Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Ponechme svobodu volby
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Kubáč 4.1.2019 11:02Jak získat špičkového instalatéra ? Představte si, že chceme ze školského systému vytlouct jednoho absolventa - který bude špičkový instalatér. Jak to udělat ? Na učilištích jesou díky "negativní selekci" pologramotní chudáčci a vycházejí odtamtud fušeři - takže hnát takového člověka na vysokou školu, pak jej ponížit tím, že vysokoškolské uplatnění nenajde a pak na základě vlastního rozumu stane se bohatě placeným špičkovým řemeslníkem ? A ještě druhá poznámka - za generace husákových dětí jely školy na dvě směny - tedy 70 žáků v jedné třídě, kolik je dnes průmerný počet - myslím, že školství má veliký převis nabídky nad poptávkou - proto bere každého a proto za pár let bude maturita z navlíkání korálků a dojení koz jako ve třetím světě. |
|
Š. Hašek 3.1.2019 20:50Něco mi tam nesedí ..... Financovat "maximální svobodu volby studia"? Kým financovat, něčím spadlým shůry? Doufám, že autor nemá na mysli nekonečné řady maturantů s úrovní osmáků? Nekonečné řady Bc. s úrovní trojkových maturantů? Nekonečné řady Mgr. s úrovní Bc. nemehel? Pokud má stát zajišťovat maximální volbu chození do škol do osmadvaceti pro všechny "manažery vnějších ekonomicko politických vztahů", ...... navrhuji zavést všeobecnou daň ve výši 93% ze mzdy a všeho pro celou republiku. Pak možná. A taky "stavět mosty a řídit autobusy svépomocí".... Nechtějte slyšet, co si myslím o Vladimíře Dvořákové a jiných "expertech na dosažení světové úrovně našeho školství"! Buzková, Valachová, .... |
|
|
J. Novotny 3.1.2019 16:50Průšvih je nesmyslná devátá třída. tam je potřeba změna nejvíce. |
|
M. Šejna 3.1.2019 15:50pitomý článek zplašeného "levicového pravičáka" Stát má financovat jen ty studijní obory, které potřebuje. Ostatní studijní obory by měly být financovány ze soukromých zdrojů a stát by je financovat neměl. Právo volby, co studovat, by tedy mělo být jen u výběru oboru, nikoli u zdroje financování. Takže veškeré obory, jako je "politologie", "enviromentalismus", "gender" atd. by měly být pouze na soukromých školách, a ten, kdo by měl potřebu to studovat, by si to měl platit ze svého. Stát není povinen platit veškeré studijní nesmyslné obory jen proto, že nějaký zplašený pravičák Zálom to požaduje. Navíc ten Zálomův požadavek svobody volby je jen zástěrkou na jeho požadavek, aby stát financoval každou hovadinu. |
|
M. Prokop 3.1.2019 16:23Re: pitomý článek zplašeného "levicového pravičáka" To jste jen zas něco nepochopil. Konzultoval jste? :-P |
|
|
Š. Hašek 3.1.2019 21:21Re: pitomý článek zplašeného "levicového pravičáka" Souhlas, pane Šejno. Beru to jako nutné zlo revoluční doby. Ale politologů a študiosů roční ulejvárny na jakýchsi universitách máme jak nasr..... Je nejvyšší čas. |
|
|
P. Portwyn 4.1.2019 17:41Re: pitomý článek zplašeného "levicového pravičáka" Souhlasím. |
|
|
M. Prokop 3.1.2019 14:04Souhlas. Jedině konkurence a možnost výběru posouvá jakýkoliv obor, včetně školství, vpřed. |
|
|
