někdo prostě 200 let opruzuje a bere lidem v povodí Moravy klidný spánek.

V. Němec 15.3.2019 7:14

Realita

Pane Kunčar,

obracím se na vás opět jako na zástupce zlínského kraje v senátu v následující věci:Vlastním budovu, která slouží k podnikatelskému účelu a platím z ní vodné, stočné a dešťové vody odváděné do kanalizace. V loňském roce byl skutečný spad deště v našem okrese 35,7 cm. Z plochy střech 211,63 m2 tedy bylo skutečné množství za rok 2018 75,55 m3 vody. Účtované bylo 130m3 a to na základě zákona 274, který prý stanoví účtování z průměru 30 let nazpět. Částka byla 4.288,7 Kč. Tedy, i pokud by nebyl spad žádný, jsme povinni platit to, co v účtovaném roce nespadlo. Tak píše zákon. (Ale ani v prováděcích předpisech neni nic kokrétního uvedené -jen dlouhodobý průměr a ten byl do r. 2014 10 let)Zaměstnanci na to musí vydělat. A to se děje v době, kdy se mluví o nutnosti vodu zadržovat v dědinách, ve městech a krajině. Jelikož já mám kolem budovy pozemek, věc jsem vyřešil tak, že jsem vše svedl na pozemek kolem budovy a tím se zbavil tohoto vyděračského placení. Stojí však za úvahu, zda by stát měl spíše všechny podnikatele motivovat vodu vsakovat do země, neboť ta se již dnes stává strategickou surovinou a ne je trestat poplatky za neskutečné spady a naopak zvýhodňovat finančně, pokud dešťová voda neskončí v kanalizaci. Je to podnět k řešení pro celý senát a především parlament.František Němec

J. Kavalír 15.3.2019 10:33

Re: Realita

Evidentně jste to vyřešil a šetříte ty 4 tisíce ročně. Dobrý nápad i pro ostatní, kteří musí za vodu z okapu platit. Já sice nemusím, mám jen RD, ale okap mám svedený do propojených nádrží a přebytky (od podzimu do jara) občas vypustím na zahradu. Bohužel zase platím stočné i za tu vodu, kterou během léta používám na zalévání.

I. Lyčka 15.3.2019 11:29

Re: Realita

Domluvte se s vodárnami, ať vám dají na zalévání separátní vodoměr a pak u něho stočné platit nemusíte. Aspoň to vodárny tvrdí.

J. Kavalír 15.3.2019 13:40

Re: Realita

Obvykle je stejně zákaz, ale když platím za kvartál o 20 m3 víc, než obvykle, tak jim to nevadí. V přehradě nad městem je vody dost a v zimě doteče.

V. Kotas 15.3.2019 7:04

Zajisté že chceme a už jsme mohli mít.

Vše bylo rozpracováno/připraveno v r.1989 ( stejně tak to bylo s dálnicemi ). Takže se můžeme jenom ptát, co teda udělali ti novodobí svazáci, z nichž mnozí vykřikovali - nejsme jako oni, za těch 30let, pro rozvoj republiky, nejen v tomto směru.

V. Kotas 15.3.2019 7:06

Re: Zajisté že chceme a už jsme mohli mít.

A o vodě to není jenom o tomto projektu, ale vůbec o zadržování vody v krajině. Společenský zájem má/musí mít přednost před čecháčky, ekoteroristy.

P. Rada 15.3.2019 7:43

Re: Zajisté že chceme a už jsme mohli mít?

Zvyšovat retenční schopnost krajiny smysl rozhodně má. Pod zemí se dá voda uchovat pro případ sucha - nikoliv na otevřených plochách!

Když už vám fyzikální parametry ovlivnující míru odparu zřejmě nic neříkají - a to se stát může - račte si toto poznání tradované po tisíciletích ve všech suchem zatěžovaných oblastí taky ozřejmit alespon cestováním po google mapě nebo využíváním jiných dnes širokých informačních možností.

Někdo si to ale přesto musí prožít. Pokud už - tak ale co možná za svoje peníze.

J. Kavalír 15.3.2019 10:38

Re: Zajisté že chceme a už jsme mohli mít?

Pokud je ten odpar z otevřených ploch na úkor vody odtékající do zahraničí, je to v pořádku. Zlepšuje to mikroklima a malý vodní cyklus. A částečně i to vsakování.

P. Rada 15.3.2019 11:01

Re: Zajisté že chceme a už jsme mohli mít?

Souhlas. Háček může být v zom, že velmi cnná voda pozemní se uměle vyrobenou prohlobní - jezírkem dostane k povrchu. V případě ploch takro razantně navýšených projektem vznikne dodatečná potřeba odpar hradit - jen aby zůstala zachována splavnost.

Splavnost to už začíná být vážný problém řešitelný snad jen masivním přečerpáváním proti proudu s energetickými nároky které nemají obdoby. Cesty do zahraničí se ale tím spíše lodní dopravě odříznou.

J. Kavalír 15.3.2019 13:57

Re: Zajisté že chceme a už jsme mohli mít?

Plavební kanály jsou obvykle výš, než je přirozená hladina toku - buď se staví jezy nebo se plavební kanál vede mino původní tok (viz Baťův kanál).

P. Jášek 15.3.2019 8:05

Re: Zajisté že chceme a už jsme mohli mít.

Všechny tyto nápady jsou z 18. století.

L. Novák 15.3.2019 16:37

Re: Zajisté že chceme a už jsme mohli mít.

Přesně! :-)

L. Novák 15.3.2019 4:33

Zemanův betonářský aktivista hlásá nesmysly

Stavět rozsáhlé vodní dílo typu průplavu Dunaj - Odra - Labe je zcela zjevný ekonomický i ekologický nesmysl. "Regulace vodních toků" už proběhla dávno a měla za cíl ochranu lidských sídel před povodněmi. Na mnoha místech se ukázalo při povodních, že když je vody příliš, tak se zregulovat nedá, a každá překážka bránící odtoku do moře zhoršuje průběh záplav, protože na extrémní srážky, jaké jsme zažili na přelomu století, nestačí žádná dostupná kapacita vodních nádrží ani zregulovaných koryt. Co by taková povodeň provedla se soustavou zdymadel a vodních staveb v řečišti, už dnes lze celkem spolehlivě modelovat, na rozdíl od globálního klima.

V době sucha a nízkých průtoků naopak teplá voda bez dostatku kyslíku nastartuje anoxické a anaerobní procesy v organických usazeninách na dně kanálů, které se postupně díky omezenému proudění vody mohou změnit ve smrtící nálož pro vodní živočichy i některé vodní rostliny.

Prosazování ekonomicky nesmyslného a svou funkcí nepotřebného vodního díla je v podstatě zločin proti občanům této země i proti přírodě.