V. Glover 16.2.2019 20:20

už jsem se na další článek těšila

Geralt je dobré jméno, obzvlášť pokud je psíček taky tak statečný. Moc krásné štěňátko jste si vybrali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 14.2.2019 12:43

našla jsme dneska tenhle článek

https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-volny-cas-koktejl/594818/touzite-po-velkem-pejskovi-tak-pozor-takhle-to-vypada-u-panicku-vlkodavu.html

potvrdíš to nebo vyvrátíš ? :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 13.2.2019 20:45

Moc hezké povídání, moc hezké obrázky

Oslovení Ňuňánek mě fakt rozesmál :) A žasla jsem nad tím jak se Grealt nejen poskládal do vany, ale jak se klidně nechává koupat, dokonce vypadá, že se mu to velice líbí. To naše Trixie....škoda lamentovat :) Jako ostatní si převelice ráda přečtu další vzpomínky a zážitky na psí obříky. Jestlipak by tihle psi dovolili maličkým dětem vozit se na nich? Jsou to sice velcí psi, ale kostrou se zdají velmi štíhlí a ne příliš široká záda "na sedlo" :)

Byla jsem dneska u zubaře. Měla jsem na sobě mikinu s vyobrazením 4 černých koček. Té si hned všimla mladá asistentka, která mi byl přidělena na čistění zubů. Je milovnicí zvířat a právě pro černé kočky má slabost. Mají jich doma několik, k tomu 2 koně, 5 psů, kachny, slepice a já nevím co ještě. A obrovský pozemek. Jeden z psů je doga, která si prošla několika dočasnými páníky (pro všechny byla "moc velká")aby nakonec skončila u téhle rodiny. Tam ji nesmírně milují a prý je to dobračka celým srdcem, paní chválila horem dolem. Ale jednou doga na procházce, kdy musela být na vodítku vyrazila za králíkem (prý by mu stejně neublížila). Paní jezdí(a skáče) na koni a těch pádů co už měla je nespočet. Ale s jistotou potvrdila, že být katapultovaná do vzduchu tímhle obrem byl stejný pocit jako letět z koně :).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Tora 13.2.2019 18:39

Skvělé čtení.

Myslím, že v létě ráda využiju tvé nabídky a s Geraltem z Rivie se seznámím /taky kdo může říkat, že si s Geraltem zírali z oka do oka, natož potřásli tlapama, že!/ Určitě to nějak naplánuju a včas se ozvu. Je úžasný a psaní moc pohladilo po duši. Díky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 13.2.2019 17:25

Těším se na psaní o velkých psech

protože i já mám doma obřího osmikilového trhače. Karamela byla obviněna, že minulý týden během šesti minut zakousla dvě slepice a majitel po mně požadoval finanční náhradu. Tázala jsem se, jestli ji viděl ty slípky vraždit, ale prý ne, jenže nikomu jinému psi k jeho volně puštěným slepicím neutekly, zato Karamelu už viděl- zvedla je ze země a na zavolání se vrátila. Tak Karamel jednak chodí kolem inkriminovaného místa už důsledně na vodítku, druhak má tak velké čelisti, že nevezme do zubů tenisák, takže by těžko zakousla slípku, natož dvě tak bleskově. Mám dojem, že dneska tam bylo opět o slepici míň, tak očekávám další žádosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 13.2.2019 17:03

Krásný pes

a moc hezké psaní o něm.

Samozřejmě si moc ráda přečtu cokoliv dalšího - a budu moc ráda, pokud by autorka taky něco připsala do diskuze :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 13.2.2019 15:37

Vlkodav

je pes mých snů akorát jsem ho celý život neměla kam dát.Když jsme se odstěhovali z rodného domu už to nešlo a tak jsme měli boxerky,skoro celoživotně. Ňuňánek je krásný a jméno mu určitě sedí,na pohled budí respekt velký a uvnitř je dobrák i bojovník,je to pes pravdy. Moc Vám přeji a tak trochu i závidím,jak říkáme tady u nás, přávidím. :-) Možná, že Vás někdy i potkáme, často brouzdám kolem Rusavy i říčky Rusavy,jsme z hanáckého Záhoří a na Hostýnek od nás vidíme taky. Díky za krásné písání a budu se těšit na další.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Joklová 13.2.2019 15:20

rozhodně chci

všechna zmíněná povídání a klidně i mnohá další!!!! :-)))))

