Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: He Too
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Pivoda 24.1.2019 19:55Přírodní a technické vědy jsou dobře kvantifikovatelné Ale co vědy ekonomické? Pamatuji se, že v době poslední ekonomické krize jsem ekonomovi Kohoutovi pod jeho článek napsal, zda bude vracet školné studentům, kteří museli u jeho zkoušky citovat jeho matematickou ekonomickou teorii, která ale nakonec definitivně prokázala, že je nefunkční? Kdo dříve prozřetelně necitoval chybnou ekonomickou teorii je po ekonomické krizi 2008 hrdina nebo zločinec? PS: Vězte, že ekonom Kohout patří k těm osvíceným českým ekonomům. Jeho články se dají číst. |
|
|
J. Balcar 24.1.2019 10:52Plagiát? Nejvyšší forma lichotky. |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 11:16No, jak kdy. |
|
|
J. Balcar 24.1.2019 14:14Re: No, Mě lichotí velice často. |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 14:20Slýchal jsem, jestli to není jenom taková pomluva, že sloveso lichotiti se pojí se 3. pádem. Ale hlavně že vás tak často plagiarizují, to jednoho potěší. |
|
|
J. Balcar 24.1.2019 14:51Re: Slýchal jsem, jestli to není jenom taková pomluva, Alespoň vidíte, jak to dopadá, když to po mně nečte korektor. |
|
|
V. Petr 24.1.2019 10:51Já bych celý problém rozdělil, a u těch "králíků" je to vidět úplně krásně. "Králíci jsou malí savci z čeledi zajícovitých, patřící do řádu zajícovců (nazývaného dříve zajíci nebo také dvojitozubci). Rodovým názvem „králík“ jsou označováni zástupci celkem sedmi rodů, v našich poměrech tento název obvykle vztahujeme ke králíku divokému nebo jeho domestikované formě (králík domácí). Králíci můžou být chováni na maso a pro kožešinu, nenáročnost chovu umožňuje, aby byl králík chován jako domácí mazlíček." Uvedený citát je z Wikipedie A teď si představte, že píši článek o výživě králíků. ALE protože se, bůhví proč vyžaduje, aby článek byl též něco jako literární dílo, požaduje se ode mě, abych tam též napsal úvod ve stylu bla bla bla. Pokud je originálním přínosem práce nový poznatek o výživě králíků, je zločinem to bla bla bla někde opsat a přitom třeba i s citací? Toto je problém "plagiátorství" právě u té diplomky o králících... |
|
|
M. Klas 24.1.2019 11:23Re: Já bych celý problém rozdělil, a u těch "králíků" je to Klidně to opište, ale uveďte zdroj. |
|
R. Mayer 24.1.2019 18:44Re: Já bych celý problém rozdělil, a u těch "králíků" je to Docela by mne zajímalo, jak bych dopadl, kdyby mou 51 let starou diplomku dostal do ruky nějaký moderní lovec plagiátů. Matně si vzpomínám, kolik tam bylo citací, většinou bez uvedení pramene (seznam literatury byl asi na půl stránky). Citoval jsem moudrosti, které jsem pochytil na přednáškách, z učebnic i jiné literatury i z různých diskusí. Hodnotitel i ostatní členové komise byli v mnoha případech autory těch moudrostí, nejen, že mi to nevytkli, ale ani se nad tím nepozastavili a slovo neřekli. Možná proto, že tam i dostatek mého vlastního "sádla" a oni to asi kupodivu poznali. |
|
|
R. Mayer 24.1.2019 18:47Re: Já bych celý problém rozdělil, a u těch "králíků" je to ...že tam byl... |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 21:16Bodejť, tehdy to hodnotili střízlivě a každému bylo jasné (a dneska jim je to taky jasné), že ty přípravné okecy nemá smysl vymýšlet znovu a že podstatné je to, co dotyčný vyplodil sám. |
|
|
Š. Hašek 24.1.2019 10:14Na jedné přednášce, Doc. Drs, CSc, deskriptivní geometrie (1975), nám ten pán (velice profesorského vzhledu, solidní, vtipný) naznačil, abychom některá jména u konstrukčních metod zobrazování nebrali vážně - že to "mnozí stejně vobšlehli". Nebudu psát to konkrétní jméno, pamatuji si to, studenti si často pamatují vtipy profesorů, a pak bouchnou u zkoušky kvůli nevtipnému zákonu matematickému .... Bylo, je a bude. Jen je třeba, aby toho bylo míň. |
|
|
J. Ptáček 24.1.2019 10:03Omluva za králíky Zlatá poslankyně madam T. Malá. Ta jenom "opajcovala", jak dupou králíci, a taková mela. Aspoň za sebe se ji omlouvám. Ve světle příspěvku by funkci ministryně spravedlnosti jistě zvládla se ctí. I ti králíci by to možná ocenili. |
