Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Jenny 17.2.2019 22:50Re: Jenny, Díky mistře zkratky ! :-)) Dnes byly Tvoje papriky a mám vyřídit hlubosklon,B. se krásně nacpal a moc mu chutnalo! Mně taky. :-) |
|
M. Crossette 17.2.2019 19:19Re: LA Hihi,tohle podobně si prý stěžoval náš tatínek, když nám jen tak z paměti vyprávěl pohádky. Když jsme třeba o pár dnů vyžadovali tu samou, on už si přesně nepamatoval jak to šlo za sebou, zato jeho dvě ratolesti ano a opravovali ho :) |
|
|
M. Crossette 17.2.2019 19:15Re: Kouzelná pohádka :-) Jé Miki, také jsme tuhle písničku zpívali, ale slova už bych dohromady nedala :) |
|
|
M. Crossette 17.2.2019 19:14Re: Moje oblíbená Bedo, děkuju za odkazy, zlákaly jste mě, asi se tu po něm kouknu, uvidím jak se mi orignální čtení bude líbit. Jinak jsem se koukla na net a našla jsem odkaz a Markem Ebenem - moc hezky čte (a zpívá). https://www.youtube.com/watch?v=yHzKvg4s070 |
|
Z. Nelina 17.2.2019 18:02Jenny, abys neměla něco úderného, a to i když jde o svět pohádkový |
|
|
Z. Jenny 17.2.2019 17:56Re: Kouzelná pohádka :-) Zano, ten konec je ještě horší, je to na yotubu "O princezně a o hrádku" :-)) |
|
L. A 17.2.2019 17:04Re: Pohádky Tenhle systém by u nás nešel, já si neumím rychle vymýšlet, pohádky zrají dlouho. |
|
|
L. A 17.2.2019 17:01Re: Pohádky Ale snadno by mohlo dojít k záměně s koněm. Kobelco - kobylka |
|
|
Z. Lika 17.2.2019 16:37Re: Vyprávívala jsem synovi To byla vyloženě výchovná pohádka. Naši mi polykání žvýkaček prostě zakázali s tím, že se mi budou dělat bubliny na opačném konci. Bez pohádky. |
|
|
Z. Lika 17.2.2019 16:34Re: LA No, předpokládám, že synek našel už hotovou kůži, ne že ji ze zmije serval... i když... |
|
|
Z. Lika 17.2.2019 16:33Re: Pohádky Bagřík je oblíbený. Občas vídám na stavbách takové ty pidibagříky, co si je řidič spíš obléká než do nich nasedá. Tak ten přímo k pohádkám vybízí :-) Jinak z vyjmenovaných témat by bylo hezké drablato. |
|
A. Bytová 17.2.2019 14:58Re: ...pokračování Jak patrno, měla ́s uvědomělou babičku. Kdyby koťátko spadlo do barvy řekněme modré nebo bílé, dost možná, že by ho matka kočka i poznala. :D |
|
Z. Nítkovská 17.2.2019 14:52Re: ...pokračování Moje maminka měla taky pohádku o červeném koťátku - a mohla být hodně dlouhá. "Povídám povídám pohádku o červeném koťátku. Mám povídat dál?" A když dítě já přisvědčilo, opakovala již řečené. Byla to vlastně varianta příběhu o psovi, co jitrničku sežral. Milovala jsem to. |
|
|
A. Bytová 17.2.2019 14:10Vyprávívala jsem synovi jakousi dlouhou a složitou pohádku na pokračování, bylo to o syslíkovi, kterej měl tetu v Americe. A ta mu poslala žvejkačku, ale syslík byl holt sysel a nacpal si celej balíček do tlamičky, udělala se veliká bublina, zafoukal vítr a milýho syslíka to odneslo daleko až za čtvrtou mez. Pak následoval popis složité a dobrodružné cesty domů. Když jeho dcerka, synova ne syslova, dorostla do pohádkovacího věku, chtěl po mě, bych mu to sepsala. Nejen že si nepamatuju nic, ale ani tehdy jsem vlastně netušila, která bude příští věta. Tak je moc dobře, že LA tu svou napsala, jednou přijde zase vhod. :D |
|
T. Zana 17.2.2019 12:56Re: Kouzelná pohádka :-) Jasně, já jako dítě taky milovala "Povím vám smutnou baladu o princezně a o hradu...", kde princezna i princ končí jako "a leží tam tři mrtvoly a dávaj se do nich moli. Hm, už nevím, čí byla ta třetí mrtvolka... |
|
Z. Miki 17.2.2019 11:51Kouzelná pohádka :-) Já jsem svým dětem četla, většinou klasiku: Mikeše, O pejskovi a kočičce a tak. Ale nejnadšenější byli, když jim moje máma (šíleně falešně) zpívala "uspávanku", že "Na hrobě seděla příšera, zubama cvakala do šera...."a pak se z hrobu různě vynořovaly hnáty až nakonec vylezl celý kostlivec.To milovali. :-) |
|
|
T. Zana 17.2.2019 11:40Re: LA Jenny, to je hezká příhoda :-)) Nám takhle synek jako maličkej na chalupě přinesl svlečenou kůži z hada. Na první pohled jsme se fakt lekli, ono tam bylo dost zmijí :P |
|
|
Z. Tora 17.2.2019 11:39Pohádky jsem vymýšlela jak dětem, tak teď už i vnoučatům. Vždycky přečteme normální pohádku, pak se zhasne a děti vymyslí téma pohádky. A já vyprávím. Takže už jsme měli: O princezně, co si ostříhala vlasy, O princezně, co chtěla vařit obědy, O bagříkovi, co ho poslali pro semtele, O autě, co pomohlo vláčkovi, O bagříkovi, co zachránil stavbu mostu, O zlobivém Leo Expresu, O bagříkovi, co zachránil celé město, O červené botičce, O zlých bílých botkách... a spoustu dalších, které jsem si nezaznamenala. Ale jak tak koukám, o zvířatech nic. No jo, městské děti... :). Tak třeba někdy příště. |
