25.5.2019 | Svátek má Viola



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


ČLOVĚČINY: Článek o článku, aneb jak se fotí rok



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 55, poslední: 24.1. 2019 22:36, přehled diskusí

Milá Vave:
Autor: Z. Dalmi Datum: 24.1.2019 20:50

taky jsem si užila rok na rovině. Tady je to úplně, ale úplně jiné. Znám velmi dobře rovinatou krajinu a bydlím na horách. Oboje má svoje kouzlo, jen ho vidět, že?

Re: Milá Vave:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 22:36

Ano, všude je krásně, když to tam člověk má rád.

Přiznám se, :
Autor: D. Ruščáková Datum: 24.1.2019 20:09

že jsem nikdy nefotila tak pozorně a soustavně, jako pro fotočlánek, natož abych fotky publikovala:)) A máš pravdu, člověk se jinak dívá.

Pokud jde o tebe, tak bylo svým způsobem fascinující sledovat, jak ses měnila ty sama, když jsi byla zasazena do úrodné půdy a laskavého poklidu Polabí:)) A ta zahrada!

Re: Přiznám se, :
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 22:35

Děkuju Ti, Dede. Pravda je, že teď už budu na každý fotočlánek koukat jinak, protože už teď vím, co všechno je za ním.

Byl to příjemný rok,:
Autor: Z. Hanča Datum: 24.1.2019 17:29

milá Vave, s dvanácti zastaveními v tvé krajině, s pohádkami o víle, se sledováním podivuhodné proměny tvé zahrádky a probíráním se množstvím krásných fotek. Děkuji mnohokrát, těšila jsem se na každý začátek nového měsíce.

Re: Byl to příjemný rok,:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 18:55

Děkuju, milá Hančo, udělala jsi mi velkou radost. Psala jsem s potěšením a ráda slyším, že potěšení bylo na obou stranách. :)

Ještě k těm číslům:
Autor: Z. Lika Datum: 24.1.2019 16:10

Připadají mi ohromující - ty desítky tisíc fotek!! Ale tak zase ses s novým krajem poměrně důkladně seznámila, až je s podivem, že ti nezačal lézt krkem, když jsi je musela měsíc co měsíc zpracovávat :DDD

Re: Ještě k těm číslům:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 17:25

Kraj ne, ale fotky ano. :)

Re: Ještě k těm číslům:
Autor: M. Crossette Datum: 24.1.2019 18:07

Já se lípnu pod Liku.

Tedy nejprve Vave! Napsala jsi moc hezké povídání na zakončení pravidelních foto-reportáží. Jsem moc ráda, žes díky "slibu Licce" postupně objevila krásy svého nového bydliště a nám jsi tak umožnila poznat tenhle kout země s tebou. Jako u všeho v životě - není nad správnou motivaci:)

Tys navíc získala svoji vysněnou zahrádku a já nad tou proměnou "skládky", která tam nejprve byla v tu překrásnou oazu jen kroutila hlavou. Co vy jste všechno za jediný rok dokázali to je prostě úžasné! ALE - u fotek píšeš "dovezli jsme kameny" (dlaždice, písek atd.)! Zřejmě mám rozumět, že to vždy přivezla nějaká objednaná firma. Nebo zpříznění Zvířetníci:) Protože pokud vím, nevlastníte vejtřesku, či ano?:) Po částech ve vašem autě jste to jistě nevezli a většinu toho nákladu by neuvezl ani tažný vozík? A což teprve óbr kameny až z rakouských hranic? A což teprve ty velké těžké kameny rozestavět po zahrádce, rozházet písek, přenášet co se napoprvé nepovedlo atd. Fakt žasnu! A co na tu proměnu "zahrady" říkali vaši sousedi? Třeba ti, kteří mají zahrádku hned vedle vás? Roky se museli koukat na tu šeredou skládku (a že tam toho bylo)a najednou vidí tu změnu.

A pokud jde o fotky. Mám jich také desítky tisíc, možná stovky tisíc. A s odstupem času se ráda dívam, nejen jak rychle vyrostly třeba kočky, ale jak se měnila naše zahrada atd. Alba fotek jsem průběžně buď vypalovala na CD, nebo přesouvala na vedlejší "portable storage". Pak většinu z nich z PC mazala, protože začínaly zabírat paměť. Jenže před dvěmy týdny jsem zjistila, že se port. st. rozbil, nešel otevřít. Představa, že o tyhle fotky přijdu mě fakt vyděsila. Naštěstí je tu obchod, kde se jim povedlo fotky zachránit a přetáhnout na nový port. st. - celých 286GB!

Re: Ještě k těm číslům:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 18:52

No páni, Maričko! Proti Tobě jsem žabař. Nevím, kolik fotek mám, ale mám většinu na záložním disku.