|
|
K. Janyška 24.1.2019 9:22A já bych chtěl požalovat, že všichni používají k tomu heden jazyk. To by nemělo být...Dzp. |
|
|
A. Hrbek 24.1.2019 7:47Vědecká, technická a ekonomická úroveň je v určité době "zralá" na vznik nějakého objevu nebo řešení. To bohužel nestačí, protože pak je nutno, často dlouho a nákladně, uvést objev nebo řešení do společenské praxe. A to závisí na mnoha faktorech. Takže ano - morálně ocenit původce nebo více původců, finančně ocenit původce dle případného patentu, ale rozhodně nevyvolávat zbytečné osobní, často nacionalistické debaty. Dalším problémem je explose "vědeckých" řešení a la "je vědecky dokázáno, že..",která se neustále objevují v nejrůznějších médiích. Zažili jsme již mnohokrát, že něco nám bylo důrazně doporučováno a pak po krátké době nám byl důrazně vnucován opačný názor. Např. mléko, vajíčka, rajčata a další potraviny byly nejprve prohlašovány za škodlivé a za nějakou dobu za prospěšné a za nějakou dobu zase za škodlivé. I když třeba byly příslušné studie publikovány solidními vědci v solidních časopisech, i když třeba prošly redakčním hodnocením, jde velmi často jen o dílčí studie, nota bene horečně rychle publikované, bez prověření širokou společenskou praxí. Tragickým případem byl například Contergan. Nejhorší jsou ovšem masové mediální komerční publikace, které se pod "vědeckou rouškou" snaží ovlivnit konsumenta směrem k co největšímu nákupu určitého produktu. Tam jsou všechny prostředky dobré. Fake news pokrývají stále větší a větší prostor a není proti nim účinná ochrana. Za určitou částku, případně při koupi média, lze publikovat skoro vše. O všem a o komkoliv. |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 6:50Ano, i já jsem za studentských let objevil v jakémsi žurnálu výsledky a doslovný text mé studentské práce coby pomvěd, pod článkem byl ovšem podepsaný asistent a moje práce nebyla zmíněna. Nakonec i ten Mozart opisoval, že ano. |
|
|
V. Petr 24.1.2019 11:07Pane Houžňák, a v jaké formě Vám asistent tu práci zadal a nakolik Vás vedl. Málokdy se stane, že by student přišel se vším sám, pokud ve Vašem případě ano, klobouk dolů. Obvykle je slušností uvést jako spoluautora také toho studenta, ale vím, že někteří to nedělají. Určitě se ale necituje ta studentská práce. A teď jednu skoro perličku. Byl jednou jeden badatel, který v rámci výzkumného úkolu napsal jako první část zprávy přehled o současném stavu dané problematiky a protože hodlal další výzkum zaměřit určitýmn směrem, napsal zprávu tak, aby bylo jasné, že je třeba další práce zaměřit právě tímto směrem. Oponent, který práci posuzoval, dospěl k závěru, že je třeba zkoumat právě toto a vehementně prosazoval, že je to jeho nápad. Přitom, to zase nebylo tak úplně nové, analogické práce se dělaly už i jinde, i když ne přesně toto. |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 11:15Asistent mi řekl, jak vypadá aparatura, kterou mám simulovat, dal mi parametry dotyčného procesu a formulku, jak vypočítat konečnou konverzi, která se pak ještě ukázala chybnou. Programy a výpočty a vyhodnocení jsem dělal sám, on to moc neuměl. Poté jsem to sepsal do studentské soutěže o nejlepší vědeckou práci, asi 15 stránek to bylo. Postoupil jsem s tím do celostátního kola. Asistent pak několik stran včetně výsledků a závěrů do publikace prostě opsal. V takových případech se dotyčný uvádí jako spoluautor, i při mnohem menším podílu. Studentské práce se samozřejmě necitují. Ještě to mám skovaný. |
|
|
V. Petr 24.1.2019 11:30Rozhodně jste tam měl být uveden a to asi na prvním místě Nicměně, o jistém CSc. (Ing. X, CSc. už umřel a jeho školitel Dr. Y také) se třeba říkalo "Když X dělal dizertační práci, tak mu Y zadával práci jako laborantovi." Otázkou autorství a spoluautoství se zabývá třeba prof. Hans Selye ve své populárně vědecké kniza K záhadám vědy (From Dream to Discovery: On being a scientist) ale sám píše, že dokonalé řešení neexistuje. |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 11:33Dokonalé řešení existuje málokdy, a jistě je řada hraničních případů, ale zpravidla je situace dost jasná, prakticky jako facka. |