P. Zinga 3.1.2019 16:42Re: Souhlas. Kde máte tu konkurenci? Není prosívání žadatelů formou konkurence, kde se ukáže, kdo na co má? Podle Vás může kdejaký blbec studovat? Blbec není ten, kdo zná své možnosti a podle toho jedná a tomu budiž chvála, ale ten, co si o sobě myslí, že má na matfyz a nedokáže trojčlenku. |
|
|
M. Prokop 3.1.2019 18:12Re: Souhlas. Konkurence je, ale málo. Konkurence mezi školami. Měla by být víc a hlavně přímější platby. |
|
|
Š. Hašek 3.1.2019 21:25Re: Souhlas. Konurence je dnes ve zcela jasném a jiném smyslu - víc reklamy na přijetí bez zkoušky a maturita na úrovni řidičáku! Bc. umí Wordy a zapnout radiopojítko Huawei mate 20 pro. Děkuji nechci! Vy tomu říkáte posun vpřed konkurencí??? Tak jo. |
|
|
P. Portwyn 4.1.2019 17:43Re: Souhlas. Konkurence znamená, že pro zákazníky uděláme první poslední. Většina zákazníků chce titul bez práce. Dáme jim tedy titul za nic. To je výsledek zvýšené konkurence ve školství. Flákáš se? Bráníš spolužákům v práci? Nevyhodíme tě, protože náš zákazník, náš pán. |
|
|
P. Burda 3.1.2019 10:59Školství upadá ... avšak inteligence žáků neupadá, nesnižuje se. V tom má autor pravdu. Zapomíná se však na to, že inteligence ani (tak prudce) nenarůstá. Maturita je určena pro žáky se zhruba průměrnou (a vyšší) inteligencí. Náš stát však chce, aby maturitu mělo (zhruba) 90 % ročníku (podle narození). Jenže onu průměrnou a vyšší inteligenci má (opět zhruba) 60 % ročníku. Takže stát nutí maturitu i těm, co "mají" "jen" na učňák. A také i těm, co by měli skončit jako pomocná síla. Co očekávat od těch, co by měli problémy i se získáním výučního listu, když se dostanou k maturitě (a škola si je nechá, protože je placená od kusu, ne od znalostí)? A že se počet studentů maturitních oborů zvyšuje již od 90. let? Ano, ale nejdříve šli na maturitní obor nadprůměrně inteligentní učni (tedy se znalostmi nad průměrem učně), pak průměrní učni, a nyní i podprůměrní. |
|
|
V. Kotas 3.1.2019 11:20Re: Školství upadá Jak to bývalo dříve, už za 1.republiky, Od nástupu do maturity, odpadla minimálně 1/3 žáků. Přežili všichni. |
|
|
Š. Hašek 3.1.2019 21:28Re: Školství upadá A rovněž se tam tehdy ani "polovina" nedostala. Proč jim hradit školu když na ní nemají? Rozumný system na střední škole vytvoří přijímačkami následně pouze několikaprocentní odpad během studia. |
|
|
J. Ráž 3.1.2019 13:04Re: Školství upadá Zatím mi nikdo relevantními důvody neobjasnil důvod zavedení maturitních učňovských oborů. Zejména u učebních oborů jako je kuchař, číšník, kadeřník, kosmetička, stolař a pod., když zcela zanedbatelný počet těchto "maturantů" je ochotno a k tomu málo z nich i schopno pokračovat dále ve studiu. |
|
|
J. Kavalír 3.1.2019 13:54Re: Školství upadá A asi ani nikdo neobjasní a pokud se o to pokusí, bude plkat nesmysly. Možnost pokračovat v dalším vzdělávání byla i dříve. ke tříletému učebnímu oboru, kde se učeň naučil především řemeslo, si mohl přidat dva roky teorie a doplnit si vzdělání na úroveň průmyslovky, případně i pokračovat na VŠ. |
|
|
V. Kotas 3.1.2019 15:03Re: Školství upadá Jo, to bylo o něčem. Holt komunistickej přežitek, tak musel bejt zrušen, jako mnoho jiných věcí, přetrvávajících od 1.republiky. |
|
|
M. Prokop 3.1.2019 14:05Re: Školství upadá No aby byla možnost absolventy brát tam, kde stát, ve své neskonalé moudrosti, určil nutnost středoškolského vzdělání. |