Co se týče kamenů, spoustu jsem toho navozila ve svém malém autě. V kufru, i na podlaze u zadních sedadel. Z Prahy, vyžebrané i nakoupené. Ten schod ze Sudet jsem třeba dostala od Dalmi v Tisé. Dva chlapi mi ho hodili na hadr do auta, Vašek ho doma vykulil a pak jsem s ním manipulovala sama. Rudlík, páčidlo a hraní si s těžištěm. Dvakrát jsme měli půjčený vozík, jednou jsme jeli pro staré kameny do Brandýsa nad Labem a jednouk Hořicím. Sháněla jsem starý pískovec přes inzeráty. A všude žebrám kameny. Ještě mi chybí dva pěkné placáky na cestičku a blíže neurčený počet hezkých kamenů na cokoli. :)

Re: Ještě k těm číslům:
Autor: M. Crossette Datum: 24.1.2019 19:17

Vave, tohle je skutečná láska ke kamenům! Tak přeji další úspěsné "žebrání" a radost z dovozů :))

Milá Liko,:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 14:44

děkuju Ti za práci, kterou sis dala, abys do článku vložila fotky, které jsem nedbale zapomněla přiložit.

Re: Milá Liko,:
Autor: Z. Lika Datum: 24.1.2019 15:29

Ale Vave, vždyť to není Fotočlánek, ale článek. To, že k tzv. běžným článkům (ale žádný není běžný) přikládáte fotky, je příjemný bonus. Při vyhledávání jsem si aspoň připomněla, "jak šel rok". Ty daleké výhledy, v noci zřejmě dostatek tmy na hvězdy, západy slunce, vysoká oblaka... pěkné to tam máte :-)

Re: Milá Liko,:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 15:31

Mile mě to překvapilo a udělalo mi to radost, Liko. Sama jsem se musela radovat, jak to tu máme hezký. :)

Vavísku:
Autor: M. Beda Datum: 24.1.2019 13:30

moc jsem si letošní fotoseriál užila, ale já si užila všechny a žasnu, jak je každý jiný... taky myslím, že jsi v tom putování krajinou našla krajinu, krásná místa - i sama sebe

"spíš se budu snažit si ta místa užít. Pobýt na nich, ztišit se. Protože teprve pak člověk vidí a slyší zázraky" - ach ano, pohled přes hledáček fotoaparátu vidění velmi pozměňuje, a rovnou bych řekla omezuje, člověk jakoby vlastně nebyl na tom kterém místě skutečně přítomen... i proto ti děkuji, že jsi to pro nás udělala, že jsi nám tu tvoji placatku představila

oázu víly Netřebky jsem si i já zamilovala, a to na první pohled, a dlouho jsem se pak těšila, až se zazelená... jo a ten koberec pampelišek mi prosím určitě vyfoť !!!!!!

Re: Vavísku:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 14:42

Bedulko, vždycky, když jdu těmi místy, vzpomenu si, jak jsem výslovně Tebe o sluníčkový koberec ošidila. Letos budu číhat a fotit, slibuju.

Co se týče oázy, tuhle jsem tam viděla ze silnice nějaké lidi a něco jako traktůrek. Budu se tam muset podívat, doufám, že proběhl další úklid a ne nějaká hanebnost.

připojím se...:
Autor: Z. Jitur Datum: 24.1.2019 13:18

... k ostatním a děkuji za krásně, poeticky psané texty a nádherné fotografie, jakož i pohádky víly Netřebky!!!

Re: připojím se...:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 14:39

Děkuju moc, Jitur.

Vave!:
Autor: L. Jakovljevičová Datum: 24.1.2019 12:07

Myslím, že jsi našla krásný kout země české a myslím, že jsi tu našla i sama sebe. Moc Ti to přeju!

A při prohlížení alba o tom, jak vznikala Tvoje zahrádka, mně na konci bolely nohy, ruce i záda :-)) Krásnou užitkovou i meditační zahradu jsi vytvořila, tak ať je Ti v ní vždycky blaze!

Re: Vave!:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 14:39

Děkuju moc, Ludmilko. Těším se, že si pořídím velký sluneční a budu letos na zahradě šít v ruce. Meditační šití na meditačním místě, to bude ráj. :)

Dala jsi to!:
Autor: Z. Janaba Datum: 24.1.2019 11:53

Vave, je za tebou práce víc jak na kostele. Ale mám dojem, že tvá zahrádka pro tebe tím kostelem také bude. Útěcha, rozjímání, odpuštění - na všechno tam bude místo. Užij si to!! A dej vědět, až se znovu zazelená a usadí.

