Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ÚVAHA: Strojmír
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Hruška 2.2.2019 23:16Jméno. Annegret Kramp-Karrenbauer. To zní hezky, ale co to znamená? |
|
|
P. Princ 3.2.2019 15:35Re: Jméno. AKK : AtomKernKraft |
|
|
P. Zinga 2.2.2019 20:54Hochdeutsch. "Ich verstehe nicht, ich kann keine Hochdeutsch", volal na mě jeřábník ze své výšky. "Ale já nemluvím hochdojč!" "A co teda mluvíš?" No,já mluvím čechišdojč". Nakonec jsme se domluvili. Kdysi v začátcích k nám přišli (ve Švábsku) dva chlápci a spustili na mě nějakou německou hatmatilkou. Šel jsem za kapitánem a říkám: Tomasi, jsou tu nějací lidé a já jim nerozumím. Za chvíli se Tomas-Němec s perfektní němčinou, vrátil: "Já taky ne." Ale nakones jsme se rovněž domluvili. Znám lidi, kteří mluví perfektní češtinou a stejně jim málokdo rozumí. |
|
|
P. Vavruch 2.2.2019 19:50Zapomenout řeč je snadné, mně se to podařilo v 70. letech a to tím, že jsem se nutil myslet anglicky. Češtině jsem se vyhýbal, věděl jsem, že je pro mne obtížné naučit se řeč. Přijela matka na návštěvu, před ní jsem se styděl, tak jsem si každou větu nejdřív pěkně připravil. Pak přijel synovec, před ním jsem se nestyděl a za dva týdny se má čeština odrazila od dna. Představoval jsem si, že se přestěhovala do druhé části mozku. |
|
|
P. Princ 2.2.2019 21:33Re: Zapomenout řeč je snadné, Píšete líp než leckterý našinec. Jste dobrej. |
|
|
F. Houžňák 2.2.2019 22:30To funguje tak, v jednom kompartmentu mozku jsou řeči, které se člověk naučil jako dítě "sám od sebe", tedy řeči na úrovni "mateřské", většinou to bývá jenom řeč jedna, a v druhém kompartmentu jsou všechny, které se naučil tak od 14-15 let vědomým úsilím. To je aspoň moje osobní zkušenost. Člověk může být v těch naučených řečech zcela fluentní, ale pořád zůstávají v tom "cizím" kompartmentu. Kompartmenty jsou samozřejmě logické, jestli jsou i fyzické, těžko říct. |
|
|
P. Vavruch 2.2.2019 22:49Děkuji za pochvalu a za vysvětlení funkce mozku. Zajímavé! |
|
|
M. Pivoda 2.2.2019 18:33Jazykem se dorozumívají jen lidé. Psí porozumění nestačí. Nejzajímavější problém autor ve svém článku nezmínil. Všechny jazyky mají totiž v podstatě stejnou sémantiku, tzv. sémantický jazyk. Jak je to možné? Lingvista Noam Chomský se domníval (a asi dosud stále domnívá), že lidé se s takovou strukturou v mozku (základním software) již narodí. Psycholog Piaget se naopak domníval, že narozený člověk je tabula rasa. A že všechno pro život potřebné malý človíček získá neskutečně rychlým učením. Zakódování znalostí pětiletého dítěte o okolním světě (common sense) se dosud nepodařilo - i po 36 letech financování tohoto směru umělé inteligence. Proto se stávající počítače jeví lidem tak primitivní. |
|
|
J. Schwarz 2.2.2019 21:46Re: Jazykem se dorozumívají jen lidé. Psí porozumění nestačí. A jak by se ten počítač s AI k těm "znalostem pětiletého dítěte" asi dostal? Leda by se o něj někdo od minuty, kdy sjel z výrobní linky a byl zapnut "staral" jako o dítě. Ten počítač by ale musel mít v sobě mechanismy, které by mu umožnily detekovat možná poškození a poruchy, signalizovat je navenek a ti "rodiče" by museli vědět jak reagovat. Taky by se tomu strojku muselo automaticky upgradovat hardware, aby měla jeho UI důvod se učit. Dítě se totiž učí, protože to potřebuje ke svému fungování ve světě. počítač by ke svému fungování nejspíš potřeboval něco jiného, třeba el. energii a baterii s dost velkou kapacitou. A třeba autonomní pohyb, aby se při poklesu energie v baterii mohl přemístit k zásuvce a třeba i nahodit jistič kdyby nefungovala... |
|
|