|
|
V. Kolman 24.1.2019 12:19Re: Asistent mi řekl, jak vypadá aparatura, kterou mám ...."ještě ho mám schovaný"..... Přiznejte se pane, píšící pod pseudonymem "Houžňák", že jste ve skutečnosti vodník Čochtan z povídek Jana Wericha :-) |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 12:26Někdy ano, a někdy ne. Jak se to hodí. Máte rád jíšku? |
|
|
P. Dvořák 24.1.2019 4:31Teď čtu vedle reklamu na film Psí domov. "Dobrodružný rodinný film od autora knižního bestselleru Psí poslání. Když si Lucas Bellu adoptoval, byla ještě malé štěně. Od té doby se stali nejlepšími přáteli. Jednoho dne však Bella zmizí a ocitne se více jak 600 km od svého pána. Láska k páníčkovi je však silnější než nepřízeň osudu a Bella se rozhodne vrátit se domů. Cestou ji čeká mnoho dobrodružství, noví přátelé, ale i nebezpečí a nástrahy velkého neznámého světa..." Sice nevědecký, ale i tak. Není to náhodou plagiát jako prase???!!! |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 6:51Dokonce dvojitý, že ano. |
|
|
Z. Lapil 24.1.2019 6:57Re: Teď čtu vedle reklamu na film Psí domov. Není. To by si Bellu musel adoptovat Sebastián :-). Vážněji: v kumštu, i tom nekomerčnějším a nebrakovějším, je použitelné jen konečné množství příběhů. Fakt je, že jsem četl scifistickou variaci na Romea a Julii ("Může mata milovat agra?" Budoucí názvy matematiků a zemědělců.) Fakt je, že občas autoři ty příběhy ždímou jak mizerně vyprané ponožky. Nebo geniální JIránkův obrázek z 90. let. Netřeba popisovat, stačí text: "Mám úžasnej námět na filmovej trhák: on je z ODS, ona z Levýho bloku, a strany nepřejou jejich lásce" |
|
|
P. Dvořák 24.1.2019 9:22Re: Teď čtu vedle reklamu na film Psí domov. Myslel jsem knihu a světový bestseller Erica Knighta z r. 1940 Lassie se vrací. Bella a Sebastián byl příběh z hor, dětský TV seriál někdy z 60. let. Takže pravdu má pan Houžňák, že se vlastně jedná o dvojitý plagiát, protože filmaři za prvé opráskli příběh a za druhé psovi neuměli vymyslet ani originální jméno. |
|
|
V. Kolman 24.1.2019 3:13Souhlas Ani Edison nevynalezl žárovku. "Žárovka" s platinovým vláknem byla patentována německým emigrantem, hodinářem Gabelem už řadu let před Edisonem a pracovali na ní i další vynálezci (Starr, Hiram Maxim a mnoho dalších). Edison "pouze" skoupil stávající patenty, měl trpělivost dotáhnout životnost žárovky do použitelného času a hlavně!!! Vymyslet "bižuterii", to jest vypínače, pojistky, rozvody el. energie, snad i elektroměry, opatřit žárovku závitem (dodnes používaným a po Edisonovi pojmenovaným - viz nejpoužívanější "E27") - kvůli snadné výměně, postavit a uvést do provozu elektrárnu..... Zkrátka změnit zajímavý laboratorní exponát v předmět denní spotřeby tím, že nabídl nový zdroj osvětlení "na klíč". V tom je hlavní přínos T.A.Edisona. Byl Edison plagiátorem??? |
|
|
F. Houžňák 24.1.2019 6:52Bodejť že jo, a je ho za to třeba přísně odsoudit a vymazat z dějin. |
|
|
J. Dona 24.1.2019 8:01Re: Souhlas Nejen plagiátorem, ale i zloděj. Když největšímu géniovi elektrotechniky Nikola Teslovi ukradl jeho první vynález a Tesla protestoval řekl mu: "Vítej v Americe Teslo". Nakonec ho Tesla porazil střídavým proudem, díky němuž můžeme prakticky el. energii využívat, ale stejně mu to nebylo moc platné. Edison měl zvláštní dar, přivlastňovat si nápady a práci jiných. Tolik k té "bižuterii". Dnes už Edison není modla ani v USA. |
|
|
A. Jaroš 24.1.2019 11:19Re: Souhlas Ve stylu sportovních redaktoru bych poznamenal "stejnosměrný proud vrací úder" , protože se ukázalo,(viz článek v Technetu) že např. při přenosu energie na delší vzdálenosti je výhodnější stejnosměrný proud (menší ztráty), protože nyní není tak obtížné přeměna střídavého na stejnosměrný proud jako to bylo v dřevních dobách Tesly a Edisona. |