Re: Dala jsi to!:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 14:37

Děkuju, Jani. Určitě budu zahrádku průběžně fotit, tentokrát už to bude většinou o rostlinách. Moc se těším, že na jaře budu moc upravit ten první záhon, aby tam pořád něco kvetlo. Teď kvete čemeřice maličko jasmín nahokvětý. Což mi připomíní, že to budu

muset vyfotit. :)

Odkaz na blog:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 10:03

Jenny se zmínila o mém psaní. Všechno se dá najít na mém webu, který je jakýmsi archivem. Nebo občas píšu na svůj šicí blog, hledejte po pravé straně filtr "psaní nejen o šití", protože na blogu se míchají čistě jen šicí příspěvky s těmi psacími.

http://vaverika.blogspot.com/

Milá Vave,:
Autor: Z. Jenny Datum: 24.1.2019 9:21

za vše díky! Z Tvého pozorování jsem pro sebe nabyla dojmu, že není nikde na světě tak krásně,jako u nás, všude a na rovince zvláště. :-)

Budu se těšit i na sporadičtější zprávy a psaní od Tebe. Už se těším až vílu probudí jaro!

A zklidnění se dočkáš neb krajina má své kouzlo a umí čarovat,zvláště očaruje vnímavé a to ty jsi. :-)

Re: Milá Vave,:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 10:01

Děkuju, milá Jenny. K víle Netřebce se chci občas vracet a 105PLUS budoui pokračovat. Mimo to píšu občas na svůj šicí blog, není to náhrada 105x148, je to trochu jiného. Dám odkaz do samostatného komentáře, snad Lika promine. :)

Re: Milá Vave,:
Autor: Z. Jenny Datum: 24.1.2019 11:59

Neboj jasná, sleduji Tě,i když nepíšu. Bezva blog! :-)

Re: Milá Vave,:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 14:32

:) Jenny, Ty jsi miláček! *srdíčko*

Milá Vave,:
Autor: Z. Yga Datum: 24.1.2019 8:54

zapadla jsi do své roviny jak kameň do vody! Tvé fotočlánky byly neobyčejně půvabné - jsem nadšená z toho, jak se ten původní Dedin nápad rozkošatil!

A tvá zahrádka je zázrak! Aspoň pro mne, která je zničená, když má přesadit dva květináče (:o))) - k tomu se odhodlávám aspoň měsíc! Docela by mne zajímalo, jestli si kreslíš nějaké plánky, kde by co mělo být nebo jdeš cestou intuice, pokusů a omylů.

Těším se na vílu Netřebku i další tvé články! Přeji ti krásné roky na placce.

Re: Milá Vave,:
Autor: Z. Vave Datum: 24.1.2019 9:58

Děkuju moc, milá YGO. Ani nevím, jak se mi ta Netřebka přimotala do cesty, byl to momentální nápad pro lednový článek, inspirovaným zimním motýlem. A už se mnou nějak zůstala. :) K jaru se za ní půjdu podívat.

Co se týče zahrady, zkoušela jsem ji kreslit, ale jelikož je to opravdu nudle, nevešla se na žádný papír. Tak jsem si stáhla demo plánovač Garde (a pak si i zaplatila další užívání), abych si to mohla nějak rozvrhnout. Dělala jsem to na jaře 2017, kdy už jsme byli rozhodnuti, ale čekali na všechny převody. Nakonec jsem svou vysněnou zahradu namalovala, i s nějakými prvky pro děti. Když jsem pak ale v reálu sledovala, jak chodí slunce a stín, tak jsem posunovala a přehazovala sekce, taky jsme museli kvůli garáži posunout branku a tudíž cestičku. Plánem jsem se při výstavě neřídila, alke byl pro mě důležitý, protože jednak mi pomáhal přežít, jednak jsem si mohla zkoušet varianty, takže jsem už měla jasněji. A třeba ten můstek, to byl pozdější nápad, stejně jako to "vyvýšené" místo. Toužila jsem po kousku s vodou a kameny a tohle je mnohem lepší. Od plánu se zahrada liší i neliší. Idea zůstala zachována a většina prvků taky, ale něco spíš přibylo nebo se to rozvinulo. Prostě to rostlo pod rukama, vždycky krok po kroku se ukazovalo, jak to bude dál pokračovat a kam co patří. Letos budu ladit, ale kostra je hotová, denně ji sleduju z okna a nemám pocit, že by se něco zásadního mělo měnit.

Re: Milá Vave,:
Autor: Z. Yga Datum: 24.1.2019 12:47

Tak nějak jsem si to myslela - a velmi, velmi obdivuji hlavně tu tvou představivost. Neb já, při pohledu na ty původní šopky, bych tu konečnou vizi neměla nikdy! Jsem nanic architekt ... já to už někde říkala, já, když nemůžu spát, tak si představuju, jaký bych měla úžasné bydlení, kdybych nebyla finančně a prostorově omezená. Tak tenhle "duševní palác snů" asi nebudu mít nikdy dobudovaný - zatím jsem se dostala do předsíně a zamrzla jsem na kachličkách! A to si ještě nejsem tak docela jistá vchodovými dveřmi.