J. Hlavsová 19.11.2018 19:26

Tak rituálů i zlozvyků

máme taky dost. Když nastoupíme do auta, musím zaplatit jízdné - piškot. Řeknu - dnes zůstanete doma - nastěhují se automaticky do pelechů a samozřejmě je nutno přidělit nějakou dobrůtku. Když snídám, moc neotravují, ale na stole je extra mistička s jejich přídělem. Nevím, jak poznají, že mám poslední sousto - sednou poblíž a zírají. U večeře naopak, protože večeřívám u malého stolku u televize - jejich mistička přijde na řadu jako první. Po posledním večerním vyčurání trvají na dentální kostičce. Kupuji kozí sýr Petit chévres - je tam asi šest takových špalíčků, nevím, jak Kora pozná, že jsem vzala poslední, ale přijde a vyžaduje kelímek na vylízání. A mohla bych pokračovat. Některé rituály nám život usnadňují, některé komplikují, ale nic nenadělám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 19.11.2018 16:43

Co se týče počasí,

tak tady ani vločka, ale každé ráno je mínus a šedivák. Ptáci se cpou slunečnicí jako diví a venkovní kočky granulemi taky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 19.11.2018 16:41

Těch rituálů a návyků

je moc, mění se během let i během ročních období. Ale třeba u Mikeše jeden rituál trvá snad odjakživa. Říkala jsem tomu vždycky "nedělní kocour", protože v něděli, když to šlo, jsem hned po probuzení nevstávala z postele, ale dopřávala jsem si dlouhé ráno. Vzala jsem si do postele kafe a četla jsem si. A Mikeš, když viděl, že se nevstává, hned si skočila na polštář, různě se tam promenoval mezi mnou a knížkou, pak se tam vetlačil, chtěl hladit, a slast největší je udělat chlupatou housenku. To si lehne na záda, já mám ruku na jeho břiše, drbu ho, a on se mi kolem té ruky stočí - no, jako chlupatá housenka. :)

Rózka zas, když si někdy lehnu přes den, zalézá pod tenkou deku a tam se nechává hladit, Bertík rád usíná ve velkém V, vytvořeném nohama pod dekou, jak to zmiňuje Marička.

Mikeš mi taky odjakživa rád leží na hrudníku, hlavu přes rameno, to když sedím u počítače a chci psát, tak má největší potřebu se tulit.

Skvělý článek, Blážo, a Bubíček je kouzelný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 19.11.2018 16:07

Blážo, moc milý článek a krásné fotky Bubíčka !

vždy ráda čtu o lidsko-zvířecí domácnosti , kde se lidé kvůli svým chlupatcům doborovlně vzdávají určitého pohodlí, mění zaběhlé zvyky (naopak tolerují zvířecí zlozvyky), jen aby čtyřnožci byli spokojení. Jenže výsledek je oboustranná spokojenost a alespoň nám se v takové domácnosti skvěle žije.

Naše Ginger si zcela přivlastnila moji peřinu a mám ji na ní v nohách během sotva dvou minut po zalehnutí. Hned ze začátku si musím lenout tak, aby dolní část mých nohou vytvořila co nejširší "V". Peřina se totiž navíc stala kolbištěm pro Ginger a Bobíka. Ginger leží jen pár minut, když ucítím mohutné žuchnutí, jak těsně vedle ní přistál Bobík. A pak se v tom "V" spolu melou a přátelsky mordují tak dlouho, dokud jedna kočka neřekne "dost" (tedy zařve) a buď obě, nebo Bobík seskočí dolů. Když zůstane Ginger, uklidní se a usne, ale Bobík je noční provokatér a tohle scenário se během noci různě opakuje. Když už toho má Ginger dost, přesune se na čas k oknu (i s Bobíkem), ale ráno ji mám zase vždy v dolíku nohou.