|
|
Z. Jenny 17.2.2019 11:10...pokračování ... a naše babí měla vlastní pohádku, úspěšnou. O červeném koťátku. V podstatě šlo o to, že koťátko bylo nezodpovědné a mamince kočce se pořád ztrácelo,utíkalo a kolem různých fujtajblů šmejdilo. Jednou takhle spadlo do plechovky s neoblíbenou červenou až rudou barvou a maminka -kočka ho nepoznala a vyrazila kotě z domu. Naštěstí venku pršelo a barva se smyla, tudíž koťátko bylo opět pěkně mourovaté a mohlo se vrátit k matince-kočce, která ho už nyní poznala. Od té doby se neztrácelo, neutíkalo, nechodilo kolem popelnic etc. a byl z něho "hodňouš", což bylo přání babí i moje vůči synkovi. :-))Někdy to i fungovalo. |
|
|
Z. Jenny 17.2.2019 11:03LA moc hezké, je dobře, že si takhle dovedete povídat anebo číst. pohádky. Taky jsem čítávala a po přečtení pár řádku jsme se synem usnuli oba :-). Zato jako malé pachole jsem trápila babičky při čtení pohádek, ony přeskakovaly celé pasáže a já je otravně opravovala, že tak to tam není. :-) Totéž se pak samozřejmě opakovalo u synátora a mojí máti a mne a vnučky. S "němkyní" máme příhodu, babi přeslicová hlídala synka a při pobíhání po zahradě synek nesl vítězně němkyny v ručce a volal na bábi, "podívej kupatej ptáček" pak mu němkyni sebrala naše boxerka, byli opráni v hypermaganu oba dva a babičce po zákroku zahnědla vana.:-) |
|
|
T. Zana 17.2.2019 9:48Re: Synovi jsem hlavně četla Připomněla jsi mi, že synek (jako už řekněme prvňák) miloval pohádky pana Nepila. A já taky :-) |
|
Z. Iva 17.2.2019 9:14Němkyně :-)) http://www.pismak.cz/print.php?data=piece&id=266984 |
|
Z. Xerxová 17.2.2019 6:51hezký den hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ... Mám radost, že ani po včerejším náročném výletu (často bruslil na ledových steznících s nohama do všech stran) Night neprojevuje žádné známky pajdání či těžkého zvedání. Den vstává do dalšího slunečného dne |
|
Z. Hanča 16.2.2019 20:32Ty chvilky, kdy dítko leží v posteli (konečně!) a poslouchá pohádku před spaním, ať už čtenou nebo vyprávěnou, jsou moc hezké. U našich holek hodně dlouho vedlo Povídání o pejskovi a kočičce, zejména Jak myli podlahu a Jak slavili 28. říjen. To jsme četli pořád dokola! Teď už si čtou samy, ale přesto se někdy ke společnému čtení vracíme. A pokud nečteme, tak chtějí před spaním vyprávět historky. Z dětství nás prarodičů, nebo tatínka a strejdy nebo jakékoliv jiné. Na přání benjamínka zase vymýšlím příběhy o policajtovi a policejním pejskovi. :-)) |
|
J. Hlavsová 16.2.2019 19:56Re: Synovi jsem hlavně četla Pohádkové knížky jsem sbírala ještě před tím, než jsem měla dítě, české, německé, francouzské. On ovšem na dobrou noc chtěl vždycky jen Perníkovou chaloupku. Zkoušela jsem číst i jiné, ale po dvou větách mi vždycky oznámil, že chce tu Perníkovou chaloupku. A běda, když jsem třeba zkusila vynechat slovo. Později vzal na milost magnetofonové kazety, nejoblíbenější byly Pohádky z mechu a kapradí. Pohádky si nakonec odvezl, když se odstěhoval, co jsem nepustila z ruky, to jsou příběhy z Orlických hor. Nejoblíbenější jsou příběhy, spíš pověsti, než pohádky Lidé od Orlice, Pohádky ze Zapomenuté země a další. Mám v plánu pro Zvířetník dvě pozvánky na výlet, jedna je na putování Zapomenutou zemí, ale najít ten čas ... |
|
|
L. A 16.2.2019 19:18Re: Synovi jsem hlavně četla Zatím je nejoblíbenější četba Hledáme zvířátka, Hrajeme si se zvířátky a Zvířátka v pohybu. Básničky se neučí, zato umí pojmenovat zvířátka na obrázcích. |
|
|
Z. Iva 16.2.2019 18:20Re: Moje oblíbená Medvídka Pú jsem četla synkovi, ani jeho ani mě nenadchl. |
|
|
T. Zana 16.2.2019 18:15Re: Synovi jsem hlavně četla LA, dítě, které je zvyklé poslouchat pohádky, určitě zvládne Mikeše dřív. Myslím, že jsem ho synkovi četla tak ve čtyřech nebo pěti. Ale začínala jsem s Ladovým slabikářem, ten jde hodně brzo. A dítě si ty básničky strašně rychle zapamatuje :-) |
|
|
T. Zana 16.2.2019 18:12Re: Moje oblíbená Já jsem se s Púem setkala, až když jsem sháněla čtení pro synka. Je to pěkné... ale Lada to není :-)) |
|
|
L. A 16.2.2019 18:07Re: hádejte Matysek je ulitly stejně, proto musela být kočička jakožto hlavní postava. |