|
|
J. Kavalír 3.1.2019 14:17Re: Školství upadá Odborné znalosti číšníka nebo kadeřníka jsou jistě velice důležité pro policistu nebo hasiče. :-))) Bohužel, je to za naše peníze. |
|
|
Z. Lapil 3.1.2019 16:49Re: Školství upadá On se stát hlavně doslechl, že čím vyšší vzdělání, tím lepší uplatnění a rozhodl se, pokolikáté už, dohnat a předehnat kapitalismus. Socialistickým státním plánovačům tehdy uniklo, že kapitalistickým státním plánovačům uniklo, že vysvědčení hodné toho jména je potvrzením o schopnosti, nikoliv její zárukou. |
|
|
Z. Lapil 3.1.2019 16:32Re: Školství upadá Upozorňuji, že učební obor s maturitou je vynález tak poloviny 70. let. Rozhodně hluboce "předlistopadový". Podstatu vašeho příspěvku to samozřejmě nemění a já s vámi naprosto souhlasím. |
|
|
J. Kočí 3.1.2019 10:57Je to přesně naopak Myslím si, že odpovědnost je na státu, který by měl stanovit jasná kriteria na přijímací zkoušky na střední školu. Kdo je nesplní může jít do učení. Námitka, že by bylo málo studentů nebo naopak moc, se už taky řešila. Málo - tlak na základky, přípravné kurzy atd. Moc - zvýšení náročnosti, odklad o rok bez přijímaček atd. Představa autora je v podstatě současný nevyhovující stav. |
|
|
J. Kavalír 3.1.2019 14:03Re: Je to přesně naopak Ty státní přijímací zkoušky by měly být bodově ohodnoceny a jednotlivé školy by si předem stanovily minimální počet bodů pro přijetí. Tak by i žákům a jejich rodičům bylo jasné zda se jedná o střední školu na úrovni, nebo odkladiště těch, co maturitu s největší pravděpodobností stejně neudělají. A pokud by takováto škola neměla určitou úspěšnost u STÁTNÍ maturity, pak by měla být zrušena její podpora ze státních prostředků. |
|
|
Z. Lapil 3.1.2019 16:43Re: Je to přesně naopak Stát nechť zodpovídá za přijímačky na státní (krajské...) školy. Soukromým ať do toho, jak dosáhnou požadovaných výsledků, nekecá. Za úvahu stojí nějaké vracení státního školného za neúspěch. Možná něco na způsob přístupu k mimoškolnímu vzdělávání: každé dítě musí mít školu garantující jeho vzdělání včetně přezkoušení. Konkrétně viz: http://narovine.eu/skola/domaci-vzdelavani/ Obecněji viz: http://www.alternativniskoly.cz/category/domacivzdelavani/ |
|
|
V. Petr 3.1.2019 10:52Jinak, říkal bývalý děkan z jedné vysoké školy že ví o studentovi, který studoval už osm let na nevím kolika vysokých školách, přičemž na ŽÁDNÉ z nich nedokončil ani první ročník!!! Na "jeho" vysoké škole byl prý dvakrát. Když nejsou přijímací zkoušky, tak ho vezmou... Nechápu, proč se toto platí. Za mých časů snad šlo opakovat jen jeden rok a nevím, že by někdo mohl nastoupit na třetí školu, když by dvě nedokončil (neexistovalo automatické přijetí kohokoliv), přejít jen z jedné školy na druhou bylo celkem běžné. |
|
|