Černá Rusty má už od mala jednu zvláštní rutinu. Já si na noc natírám rty vazelínou a kelímek mám na stolku u postele. Jakmile Rusty zaslechne zvuk otvírání víčka, vyskočí ke mně na peřinu, fixuje mě těmi svými obrovskými kukadly a že chce taky líznout. Takže já si natřu rty a pak asi 3x maličko naberu na prst a dám Rusty olízat. To jí stačí a jde spokojeně pryč. Jen tak ze zvědavosti jsem nabízela ostatním kočkám, nechtějí, vazelína chutná jen Rusty :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Janaba 19.11.2018 14:56

Práva

Náš kocour vyžaduje, abych s ním stolovala. Když má hlad, usadí se přede mne a úpěnlivě zírá tak dlouho, až se zvednu a doprovoodím ho k misce. Misku má kvůli psovi na vyvýšeném místě a já ho k ní VYSAZUJI! i když se jinak vznese do daleko vyšších míst. K jídlu prostě musí být doručen, přes to nejede vlak!! Vynesen se otočí, upře na mne nevěříci oči, TOHLE myslíš!?, TOHLE!? a já s omluvou musím hrábnout do krabice s těmi samými granulemi, zachrastit a tři čtyři přisypat. Pak je mi dovoleno opustit stůl.

Myslím, že to začalo, když do něj strčilo auto a přerazilo mu páteř. Začala jsem ho vysazovat kvůli bolavým zádům a stal se z toho rituál. Striktně ho vymáhá a to i přes nadávky, kterými ho častuji. Je zcela přesvědčen o svých právech, na nich trvá a já jsem ta poslední, která do toho může mluvit.!

Pes si zase vymyslel, jak vyloudit odměnu. Přiběhne, převalí se na záda, což znamená podrbat na břiše. Samozrejmě přiskočím a drbu. Po úkonu pes vyskočí, peláší do kuchyně a dychtivě očekává odměnu. Proč? No přece mi dovolil ho podrbat, ne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 19.11.2018 14:16

a ještě...

...jakmile se odeberu do postele já, přesouvají se z obýváku do ložnice do postele 3 kočičí zástupci a 1 psí. Černá číča Terka od doby, kdy u nás byla Šiška opustila ložnici a spává většinou sama v obýváku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 19.11.2018 14:13

ráno...

...když už má tedy Ozzy pocit, že je ráno, vyleze z pod peřiny (on jediný spává pod peřinou - ostatní se usalaší v posteli, ale na peřině, či polštáři) a jemně mne tlapkou, spíše drápkem jednoho prstu přetáhne po obličeji, jako, že vstávat se nebude - když mu poodhrnu peřinu, aby se vytvořila jakási jeskyňka a řeknu, že ještě spinkáme, zaleze pod ni, otočí se dokola, tak, aby vykukoval hlavou z pod peřiny a znovu jde spát...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 19.11.2018 14:09

Jéééé...

...netušila jsem, že máme obě Sphynxe. Jsou to Kočky s velkým "K" mezi kočkami (ostatní prominou), co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 19.11.2018 13:49

Díky

za sdílení vašich rituálů, je to legrace :)

Mařenka měla taky rituál nás ráno vyhánět z postele a klidně k tomu použila i drastické metody.

To Bubíček je proti ní něžný plašan :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Nítkovská 19.11.2018 12:00

Snad to nezakřiknu...

Vypadá to, že Steluška jeden večerní rituál opustila. Ta moje holčička měla dlouhé období,kdy kolem jedné hodiny s půlnoci začala výt - a ona tedy má hlásek, jaký mívaly domovní důvěrnice neblahé paměti. Většinou ten její koncert netrval dlouho, ale stejně jsem vždy děkovala za to, že sousedy nemáme nejblíž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 19.11.2018 11:29

Blážo,

Bubíček je pořád ve výborné kondici! Náš Dareček má obrácený Velký Zlozvyk. Brzy ráno, když uzná on za vhodné, že už jsem spala dost, nás vzburcuje neúnavným mňoukáním, že má hlááád, že chce jít véééén .... atp.