M. Pivoda 2.2.2019 22:33Pro Jana Schwarze Programy učení, které dnes dominují oboru umělé inteligence jsou nepoužitelné v této situaci. Byly by to sice vynikající přístup k vytváření UI, ale zatím, bohužel, nerealizovatelný. Postupovalo se tedy tak, že se lidé dotazovali pětiletého dítěte na jeho znalosti a ty znalosti lidé pak (s technologií 80. let minulého století) zapisovali/kódovali pomocí pravidel. Těch pravidel bylo zakódováno více než 15 milionů. Problém zůstává nezodpovězen: rodí se lidé již s pevnou strukturou v mozku (vhodnou pro přirozený jazyk), nebo se narozený človíček vše naučí sám? |
|
|
R. Langer 3.2.2019 6:58Re: Pro Jana Schwarze Takže zase jako obvykle naprostá blbost, že, ty naše malá UI? :-D |
|
|
J. Jurax 3.2.2019 13:17Nevím ... ono jsou velmi vzácné případy tzv. vlčích dětí, tarzanů vychovaných zvířaty. Pokud si pamatuju, po návratu mezi lidi se už mluvit po lidsku nenaučily. Ale tenhle fenomén nejspíš nesouvisí s nějakou pevnou strukturou mozku, přesněji nesouvisí jen s touto strukturou. Nicméně podporovalo by to teorií "tabula rasa". A že človíček se vše nenaučí sám, ale je naučen, má-li ho kdo učit a má-li se od koho učit. |
|
|
M. Rozbořil 2.2.2019 10:59Příjemné sobotní počteníčko Děkuji, pane Frýborte. |
|
D. Polanský 2.2.2019 10:48Je zajímavé, já jsem si dal na stránky takový malý příspěvek výslovnosti ruštiny a má to docela slušnou návštěvnost: http://dusanpolansky.cz/clanky/rustina-vyslovnost.html. |
|
|
K. Janyška 2.2.2019 9:19Znalost jazyků není vzděláním. Jen osobní výbavou. To by museli být nejvzdělanějšími fotbalisté, kteří kopali za život v mnoha státech a pochytili tamní řeč... Dzp. |
|
S. Netzer 2.2.2019 9:32Re: Znalost jazyků není vzděláním. Jen osobní výbavou. Znalost jazyka není "pochytit řeč", kompozitivní teoretiku. |
|
|
R. Langer 3.2.2019 6:59Re: Znalost jazyků není vzděláním. Jen osobní výbavou. Jo? A co to tedy je? |
|
|
D. Polanský 2.2.2019 10:51Ono je znalost a znalost kupříkladu v počítačích se hodně používá angličtina, ale tam vám nepomůže, že dokážete číst v originálu Sherlocka Holmese, musíte znát odbornou terminologii a to již je vzdělání. |
|
|
S. Netzer 2.2.2019 11:11Re: Ono je znalost a znalost Copak Sherlocka Holmese, i k četbě Chaucera nebo Shakespeara v původním znění stačí zřejmě podle kompozitivního teoretika "pochytit řeč". |
|
|
R. Langer 3.2.2019 7:00Re: Ono je znalost a znalost Jo, podle mě taky, tupá Pátá kolono. |
|
|
J. Huml 3.2.2019 18:11Re: Ono je znalost a znalost Cist Langerovy "prispevky" je neuveritelne dobrodruzstvi: jedinecny priklad omezeneho hlupaka. |
|
|
R. Langer 3.2.2019 7:00Re: Ono je znalost a znalost To bych v současnosti zrovna netvrdil. Tedy pokud ty počítače nechcete opravovat. |
|
|
J. Jurax 2.2.2019 13:25Mezi znalostí jazyka a jeho "pochycením" je významný rozdíl, jenž Vám patrně unikl. |
|
|
R. Langer 3.2.2019 7:01Re: Jaký prosím? |
|
|
J. Jurax 3.2.2019 13:05Kvalitativní. Jistě uznáte, že mezi pochycením jazyka na úrovni schopnosti jakž takž přeluštit nekomplikovaný psaný text, objednat si kafe či doptat se, kde je nádraží a schopností diskutovat gramaticky správně o netriviálních problémech v daném jazyce, o výslovnosti a přízvuku nemluvě, umět v něm bezchybně psát, rozumět slovním hříčkám, luštit v něm křížovky či plně rozumět kulometné kadenci slov rozhlasového hlasatele je jistý rozdíl. |
|
|
J. Jurax 2.2.2019 13:25Hezký napsáno Dík |
|
|
J. Jurax 2.2.2019 13:28Tohle patří jinam !!!!! K článku pana Frýborta, nikoliv k názoru Krajanovi, jenže jest po mém soudu pitomý !!! Redakční systém zase zablbnul !!!! |
|
|
P. Kmoníček 2.2.2019 9:07Kotasi, něco moudrého, prosím. Děkuji. |