V. Petr 3.1.2019 10:42Já si pamatuji, jak se dělaly písemné přijímací zkoušky na jednu technickou vysokou školu s omezeným počtem studentů (90 léta). Studenti dostali test, který byl označen jen číslem studenta, nikoliv jménem, maximální počet bodů byl sto. Opravovalo se hromadně a dokonce každý asistent opravoval jen jednu otázku u všech testů, pro zajištění maximální objektivity. Pak se řeklo "máme 200 míst, bereme prvních 200. " Existovala možnost odvolání s ústním přezkoušením, ale o tom moc nevím. A kupodivu, někdo napsal test na 91 bodů a jiný jen na 19! Samozřejmě, lze zavést čistě placené školství se stipendii, kde by někdo, podnik ale třeba i stát, byl ochoten platit studium určitému počti žáků. O stipendia by se studenti ucházeli třeba na základě výsledků ze střední školy. Mimochodem, když jsem dělal přijímačky na vysokou já, což je hodně dávno, členové přijímací komise měli dokonce přehled u úrovni jednotlivých středních škol. Ony existují různé paradoxy. Kupodivu, v bývalém SSSR v 80 letech v případě doktorandského studia (u nich i tehdy u nás CSc.) neplatil studium přímo stát, ale podniky, se kterými měl dotyčný doktorand už na začátku smlouvu a kam pak nastoupil. U komunistů by to člověk nečekal... |
|
|
J. Ráž 3.1.2019 13:25Re: Já si pamatuji, jak se dělaly písemné přijímací zkoušky Jsou podniky, které by si rádi zajistily kvalitní absolventy a přispívaly by jim na školné a ostatní studijní náklady, ale díky hloupé legislativě si ho smluvně zavázat nemohou, takže to nedělají. Jak to chodí v USA: Syn amerického kamaráda si vzal velkou studijní půjčku na studium University of Chicago a po velmi náročných prověrkách, byl přijat. V druhém ročníku dostal prospěchové stipendium z Rockefellerovy nadace a nabídku od nějaké technologické firmy, že když se zaváže po absolvování u nich deset let pracovat, uhradí všechny jeho pohledávky, které mu v souvislosti se studiem vznikly. Už během studia mu firma umožnila spoluúčast na některých výzkumných programech a přišel si tak na slušné peníze již jako student. Jiným slovy: I v prostředí školného, má schopný student možnost vystudovat "zadarmo" a ještě získat nabídku dobrého uplatnění po absolvování. Že universitu nemůže při zavedení školného vystudovat dítě chudých rodičů je mýtus živený těmi, kdo chtějí mít universitu zadarmo jako prodloužení bezstarostného mládí pro líné a neschopné. |
|
|
J. Kavalír 3.1.2019 14:14Re: Já si pamatuji, jak se dělaly písemné přijímací zkoušky To bývalo "za totáče" i nu nás. Spousta studentů měla stipendium od firem, kam se zavázala po škole nastoupit. Mimo to byla stipendia sociální a prospěchová. Nevím, jak vás napadlo, že se VŠ studuje zadarmo. Stojí to dost peněz i bez školného, které buď dají rodiče nebo se student musí postarat sám. |
|
|
J. Ráž 3.1.2019 19:08Re: Já si pamatuji, jak se dělaly písemné přijímací zkoušky Na veřejných VŠ se u nás studuje zadarmo a na soukromých je školné relativně se západními universitami, relativně nízké. To ostatní jsou běžné životní náklady a je nesmyslné se tím zabývat. Je to investice s vidinou budoucích vyšších výdělků. Já byl dlouho v zahraničí a tam (mimo socialistických zemí, jako je Francie..např.) mimo školeného, stojí život studenta nesrovnatelně víc než stojí život studenta u nás, protože i celkové nároky na výkony studenta, aby v obrovské a nesmlouvavé konkurenci tam panující uspěl, jsou podstatně vyšší. Ale to je na delší řeč! PS. Mimo studentů, jejichž rodiče jsou nadprůměrně finančně situovaní, všichni ostatní si během studia např. v USA přivydělávají, jinak by sekundární náklady studia neutáhli. |