Ale s honěním pánečka do postele a spát, tak to má kocour od mého bratrance. A také chodí oznamovat, že nadešel okamžik vstát a vyčistit kadibudku, protože tam přibylo enono.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 19.11.2018 11:05

Též máme

doma podduchnové zvíře- po Borůvce to převzala Karamelka jako ostatně leckteré její funkce a na plnění usilovně maká, jako by na ni někdo dohlížel :) Rituál odchodový "holčičky, buďte tady hodný" pronesený důrazným hlasem taky funguje, vědí, že odejdu a zas přijdu. A dávám jim poslední sousto od snídaně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 19.11.2018 10:51

Jééé

Bubíček! Tak pod peřinou se mu zalíbilo, no dyť, když je nakrátko! :-)) Blážo, hezký, dík!

To u nás jsem rituál " jdeme spát" porušila neb nahoře teď kralují kočky a psice musely zůstat dole, moc jim to tedy nevonělo a chuderky stály u plotku na schodech a kníkaly. No, musely si zvyknout. Teď už bez problémů. Lidunka , ta si dělá rituály s MLP a chodí se dívat na psice a na mně, čučí ze schodů. Damík dolů nechce, jen někdy se chodí dívat za Lidunkou. Ale úderem 23:30 začne na mně pískat, no a to už musím fakt nahoru,pak teprve zalehne někde na posteli, taky mi strká packy abych mu je držela v dlani.No, jo, spí se mi tak dobře. Ráno vstaneme a hned musím pro papku dolů neb by bylo velké ječení a na cestu mi udělá v kadibudce takový ódér, že už ani spát nejde. A psice, darmo mluvit, ty mají nastudovaný každý můj pohyb a pečlivě střeží,co právě bude. :-) V bývalém uskupení všechna zvížata spala pěkně pospolu, tak uvidíme!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláková 19.11.2018 10:27

U nás máme také kočičí rituály.

Ráno, když vstanu, tak nejprve spěchám na WC.

Doprovází mě vyčítavý pohled kocoura.

Čeká na mě a nervózně přešlapuje před dveřmi.

Pak mě vede do kuchyně a dává najevo celým tělem, že chce ranní příděl. Dalším je, že vše v obýváku je kočičáka.

Opustíte na chvilku křeslo a hned se na něm umístí kočičí vetřelec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maw 19.11.2018 10:18

bubicek

je krasny kocour a vi, kdy se ma chodit spat!

nase fena me spis z postele vyhani - hlavne o vikendu. v tydnu vstavam v 5 a odchazim do prace a ona chrape na mym polstarku spokojene s muzem jeste tak hodinku vzdycky a o vikendu, kdyz si dopreju delsiho spanku, me vehementne vyhani z postele jak kdyby chtela jit ven - tak vstanu - a ona se uvelebi spokojene na polstar jakoze KONECNE! a spi dal:D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 19.11.2018 9:59

Bubík je správný kocour

a je od něj hezké, že vzal na svá bedra péči o část páníkovy životosprávy. A na té fotce, kde je plno pacek, je vidět, že si i drápky nechá stříhat, to je kocour snů.

Takhle nás do postele honil Myšák blahé paměti. Posadil se mi před monitor (vlastně kvůli němu jsem si pořídila velký, aby ho nemohl celý zatarasit) a začal mi šátrat po obličeji. Vystrnadit jsem ho dokázala jen tím, že jsem se k němu přitulila hlavou, to on nesnášel a uskočil. Ale hned byl zpátky. Trvalo to snad hodinu, než rezignoval (a mě už bolelo za krkem) a vyčítavě usnul na židli místo v měkké posteli.

Potom jsem se taky naučila kočkám ukázat, co mám na talíři. Je to jednodušší než je pořád odhánět. Ony si to očichají a dají pokoj. Samozřejmě neplatí pro řízky, bramboráky a svíčkovou :D

• reagovat
• nahlásit příspěvek