článek jsem zhltla, malý Ňuňánek byl opravdu ňuňánek, ani bych si netipla že z něj může vyrůst takový obřík, skoro metr v kohoutku, pane to je něco!!!! naživo jsem vlkodava viděla jen jednou, tehdy jsem ještě nevěděla co je to za rasu tak jsem se musela ptát - a už tehdy se mi moc líbil... mám pocit že byl takový dost dohněda, je to možné?????

"Teď je ale tak velký, že ten stůl občas i poponáší" - tak tady jsem vyprskla smíchem :-DDDDDDDDDDD

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 13.2.2019 14:35

já chci další příhody nejen Geralta z Rivie....

čte se to moc krásně a je to nádhernej psí kluk....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maw 13.2.2019 14:24

moc pekne povidani a nunanek je krasnej kus psa:)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 13.2.2019 11:50

Je to tak

Velice ráda bych četla dál o Dianě, Arrasovi, Gerim a vůbec. Budu se těšit.

Chápu vaši touhu pořídit si opět stejnou rasu. Člověk je jat. Scott je náš čtvrtý zlatý retríver a kdyby mi bylo dovoleno žiit a žít a žít, byl by patý, šestý... byl by furt a pořád. Je to taková divná závislost, žít se psím parťákem. Když některý z nich zmizel z mého života, zůstalo ve mně jakési poplašené prázdno. Tak jsem tenhle pocit rychle zacelovala a jsem ráda, že jsem tuhle vazbu udržela dodnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 13.2.2019 10:50

Ještě k té fotce

Geralt v hanácké krajině - to je úplný Mařák! Prostě potěcha pro oko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 13.2.2019 10:21

Geralt

má moc pěknou barvu, ty oči za kšticí mi připomněly briarda. Ale ta postava, to je teda kus! Zajímalo mě taky, jak je možné, že když jsou to obecně taková dobračiska, jak teda sundávali ty rytíře z koní? Dosud mi připadalo, že jim snad pohlédli do očí a nějak je přemluvili. Ovšem Geralt, ten mi tenhle dojem silně poopravuje.

Moc ráda o nich čtu, děkuju autorce a těším se také na další, nepochybně mohutné, příhody :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 13.2.2019 10:18

moc hezké...

...povídání o Vašem dalším pejskovi, určitě nejsem sama, kdo se bude těšit na nabídku dalších vyprávění...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 13.2.2019 8:51

Nádhera!

Vlkodavové se mi líbí velice velmi. Je to pes psů - impozantní a přitom roztomilý (to dělá ta fousatá huba a kukuč z poza rozkořípaného obočí!). Škoda přeškoda, že já si ho nikdy nepořídím - ještě jsem natolik při smyslech, že vím, že já si můžu pořídit psa, kterého i fyzicky přeperu (když s tím rozumem to není až tak slavné) - ono i jednoho klasického korače na konci vodítka je dost!

Letos na brněnské výstavě byla spousta a spousta krásných psů, ale marný platný, vlkodavové byly asi nej(už proto, že jsme totálně propásly knírače! chichi). Tak za prvé - pavilon s chrty byl ze všech pavilonů nejklidnější, takže i těm psům tam asi bylo celkem dobře a za druhé - jak si tak chodili mezi vším tím hemžením! Jak si klidně vykukovali za lidskými rameny (:o))! Některým jsem téměř hleděla do očí, aniž bych musela pokrčit kolena. Byla jsem jimi tak uchvácená, že jsem ukořistila jen jednu fotku.

O Ňuňánkovi píšete moc hezky a tak doufám, že hodíte do placu i další články o všem tom, co jste nadhodila. Nejvíc se přimlouvám za článek zdravotních potížích psa bez papírů - připomínání tohoto není nikdy dost, i když věřím, že místní komunita už má většinou v tomto jasno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek