Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Glover 21.3.2019 22:26Šárko teď jsi mě rozbrečela a zrovna takhle v noci když jsem tu sama |
|
Š. Matyášová 20.3.2019 7:05Re: Uf! a ještě víc vydrželi \Blážo...moc jim dlužíme...je čas to splatit.... |
|
|
Š. Matyášová 20.3.2019 7:04Re: Milá Sharko Maričko,stáli, někteří proto,že prostě museli...aby měli od soukmenovců klid..a to byla ta chyba... |
|
M. Crossette 18.3.2019 16:11Re: Milá Sharko Šarko, jistě máš s tím odtržením pravdu. Ale také určitě ne všichni z nich stáli u silnice s rukou nahoře. Chápu to, jen chtěla napsat, že ač "hromadná vina", na obou stranách byli i tací jednotlivci, kteří si to, co se jim stalo nezasloužili. Tak jako Němci odmítli návrat "svých", stejně tak byla spousta Čechů, kteří "své lidi" dokázali zradit (často zcela dobrovolně a rádi) a tragickými následky. Odpouští se těžko. |
|
T. Zana 18.3.2019 8:03Re: Díky, Sharko Moc ne... oni o tom taky moc nemluvili. |
|
|
Š. Matyášová 18.3.2019 7:24děkuju všem za čtení a čas, který jste tomu věnovali děkuju za pochopení, děkuju mamince za odvahu o tom mluvit...děkuju,že ještě je spousta lidí,co neztrácejí soudnost,paměť a rozum.... |
|
|
Š. Matyášová 18.3.2019 7:22Re: Pršelo není nic nestabilnějšího ,jak lidská paměť...Válka-to bylo dávno...a nemohlo to bejt tak strašný..jo,taky občas zírám ,co nejen z mladejch padá za moudra... Měla pravdu Tvoje babička Abyt, i nebe nad lidmi plakalo..... |
|
|
Š. Matyášová 18.3.2019 7:16Re: Díky, Sharko No, asi jediné moudré rozhodnutí v jejím životě... |
|
|
Š. Matyášová 18.3.2019 7:15Re: Díky, Sharko Zano, jestli o tom víš i víc..napiš o tom, tyhle vzpomínky jsou důležité pro budoucnost..... |
|
|
Š. Matyášová 18.3.2019 7:13Re: Milá Sharko Maričko, co udělali,aby se neodtrhli? Nic..uvěřili slibům a projevům...sklidili, co zaseli.... co jim udělali Češi,které vyhnali z pohraničí, když s nimi dobře vycházeli? Ano,je velice překvapující najednou zjistit,že tě tví soukmenovci berou jako póvl a pohrdají tebou....ti ze Sudet,pro ně čistí prostě nebyli... Vlak dětství a naděje si pamatuju,knížka,podle které to bylo natočeno, se jmenuje Poslední vlak z Frývaldova.... |
|
|
Š. Matyášová 18.3.2019 7:07Re: to máš pravdu..... |
|
|
M. Crossette 15.3.2019 21:17Milá Sharko krásně jsi sepsala maminčiny vzpomínky, prožila si hodně. Nejen ty "vnější" strasti (válka, stěhování), ale navíc v tak útelém věku přišla rychle za sebou o oba rodiče, krátce na to i o babičku, rozdělené děti v sirotčincích a dokonce i dědeček zemřel nedlouho po babičce. Pro malou holčičku děsné vzpomínky. Pamatujete na skvělý seriál "Vlak dětství a naděje"? Úžasně v něm hrála Helena Růžičková. Mně ho tenkrát přivezla na kazetách maminka, půjčený od mojí kamarádky (takže je zase vezla zpět). Ale asi ani odsunutí Němci to neměli lehké. Kdysi jsem v bavorské nemocnici sdílela pokoj se sudetskou Němkou. Odkud přesně byla už jsem zapomněla. Ale jak mi vyprávěla, přestože byli rodiče Němci, rodina s českými sousedy vycházela dobře, na dobu, kdy tam žili vzpomínala ráda. Naopak velmi nerada na to, co prožili "zpět v Reichu" po odsunu (tenkrát jí bylo 15). Němci se k nim prý chovali nepřátelsky, byli pro ně chudí přistěhovalci, o které tam nikdo nestál. Nikdo jim nenabídl pomoc, natož práci,protloukali se všelijak, třeli bídu. Jejímu tatínkovi těžká práce, kterou musel dělat nalomila zdraví a zklamání, jak se k nim "jejich vlastní" chovali ho velmi předčasně dostala do hrobu. Ani o tom nechtěla mluvit a nikdy to prý Němcům neodpustila. O manžela také přišla brzy(vzala si sudetského Němce, prý ti odsunutí dost drželi pohromadě), děti neměli. Z té paní i po tolika letech byla cítit zatrpklost a zklamání životem. |
|
Z. Maw 15.3.2019 17:20mam taky chut brecet... pro nas "mlady" je to hodne nepredstavitelny a takhle surovy a lidsky, nez popisky z wiki... musela to byt hodne tezka doma... |
|
Z. Jitur 15.3.2019 15:48Re: hezký den asi se musíme ptát my za ně, pokud je tedy ještě čas a je koho se zeptat - stejně jako jsi to udělala Ty, Sharko. Moc mne mrzí, že jsem se neptala víc táty dokud byl, od mámy se toho asi už moc nedozvím vzhledem k její bipolární poruše. A pak je na nás, abychom to těm malým/mladým připomněli... |
|
|
Z. Jitur 15.3.2019 15:42Re: Pršelo Právě ony moje dvě kolegyňky jednoho 15. března, kdysi před léty, v kanceláři najednou tak nějak zmkly a zesmutněly - počasí toho dne jim vrátilo vzpomínky - déšt se sněhem, ponuro... |
|
|
Z. Jitur 15.3.2019 15:39Re: Díky, Sharko, tak nějak jsem si před chvílí říkala, jestli položit otázku, co o dnešním dni ví mladá generace. A jak čtu, moc toho asi nebude, bohužel, tohle je přece část naší skutečné národní historie... |
|
|
Z. Jitur 15.3.2019 15:37Tedy... ...díky moc za tohle vyprávění. Také se mi v dnešní den připomněly vzpomínky mých kolegyň z práce. Opravdu jsem ráda, že jsme tohle zažít nemuseli. Neměli bychom na to zapomínat... |
|
L. Blaza 15.3.2019 15:01Uf! Běhá mi mráz po zádech, co ti lidi museli všechno vydržet. Více by se mělo připomínat, jak to doopravdy bylo. Sharko, dobře, že jsi to napsala! |
|
|
T. Zana 15.3.2019 15:01Re: Díky, Sharko, S naším školstvím opravdu něco není v pořádku... |
|
|
T. Zana 15.3.2019 15:00Re: Díky, Sharko Určitě, některý geny je lepší nepředávat. |
|
Z. Hanča 15.3.2019 14:53Díky, Sharko, za připomenutí tohoto výročí, pro náš národ i stát tak neblahého, a za vzpomínky tvojí maminky, které jsou tak bolestné - věřím, že bolestné dodnes, na ty tragédie se určitě nedá zapomenout až do konce života! Moje maminka byla o rok mladší než ta tvoje, nikdy mě ale nenapadlo zeptat se jí přímo na 15. březen (a už se, bohužel, nezeptám). Ale občas se zmínila o válečných letech - jak se na vycházce se školou za městem ukrývali před letadly v křoví a strašně se báli, na bombardování Olomouce. Její strýc se nevrátil z koncentračního tábora. Nemohla to Němcům odpustit, už nikdy jim nedokázala věřit. Vnučka dnes ve škole měla vlastivědu, chodí do 4. třídy. Schválně jsem se ptala, jestli si dnešní výročí připomněli. Co myslíte? No nepřipomněli, jedou podle plánu a berou Avary a Sáma. |
|
Z. Yga 15.3.2019 14:46Re: Díky, Sharko Tak v jejím případě je to možná i dobře! |
|
A. Bytová 15.3.2019 13:48Re: Díky, Sharko Taky je dobrá ona madam, co se rozhodla nemít děti, aby nezamořovaly planetu. Zřejmě za to očekává Nobelovu cenu. |
|
Z. Jenny 15.3.2019 13:20Re: Díky, Sharko Někdo to organizoval ve velkém aby se NIC nepřipomínalo. HANBA! |
|
|
T. Zana 15.3.2019 13:03Re: Díky, Sharko Jo a fakt mě štve, jak si zrovna dnešek museli ti záškoláci vybrat pro svůj hrdinný boj s klimatem. Asi usoudili, že tomu datu je třeba dát novou, zajímavější tvář... |
|
|
T. Zana 15.3.2019 13:00Díky, Sharko Je to smutné vzpomínání, ale vzpomínat by se mělo. Od našich jsem toho moc neslyšela, nemluvili o tom rádi. Jak babička jezdila na Moravu za kamarádkou, která se tam vdala a byla bezdětná, tak jí nechávala nějaké jídlo pro moji maminku (babička byla vdova a tak všechno starání bylo na ní). Jak tatínek jako puberťák byl v pětačtyřicátém s kamarády na Mostě barikádníků a Němci je hnali před sebou jako štít... O tomhle by se (nejen) dneska mělo mluvit. |
|
|
Z. Yga 15.3.2019 12:24Re: Milá Sharko Přesně jenny! O tomhle mluvím. |
|
|
A. Bytová 15.3.2019 12:17Pršelo a padal sníh. Jako kdyby plakalo i z nebe - řekla moje babička, když jsem se jí ptala na 15.březen. A pak se rozplakala taky. Dík, Sharko, že ses zeptala maminky a jí, že vyprávěla. Pro dnešní mladé je většinou Druhá světová válka a její vznik cosi, co se odhrávalo v době mamutů. To i chápu, ale děsí mě to přepisování a překrucování dějin. Když poslední dobou poslouchám některé ty oficiální cancy, mám pocit, že nás zřejmě osvobodili spíš Němci. Ti hodní Němci, co rozpoutali dvě světové války. |
|
M. Mikulec 15.3.2019 11:50Re: Moc krásně napsané, OK, díky. |
|
|
Z. Jenny 15.3.2019 11:14Re: Milá Sharko Odsun,stále jen odsun a co tohle : https://www.youtube.com/watch?v=It-PJwdKOuE A takto to probíhalo všude ale my jsme nezapomněli!!! Nesmíme! |
